Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje




08. 05. 2011 Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů období před Bedřichem Smetanou - Václav Jan Křtitel Tomášek (nar. 17.4.1774 ve Skutči, zemřel 3.4.1850 v Praze), syn tkalce, plátením později i starosty Skutče, má ve svém životě míně známou goethovskou kapitolu, s níž vás chci seznámit. V Praze žil na Malé Straně v paláci potomka bělohorského vítěze Jiřího Františka Augusta hraběte Boquoye (1781 - 1851), matematika a vynálezce, za jehož skladatele se Tomášek sám označil ve vlastním životopise. Dostával od něj roční plat 400 florinů. Boquoy byl nejen jeho mecenášem, ale i žákem. Právě on Tomáška od roku 1815 opakovaně vybízel, ať zhudební verše německého "knížete básníků" J.W. Goetha (1749 - 1832) a aby s ním navázal osobní styky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



08. 05. 2011 | Letos v srpnu jsme si připomněli nedožité osmdesáté narozeniny spisovatelky Milady Večeřové. Narodila se v Dolním Ujezdě u Litomyšle. V dětství onemocněla tuberkulózou kostí a strávila čtyři roky (1940-1944) v Hamzově dětské léčebně v Košumberku (tehdy se léčebna jmenovala Zemský ústav pro tuberkulosní děti). Vystudovala gymnázium v Litomyšli a poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština-ruština.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



08. 05. 2011 Karel František Edvard Kořistka se narodil 7. února 1825 v Březové na Moravě. Studoval od roku 1835 na nižším gymnáziu v Jihlavě, vyšší třídy pak absolvoval v Brně. V letech 1841-43 studoval matematiku, fyziku a astronomii na univerzitě ve Vídni a rovněž navštěvoval přednášky na polytechnice. V roce 1843 pokračoval ve studiu na báňské akademii v Banské Štiavnici. Díky podpoře profesorského sboru po smrti svého otce (1845) mohl svá studia v roce 1847 dokončit. V březnu roku 1848 byl v Banské Štiavnici ustanoven asistentem matematiky a fyziky u profesora Christiana Dopplera.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



22. 02. 2011 Pokud chcete tip na nedělní výlet do přírody, zkuste se projít údolím Moravské Sázavy. Mezi Výprachticemi a Albrechticemi na Lanškrounsku se totiž nachází zajímavá naučná stezka, která je vhodná nejen pro turisty, ale díky asfaltovému povrchu stezky také pro vyznavače cykloturistiky.
Moravská Sázava, jejíž vody tečou do Černého moře, si za tisíce let vyhloubila místy až 60 metrů hluboké údolí, které lemuje právě téměř 10 kilometrů dlouhá naučná stezka s šesti zastaveními.
První informační panel u výprachtické pily v části obce, které se říká "Na zámku" v nadmořské výšce 500 metrů, informuje návštěvníky o historii území. Zde se návštěvníci například dozvědí, že tento kraj byl dlouhou dobu řídce osídlen. Bylo to i díky poloze regionu na pomezí Čech, Moravy a Kladska, stranou významných obchodních cest.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



22. 02. 2011 Dne 20. července 2006 uplyne 15 let od svěcení druhé kapličky Panny Marie a 140 let od doby, kdy vešla tato lokalita ve známost historickými událostmi, spojenými s úctou Panny Marie v Hůře u Petrovic. Domnívám se, že i tato malá, významem neveliká, svatyňka si zaslouží naší pozornosti a připomenutí jejích dvou výročí.
Panna Maria je v Hůře uctívána již 140 let. Historie úcty spadá do doby prusko-rakouské války v roce 1866. Tehdy občané Jablonného n. Orl. přepadli zásobovací kolonu Pruské armády. Několik občanů i Prušáků bylo při tomto přepadení zabito. Přeživší aktéři přepadu se rozutekli. Jedním z nich byl jablonecký mlynář Vencl z čp. l. Aby unikl výslechu a potrestání, schoval se v hluboké zarostlé strži Hůry, kde vyvěral pramen. Stravoval se v blízkém podhůrním mlýně v čp. 11 u mlynáře Františka Marka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



22. 02. 2011 Na hlavním silničním tahu ze Svitav na Brno, těsně u hranic Pardubického kraje s krajem jihomoravským leží městečko Březová nad Svitavou. Nejen že do zdejšího informačního centra pravidelně dodáváme Vlastivědné listy Pardubického kraje a že se zde nachází prodejna s Pardubickým perníkem. Asi největším lákadlem tohoto městečka položeného v údolí řeky Svitavy, je Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana. Slovní spojení "dobře ukrytá" je v tomto případě zcela na místě, protože rozhlednu může pozorný návštěvník spatřit na chvíli při cestě ze Svitav, ze samotného cnetra Březové nad Svitavou rozhlednu spatřit nelze. A tak se návštěvník, který se rozhodne rozhlendu navštívit, musí orientovat pouze podle směrových šipek. Po cestě nejprve podél domů Březové nad Svitavou, značky návštěvníka zavedou podchodem pod železniční tratí a následně pak asi 1 km dlouhým stoupáním lesní cestou do kopce, až se návštěvník ocitne na mýtině na konci lesa přímo pod rozhlednou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



22. 02. 2011 Vydáte-li se do Svitav, návštěva parku Jana Palacha je vhodným námětem k odpočinku v zeleni uprostřed města. Park se nachází nedaleko městského úřadu a v současné době po rozsáhlé rekonstrukci prý patří podle mínění občanů k nejhezčím lokalitám ve Svitavách.
Postupné poválečné chátrání parku, který od roku 1993 je pojmenován po Janu Palachovi, bylo důvodem k rozsáhle regeneraci takřka 2ha areálu v letech 1999 -2001. Došlo k úpravě cest, staveb, zeleně, výsadbě nových druhů okrasných rostlin a dřevin a solitérních stromů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



22. 02. 2011 Jakubská věž v Poličce, v jejíchž výškách se ztrácela hudba varhan a kterou právě tak rozechvíval hlas zvonů jako skučení drsného severáku, byla místem, kde poprvé přistoupila k Bohuslavu Martinů poezie. Vždyť ta hudba i hlas zvonů procházely jeho srdcem. Všechno, co se v jeho raném věku v tomto prostoru dálo, zůstalo nesmazatelně zapsáno v jeho podvědomí a odráží se později v jeho tvorbě.
Ta cesta od první hračky, jíž byla dvě polínka, která v dětské představivosti proměnil ve smyčec a housle, až k onomu prvnímu koncertu na věžním ochozu, kde maličký Bohuslav Martinů tančil v rytmu bubínku, který mu tatínek koupil dole na poličském jarmarku, to už je předzvěst jeho tvůrčího života.
/Miloslav Bureš: Špalíček z jasanu/
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



22. 02. 2011 V září roku 1910 byla po dvouleté výstavbě otevřena nová školní budova v obci Telecí u Poličky. Aby se stihnul začátek školního roku a zlevnily se celkové náklady (finance pocházely hlavně z vysokých přirážek k dani na každého obyvatele), pomáhalo postupně třem stavebním firmám mnoho teleckých žen jako nádenice. Autorem projektu byl pražský architekt F.Havlíček. Reliéf s postavou J.A.Komenského na průčelí budovy vytvořil profesor Karel Kunhart z Poličky, absolvent Umprum ve Vídni. Na vysokém lešení modeloval týden a účtoval si 340,- korun. Otevření nové školy proběhlo tehdy bez velkých oslav - o to více se u školy slavilo letos v červnu !
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 Ostřetínská škola má svou bohatou historii s počátkem již roku 1776. Přesto si dovolím začít s popisem jejího prvorepublikového osudu od počátku 20. století. Tenkrát v roce 1902 totiž nastoupil do funkce nový správce zdejší školy-řídící učitel Václav Vosyka. Za jeho působení se školní budova dočkala některých nutných stavebních úprav. Již o prázdninách roku 1903 nechala školní rada celou budovu školy natřít i s okapy, byla provedena oprava pumpy, vyčištěna studna a snesena dlažba z půdy nad třetí třídou, která příliš tížila strop a hrozila zborcením. Dále se opravilo WC, střecha nad kůlnou, ve třídách se zavedly větráky a do 3. třídy byly zakoupeny nové lavice. V okolí školy došlo k opravě a rozšíření plotů kolem zahrad, na nichž se poté pěstovala zelenina a květiny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V našem dlouhém seriálu na cestě po méně známých pardubických firmách pokračujme příznačně podnikatelem Josefem Dlouhým (nar. 1902, Zdechovice), který vlastnil obchod bílým pečivem a uzeninami (párky a vuřty) v ul. Štefánikově č. 565 krátce v poválečných letech, přibližně od roku 1946 do roku 1948. J. Dlouhý pracoval 16 let jako školník státní průmyslové školy v Pardubicích, než se rozhodl pro soukromé podnikání. Jako důvod uvedl, že žáci měli o přestávkách daleko k nejbližšímu řezníkovi, který sídlil až v Havlíčkově ul., proto by mohl prodávat svačiny přímo žákům ve škole. Marta Dlohožková (nar. 1091, Žďárec u Vys. Mýta) vedla v letech 1939-1946 obchod smíšeným zbožím v Ráji č. 1648 (bytem K závodišti č. 1278). Živnost převzala po M. Novotné.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V roce 1923 byla vytištěna vícestránková brožura, zvoucí na Předvánoční trh do Pardubic (roz 23 x 15,5 cm), pouze barevné desky, uprostřed barevný vánoční los firmy Otto Resch ("Nekupujte bezcenných cizích losů!"). Na začátku brožury je úvod a průvodce po Pardubicích, který napsal F.K. Potěšil. Vzácně se můžeme z brožury dočíst i kdo brožuru financoval, Družstvo na pořádání tržních výstav živnostenských, spol. s r.o. v Pardubicích. Brožura je neobvykle bohatá na počet reklam. Ke graficky nejzdařilejším patří např. M. Kovařová, dámské klobouky (obrázek dívky v secesním klobouku), Jan Svoboda , I. pardubická továrna na kopyta (velmi ozdobný secesní rámeček), K. Šilhavý, slévárna, zvonárna (v reklamě kombinovaná fotografie výrobku a obrázku, v pardubické reklamě ve 20. let ještě tato kombinace nebyla příliš častá), Olga Ripková, pláště, kostýmy a toalety (dívka s vlasy, ozdobenými květinami v secesním duchu) a František Červenka, chemická čistírna a barvírna (dívka s bohatě upravenými vlasy, kolem květiny jak secesní motiv, tato reklama se nikdy neobjevila v novinách, kde firma F. Červenka jinak velmi hojně inzerovala). Brožuru vytiskla Otto a Růžička.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V těchto dnech uplyne 50 let od události, která se mnohým nesmazatelně zapsala do paměti. 14. listopadu roku 1960 bylo pondělí. Denní tisk tehdy přinesl mimo jiné informace o tom, že okres Pardubice splnil výkup cukrovky na 100 procent nebo, že hokejisté pardubické Tesly zdolali Duklu Jihlava 3:1. V tento den bylo pošmourno a mlhavo.
Odpoledne, tak jako každý jiný všední den cestuje, na deset tisíc lidí z práce ve směru z Hradce Králové do Pardubic a naopak. Mnozí z královéhradeckého nádraží nedojíždějí do Pardubic dlouho. Teprve několik měsíců poté, co sem v rámci změny územněsprávního členění přešli do Hradce Králové z pardubického Krajského národního výboru. Místní rozhlas na nádraží oznamuje zpoždění vlaku. Nakonec přeci jen k nástupišti přijíždí parní osobní vlak od Turnova. Světlo svítí jen v prvním vagonu. Spěchají do něj ti, kteří si chtějí cestu do Pardubic ukrátit čtením novin či časopisů. Nikoho tehdy ani nenapadá, že rozhodnutí spokojit se se zadními neosvětlenými vagony znamená pro mnohé záchranu života a zdraví...
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



20. 10. 2010 Do období protektorátu spadá významné výročí Pardubic - 600 let od první zmínky o Pardubicích jako městě, alespoň tak uvádí závěť Arnošta z Hostýně, v níž odkazuje svým potomkům "v Pardubicích tvrz (hrad), s městem novým a vesnicemi"... (citováno z knihy F. Šebek a kol.: Dějiny Pardubic, I. díl, str. 49)
Je zcela samozřejmé, že výročí Pardubáci využili k pořádání velkého množství (především kulturních a tělovýchovných) akcí. Vždyť k oslavám jubilea mělo vlastně dojít v historii poprvé! Článek ve Východočeském kraji ze 17. 5. 1940 vypočítává, proč 100, 200 … ani 500 let svého povýšení město neoslavovalo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



20. 10. 2010 Počátky organizovaného provozování létání v Čechách
První pokusy organizovaně provozovat létání na na českém území se datují do roku 1909 kdy advokát Petřík, Rudolf Gemář a Gustav Herschman odeslali Místodržitelství v Praze ke schválení stanovy připravovaného spolku

Český Aeroklub.
Další pokusy organizovaně provozovat létání na na českém území se datují v období konce roku 1913 a počátku roku 1914 a to když se 1.10.1913 v Praze uskutečnila schůzka kroužku přátel aviatiky, aby se pak 7. 1. 1914 uskutečnila ustanovující valná hromada českého aviatického klubu v království českém se sídlem v Praze. Český aviatický klub lze tak považovat za první organizaci zabývající se provozováním civilního letectví na našem území. Klub bohužel vznikl krátce před vypuknutím první světové války a nemohl tak plně rozvinout svoji činnost.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



20. 10. 2010 Turisté z Klubu přátel Pardubicka měli své soustředění v září 2009 v oblasti Orlických hor, v severovýchodní výspě Pardubického kraje. Jeden den svého soustředění věnovali výletu za naším významným předkem, ARNOŠTEM Z PARDUBIC, do města KLODSKO (dnešní polský název). Dnes je tato oblast součástí sousedního státu - Polska, ale nebýt prusko-rakouské války z roku 1742, mohla být třeba součástí Pardubického kraje. Proto si dovoluji o výletě našich turistů do Klodska psát do časopisu, který se věnuje Pardubickému kraji. Výlet byl velmi zajímavý a poučný.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



20. 10. 2010 Je tomu již 10 let, co existuje obnovený Pardubický kraj. Ten vznikl po krajských volbách v říjnu roku 2000. O zhodnocení desíti let fungování Pardubického kraje jsme požádali někdejšího historicky prvního hejtmana Pardubického kraje a současného vicehejtmana ing. Romana Línka:

Vzpomínáte, jak probíhala jednání, než vznikl Pardubický kraj v roce 2000?
Po roce 1989 se začalo hovořit o tom, že by po zrušení původních Krajských národních výborů mělo dojít k nějakému novému státoprávnímu uspořádání. Návrhy se pohybovaly od vytvoření tří zemí - Česko, Morava, Slovensko, až po 75 správních celků na úrovni dnešních okresů, kam by se doplnil samosprávný článek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml