Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje 3/2018




26.01.2019 Dilema
V červnu letošního roku slavily Králíky výročí 450 let od první písemné zmínky o městě. Někteří se přirozeně divili, že budeme slavit 450 let, když v roce 1967 proběhly oslavy výročí 600 let. Tento nesoulad vznikl nepřesnou interpretací staršího pramenu a nyní snahou o co nejserióznější uchopení dané problematiky. Vedení města bylo před rokem 2017 vystaveno volbě, zda navázat na výročí z roku 1967, spjaté s dokumentem z r. 1367, nebo vzít za relevantnější záznam z roku 1568. V prvním případě by však Králíky v roce 2017 neměly slavit 650 let jakožto výročí první písemné zmínky o městě, protože se tu píše pouze místě, ke kterému se, a to dost nejasně, vztahuje slovo Greylichs, ze kterého se později vyvinulo pojmenování Králíky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Jest mír. "Je mír" – nesla se v úterý dne 29. řijna ráno zpráva městem. Byla dříve neurčitá, každý vyslovoval s reservou a touhou zároveň ta veliká dvě slova. Pak přišly zprávy: Jiná města již jásají od večera, jest mír. A konečně došlo i k nám úřední potvrzení. Národní výbor přejal správu Československého státu. Lavina radostného vzrušení zalila nitra. Ruch začal se vzmáhati v městě a v kratičké chvíli bez nařizování ztopeno bylo město v záplavu praporů, radost zazářila z očí a život se z domů vylil do ulic. Zavřely se dílny, obchody, žactvo propuštěno ze škol, prapory vlály jasnými barvami v podzimním slunci, sundávaly se orly s budov státních úřadů. Volnost a jas slunce se rozlévá ovzduším, volnost po čtyřletém utrpení válečném a po třistaleté porobě národní. Vzrušujícím pohnutím zalita jsou nitra, oči se rosí a radost tokem bystřiny proudí ulicemi našeho starobylého města a zachvacuje vážně muže a ženy, starce i děti, vše jásá a ožívá prvním dnem znovuvzkříšením. Po 10. hodině zazněl zpěv. To studenti v průvodu za červenobílým praporem procházejí městem a zpívají. Průvod vzrůstá. Přidává se občanstvo, dělnictvo z továrny propuštěné, děti, všichni ozdobeni trikolorou a zanícením v očích. Zástup se shromáždil před radnicí a zpívá vroucně národní hymnu "Kde domov můj" a "Hej Slované! Starosta obce p. Karel Till oslovuje dav a předčítá provolání Národního výboru a první jeho zákon. Shromáždění se rozchází, strážník prochází městem a ohlašuje nový zákon občanstvu již samostatného státu československého. Vzrušení a povznesení nálady nemizí. Odpoledne o 1 hodině uspořádán městem průvod s hudbou. Dojem byl opět uchvacující. Hudba hrála jasně, tak jako hrávala nám kdysi ještě v čas míru na prvního máje. Dnes je také máj lidské a národní obrody, hraje hudba, svítí podzimní slunce a volnost vane nad hlavami více než dvoutisícovému průvodu. Jsou zde shromážděni všichni. Národní výbor, zastupitelstvo obecní i místní, Sokol v kroji a jiné místní spolky, vojíni z lazaretů i mimo ně, žactva škol s učitelstvem, úřednictvo a z občanstva muži i ženy, děti i starci v nepřehledném davu, všichni s oddanou vírou v lepší budoucnost. Prošed městem shromáždil se průvod opět před radnicí. Starosta obce p. Till pronáší k němu vřelá slova, provolává se sláva osvoboditelům Masarykovi a Wilsonovi, hudba hraje "Kde domov můj," zástup zpívá sebou za obnažení hlav a klidně se rozchází. A když večer se snesl nad městem, byl klid v městě a mír v duších. Ale jest příkazem našich srdcí ve chvílích této radosti nezapomenouti, že pro tento den národního znovuvzkříšení, pro den, ve kterém zazářil nám mír po dobách těžkého utrpení, pro tento den naší radosti tisíce bratří vykrvácelo na bojištích rakouských, vykrvácelo v legiích a zajati i potupnou smrtí popravených. Ne zadarmo obdrželi jsme svoji samostatnost. Byli to velcí Slované a velcí rekové – čeští legionáři, kteří dobrovolně dali své životy za svůj národ, milovali vlast svou a národ náš více než sebe, zemřeli a vrátili nám slunce svobody. Jest posvátna země krví jejich zalitá a my s posvátnou úctou a v hlubokém pohnutí musíme vzpomínati jich i v prvý radostný den své svobody a kult vřelé lásky a pokorné úcty k jejich vznešené památce povznésti vysoko v srdcích svých.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Medailonky byly vydávány k různým událostem, tento (aluminiový) nám zachoval svědectví o jednom z mnoha pomníků Velké války. Nad precizností provedení na ploše 2,3 x 2,3 cm s na pomníku pod lupou čitelným heslem PRAVDA VÍTĚZÍ i datem 28.X.1918 ve věnci nezbývá než žasnout, autor žel zůstane nejspíš neznámý.
Rok 1918. jest posledním rokem válečným…
Máme znovunabytou samostatnost po třistaleté porobě. Vzpomínáme těch, kdo padli za naši samostatnost s láskou a vděčností. Konány v obci sbírky, by těm kdo nemohli se vrátiti do domovů svých, postaven byl pomník. Snaha tato z počátku byla podporována, ale později umlkla, až usnula úplně.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Román „Kočárová cesta“, který vyšel v roce 2017, nebyl prvním románem autorky Jany Klimečkové. Již v r. 2010 vyšla její rodinná sága Chlebani. Děj knihy Kočárová cesta se odehrává v 18.století a díky němu se o náš region, hlavně o Zdechovice, začaly zajímat významné osobnosti. Osud hlavní hrdinky začíná na zdechovickém panství u hraběcího rodu Paarů a je určován skutečnými historickými událostmi té doby jak v císařském městě Vídni, tak přímo na dvoře Marie Terezie, aby se po cca 20 letech vrátil děj na zdechovické panství Paarů. V květnu letošního roku se v Přelouči konal křest dalšího historického románu autorky s názvem „Slib svatojánské noci“, který přijel pokřtít sám emeritní velkopřevor Suverénního řádu maltézských rytířů Frá Karel hrabě Paar. Ten posléze přiznal, že o účinkování rodu Paarů v této oblasti příliš informací nemá.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 V letošním roce si připomínáme 100. výročí vzniku samostatného Československa. Pojďme si tedy připomenout, jak vypadal život Pardubic v období první republiky. V tomto čísle Vlastivědných listů si připomeneme události z dvacátých let minulého století.
Ještě v roce 1919 na místní obyvatele však ještě stále doléhaly dozvuky války. Obyvatelstvo trpělo nedostatkem potravin, zejména kvalitního chleba. Také byl nedostatek uhlí, čímž trpěly zejména školy. Kvůli krizi v dodávkách uhlí se dokonce v polovině ledna vypravila do Prahy delegace z pardubické radnice a místní školské rady, aby se dovolali nápravy. Bylo přislíbeno, že bude do škol dodáno potřebné palivo. Také kvůli nedostatku uhlí byla od 14. února stanovena tzv. policejní hodina (tedy doba, do které musely restaurace a podobná zařízení ukončit svou činnost a zavřít) na 10 hodinu večerní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 První světovou válku prožívaly Pardubice naplno zejména z důvodu zásobovacích problémů. Zásluhou existence vojenské záložní nemocnice stoupaly ceny ve městě strmě vzhůru a s přibývajícími problémy staré monarchie obyvatelé trpěly nedostatkem potravin či uhlí. Fungoval válečný přídělový systém, jehož problémem bylo i to, že na potravinové lístky nebylo mnohdy jaké potraviny vyzvednout. A tak Pardubice zažívaly hladové bouře a demonstrace.
Na začátku června 1918 se městem rozšířila fáma, že bude Pardubicemi projíždět vlak s potravinami, který má pokračovat směrem na Liberec. Když se zaměstnanci drah tuto informaci dozvěděli, vlak 6. června odstavili na slepou kolej. Brzy se tato informace po městě rozkřikla a na nádraží se hrnuly davy lidí. Došlo k rabování vagónů, ve kterých byla údajně slanina. Na nádraží se sbíhali další lidé, až z nich byl dvoutisícový dav. Dle svědků docházelo prý i k tomu, že zatímco jeden člověk si odnášel přes záda půlku prasete, druhý mu cestou z něj odřezával kusy masa.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Období přezdívané Pražské jaro začalo 5. ledna 1968, kdy se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a skončilo po 21. srpnu téhož roku, kdy vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy.
Podívejme se tedy na to, jak prožívaly srpnové události v roce 1968 Pardubice. Východní Čechy připadly polským jednotkám. Ve středu 21. srpna zajistily polské vrtulníky Mi-8 přesun jednotek, které vyřadily z provozu televizní převaděč v Pardubicích. Již kolem druhé hodiny nad ránem začaly nízké přelety sovětských letadel, která se pokoušela přistát na pardubickém letišti, to je však nepřijalo, zhaslo světla a letadla musela pokračovat na Prahu. K pardubickému letišti pak přijely polské jednotky s tanky, do prostoru letiště nevjely, ale letiště zablokovaly. Teprve po Polácích dorazili sovětští vojáci a obsadili letiště. První sovětský letoun přistál na pardubickém letišti pravděpodobně 23.srpna.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Nedaleko jižního okraje Pardubic se rozkládá obec Nemošice. Před místní školní budovou se nachází na první pohled nenápadná připomínka na prvního československého prezidenta. Dílo akademického sochaře Španiela z roku 1936 má velmi zajímavou a pohnutou historii, během které bylo několikrát odstraněno. Definitivně se na své místo vrátilo až v roce 1990.
Na vybudování pomníku prezidentu osvoboditeli se vedle obce Nemošice podílely i všechny místní kulturní a sportovní spolky, nemošická osvětová komise i školská rada. Za tvůrce busty byl vybrán akademický sochař profesor Otakar Španiel a patronát nad tímto uměleckým dílem převzal okresní hejtman J. Kuchař.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Značnou část vnitrozemí Pardubického kraje vyplňuje geologická jednotka česká křídová pánev, převážně tvořená usazenými horninami druhohorního – svrchnokřídového – stáří. Ty budují podklad většiny měst i obcí na Pardubicku, Přeloučsku, Holicku, Chrudimsku, Lužsku, Vysokomýtsku, Choceňsku, Orlickoústecku, Žambersku, Letohradsku, Českotřebovsku, Litomyšlsku, Svitavsku, částečně i Králicku, Lanškrounsku, Skutečsku a Poličsku. Zdaleka převažující horninou tohoto území jsou (vedle pískovců, případně slepenců aj.) stametrové vrstvy jemnozrnných usazenin, zejména tzv. opuk.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Jen tři kraje v České republice si do významných investic podpořených Evropskou unií vybraly památky a Pardubický kraj je jedním z nich. Po zámku Slatiňany, jehož obnova začala v loňském roce, to je letos také hrad Kunětická hora. Oba tyto státní hrady jsou v péči Národního památkového ústavu. S dalšími památkami uspěl Pardubický kraj a zajímavé projekty má připravené i město Pardubice. Pro rekonstrukce národních kulturních památek, muzeí a knihoven je v hradecko-pardubické aglomeraci v současné době připraveno téměř 917 milionů korun.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Boží muka a kříže nevyjadřují jen církevní symboliku, ale dodávají příslušnému místu také turistickou a kartografickou funkci. Zároveň také dotvářejí malebnost krajiny. Jsou umístěna na význačných bodech, rozcestích, nebo místě nějaké nevšední, popř. tragické události. Každá tato památka má také svůj, někdy už i zapomenutý příběh. Na Svitavsku a Ústeckoorlicku těchto kamenných památek z 17. až 20. století najdeme nespočet. Bohužel jich je také veliké množství v dezolátním stavu. Příčinou toho kromě povětrnostních vlivů bývá vandalství, bezohlednost při práci těžkou zemědělskou či lesní technikou, nebo i zcizení nenechavými jedinci. Výčet následujících abecedně seřazených objektů v různém stádiu devastace zcela jistě není úplný. Některé kamenné památky na mapách ani nejsou, jiné naopak symbol na mapě mají, bohužel už ale neexistují. III. vojenské mapování - Františko-josefské z let 1876 – 1880 těchto symbolů obsahovalo nejvíce, ale ani zde nejsou tyto významné body zaznamenány všechny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml