Sdružení přátel Pardubického kraje

75 let chaty na ANDRLOVĚ CHLUMU u Řetové Dokončení z minulého čísla

Návrh prozatímní útulny, dřevěný model provedený firmou Karla Blanka

22.05.2016 Pro pokračování se musíme vrátit poněkud nazpátek, ke stavbě silnice. Že jednou z podmínek města Ústí na dotvrzení její potřeby bylo, že do dvou let po dokončení silnice bude stát na vlastním pozemku Klubu chata, která byla později zmírněna tak, že během následujícího roku po dokončení stavby silnice na Andrlův chlum začne se stavbou chaty na něm a nejdéle do tří let od jejího započetí ji dokončí.
Idea chaty se zrodila na sklonku roku 1939, kdy vznikl koncept útulny, ale ne na nejvyšším místě chlumu, které mělo zůstat rezervováno pro budoucí chatu/rozhlednu, jíž měla být útulna nehyzdícím příslušenstvím. Útulna měla stát přibližně v prodloužení podélné osy budoucí chaty, ústředím byl doporučen zmenšený návrh (50 míst) architekta Ing. Stanislava Tošovského z ledna 1940. A tak 1. března 1940 byla podána žádost (katastrální) obci Řetová o povolení ke stavbě útulny, které bylo bez okolků vydáno. Pro klid duše ing. Tošovský ještě navštívil ministerstvo obchodu ve věci podrobností projektu, za podstatné bylo hned shledáno rozšíření kapacity na 75 míst.

Stavba chaty - útulny byla zahájena 15. dubna 1940 stavební firmou Františka Tošovského (otec architekta), 25. června vztyčena „glajcha“ a již v neděli 25. srpna 1940 byla chata za široké účasti veřejnosti slavnostně otevřena. Pro úplnost ještě poznamenejme, že den předtím byl pod chatou osazen sloupek s obrázkem Matky Boží Oustecké a že jako projev uznání zásluh hlavního mecenáše (na rozdíl od sponzora se neprojevuje pouze finančně) při výstavbě silnice a chaty na Andrlově chlumu, továrníka Jindřicha Jandery pojmenovali turisté hned při otevření chatu jeho jménem. (Že si někdy zvláště cizí popletli pojmenování na Andrlova chata na Janderově chlumu bylo z neznalosti, nikoli ve zlém úmyslu.)

Kolaudace chaty proběhla 6. října 1940 a následně jí bylo přiděleno číslo Řetové čp. 213.
Chata - útulna měla velký úspěch, pro potřeby turistů se ale hned ukázala příliš malá, a proto již začátkem roku 1941 bylo rozhodnuto o přístavbě a zvětšení prostor ze stávajících 75 na 200 míst. Nacházíme se totiž v časech protektorátu, kdy bylo Ústí ze tří stran obklíčené sudetoněmeckou hranicí a pouze přístupný Andrlův chlum měl poskytnout obyvatelstvu náhradu za ostatní rekreační partie, zabrané do Sudet (o tom více v odstavci Andrlův chlum a sport). A tak 28.2.1941 znovu žádáno u obce Řetová o povolení přístavby chaty, které bylo bez průtahů uděleno. I tehdy (24.6.1941) byl předložen projekt přístavby ke schválení ústředí KČT i ministerstvu obchodu, který ministerstvo (2.8.1941) s připomínkami schválilo, když nejpádnější připomínkou bylo „vzhledem k nebezpečí promočení střešní konstrukce budiž vyloučeno nevhodné úžlabí a zřízena jednoduchá sedlová střecha nad celým objektem,“ čemuž se ing. Tošovskému povedlo originálním řešením (tzv. přerušená střecha) vyhovět.
Přístavba byla ještě téhož roku zahájena a za pomoci státního příspěvku k 31.1.1942 dokončena (nezanedbatelný vliv měla možnost od května používat položené vodovodní potrubí a od října i elektřinu), 19. dubna 1942 se zde uskutečnila valná hromada Turistické župy Orlické (Královéhradecké), kterou bylo užívání rozšířené chaty zahájeno. V neděli 21. června 1942 byla (po superkolaudaci) zpřístupněna veřejnosti a tečku učinil (30.6.1942) výměr okresního úřadu v Litomyšli, jímž se chatě uděluje povolení k užívání v kategorii C podniků hotelových.
Ovšem ani to nestačilo zájmu a po návrhu, který ve skice předložil Ing. arch. St. Tošovský (1943), byla vyhlášena veřejná soutěž na dostavbu chaty. Konečnou etapou úsilí Klubu mělo být dostavět chatu novostavbou s co nejvíce pokoji, dvoranou, garáží atd., a s nevysokou rozhlednou ze střechy vybíhající, jak už uvedeno výše.
Další osudy chaty nebyly příliš veselé. V sobotu 23. října 1943 byla chata obsazena Hitlerovou mládeží (nejprve KLV-Mädellager a nakonec výrostky Hitler-Jugend) a všechny plány tak ztroskotaly. Znovu otevřena byla až po osvobození a důkladném vygruntování v neděli 26. srpna 1945, dlouho se však turisté ze své chaty neradovali.
Po Únoru 1948, po živelném zrušení nejen KČT, převzala Janderovu turistickou chatu (6.4.1950) Československá obec Sokolská v Praze (ČOS). Téhož roku (16.5.) byla chata začleněna do k tomu ustaveného sokolského družstva Vzlet, které ji spravovalo a provozovalo až do své likvidace v roce 1954, zatímco vlastníkem se stal (1952 listinou o odevzdání od ČOS) Sokol „Utex“ Ústí nad Orlicí. Po další reorganizaci se vlastníkem stala (1953) ROH- závodní skupina n.p. UTEX 01 v Ústí nad Orlicí, aby se nakonec (1956) vlastníkem stala sesterská TJ Jiskra Ústí nad Orlicí. Ta, vlastnící už přejmenovanou chatu Hvězda, ji 10. listopadu 1958 prodala lidovému spotřebnímu družstvu Jednota v Ústí nad Orlicí (se slevou 20 % za 96.504 Kčs).
Ještě by si zasloužilo zmínit, proč se původně Janderova chata nyní jmenuje Hvězda. Zaznamenané a nesporné je, že názvu Janderova chata KČT na Andrlově chlumu, se jí dostalo hned na slavnostním ceremoniálu při otevření 25. srpna 1940 (a potvrzené ústředím KČT 15.10.1940), ale kdy se z ní stala „Chata Hvězda“ není známé ani nejpovolanějším a názory se diametrálně různí. Z průřezu porůznu dochovaných dokumentů se nakonec zdá, že terminus technikus „Janderova chata“ se tak dlouho stěží uvádí z pouhé setrvačnosti a že nový název chaty „Hvězda“ pochází až z dob RaJ (Restaurace a jídelny), resp. TJ Jiskra Ústí nad Orlicí z let 1954 až 1958 ať už byly pohnutky jakékoliv, přesvědčivý důkaz ovšem chybí.
Bez zajímavosti proto není svědectví paní Vlasty Němcové-Hruškové (*1921), která byla na chatě kuchařkou v letech 1948 až 1952 a pak znovu od roku 1955 do roku 1957, kdy se po smrti manžela stala její vedoucí. Kdy přesně k přejmenování došlo si už nevybavuje, jen si myslí, že nový název mohl vzniknout z toho, že její manžel na vinobraní vyrobil a navečer pak rozsvěcoval na rozhledně hvězdu, která byla z Ústí vidět a tak možná vznikl pozdější název chaty. Dodejme, že tomu nasvědčovat by mohl i některý tak říkajíc nepřímý důkaz. V září roku 1941 zde vystavěl Zeměpisný ústav triangulační věž a ta se stala v pořadí druhou, třebas tak trochu provizorní rozhlednou. Její životnost se předpokládala 7 roků, pro špatný stav měla být stržena před rokem 1954. A pochybovat snad není třeba o věrohodnosti poválečných vojenských topografických map, vydávaných v letech 1951 až 1971. Na mapě 1:50 000, mapový list M-33-81-B z VI/1952, je ještě Janderova ch., na mapě 1:25 000 (M-33-81-B-b), mapované v roce 1955 (tištěna X/1956), už je ch. Hvězda. Ale jak už jsem předeslal, jednoznačný důkaz o důvodu a době změny názvu zatím chybí.
Až teprve nové zákony po Listopadu 1989 umožnily turistům ucházet se o svůj prodaný majetek. A tak od chvíle, kdy chatu převzali (1992 za náhradu vnitřního vybavení v částce 170.000 Kč) se snaží, aby opět sloužila turistům a široké veřejnosti na úrovni požadavků doby. Jenže přístavbami a přestavbami v poslední době má z původní turistické chaty vzniknout snad stylová horská restaurace nebo přímo horský hotel, když původně zamýšlená dostavba očividně nenalezla pokračovatele koncepce. Ale o tom už více na http://chata-hvezda.cz/. (16.6.2015)

Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 1/2016.

GPS souřadnice: 49.9600750N, 16.3737925E

Autor: Miloslav Renčín
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016


Původní podoba chaty zvané útulna
Janderova chata po přístavbě (čárkovaně střecha původní útulny)






Předchozí článek: Divoká i poklidná Divoká Orlice
Následující článek: 100 let Sanatorky – léčebny tuberkulózy v Jevíčku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml