|
| |
|
František Zákrejs - dramatik, spisovatel, divadelní a literární kritik
07. 08. 2005 František Zákrejs se narodil v Poličce v Liboháji čp 142 /Lázně/ 7. května 1839. Jeho otec Ignác byl vynalézavým tkalcovským mistrem, matka Anežka, rozená Čermáková, byla výbornou hospodyní a obratnou obchodnicí. František, jako i jeho dva bratři, šel zásluhou matky na studia. Gymnázium absolvoval v Hradci Králové, práva v Praze. Za svého pobytu ve Vídni roku 1864 přišel nešťastnou náhodou o pravé oko. Od listopadu 1865 do srpna 1872 byl zaměstnán jako okresní tajemník v Poličce. V roce 1868 se oženil s Brigitou Klimšoovu, dcerou obratného klempíře Václava Klimeše a Marie, rozené Kašparidesové. Za svého poličského pobytu se velmi živě podílel na rušném kulturním životě, jehož páteří bylo ochotnické divadlo. Velmi často hrával s ostatními studenty (přála tomu zvláště jeho matka, a třebaže poměrně mlád, stal se díky své dramatické jiskře předním členem ochotnického družstva. Od prosince 1866 do, listopadu 1867 byl poprvé ředitelem družstva divadelních ochotníků, od 7. května do 7. října 1872 podruhé. V letech 1865 a 1866 byl zvolen režisérem. Delší čas byl revizorem účtů a jako ředitel družstva podle tehdejších zvyklostí vedl jeho pokladnu. Toto jeho poličské období je bezprostředně spjato nejen se vznikem divadelní hry Anežka, ale i rozvojem celé Zákrejsovy dramatické tvorby. Z jeho pera vyšlo mnoho divadelních her - jmenujme např. Národní hospodář, Naši vyhráli, Národovci. Kromě divadelní činnosti můžeme jeho iniciativní zásahy sledovat ve všech oborech tehdejšího veřejného života. Vzorně si vedl také jako tajemník okresního zastupitelstva, který uváděl v Poličce v život. Po odchodu do: Prahy roku 1876, kdy myl obecním tajemníkem na Žižkově a od roku 1879, kdy zastával funkci tajemníka okresního výboru Karlíně, zůstal své lásce k divadlu i nadále věrný, už nikoliv jako autor, nýbrž jako literární kritik. Množství kritických článků publikoval v Osvětě, Pokroku, v Poslu z Prahy a ve Světozoru. Redigoval Všeobecnou knihovnu, Ústřední knihovnu, Posla z Prahy, Národní bibliotéku a další časopisy. Byl zakladatelem Jednoty českých dramatických spisovatelů, vedl rubriku Divadelní rozhledy v časopise Osvěta. Byl také obhájcem Rukopisů (RKZ). Účastnil se společenského a národního života, organizoval přednášky, zábavy, výlety. Zemřel 19. června 1901 v Náchodě. Zákrejsovovo rodné místo se nachází v bývalých Lázních v Liboháji (též dříve nazývané Koupele Panny Marie) na úpatí Šibeničního vrchu u silnice směřující k Jimramovu. Byly postaveny roku 1830 družstvem měšťanů v čele s lékárníkem K. Sanderem. Očistné, vanové lázně byly pronajaty. Roku 1877 koupili lázně manželé Jílkovi a stavebně je upravili roku 1919. V padesátých letech byly lázně znárodněny a koupele zrušeny. Od, této doby po stavebních úpravách objekt užívá Střední odborné učiliště v Poličce jako domov mládeže. Přes všechny stavební úpravy Zůstala rodná světnička Fran1tiška Zákrejse nedotčena. Roku 1948 byla ulice směřující z města k jeho rodnému domu pojmenována jeho jménem. Před deseti lety, za krásného májového dne roku 1994, byla slavnostně odhalena na budově Lázní v poličském Liboháji pamětní deska slavnému rodákovi Františku Zákrejsovi - literátu, spisovateli a dramatikovi při příležitosti 155. výročí jeho narození, mramorová deska, dílo akademického sochaře Josefa Kadlece, uložená mnoho let. v městském muzeu, byl opět umístěna na jeho rodný dům, neboť Zákrejs a jeho divadelní. Hra Anežka pro tehdejší komunistický režim byla nežádoucí. Celá slavnost byla zakončena ukázkou (závěrečnou částí) ze zmíněné divadelní hry, kterou sehráli místní ochotníci. Zmíněná divadelní hra Anežka, neboli Poslední poprava na Šibeničním vrchu, nazývaná též truchlohrou, má svůj počátek v povídce P. Josefa Ehrenbergera /1815 - 1882/ faráře v Solnici a vyšehradského kanovníka, rodáka z nedaleké Korouhve, zakládající se na ryze národní poličské pověsti z dob panování. císařovny Marie Terezie. Hrdinkou tohoto dramatu je Anežka, neprávem obviněná z vraždy svého manžela, konšela Pečenovského, se kterým nedobrovolně vstoupila v manželský svazek a odsouzená k popravě na Šibeničním vrchu nad Poličkou. V kritickém okamžiku jsou však přivedeni praví. Vrazi. Popravě je však včas zamezeno, ale Anežka, přestálým utrpením zlomená, umirá. Současně dochází. zpráva,. že císařským rozkazem odnímá se Městskému_zřízeni soudcovské hrdelní právo. Vzhledem k tomu, že se tato zdramatizovaná pověst pokládá za skutečnou událost, má na prknech poličské divadelní scény své domovské právo a je s ní přímo srostlá. Poprvé byla uvedena 26. září 1868 na oslavu 50. výročí trvání. ochotnického spolku. Letošního roku si tedy připomínáme 1350 výročí prvního uvedení Anežky, 185 let trvání. ochotnického spolku a 165. výročí narození Františka Zákrejse. Autor: Klub přátel Poličska Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004 Předchozí článek: Rudolf Mates Následující článek: Jiří František Pacák - sochař Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
