|
| |
|
Miloslav Lesný – malíř krajiny Českomoravské vysočiny a Železných hor
08. 04. 2010 Je tomu už dvacet let od chvíle, kdy se uzavřelo bohaté dílo Miloslava Lesného (3. 2. 1903 – 17. 12. 1989), malíře patřícího do početné skupiny tvůrců, kteří propadli kouzlu krajiny Českomoravské vysočiny a Železných hor a opětovně v ní nacházeli náměty pro svou uměleckou tvorbu. Malířské dílo Miloslava Lesného představuje významnou součást bohatství regionálního výtvarného umění a jeho tvůrce je výraznou osobností kulturních dějin Chrudimska. Pedagog, režisér ochotníků, autor několika výtvarně zdařilých kolekcí loutek, kulis, dovedný fotograf a současně člověk s nesmírně širokým kulturním rozhledem, který byl i dobrým klavíristou a houslistou. Jeho hlavní zaměření však patřilo výtvarnému umění, zpočátku se věnoval zejména grafi ce, kde mohl plně uplatnit své kreslířské nadání, později stále více inklinuje ke krajinomalbě. Pražský rodák Miloslav Lesný (původním jménem Miloslav Blažej Lederer), se po působení na školách v Moravském Žižkově, v Kovčíně, Nepomuku a Kolinci, kde poznává šumavskou krajinu, dostává na Chrudimsko ve třicátých letech minulého století. Zde se jeho novou učitelskou štací stává obec Možděnice, nedaleko Trhové Kamenice. Bezprostřední okolí poskytovalo množství krajinných motivů osobité krásy, která sem přiváděla přední umělce – představitele české krajinomalby tohoto období, a tak v době příchodu Lesného představoval už zdejší kraj pojem v uměleckém světě. Stal se významným střediskem českých krajinářů, které sem přivádí zejména věhlas nedalekých Kameniček, spojovaný s tamějším pobytem Antonína Slavíčka. Krásu tohoto „bohem zapomenutého kraje“ odhalil Karel Václav Rais, který učil na škole v Trhové Kamenici a své dojmy vylíčil v románu Západ. Jeho četba Antonína Slavíčka natolik, že se rozhodl zde žít a malovat. Za ním sem přicházejí i jeho přátelé a následně zde tvoří také další čeští krajináři. Miloslav Lesný znal před příchodem na Chrudimsko zdejší krajinářské partie převážně zprostředkovaně z obrazů umělců, kteří zde malovali. Obdivuje vzpomínaného Antonína Slavíčka, blízký mu je svým pojetím František Kaván, s nímž ho pojí celoživotní přátelství. Možděnické období, které trvalo do roku 1939, představovalo pro rodinu šťastná léta a pro M. Lesného navíc prostor pro uplatnění jeho širokého tvůrčího nadání. Byl nejen výborným učitelem, ale i všestranným osvětovým pracovníkem, jak to konečně učitelská tradice vyžadovala. Postavil zde loutkové divadlo, vytvořil půvabné loutky, hrál s ochotníky divadlo a řadu představení také režíroval, muzicíroval a stál jako organizátor u všech významných akcí, které se v obci konaly. V té době však se do popředí jeho zájmů zcela dostává malování. Zdejší krajina mu poskytla nepřeberné množství námětů a malíř Lesný z této bohaté nabídky dovedl vybírat. Začíná naplňovat další životní a uměleckou kapitolu, v níž krajinomalba sehrála významnou roli. To platí i pro následující období, když v roce 1939 přechází na školu v Třibřichách, kde působí jako ředitel až do odchodu do důchodu. Postupně se na svých malířských toulkách seznamuje s širším okolím a nachází stále nové náměty pro své obrazy. Poznává důvěrně tento kraj a jeho osobitou krásu a současně se dopracovává k vlastnímu výrazu založeném na realistickém pojetí malované krajiny. Jeho styl, který navazoval na tradiční pojetí české krajinářské tvorby, tak jak se zformovala v posledních desetiletích 19. století, se poměrně rychle ustálil a po celé další období už neprocházel žádnými výraznými změnami. Nastává období plného souznění s krajinou, kterou si zamiloval a zůstal jí věrný až do konce svého života. V roce 1963, kdy odchází do důchodu, se rodina stěhuje do Chrudimi. Odtud podniká své malířské toulky po okolí, vrací se rovněž znovu na místa, která ho upoutala už v předcházející době jeho působení na Vysočině, ale poznává také nové náměty ve městě či jeho bezprostředním okolí. Chrudimské období znamená pro Miloslava Lesného výraznou změnu. Všechen čas nyní může věnovat malování, je plně zaujat tvůrčí činností a znovu dokazuje, jak pilným tvůrcem dokáže být. Vytváří velké množství obrazů, ale také celou řadu studií, které dokládají jeho pečlivý a systematický přístup k tvorbě. Příchodem do Chrudimi se tak okruh námětů rozšířil. Opakovaně maluje chrudimské panoráma s typickými dominantami věží děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie a Mydlářova domu, obraz Pohled na Chrudim od divadla představuje jedno z nejzdařilejších zpracování tohoto námětu, k němuž se vracel ještě mnohokrát. Po celé období nachází inspiraci v milované krajině Vysočiny. Řada obrazů vzniká v okolíPusté Rybné, oblíbeným místem se stal Vítanov, maluje ve Svobodných Hamrech, Možděnicích, Dřevíkově, Hluboké, na Veselém Kopci a v řadě dalších míst. Zde všude vznikají díla dokládající plné poznání kraje a schopnost toto poznání vyjádřit svým osobitým dílem. V motivech z Chrudimi a blízkého okolí ho přitahují partie s vodní hladinou, zejména kolem Chrudimky a Holetínky. V této skupině obrazů, které patří mezi nejpůsobivější, vyniká plátno Chrudimka u Janderova či Holetínka u Bítovan. Zde plně rozvinul svůj styl založený na realisticky pojaté malbě a pečlivém přístupu k zpracování zvoleného námětu. Vytváří obrazy přírodního náladového lyrismu, v nichž se objevují přírodní zákoutí, malovaná většinou v prozářených barvách, vrací se oblíbený námět potoka protékajícího lesním prostředím nebo sevřeného břehem pokrytým stromy, jejichž koruny se zrcadlí na vodní hladině. Tento odlesk zprostředkovává intimitu prožitku, část umocněnou barevnou škálou blízkou impresivnímu pojetí. Malířské dílo Miloslava Lesného patří do základního fondu regionálního výtvarného umění Chrudimska. Představuje uměleckou tvorbu oproštěnou od nadsázky, které je cizí jakékoliv předstírání. Její autor pracuje bez potřeby oslňovat lacinými efekty, naopak tvoří prostými prostředky. V popředí stojí vždy pokora před přírodou a snaha se s ní poctivě vypořádat. Výsledkem je dílo obdivuhodné šíře, které i po letech dokáže zaujmout a potěšit. Autor: Doc. PhDr. František Nesejt, CSc. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009 Předchozí článek: Bohumil Laušman – případ (nejen) pro historii - dokončení Následující článek: Jarní lidové obyčeje Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
