|
| |
|
POZOR, padá omítka - Semín, Janovičky, Horní Bradlo
5.02.2012 1) ZÁMEČEK S PIVOVAREM SEMÍN – RODIŠTĚ JOSEFA GOČÁRA Kolem projíždějící cyklisté se často diví, opravdu zde se narodil architekt Josef Gočár? Na první pohled nenápadná stavba s věžičkou skutečně ukrývá (veřejnosti nepřístupnou) pamětní desku odkazující na 13. březen 1880, kdy se zde místnímu sládkovi narodil jeden z našich nejslavnějších architektů. Nevýrazná budova „klame tělem“, při bližším pohledu odhalíme v exteriérech a především interiérech celou řadu unikátních prvků. Jak už to tak bývá, původně na místě semínského zámečku s pivovarem stála tvrz. O zámku v Semíně mluvíme od 16. století, kdy zde nacházíme nevýraznou barokní stavbu. V průběhu 17. a 18. století byl celý objekt přestavěn a v této podobě se více méně dochoval až dodnes. Budova až do roku 1780 sloužila jako sídlo správy západní části rozlehlého pernštejnského panství. V roce 1691 byl do zámečku vestavěn pivovar, ve kterém se pivo vařilo více než 200 let. Posledním sládkem a majitelem pivovaru v Semíně byl Jindřich Dvořák, který byl nucen z ekonomických důvodů provoz uzavřít v roce 1926. Prostor pivovaru a jeho rozsáhlá sklepení sloužila dále jako velkosklad pro pardubický a chrudimský pivovar. Pak začal zámek sloužit pro bydlení, i když postupně chátral. Dodnes je v semínském pivovaru zachován velký počet hodnotných detailů i zbytky pivovarské technologie - hlavně takzvaný hvozdový valach, na kterém se sušil slad. Podobné zařízení bychom u nás našli jen v Plzni a u Fleků! Semínský pivovar se zámečkem je utajeným skvostem našeho kraje, proto zamrzí jeho současný - neutěšený stav. Přitom by tento „dědeček“ mezi českými pivovary mohl být přímo ukázkovým muzeem českého pivovarnictví. Od roku 1990 je majitelem objektu Jan Kubíček provádějící pouze drobnou údržbu, která zamezila úplné devastaci památkově chráněného objektu. Na výraznější přestavbu ale nemá prostředky, a snaží se už několik let celý rozlehlý areál prodat. Záchranu by mohlo přinést převedení pod obec Semín, která o pořízení zámečku s pivovarem skutečně uvažuje. 2) ZÁMEČEK LIPKA U HORNÍHO BRADLA – PAMÁTKA JAKO RUKOJMÍ Kdo by neznal vyhlášenou rekreační obec Horní Bradlo v Železných horách. Ale víte, že jen dva kilometry odsud se nalézá veřejnosti dobře ukrytý zámeček Lipka? Nevelký patrový objekt ve stejnojmenné obci prošel mnoha zajímavými historickými okamžiky. Bohužel současnost už tak slavná není. Poprvé je Lipka připomínána roku 1513, kdy tehdejší tvrz Václav Tamchyna prodal Jindřichu Sobkovi z Kornice. Zřejmě to byla docela velká stavba, protože se o ní tehdy střídavě mluvilo jako o tvrzi a hradu. V roce 1557 Jan Kustoš přestavěl gotickou tvrz na renesanční zámek, z tvrze se zachovaly jen části obvodového paláce jižního křídla dnešního zámku. Zámek Lipka měl tři křídla, uzavřené nádvoří, do kterého se přízemí i obě patra otvírala renesanční arkádou. Do zámku se vcházelo nově zbudovaným krásným portálem, který zde nalezneme dodnes (jen je obložen náletovými dřevinami). Počátkem 17. století k zámku náležel dvůr, ves Lipka a příslušenství v dalších osmi vesnicích. V roce 1754 zámek koupil Jan Adamec z Auersperku, který ho barokně přestavěl. Objekt pak sloužil jako lovecký zámek. Od konce 18. století přestal být zámek využíván, bylo zbořeno západní křídlo a došlo ke snížení o jedno patro. Za své vzaly i původní valené klenby a štuková výzdoba. Po roce 1945 zámek sloužil pro bydlení a pak se do jeho prostor nastěhovalo JZD, které si zde udělalo skladiště a sýpku. Novodové dějiny Lipky jsou lidově řečeno divoké. Objekt po restituci několikrát změnil majitele, točily se kolem něj nejrůznější společnosti s ruským kapitálem. Dnes je Lipka v držení společnosti Delg trading izraelského občana Davida Atara. Před lety začala nákladná rekonstrukce (investovat se mělo prý až o deset milionů korun), ale majitel přestavbu údajně kvůli sporům se stavební fi rmou přerušil. Zámek tak dostal alespoň novou střechu, čímž se povedlo zdevastovanou památku zachránit. Plány majitele na zřízení hotelu a eko farmy zatím zůstávají nenaplněny. Čas běží a Lipka pustne, opět dochází k ničení a nájezdům vandalů a zlodějů. 3) KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE V JANOVIČKÁCH – VSTANE Z POPELA?! Hledáte tip na nějaký krásný výlet? Vyražte do města Luže, jehož okolí skýtá bezpočet pozoruhodný turistických destinací. Život v této krásné krajině proudil už v dávném středověku, ve 13. století zde na výrazném vrchu stával hrad Košumberk. Ten tu ještě stojí, i když je z velké části proměněn ve zříceninu. A nedaleko něj se rozkládala i malebná vesnička Janovičky s románským kostelíkem. Ale časy se mění. Hrad je dnes převážně v rozvalinách a po obci Janovičky a po románském kostelíku, jako by se zem slehla. Ves zanikla v 15. století a kostel byl v polovině 18. století zbořen pro celkovou zchátralost. Dnes zde do kraje majestátně shlíží barokní kostel Zvěstování Panny Marie, který vyrostl v letech 1741 – 46 jen o kousek výš než stávala původní románská basilika. Nový chrám nechal vystavět hrabě Štěpán Kinský za 1 434 zlatých a vyzdobil ho hlavním oltářem s obrazem Zvěstování Panny Marie z poloviny 18. století a skládacím oltářem ještě o sto let starším. Dvacáté století bylo i pro tuto církevní památku málem osudným. Ještě v roce 1930 byl kostel ještě fi liálním do Skutče, ale postupně ztrácel na významu a chátral. Propadly se stropy, zničena byla okna i střecha, do budovy ze všech stran teklo. V roce 2004 zde byl pohřben přední český spisovatel Jití Šotola. A v té době také začala záchrana tohoto památkově chráněného objektu. Ten je momentálně ve vlastnictví církve, ale v dohledné době by měl přejít pod město Luže. V plánu je rekonstrukce, která zastaví devastaci a opět památce dodá původní krásu. Kostel by měl být využíván pro liturgické účely, koncerty a občasné výstavy. Připomenuta by měla být i obec Janovičky, která se zde dříve nalézala. Tento příběh bude tedy zřejmě mít šťastný konec. Je to výsledek velkého úsilí jednotlivců, kteří dokázali zachránit památku pomalu ale jistě směřující ke zkáze.
Autor: Tomáš Klement Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2011
Předchozí článek: Bledule v Královské zahradě Následující článek: Nasavrcká kaštanka je nejvýše položenou ve střední Evropě Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
