Sdružení přátel Pardubického kraje

POZOR, padá omítka - zánek Orlice, zámek Vranová Lhota, fara ve Svinčanech

Zámeček Orlice. Foto autor

6.06.2012 Potřetí se můžete ohlédnout za pořadem Českého rozhlasu Pardubice, který během loňského léta upozorňoval na chátrající památky našeho kraje. Dnes vám přinášíme poslední tři příběhy.

8) ZÁMEK ORLICE (LETOHRAD)
Areál zámku Orlice na okraji Letohradu byl dlouhé roky místní ostudou. Záchrana přišla nedávno s novým vlastníkem, který se pustil do velkorysé rekonstrukce spojenou s přeměnou celého areálu na hotel s restaurací a muzeem. První zmínka o orlické tvrzi pochází z roku 1361, kdy je uváděn Ivan z Orlice jako patron místního kostela. Jsou známí i následovníci tohoto Ivana až do roku 1415. V této době však veškeré zprávy o Orlici končí a pokračují až o 100 let později. Někdy během 15. století se stává majitelem orlického statku rod Strachotů z Kralovic. Dalšími obyvateli orlického zámku byli Sudové z Řeneč, kteří se dostali na Orlici pravděpodobně sňatkem a následnou koupí statku v roce 1565. Tehdy také došlo ke stavbě nové renesanční budovy, jejíž centrální část byla vyzdobená sgrafi tovou fi gurální výzdobou. Před rokem 1592 byla tvrz rozsáhle přestavěna, stržena byla původní stará věž a na její místo bylo postaveno patrové stavení, které bylo zdobeno sgrafi tem tzv. psaníčky. Během třicetileté války byla v orlickém dvoře prý nemocnice a mrtví byli pochováváni za kostelem. Po roce 1650 ztratila zámecká budova svůj původní, rezidenční význam, jelikož vrchnost přesídlila do tehdy zakoupeného Kyšperka. Původně zámecká budova byla proto přestavěna na sýpku a obydlí správce a čeledě.

Již před polovinou 19. století byly pozemky orlického dvora pronajímány místním drobným hospodářům. Ve 20. letech 20. století areál koupilo Stavební družstvo železničářů v Kyšperku a tedy také došlo k demolici většiny hospodářských budov. V 60. letech sloužil zámek jako sklad, později zde sídlila Jednota a autoservis. Od roku 2008 už notně zchátralý objekt zakoupila letohradská společnost Eywan, která celý objekt začala za pomoci dotace z EU nákladně rekonstruovat.
V prostorách dvora by měla vyrůst novostavba hotelu, samotný zámek má návštěvníkům nabídnout restauraci, středověkou krčmu a muzeum, kde budou presentovány místní archeologické nálezy i expozice knihtisku. Plánované otevření objektu, jehož rekonstrukce vyjde na cca 124 milionů Kč, by mělo být už 1. července 2012 – tedy pouhý rok od započetí oprav. Společnost Eywan dala skvělý návod, jak by měla vypadat příkladná péče o památky. Kéž by takovýchto vlastníků památkově chráněných objektů bylo více…

9) ZÁMEK VRANOVÁ LHOTA
Chátrající zámeček v jihovýchodním cípu Pardubického kraje zažil velkolepou minulost i divoké 20. století. V posledních letech je objekt přestavován na pozdější muzeum loutek a divadelní sál, ale konec rekonstrukce je zdá se v nedohlednu.
Za nejstarší zmínku lze pokládat záznam v Zemských deskách z roku 1406, kdy je ve výčtu vranovského panství uvedena Lhota s tvrzí. Jejími prvními vlastníky byli páni z Vildenberka, kteří tvrz vystavěli po té, co byl v roce 1389 při vojenské kampani markraběte Jošta zničen nedaleký hrad Vraní hora. O podobě původní gotické tvrze dnes nemáme mnoho informací, víme, že celková délka stavby byla 11 metrů. K rozsáhlé pozdně gotické přestavbě došlo po roce 1507, kdy ji získal Vítek ze Ptení. Tehdy došlo k rozšíření o dvě nová křídla a objekt byl doplněn o obranný příkop. Koncem 16. století byly za Dětřicha Lhotského z Ptení nebo za Jana Kobylky z Kobylího prováděny renesanční úpravy převážně v interiérech. Roku 1714 byla Vranová Lhota Libštejnskými z Kolovrat připojena k biskupickému panství a objekt sloužil jen k provozu hospodářského dvora. Později došlo ke klasicistní přestavbě, byly zasypány příkopy a vybudován hospodářský dvůr. V letech 1874–1945 patřily Biskupice spolu s Vranovou Lhotou Thurn-Taxisům.
Osudy zámku ve 20. století byly velmi spletité. Po roce 1945 byl zámek a přilehlý dvůr zkonfi skován. Pořádaly se zde diskotéky a plesy a hrálo se zde divadlo. Později objekt využívalo JZD, které zde chovalo kuřata a skladovalo se zde obilí, řepa a brambory. Po roce 1989 byl zámek vrácen obci a ta ho po základních opravách střechy prodala pražské fi rmě Tramaz. V prosinci 1999 objekt koupila bývalá ředitelka Malého divadla v Českých Budějovicích Ivana Přibylová. Ta zámeček i za přispění grantů z ministerstva a Pardubického kraje rekonstruuje a přestavuje na muzeum loutek s divadelním sálem a restaurací. Vzhledem k napjaté fi nanční situaci jde rekonstrukce velmi pomalu a konec je zatím v nedohlednu. Velkým problémem jsou chybějící skleněné výplně oken, kterými do objektu zatéká, v havarijním stavu jsou přilehlé hospodářské budovy.

10) FARA VE SVINČANECH
Barokní fara ve Svinčanech nedaleko Přelouče ukrývá nečekaný skvost – krásné fresky známého malíře Josefa Kramolína. Objekt se jeho majitel poslední roky marně snaží prodat a špatně zabezpečená památkově chráněná fara vytrvale chátrá.
Výstavní blokovou stavbu v letech 1764–72 vybudoval známý stavitel František Tomáš Jedlička, jehož stavby bychom našli po celých Východních Čechách. Je autorem svinčanského kostela, barokní kašny v Kolíně a za zmínku stojí také přestavba chrámu Svatého Bartoloměje v nedalekém Heřmanově Městci.
I dnes bychom v prvním patře budovy ve slavnostním sále nalezli krásně dochované původní fresky od významného umělce druhé poloviny 18. století Josefa Kramolína. Fara byla do velké míry soběstačná, k objektu ve své době náležel dvůr s několika hospodářskými budovami a rybníčkem. V roce 1954 faru opustil poslední farář a církev přestala objekt využívat. Chvíli zde bydlelo několik nájemníků a obec zde dočasně umístila knihovnu. Několik posledních desetiletí je prázdná a bez využití.
Fara v roce 2000 přešla na známého restaurátora a majitele stavební fi rmy z Heřmanova Městce Ivo Kvítka. Ten plánoval, že objekt změní na rodinné sídlo. K tomu nikdy nedošlo a památkově chráněný objekt nadále chátrá. Největším problémem je chatrné zabezpečení objektu, chybějící výplně oken a dveří, kterými do budovy zatéká. Výrazně poničená je i statika budovy, kde jsou místy až několika centimetrové díry ve zdech. Nekvalitní je i před 15 lety zrekonstruovaná šindelová střecha. Nezbývá než doufat, že se urychleně najde kupec, který barokní faru ve Svinčanech zachrání a nalezne pro ni smysluplné využití.

Autor: Tomáš Klement
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2012


Vranová Lhota. Foto autor
fara ve Svinčanech. Foto autor




Předchozí článek: prof. Ing. Robert Nejepsa, DrSc. (1906–1985)
Následující článek: Geopark Železné hory


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml