Sdružení přátel Pardubického kraje

Pozor, padá omítka! - druhá část

Zámek v Moravanech vytrvale chátrá. Foto: autor

2.03.2012 Druhým dílem pokračuje naše ohlédnutí za letním seriálem Českého rozhlasu Pardubice, ve kterém se jeho autoři snažili zmapovat desítku chátrajících objektů Pardubického kraje. Dnes vám přinášíme příběhy dalších čtyř památek.
4) ZÁMEK MORAVANY U RONOVA NAD DOUBRAVOU
Pozdně barokní areál zámku a přilehlého hospodářského dvora v Moravanech nedaleko Ronova nad Doubravou patří mezi utajené a bohužel také chátrající skvosty našeho kraje. Přitom zde často pobýval slavný hudební skladatel Gustav Mahler.
Původně na místě dnešního zámku stávala tvrz. Poprvé byla připomínána v roce 1430, kdy byla v majetku Zdeňka z Nestajova. Zámek tady vyrostl až někdy ve 40. letech 18. století, kdy panství získal od rodu Robmhapů Ignác Václav Carretto Millesimo. Tento původně italský šlechtický rod přišel do Čech v pobělohorském období a postupně skupoval panství kolem Golčova Jeníkova a v roce 1740 přikoupil i Moravany. Caretto Millesimové vlastnili pozdně barokní zámek s rozlehlým dvorem s hospodářskými budovami a sýpkou do roku 1800, kdy přešly pod nadaci pro podporu zchudlých šlechticů. Po dlouhých sporech se nadace v roce 1823 ujímá správy statků a drží zámek až do konce 1. světové války. Po pozemkové reformě koupil zámek s panstvím doktor Sova a došlo také k přestavbě zámecké budovy. A další vývoj? Ten už asi napadne každého. Rok 1948 znárodnění, hospodářské budovy obsadilo JZD a na zámku se střídali různé instituce a nájemníci. Po roce 1989 se už poměrně zchátralé panství navrátilo sestrám Aleně Mudroch a Miladě Gautschi, vnučkám původního majitele Dr. Sovy.

Zhruba pět let je zámek v držení společnosti Farm Moravany, za kterou stojí známý italský realitní magnát Mauro Piccinini. Ten je veden v další zhruba stovce podobných účelových fi rem, které po celé republice vlastní několik obdobných (a podobně zdevastovaných) objektů. Před časem Piccinini deklaroval snahu změnit územní plán a na pozemcích, které k zámku náleží, vystavět rodinné domy. Místní se ale postavili proti a vyzvali majitele k záchraně zdevastovaného zámku. Realita? Zámecké budovy jsou nadále vystaveny přírodním živlům, u vzácné barokní sýpky dokonce došlo ke zřícení střechy. Konec zámku v Moravanech je zdá se neodvratitelný.

5) KOSTEL SVATÉHO MARTINA (KNĚŽICE U TŘEMOŠNICE)
Vydejme se do malebného podhůří Železných hor. Nedaleko Třemošnice, nad romantickým údolím řeky Doubravy, nalezneme osamoceně stojící kostelík Svatého Martina. I jemu hrozila zkáza, ale díky nadšení několika místních se ho povedlo zachránit.
Nevelká stavba jednolodního kostela Svatého Martina je němým svědkem vesnice Stusyně, která zanikla za husitských válek. Kostel byl jako farní připomínám už v roce 1352. Po zániku vsi zůstal i nadále farním. V deskách zemských je uváděno podací kostelní až do roku 1615. Velmi pozoruhodný je jeho stavební vývoj. V literatuře se uvádí, že kostel je gotického původu – presbytář je asi ze 14. století, část lodi a věž jsou mladší (renesance). Nedávný průzkum při rekonstrukci odhalil, že některé části kostela jsou románské a mohou pocházet až dokonce z 12. století.
Kostel už odedávna čelí nájezdům zlodějů, kteří využívali jeho odlehlé polohy stranou od civilizace. Vandalové ukradli v podstatě vše, co v (na) kostele bylo aspoň trochu cenné. O zdevastovanou památku příliš nejevila zájem ani církev. Záchranu přinesla až píle a nesmírný entusiasmus místních (především pak bývalého starosty Kněžic Zdeňka Zemana), kterým se povedlo sehnat fi nanční prostředky a památku zachránit a krásně opravit. Kostel dostal novou střechu a fasádu, opraveno bylo i jeho nejbližší okolí. Jaká je budoucnost kostela Svatého Martina? Díky nedávné rekonstrukci byla tato památka zachráněna, další opravy čekají na interiér, kde je třeba zrenovovat stěny a okna a snad dojde í na nefunkční varhany. Otázkou je také další využití kostela, který dnes slouží k církevním účelům jen několikrát do roka. Kostel, který má díky chybějící elektřině a stísněnému prostoru unikátní atmosféru, se přitom skvěle hodí na pořádání koncertů a dalších kulturních programů.

6) PIVOVAR RYCHMBURK V PŘEDHRADÍ
Jen pár metrů od krásně opraveného hradu Rychmburk, který dnes slouží pro duševně nemocné lidi, se nalézá rozlehlý areál někdejšího pivovaru. Zničený objekt doplatil na lidskou lhostejnost a nevyjasněné majetkové poměry. Pivovar byl založen už v roce 1636. Jako panský pivovar dodával pivo do všech hospod rozsáhlého rychmburského panství. V roce 1838 odebíralo rychmburské pivo 96 hospod. Představte si, že tenkrát se vařilo 60 várek po 38 sudech ročně. Později byl dáván pivovar s lihovarem a dvory do pachtu. I v té době byla pověst rychmburského piva velmi dobrá a okruh odběratelů veliký. Vařilo se většinou světlé 8° a 10° pivo. Ačkoliv bylo původně ruční zařízení na počátku 20. století vyměněno za strojní, rostoucí konkurence nedalekého pivovaru v Hlinsku výstavy piva rapidně snížila. Na konci první světové války bylo uvařeno 5 000 hl. piva ročně, v letech 1919–20 už 2 145 hl. a o rok později pouze 1 350 hl. Výrobu velmi stěžovala nekvalitní voda, braná vodovodem z rybníka Spalivce. Při pozemkové reformě pivovar zanikl, neboť se nenašel zájemce o další provoz a v dubnu 1925 byla výroba zastavena. V budovách pivovaru byl zřízen sklad chrudimského piva, byty byly pronajaty, bývalé humno si najalo rolnické družstvo pro skladiště.
Dnes je vlastníkem pivovaru v Předhradí fi rma L & M Service spol. s r.o, která objekt získala před časem už v dezolátním stavu jako propadlou zástavu. Společnost kvůli zástavnímu právu s objektem nemůže nakládat, nedaří se ho ani vydražit. Nezabezpečený objekt čelí nájezdům vandalů a zlodějů, pivovarský dvůr i vlastní budovy slouží jako skladiště různé veteše. Nalezneme zde několik vraků aut, rozpadající se včelín, stavební suť a do toho pobíhá zanedbaná domácí zvířata… Nevyjasněné majetkové poměry brání záchraně památkově chráněného objektu, jen případná rekonstrukce by určitě překročila částku 100 milionů korun. Těžko také odhadovat, jaké by mohlo být případné další využití rozlehlého objektu bývalého pivovaru. Vše zřejmě k neodvratitelnému konci – zániku.

7) ZÁMEK BISKUPICE U JEVÍČKA
Obec vyhlášenou svátkem slivovice „zdobí“ přímo na návsi stojící zchátralý zámek z počátku 18. století. Jeho historie je velmi pohnutá, byl zde záhadně zavražděn Friedrich Thurn – Taxis. Ale ani současnost objektu není příliš růžová.
Jak už to tak bývá, na místě biskupického zámku původně stála tvrz. Byla podobná té, co dodnes stojí v nedaleké Vranové Lhotě. Nechali ji postavit bratři Volfart a Jan Planknarovi z Kynšperka v letech 1493–1505. V roce 1612 je v pramenech uváděno, že k tvrzi patřil panský pivovar, ve kterém se vařilo pivo až do roku 1870. Samotná tvrz je ale již kolem roku 1700 pustá a Vojtěch Libštejnský z Kolovrat dal na jejím místě v letech 1713–1716 postavit nynější zámek. Poté, co zámek a biskupické panství vlastnil rod Blümegen, připadl majetek rodu Schaaffgotsch. Manželka prvního Schaaffgotsche v Biskupicích, rozená hraběnka z Fürstenberku, dala vysadit park kolem zámku. Tehdejší majitelé provedli také úpravu zámku a zavedli teplovzdušné topení. V letech 1874 – 1945 byl zámek v držení Thurn-Taxisů. Za těchto majitelů bylo opraveno východní křídlo zámku a byly vykoupeny a rozbořeny domy pod zámkem. Na tomto místě vznikl park, který byl ohrazen cihlovou zdí. 10. května 1945 byl za dosud neobjasněných událostí v Biskupicích zastřelen Friedrich Thurn-Taxis. Zámek posléze přešel do státní správy, byly zde kanceláře, škola, obecní úřad a byty. Majitelem biskupického zámku je kameník a restaurátor Libor Maňák, který ho koupil koncem 90. let od obce. Pořizovací cena měla být údajně 1,4 milionů s tím, že na zámku zůstalo několik desítek nájemníků. Maňák, jenž se postupně nájemníků zbavil, platí za rozporuplnou osobu, která se netěší velké oblibě u okolí. S rozlehlým objektem měl velké plány. Dosud ale proběhla jen výměna rozvodů elektřiny a kanalizace, došlo také ke spravení střechy,
aby do objektu nepršelo. Maňák si také nechal vypracovat restaurátorský průzkum, do budoucna majitel plánuje nové omítky, výměnu oken a rekultivaci parku. Zámek dnes využívá jako své rodinné sídlo, v objektu plánuje zřízení posilovny, knihovny,
kanceláří, zasedací místnosti a loveckého salónku. Vše závisí – jak už to dnes bývá – na penězích, kterých se majiteli zámku v Biskupicích u Jevíčka nedostává.

Autor: Tomáš Klement
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2011


Pivovar Rychmburk - Pivovarský dvůr je plný harampádí. Foto: Autor
Biskupický zámek byl prohlášen za kul. Foto: autor




Předchozí článek: Zimní radovánky v Pardubickém kraji
Následující článek: Pozvánka na výroční schůzi


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml