|
| |
|
Smírčí kříže na Svitavsku - Bohuňov, Březina
30.12.2012 Pokračování seriálů článků, který vznikl na základě práce zabývající se problematikou kamenných křížů a křížových kamenů na území okresu Svitavy. BOHUŇOV Poloha: Kříž stojí na levé straně silnice z Bohuňova do Vítějevsi ve svahu za silničním příkopem. Popis: Křížový kámen z pískovce s dvojitým reliéfem latinského kříže otočený na západ. Kámen je celkově ve špatném stavu, je výrazně zvětralý a jeho vrchní část je značně poškozena. Z levého horního rohu vede šikmo vpravo dolů výrazná prasklina vyspravená betonem. Celý kámen je porostlý množstvím mechu a lišejníků. Rozměry: výška 80 cm, rozpětí ramen 58 cm, hloubka 16 cm. Historie: Starší německá ani česká literatura se o tomto křížovém kameni nezmiňuje, o jeho existenci se patrně nevědělo. Zmiňuje se o něm až Ošanec19 (MVL č. 5) a je zapsán v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Kámen je opředen cyrilometodějskou tradicí, která ale vznikla až druhotně v 19. nebo na začátku 20. stol. Kámen je poměrně poškozený a jeho zvětralý povrch vypovídá o značném stáří. Nelze ho však přiřadit až do 9. stol. k Cyrilometodějské misii. Jiný původ ani žádná pověst nejsou ve spojitosti s kamenem známy, proto i nejspíše nadále zůstane jeho původ neznámý. BŘEZINA Poloha: Kříž stojí opřený o zeď domu č. p. 79 poblíž kapličky v obci Březina u silnice z Moravské Třebové do Letovic. Popis: Mohutný klínový kamenný kříž z hrubozrnného pískovce (někdy je chybně udávána žula) otočený na východ. Kříž má značně nerovný povrch, stojí na asymetrické tlapaté noze u paty značně rozšířené na levou stranu. Malá část pravého a vrchní část levého ramene je uražena. V horní části je kříž zakotven objímkou do zdiva pro jeho mělké usazení v zemi. Rozměry: výška 127 cm, rozpětí ramen 138 cm, hloubka 26 cm. Historie: Je skoro jisté, že kříž nestojí na svém původním místě, protože dům, u něhož stojí, není starší než 200 let. Stáří kříže je ale znatelně vyšší. Podle plochy lomu bylo poškození na levém rameni způsobeno již před dlouhou dobou, zato pravé rameno nese stopy nedávného poškození. Do roku 1945 býval kříž natírán bílou barvou, poté se do Březiny přistěhovalo nové obyvatelstvo a zájem o kříž upadl. Kříž je znám z české i německé literatury. Byl popsán Czernym a podrobně Sedlákem. Je zapsán i v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Mezi původním německým obyvatelstvem byla rozšířena tradice, že kříž je památkou z třicetileté války. Na památku padlých švédských vojáků byl nazýván „das Schwedenkreuz“, tedy „švédský kříž“. Při zkoumání původu kříže hlavně německými historiky však bylo nalezeno hned několik variant. Kříž byl označován jako švédský náhrobek, smírčí kříž, cyrilometodějský kříž nebo dokonce jako prastarý ukazatel cesty. Žádný z názorů na původ kříže však není nijak věrohodně podložený, ani zvlášť pravděpodobný. Jako švédský náhrobek je kříž označován pouze díky lidovému podání a nejsou známy žádné další podklady. Cyrilometodějská tradice byla jako u mnoha jiných křížů vytvořena uměle a vznikla pouze díky dobové tendenci. Smírčí původ také není pravděpodobný, protože mohutnost a materiál kříže neodpovídají dílu zločince neznalého kamenické práce. Interpretace jako ukazatel na prastaré stezce směřující do Čech, která měla nedaleko Březiny vést, se také jeví jako nesprávná. Další možností je, že se jedná o starý náhrobní kámen, který byl nalezen a usazen na dnešní místo. Žádná z teorií se však nezakládá na exaktních podkladech. Mohutnost kříže vypovídá o významnosti jeho původu. Jelikož ale nejsou známy žádné další informace, zůstane původ tohoto kříže nejspíše i nadále nedořešenou otázkou.
Autor: Matěj Kmošek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2012
Předchozí článek: Naučná stezka vysokomýtskými sady a parky Následující článek: Zajímavá technická stavba - suchý poldr u Žichlínku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
