Sdružení přátel Pardubického kraje

Smírčí kříže na Svitavsku - Moravská Třebová, Petrůvka

Moravská Třebová 1. Foto: Matěj Kmošek

30.11.2013 MORAVSKÁ TŘEBOVÁ
I. KŘÍŽ
Poloha: Kříž stojí za plotem nad korytem Bílého potoka v zahradě statku č. p. 118 v místní části Sušice.
Popis: Nezvykle vysoký pískovcový kamenný kříž natočený na západ s nikou v horní části kříže. Na levém rameni je drobně vyryt letopočet 1765 a velká písmena L I.
Rozměry: 210 x 89 x 40 cm
Historie: Kříž by se měl nacházet na svém původním stanovišti. Výklenek v horní části byl do kříže vytesán pravděpodobně až druhotně. Podle vyprávění by měl být původ kříže spojen s II. křížem u č. p. 110. Nic tomu kromě lidového podání však nenasvědčuje.

MORAVSKÁ TŘEBOVÁ
II. KŘÍŽ
Poloha: Kříž stojí v záhonku u posledního ze skupiny rodinných domů č. p. 110 v místní části Sušice.
Popis: Pískovcový tlapatý kamenný kříž. Na čelní straně otočené na sever je umně vytesaný reliéf Ukřižování Krista, v horní části kartuše s nápisem „INRI“, text „ANO“ a letopočet 1776 s obrácenou šestkou. U nohou Krista je nečitelný německý nápis. Na zadní straně kříže je buď nedokončený, nebo výrazně zvětralý reliéf stejného motivu jako na čelní straně.
Rozměry: 135 x 60 x 25 cm
Historie: Podle vyprávění by měl být původ kříže spojen s I. křížem u č. p. 11. Nápis na přední straně podle udání Czernyho zní: „IST HIR BEGRABEN DOROHTEA WINKLERIN UND ANNA FREUTZTIN“, v překladu tedy: „Je zde pochována Dorothea Winklerin a Anna Freutztin“.
Kříž byl v minulosti použit jako náhrobek dvěma ženám, které zemřely na mor, o čemž svědčí i text vyrytý na kříži. Stáří kříže je ale nejspíše ještě větší, o čemž svědčí fakt, že kříž byl podle sdělení přeměněn v náhrobek až druhotně1. Při použití kříže jako náhrobního kámene byl pravděpodobně přesunut, proto dnes zřejmě nestojí na původním místě. Při úpravě kříže na náhrobek vznikl téměř jistě také text na čelní straně a nejspíše i kamenicky zručně vytesaný reliéf Ukřižování, který má barokní podobu, čemuž odpovídá i vyrytý letopočet 1776. Je možné, že nezřetelný reliéf na zadní straně kříže, podobný reliéfu na čelní straně, by mohl být poničený původní reliéf. Původní reliéf byl nejspíše tak poškozen, že na druhé straně mohl být podle původního vytesán novější reliéf. V německé literatuře jsou kříže zmiňovány Czernym2, Ledelem3 a Glotzmannem4. V české literatuře pak Ošancem5, oba jsou zapsány v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. K jednomu z křížů, neznámo kterému, existuje podle Czernyho v třebovské kronice zmínka o uzavření smírčí smlouvy v roce 1554. Podle této zmínky Markus Greczar zabil Ederlema Falzichse. Podle smlouvy měl zaplatit jistý peněžní obnos soudci, sirotkovi Falzichse a jisté Magratě, nejspíše vdově a také má nechat zhotovit kříž a postavit ho nedaleko místa zločinu6. Smlouva se však nemusí týkat ani jednoho z dochovaných křížů. Kříž také nemusel být Schlosserem vůbec postaven, nebo mohl být ztracen.
Pověsti spojují oba kříže v Sušicích jako upomínku jedné události. Podle pověsti se na březích potoka měli utkat dva bratři v souboji o dívku. Oba bratři se vzájemně zabili, zastřelili se šípy. Na památku této nešťastné události byly na místech smrti bratrů vztyčeny kříže. Jiná pověst vypráví o plátenickém tovaryši a jeho milé, kteří se z obavy z tureckého zajetí vzájemně zastřelili7. Odlišná podoba obou křížů nenapovídá, že by byly zhotoveny kvůli stejné události, jak tomu napovídají pověsti. Je ale možné, že II. kříž měl stejnou podobu jako I. kříž, ale byl později upraven do současné podoby. Pravdivost těchto pověstí však není možné nijak dokázat, je možné, že byly vytvořeny uměle.

PETRŮVKA
Poloha: Kříž stojí v mezi na polní trati „Na klénku“ severně od obce Petrůvka. Popis: Pískovcový latinský kamenný kříž se značně zaoblenými a poměrně poškozenými rameny, který se směrem k patě kříže rozšiřuje. Spodní část pravého ramene je uštípnuta. Na čelní straně otočené na sever je vyobrazená přední část vozu, tzv. rejd. Obraz se skládá z dvou předních kol, nápravy, oje, natáčecí vidlice a váhy. Kola vyobrazeného vozu jsou umístěna do ramenou kříže. Kříž je celkově poměrně narušený erozí, vyobrazení kola na levém rameni je téměř nerozpoznatelné a celkově je rytina málo zřetelná.
Rozměry: 87 x 43 x 23 cm
Historie: O kříži se zmiňuje až Sedlák8, později i Ošanec9. Je také zapsán v knize Kamenné kříže Čech a Moravy.
Kříž je spojován s cyrilometodějskou tradicí. Podle vyprávění tudy putovali oba věrozvěstové na své cestě po Moravě. Nezřetelná rytina na kříži tuto teorii ještě podnítila. Někteří v rytině viděli staroslověnskou iniciálu M, upomínající na věrozvěsta Metoděje, jiní zase různé magické znaky10.
Symbol vyobrazený na kříži však vede spíše k úvaze, že se jedná o tzv. formanský kříž, tedy že byl postaven na místě, kde zemřel nějaký vozka neboli forman pod koly svého vozu. Pravděpodobně se tedy jedná o pamětní kříž, který byl postaven na památku nehody. Žádné písemné doklady k tomu však nejsou a není známo, že by se kříži bylo říkalo formanský kříž. Podobné vyobrazení je možné najít pouze na I. kříži ve Svojanově. Oba kříže jsou s vyrytým obrazcem přední části vozu považovány za mimořádně ojedinělou památku v Evropě.

GPS souřadnice: 49.7156511N, 16.7534911E

Autor: Matěj Kmošek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013


Moravská Třebová 2. Foto: Matěj Kmošek
Petrůvka. Foto: Matěj Kmošek






Předchozí článek: Z Barborky až na Terezku aneb putování po rozhlednách v našem kraji - 2. část
Následující článek: V Čermné prý býval pivovárek


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml