|
| |
|
Svojanov nabízí výjimečnou gotickou zahradu i spojení středověkého hradu s romantickým zámečkem
2.03.2012 Jednou z nejvíce navštěvovaných památek Pardubického kraje je hrad Svojanov. Ten se nachází v oblasti Českomoravského pomezí asi 15 km jihovýchodně od Poličky. Jak potvrdil zdejší kastelán Miloš Dempír, oblibu si tento hrad mezi návštěvníky získává pravděpodobně díky spojení středověkého hradu a loveckého romantického zámečku spolu s hradní gotickou zahradou, která je pravděpodobně jedinou zahradou tohoto typu ve střední Evropě. Svojanov byl jako hrad královský založený Přemyslem Otakarem II. v polovině 13. století. Jeho existence měla dva účely. Byla to jednak obrana zemské obchodní stezky, která spojovala Brno s Litomyšlí a byl to také hrad pohraniční, protože těsně za Svojanovem vedla historická hranice mezi Čechami a Moravou. Nejznámější část dějin Svojanova nastala po smrti krále Přemysla, kdy zde žila královna vdova Kunhuta, která vedla kontroverzní vztah se Závišem z Falknštejna. Ten byl úhlavní nepřítel krále Přemysla. I proto nebyl jejich vztah uznáván nejvyššími kruhy v českých zemích. Kunhuta tu proto se Závišem z Falknštejna žila v ústranní. Zde roku 1290 svůj vztah stvrdili sňatkem a posléze se jim na Svojanově narodil syn. Nedlouho nato Kunhuta zemřela a Záviš se odmítnul hradu vzdát i přes to, že Svojanov byl královský věnný hrad a měl tak připadnout zpět do rukou králů. Záviš se poté oženil s uherskou princeznou Alžbětou, sestrou uherského krále Ladislava. Spekuluje se o tom, že ke sňatku došlo i z toho důvodu, že Záviš usiloval o spojenectví mezi českým a uherským králem. Když se jim tu narodil syn, plánoval Záviš velkolepé křtiny, kam chtěli pozvat oba krále, aby zde mohli stvrdit své spojenectví. Záviš se vydal do Prahy hledat krále Václava II. Intriky české šlechty však způsobily, že král nechal Záviše zajmout a uvěznit ve vězení Pražského hradu. Nakonec byl popraven před hradem Hlubokou, dnešním zámkem v jižních Čechách. Tím skončilo nejslavnější období dějin hradu Svojanova. Svojanov se stal poté již jen poklidným pohraničním hradem či pevností. Na svou dobu to byl hrad velmi pevný. Měl dva obranné prvky – jednak válcovou věž, která se proti cestě obrací ostrým břitem, což je opět unikát Svojanova, protože břitových věží je u nás velmi málo. Dalším obranným prvkem byla mohutná hradba okolo hradu. Tehdejší hrad byl dnešní vnitřní hrad a síla obvodových hradeb dosahovala na straně proti přístupové cestě až 8 metrů. Král Karel IV. Svojanov zařadil mezi 11 nejvýznamnějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány nebo zastaveny. Toto přání ale nedodržel již Karlův syn král Zikmund, který hrad předal do držení pánům z Boskovic, kteří provedli pozdně gotickou přestavbu hradu. Zmodernizovali vnitřní prostory paláce a vybudovali nový pás hradeb se sedmi baštami, který byl ve své době velmi průkopnický a opevnění s půl válcovými baštami bylo provedeno poprvé právě na Svojanově. Tehdy byl také vybudován i dům zbrojnošů. Trčkové z Lípy provedli renesanční přestavbu hradu, z té doby pocházejí sgrafitové fasády, které jsou patrné od vstupní brány. Poté se na hradě vystřídala celá řada majitelů, ale ti zde již většinou nebydleli a hrad využívali jako centrum správy panství a pozdějšího velkostatku. Po roce 1800 byl opět obnoven hradní palác, který se do té doby dostal do stavu zříceniny, takže byl znovu zastřešen a upraven pro příležitostné pobyty a z hradu vzniklo oddechové sídlo. Majitelé sem jezdili za oddechem, za odpočinkem, pořádaly se tu hony, lovy, různé oslavy. Roku 1842 hrad vyhořel a poté byl částečně přestavěný v empírovém stylu. V té době palác dostal zámeckou podobu. Vlastně uprostřed starého hradu vzniknul zámeček, což je v dnešní době unikát Svojanova, kdy se zde mísí gotika s empírem. Od roku 1910 hrad zakoupilo město Polička a zahájilo první zabezpečovací práce jednotlivých budov, věže i hradeb. V roce 1953 byl Svojanov znárodněn a v 70. a 80. letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce. V roce 1992 byl hrad navrácen do vlastnictví městu Polička a také v současnosti probíhají postupné obnovovací práce. Jejich cílem je navrátit celému komplexu podobu z 2. poloviny 19. století. Palác získal původní empírovou podobu i v původní barevnosti a to nejen fasády, ale i klempířských prvků, zábradlí, oken, před výměnou jsou vstupní dveře. Rekonstrukce byla financována dotací z Evropské unie, město Polička doplácelo svůj majetkový podíl. Jak však doplňuje kastelán Dempír, v současné době je rekonstrukce hradu asi v polovině. „Obnovujeme venkovní hradební obvod. Jedná se o pozdně gotické hradby s půl válcovými baštami. Tato část hradu nebyla nikdy přístupná, protože tyto hradby mají vážné statické problémy. Po opravě budou dostatečně zajištěné a vznikne zde vyhlídkový okruh okolo hradeb, kde budou zbudovány dřevěné vyhlídkové besídky, jako tomu bylo v 19. století, kdy byly v baštách umístěna vyhlídková místa,“ popisuje Dempír. V plném proudu je také rekonstrukce domu zbrojnošů, který je nejhodnotnější částí hradu, protože se dochoval v autentické podobě, nikdy nebyl přestavěn. Jedná se o to goticko-renesanční stavbu z konce 15. století. V přízemí byly podle romantické legendy stáje pro koně, v prvním patře ubikace hradní posádky. Ve skutečnosti však v přízemí byla zřejmě zbrojnice či sklad. Později dům sloužil jako sýpka. „Unikátní jsou zejména trámy z 15. století, krovy a omítky ze 17. století, takže to je rarita,“ dodává Dempír. V domě zbrojnošů mohou návštěvníci již nyní obdivovat jídelní sál v přízemí, kde kromě běžných prohlídek probíhají svatební hostiny, firemní akce či kulturní vystoupení. O patro výše se připravuje expozice, která bude věnována životu hradní posádky v 15. století. Budou se zde nacházet dobové oděvy, hry, zbraně. Podkroví pak v sobě ukrývá již zmíněný pozdně gotický krov, kde se namísto hřebíků nacházejí dřevěné klíny. I když hrad zachvátil roku 1842 požár, dendrologický průzkum ukázal, že trámy jsou skutečně původní z 15. století. Proto se musel tento požár domu zbrojnošů vyhnout. Dům zbrojnošů čeká rekonstrukce i z vnější strany. Budou se restaurovat kamenické prvky, archeologové podél obvodové zdi objevili kamenný žlab, který se podařilo obnovit. Budou se restaurovat fasády, vrstvy jsou hodně staré, spodní vrstva fasády je skutečně z 15. století. Na zadní a boční stěně se zachovalo ranně renesanční kvádrování, což je předchůdce pozdějších sgrafit. Tyto malby nejsou na rozdíl od sgrafit ryté ale malované. Není bez zajímavosti, že vyzdobena kvádrováním byla pouze venkovní strana domu zbrojnošů, aby byla dána navenek najevo okázalost a bohatost a vnitřní strany do nádvoří žádnou výzdobu neměly. Hradní kaskádová zahrada je pravděpodobně jediná obnovená zahrada v gotickém stylu ve střední Evropě. Má tradiční gotické členění na část okrasnou, což jsou záhonky růží, část užitkovou, kde jsou záhony bylin a ovocný sad. Nebývalo v minulosti na hradech zvykem mít okrasnou zahradu. Je to výjimečnost Svojanova. Součástí nejsou pouze ovocné stromy a růže, ale třeba také malý vinohrad. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 3/2011
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2011
Předchozí článek: žampach nabízí zajímavé arboretum i zámecký areál Následující článek: U Sebranic naleznete nejkratší funkční železniční trať Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
