Sdružení přátel Pardubického kraje

Tradice klasické hudby v Ústí nad Orlicí, Cecilská hudební jednota a skladby Josefa Haydna

08. 04. 2010 Hudební svět si v květnu letošního roku připomínal dvousetleté výročí od úmrtí rakouského skladatele Josefa Haydna (1732–1809). Postupně byla uváděna veškerá jeho díla, často v rámci koncertních cyklů s různým tématickým aspektem. Výročí doplňují výstavy, jako například v Eisenstadtu a ve Vídni. Bohatý program nabízelo také město Linec. Ani Praha nezůstala pozadu. České muzeum hudby připravilo k tomuto výročí putovní výstavu, která prostřednictvím 42 obrazových faksimílií dokumentuje Haydnův život a jeho dílo.

Topografi cko-statistický Slovník Čech z roku 1870 napsal o Ústí nad Orlicí, že „zaujímá mezi městy, která hudbu a zpěv pěstují, jedno z předních míst“. K této tradici patřil také obdiv ústecké Cecilské hudební jednoty pro skladby Josefa Haydna. Roku 1823 slavila ústecká Cecilská hudební jednota dvacáté výročí od svého založení. Oslavila toto výročí velkolepě nejenom chrámovou hudbou, ale i koncertem pro veřejnost. Na koncertě 10. října 1823 předvedli Haydnovo oratorium „Čtvero ročních období“. Řízení koncertu se ujal Karel František Pitsch, první čestný člen Jednoty a později ředitel varhanické školy v Praze. Koncert se konal v domě ústeckého lékárníka a vlastence Jana Andresa v sále, kde se hrávalo divadlo. Soudobé prameny hovoří o skvělých výkonech a velké návštěvnosti, jak z Ústí, tak i z okolí. Úspěch přispěl k větší vážnosti Cecilské hudební Jednoty a byl zároveň motivací pro vstup nových hudebníků , jejich počet dosáhl v roce 1823 již 52 členů. Obdiv Haydnových skladeb provázel Cecilskou jednotu dlouhá léta. Velkou hudební vyspělost vyžadovalo uvedení Haydnova oratoria Stvoření světa. Jednota toto dílo provedla 26. července 1842 pod vedením nového ředitele kůru, učitele Františka Hniličky. Pozornosti jednoty neunikla ani další Haydnova skladba Sedm slov Kristových. Následně toto dílo dávali každoročně na Velký pátek. Na dvacátého července 1842 připravili pod vedením nového ředitele kůru, učitele Františka Hniličky, opět slavné Haydnovo oratorium „Stvoření světa“. Tento významný čin ústeckých vzbudil ohlas i ve Vídni. Přední osobnost rakouského hudebního života Jan rytíř z Lucamů poslal z Vídně Cecilské hudební jednotě srdečný dopis, v kterém zdůrazňoval, že „Jednota podala provedením Haydnova Stvoření nový důkaz o své hudební vyspělosti“. K dopisu připojil cenné dary. Byl to jednak pamětní list vydaný na památku 25. jubilejní slavnosti Rakouské společnosti přátel hudby „Die Haydnfeste“, popisující inauguraci Haydnova rodného domu v Rohravě a domu ve Vídni, kde skladatel zemřel. Dále ještě poslal Cecilské jednotě alegorický obraz, představující Haydnovu podobiznu, obklopenou jednotlivými výjevy z oratoria „Stvoření“. Ke vzniku tohoto obrazu dal podnět sám rytíř z Lucamů. Realizace obrazu byla provedena na paměť vídeňského provedení „Stvoření“ 5. listopadu 1837. Účinkovalo při něm 101 osob. Darovaný obraz visíval na ústeckém kůru. Jan rytíř z Lucanů udržoval dlouhodobě styky s Cecilskou hudební jednotou a přispíval k propagaci Jednoty ve Vídni. Ústečtí mu svoji vděčnost projevili jmenováním čestným členem v roce 1841. Diplom mu předali ve Vídni vybraní členové Jednoty Josef Palle a Mořic Andres. Ještě v srpnu roku 1856 ji poslal Jan rytíř z Lucamů Cecilské jednotě svůj spis „Die Grabenfrage Mozarts“. Ústecká Cecilská hudební jednota v dalších letech pokračovala ve své činnosti a sklízela úspěchy.

Autor: Mgr. Věra Sekotová
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009




Předchozí článek: Lanškroun – historicky Kronland / Landeskrone
Následující článek: O ousteckých betlémech vážně i nevážně


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Čertoviny Pardubického kraje
Sametová revoluce v Pardubicích
Místa příběhů - lepějovice
Akvadukt v Třebařově



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml