Sdružení přátel Pardubického kraje

Z historie železniční trati Svitavy - Polička - Žďárec u Skutče


04. 07. 2006 V letošním roce je to již 110 let, co do Poličky a okolí jezdí vlaky. Místní trať byla postavena ve dvou etapách v roce 1896 a 1897. Dráha vznikla z mnohaleté snahy obcí okolí Skutče a Poličky, jejichž obyvatelstvo se živilo především tkalcovstvím, obuvnictvím a zemědělstvím.
V kraji se nacházely také domácí hrnčířské dílny. Poměrně rozvinutý byl dřevozpracující průmysl, který využíval zdejších bohatých lesů. Prudce se rozvíjející průmysl lnářský a textilní, a to hlavně ve Svitavách, vzal v polovině devatenáctého století domácím tkalcům práci a ti začali opouštět tento kraj za lepším živobytím. V osmdesátých letech 19. století vzniklo mnoho projektů spojení Poličky s celou řadou měst, kam již železnice vedla, včetně spojení úzkokolejných. V roce 1893 vznikly dva projekty, jeden spojující Svitavy s Poličkou, druhý vedoucí z Březové přes Bystré do Poličky. O rok později (1894) byla nakonec udělena koncese k výstavbě obou tratí s úpravou trasy z Poličky do Skutče, kde bude napo-jena na trať ÖNWB, vedoucí z Pardubic do Německého Brodu.

Vlastní stavba trati byla zadána v srpnu 1894 podnikateli Janu Kubíčkovi z Královských Vinohrad. Přednost dosta-la větev do Svitav. V Poličce byla v roce 1895 postavena výpravní budova, vodárna a výtopna pro čtyři lokomotivy - řada 97 (310.0). Další nádraží vyrostla ve Svitavách -zastávce, Limberku a Květné. Na jaře roku 1896 byly práce na stavbě ztíženy nestálým počasím, které stavební práce zdržovalo. Práce však neustaly ani za vydatných dešťů. V Poličce bylo dokončeno skladiště, budova skla-du inventáře a domek hlídače. Také práce na další části místní dráhy z Poličky do Skutče nabývaly rychle na tempu. Zde bylo celkem šest mezistanic, a to v Borové, Pusté Kamenici, Čachnově, Krouně, Rychmburce a Skutči - městě. Pro obsluhu lokomotiv byly v Čachnově a Skutči - městě budovány čistící jámy, vodní jeřáby a pulsometry. Také svitavské nádraží doznalo změn. Nádražní budova byla rozšířena o restauraci a dostala zastře-šení nástupiště. Úsek Svitavy - Polička byl slavnostně otevřen 15. září 1896. Dne 6.října 1897 byl zahájen ofici-álně provoz na druhé části místní dráhy z Poličky do Skutče. Od postavení železnice se začala tvář města Poličky měnit. Začaly se zde postupně zakládat první prů-myslové podniky. Prodloužením místní trati do Skutče se nejvíce pozvedl do té doby chudý kraj, položený západně od Poličky. Provoz byl v počátcích místní dráhy slabý, ale s rozvojem průmyslu a obchodu v kraji se rozšiřoval i provoz. Ten na místní dráze znepříjemňovaly hlavně zimní měsíce bohatou sněhovou nadílkou a četnými větry, které způsobují závěje. Ty dokázaly leckdy zastavit veškerý provoz i na několik dní. V roce 1921 byly zahájeny práce na výstavbě Vojenské muniční továrny v Poličce-Bořinách, která zajišťovala značné množství objemu vozových zásilek. Zima roku 1924 byla bohatá na sníh a z večera 9. ledna 1924 propukla nad Skutečskem sněho-vá bouře, která trvala až do rána 10. ledna. Provoz na trati Polička - Skuteč se vzhledem k velikým závějím zastavil a po velkých potížích byl obnoven až 12. ledna 1924, kdy se podařilo prorazit závěje.
Realizací zákona z 25. června 1925 č. 156 přešlo 1. ledna 1925 se zpětnou platností do státního vlastnictví 16 míst-ních drah garantovaných státem a 32 garantovaných zemí českou. Mezi nimi byla jako státem garantovaná též míst-ní dráha Svitavy - Skuteč.
V květnu 1933 obdržela strojová stanice Polička jeden motorový vůz M 120.4. První pokusy s motorovými vozy na místní trati byly činěny již v roce 1928. To se však ukázalo zcela nevyhovující. Také nasazení motorového vozu M 120.4 bylo neuspokojivé a do provozu na místní trati zasáhly až silnější motorové vozy řady M 232.2.
V roce 1935 postavili v depu v Poličce novou remízu, která pak sloužila ke garážování motorových vozů. V roce 1936 schválilo Ministerstvo železnic další vybavení a zabezpečení místní dráhy. Návěstidly a předvěstmi měly být vybaveny všechny stanice v celé trati. Bylo vybudováno nové průběžné telefonní vedení, do něhož se napojily všechny stanice a nákladiště. Období po Mnichovském diktátu roku 1938 rozdělilo místní dráhu a mělo negativní vliv i na samotnou Poličku, která byla dokonce částečně vyklizena. Nové hranice procházely těsně za městem. Provoz mezi Poličkou a Svitavami byl zastaven od 10. října 1938. Dne 13. listopadu 1938 byla zahájena osobní doprava na trati Polička - Svitavy (v období let 1938 - 1945 se jmenovaly Zwittau). Vlaky jezdily pouze pro dělníky z muniční továrny. Provoz byl pak udržován hlavně pro potřeby německé armády až do konce 2. světové války. První vlak jedoucí do Svitav z Poličky po osvobození byl vypraven 15. května 1945. V dalším ob-dobí nastalo prudké zvýšení hlavně nákladní dopravy, které přetrvalo až do začátku 90.let minulého století. V tomto období došlo k modernizaci větší části trati i jednotlivých nádraží. V Poličce byla vybudována nová remíza, později ještě rozšířena. Změn se dočkala i výpravní budova a k rozšířeno bylo i kolejiště.
A jaká vozidla po dráze jezdila? Z parních lokomotiv se na trati vystřídaly od začátku provozu lokomotivy řady 310.0 (kkStB 97), 422.0 a 423.0. K posílení dopravy zde byly zapůjčeny na kratší, nebo delší dobu také lokomotivy jiných řad. Parní provoz byl ve strojové stanici ukončen 15.10.1965, a to řadou 423.0. Všechny parní lokomotivy byly předány do Č. Třebové. Z motorových vozů se zde od roku 1933 vystřídaly vozy řad M 120.4, M 232.2,
M 242.0 a M 131.1. V současné době zde jezdí motorové vozy řady M 152.0 (od roku 1988 označeny řadou 810). V roce 1965 přišly do Poličky nové motorové lokomotivy řady T 444.1 a na nákladní dopravu pak řada T 444.02. Později zde byly nasazovány vedle "karkulek" také stroje řady T 435.0. V současnosti jsou v nákladní dopravě nasazovány lokomotivy řady 731 nebo 742.

Autor: Oldřich Čížek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006




Předchozí článek: Svitavy - město zbavené nebezpečí
Následující článek: Svitavy - stručná historie města


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml