Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje 1/2021




1.06.2021 S osobností kněze Antocha jsou spjatá některá přeloučská prvenství – jedná se o první nám známou přeloučskou osobnost a prvního nám známého přeloučského spisovatele, který ovlivnil i historiografi i. Jako dobré znamení vložené do vínku přeloučských intelektuálních vrstev můžeme vnímat ten fakt, že už Antoch přesáhl svým významem hranice přeloučského regionu. Antoch žil v Přelouči počínajícího 15. století. Zažil dobu před husitskými bouřemi, kdy Přelouč zažívala jistý vzestup a kulturní rozvoj. V Přelouči v tom čase bylo zřízeno proboštství (převorství) opatovického kláštera. V řádovém domě nám neznámého umístění žilo několik mnichů a probošt (převor). V kostele sv. Jakuba téhož času vznikly fresky sv. Petra a Pavla, které dnes můžeme obdivovat jako ukázku kvalitního gotického umění. Do tohoto zčásti doloženého, zčásti předpokládaného kulturního kvasu organicky zapadá i působení kněze Antocha.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



1.06.2021 Prvního února by Antonín Slavíček, významný český impresionista, oslavil 111. narozeniny. Maloval v Paříži, Bruggách, Norimberku, v Praze, na dalších místech na Moravě a v Čechách, ale jeho dílo vrcholilo kolekcí sedmdesáti obrazů, které vytvořil v letech 1903 až 1905 v Kameničkách nedaleko Hlinska. Obraz „U nás v Kameničkách“ je i po více než sto letech symbolem české impresionistické krajinářské malby. Zdejší poněkud drsnou krajinu si Slavíček zamiloval. Možná skromný pobyt ve výměnkářském stavení na Volákově statku ale zřejmě nepřijal z nouze, protože jeho manželka, jediná dcera a dědička statkáře z Bylan, přinesla do manželství dostatek fi nancí. Kameničky si vybral po přečtení Raisova románu Západ. Karel Václav Rais v něm opěvoval právě tento kout Vysočiny a pobyt na Volákově gruntu Slavíčkovi dokonce sám domluvil. Slavíček se pak vrátil za další dva roky do Kameniček, tentokrát na místní faru, kde mu poskytl přístřeší páter Jan Selichar.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



1.06.2021 Pod slovem „průlom“ si v souvislosti s vodním tokem asi nejspíše představíme prolomenou přehradní hráz, spojenou s katastrofální záplavou. Méně se ví, že pojem průlom či průlomové údolí patří i do odborného geologického, respektive geomorfologického názvosloví. Označuje se jím údolní úsek, v němž řeka napříč protírá („prolamuje“) horský hřbet nebo jinou terénní „vlnu“ v krajině.
Údolí tohoto typu proto bývají velice výrazná, hluboká a jejich svahy jsou na mnoha místech nejen strmé, ale i skalnaté. Řeka zde obvykle teče větším spádem a na skalních prazích nebo mezi balvany v řečišti tvoří četné peřeje až kaskády. Vodní tok a nezřídka i celé údolí zde často mění směr, což vede ke vzniku hlubokých zákrutů až zaklesnutých meandrů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



31.05.2021 Právě nyní se nabízí jedinečná příležitost objevovat unikátní přírodu a částečně i historii Čech a Moravy. Seznamte se třeba s projektem „Česko-polská Hřebenovka – východní část“, obnovenou historickou turistickou pěší trasou v délce cca 600 kilometrů vedoucí po hřebenech hor od pomezí Jizerských hor a Krkonoš až po Praděd. Už přes 117 let je Modrá hřebenovka neboli tzv. Blauer Kammweg nejdelší vyznačenou hřebenovou trasou v Čechách. Historicky trasa vedla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Jeseníky až na Praděd a na mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



31.05.2021 Přestože přes nejvyšší vrchol Mladkovské vrchoviny, která je geomorfologickým podcelkem Orlických hor nevede žádná turistická trasa, rozhodně nejde o žádné nezajímavé místo nestojící za návštěvu.
Přístup k samotnému vrcholovému bodu ale není nijak obtížný. Z turistické trasy z Českých Petrovic do Vlčkovic je nutné odbočit nejprve na rozcestí pod Kašparovou chatou (s restaurací a ubytováním). Asi po 1500 m na rozcestí U křížku odbočíme vpravo. Zde se už po polní neznačené cestě okolo lesa dostaneme k vojenskému prostoru, kde se nachází dělostřelecká tvrz Adam, jedna z největších a stavebně dokončených tvrzí předválečného opevnění Československa. Stále slouží k obraně vlasti, a tudíž je z toho důvodu veřejnosti nepřístupná.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



31.05.2021 Masopustní průvody masek na Hlinecku za sto let nedokázal potlačit žádný režim, žádný ideolog ani policie. Jedenáctým rokem jsou na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Až letos do této nádherné tradice brutálně zasáhl coronavirus.
O každoroční potěšení přijdou místní ve Vortové, Hamrech, Blatnu a Studnici, ale také návštěvníci Muzea v přírodě Vysočina na Veselém Kopci. Tento skanzen nabízel letos alespoň virtuální účast na masopustním reji kašpar na svém facebookovém a instagramovém profi lu ještě před Popeleční středou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



31.05.2021 První písemná zmínka pochází z roku 1349. Tyká se chroustovické tvrze, fary a kostela. Původ jména Chroustovice se odvozuje od slova chrastí, je to nízký porost na bažinatých místech. Chroustovice leží v nadmořské výšce 255 m n. m. Ve zdejším okolí stávaly ještě tvrze v Holešovicích v Březovicích, Městci a Žilovicích. Tvrz Žilovice zanikla ve 30 leté válce. Jihozápadně stávala tvrz Rakovec, kterou vlastnil rod Hausviců, v roce 1699 koupil tuto tvrz s pozemky Karel Libštejn z Kolovrat, od té doby patří k Chroustovicím. V lidové tradici se udržuje pověst, že Na vranči severně od Chroustovic stávala další tvrz. Byla nablízku tzv. Trstenické stezky. Byla to obchodní cesta, která spojovala Čechy s Moravou. První přítomnost obyvatel zdejšího okolí dokazuje nález keramických schránek s ostatky původních obyvatel, které byly objeveny při melioračních pracích nad Bažantnici. 1349 se uvádí majitel zdejší tvrze Hereš. Byl hofmistrem na dvoře královny Elišky Pomořanské. Dalším významným majitelem byl r. 1397 Přibík z Chroustovic stoupenec biskupa J. Železného.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



31.05.2021 V minulém pokračování seriálu popisujícího historii Pardubic jsme skončili u válečného roku 1866, který Pardubicím přinesl mnoho útrap. Nyní se však budeme věnovat další a přeci jen příjemnější kapitole historie města poté, kdy se z útrap způsobených pruskou armádou v roce 1866 Pardubice vzpamatovaly.
Významným dnem byl 28. srpen roku 1867. V tento den měl přes Pardubice projíždět vlak z Vídně do Prahy s českými korunovačními klenoty. Byla vybrána čtyřčlenná deputace, která by zajistila důstojné uvítání. Byla také vyzvána okolní města, aby se této akce zúčastnila. Do Pardubic se tak sjížděla řada lidí ze širokého okolí. Celé město bylo slavnostně vyzdobeno a v předvečer této slavné události se město rozsvítilo množstvím světel a ohňů. Živo bylo na Veselce, na náměstí i na Kunětické hoře. V okolí Pardubic plály ohně. Když vlak s korunovačními klenoty vjížděl ráno v půl šesté na pardubické nádraží, zněly z pardubických kostelů zvony a slavnostně se střílelo z hmoždířů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



31.05.2021 Město Přelouč by vydalo nejméně na stovku dílů našeho volného seriálu. I o samotném kostele svatého Jakuba Většího, dnes školou a Záložnou poněkud zastíněné přeloučské dominantě, by se dalo napsat o mnoho více, než se vejde do tohoto článku. Zaměříme se opět na příběh spjatý s místem našeho zájmu, příběh z počínajícího roku 1421. V lednu tohoto roku od námi níže popsané události uplynulo přesně 600 let.
O kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči
Vzpomínám si, jakou jsem měl v dětství radost, když jsem v knize Jaroslava Herouta Jak poznávat kulturní památky narazil na fotografi i detailu přeloučského kostela. Obrázek upozorňuje na druhotně použitý článek obloučkového vlysu ve východní části chrámu. Takové články tu najdeme dva a spolu s nehrotitým oknem v sakristii dodnes dokládají románský původ kostela. Dnes je již také prokázáno, že stavba obsahuje části románských zdí původního chrámu. Románský předchůdce dnešní stavby vznikl jako dominanta obce (od roku 1261 městečka) patřící až do časů našeho příběhu Opatovickému klášteru. Současná podoba kostela má gotický ráz, ale je významně poznamenána i pozdějšími (např. barokními či klasicistními) úpravami.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021



31.05.2021 Mnozí obyvatelé Pardubic (zejména z řad příznivců Klubu přátel Pardubicka) si v posledních několika letech zvykli, že na začátku kalendářního roku se koná v sále Jana Kašpara v sídle Krajského úřadu Pardubického kraje přednáška z cyklu Hovory o Pardubicku, která upozorňuje na kulatá výročí vztahující se právě k začínajícímu roku. Jelikož z epidemiologických nebylo možné letos tuto přednášku uspořádat a sál Jana Kašpara v Pardubicích slouží jako vakcinační centrum COVID-19, rozhodl jsem se původní téma své přednášky upravit do podoby tohoto následujícího článku. Pojďme si připomenout, čím žily Pardubice v minulých letech, jejichž letopočet končil jedničkou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml