Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje
Vlastivědný časopis vycházející již od roku 2004. Vlastivědné listy na svých stránkách informují o zajímavostech, historii, památkách a osobnostech Pardubického kraje.

Prosotor na stránkách časopisu dostávají regionální nadšenci, lokální patrioti, ale i místní spolky či neziskové organizace, které by prostor ve sdělovacích prostředcích dostali jen velmi těžko.
Časopis můžete zakoupit i v našem sídle v Klášterní ul. 54 v Pardubicích.

Pokud chcete časopis dostávat pravidelně, staňte se členy Sdružení přátel Pardubického kraje.

Vlastivědné listy Pardubického kraje
2020: 1/2020 2/2020 3/2020 4/2020
2019: 1/2019 2/2019 3/2019 4/2019
2018: 1/2018 2/2018 3/2018 4/2018
2017: 1/2017 2/2017 3/2017 4/2017
2016: 1/2016 2/2016 3/2016 4/2016
2015: 1/2015 2/2015 3/2015
2014: 1/2014 2/2014 3/2014 4/2014
2013: 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013
2012: 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012
2011: 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011
2010: 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010
2009: 1/2009 2/2009 3/2009 4/2009
2008: 1/2008 2/2008 3/2008 4/2008 5/2008
2007: 1/2007 2/2007 3/2007 4/2007 5/2007
2006: 1/2006 2/2006 3/2006 4/2006
2005: 1/2005 2/2005 3/2005 4/2005
2004: 2/2004


Jednotlivá čísla Vlastivědných listů Pardubického kraje můžete zakoupit i v E-shopu.



22.07.2020 Článek je upraveným autorovým příspěvkem s názvem Návštěva malířky Zdenky Braunerové v Řetové, který vyšel u příležitosti 150. výročí jejího narození ve Středočeském vlastivědném sborníku (Muzeum a současnost, řada společenskovědní), svazek 26/2008, vydávaném Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy na str. 156-159. Pro toto doplněné pojednání byla rozšířena obrazová příloha a seznam pramenů a literatury nahrazen poznámkovým aparátem. Na začátku byla informace, otištěná ve Zpravodaji obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat č. 2/2003 pod podobným názvem. Její pisatel se domníval, že babička Zdenky Braunerové, matka Františka Braunera, rodáka z blízké Litomyšle, pocházela z Řetové. Usuzoval tak z pasáže v románovém životopisu „Na křídle větrného mlýna“, kde František Kožík píše:

Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 Ve zvlněném podhůří Orlických hor se u dvou údolí setkáme s poněkud neobvyklým pojmenováním Husí krk. V oblou případech jde o názvy sice běžně užívané, ale spíše neoficiální, nepochybně inspirované „ladnou křivkou“ potoků, případně i příslušných částí údolí, vytvářející působivé zákruty. Obě údolí jsou v dosahu známých východočeských měst – Ústí nad Orlicí a Nového Města nad Metují, takže vycházky kolem jejich klokotajících potůčků lze dobře spojit s prohlídkou řady dalších zajímavých míst v blízkém okolí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 Bývalou oboru Vrátička v Nedošíně u Litomyšle po způsobu jiných majitelů panství upravil začátkem 19. století na park s četnými pavilony a temply generál hrabě Jiří Josef z Valdštejna a Vartenberka. Poutní kaplička nad studánkou svatého Antonína, jež se jako jediná z bohatého vybavení parku dochovala do dnešní doby nebývala jediná, která lákala návštěvníky Nedošínského háje. Na tanečním parketu se zde pořádaly taneční zábavy, probíhaly tu i známé Majálesy, konaly se pravidelné vycházky. Potkávala se zde šlechtická i měšťanská společnost nejen z Litomyšle ale i z širokého okolí. Alois Jirásek popsal zdejší dění ve známé Filosofské historii, která byla později i zfilmována.
V Nedošínském háji nemohly u údajně léčivého pramene chybět ani lázně. Annenské vanové a parní lázně byly vybudovány v roce 1823. Přízemní empírová budova s verandou s osmi sloupy a několika pokojíčky byla koncem devatenáctého století přeměněna na restauraci. V roce 1894 ale už byla definitivně odstraněna. Po bývalých lázních se do dnešní doby zachoval pouze ve zbytku klenutého sklepení bývalý léčivý pramen. V Registru pramenů a studánek je nazván Sklepní pramen a označený číslem 1732.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 Západně od Skutče se rozkládá žulové návrší odedávna zvané Horky. V minulosti zde probíhala rozsáhlá těžba v desítkách větších i menších lomů. Necelých 5 km dlouhá naučná stezka vás k několika opuštěným dílům zavede. Každou chvíli objevíte pozůstatky těžby – haldy odštěpků a nepodařených kostek, místa pro skladování střelného prachu, nakládací rampy či výsypky. Nejpůsobivější však jsou scenérie velkých zatopených lomů jako např. Andrusivova, Zvěřinova či Kaňonu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 dnes bych Vás všechny milovníky vážné hudby rád upozornil na ojedinělou příležitost navštívit ve druhé polovině roku Hudební slavnosti Vladimíra Reiskeho de Dubnic, které jsou každoročně již třináct let pořádány managementem soukromého zámku ve Vilémově. Obvykle sestávají ze tří koncertů, z nichž poslední je již laděn trochu vánočně.
A co je na věci nejpozoruhodnější? Účinkující vybírá vedení zámku, které má vysoce vytříbený vkus. Takže jen pár upoutávek z posledních let. V roce 2018 se uskutečnil XII. ročník v době od 20. října do 25. listopadu 2018 a poslechli jsme si například českou šansoniérku Renatu Drössler, v loňském roce hudební festival proběhl od 12. října do 30. listopadu 2019 poslechli jsme si vystoupení Amalia Tria a Českého filharmonického kvarteta, koncert vítězů Mezinárodní pěvecké soutěže Gabriely Beňačkové, který uváděl a aktivně se účastnil p. Jakub Pustina - tenor. Vystoupili Jung JaeHong z Koreje (1. místo v soutěži), - baryton, p. Megan Barrera Cuban-Puerto Rico (2. místo) - soprán a Kyung Jae Moon z Koreje (3. místo) – baryton. Doprovod na klavír obstarala na jedničku Doc. Marta Vašková z hudební fakulty brněnské JAMU.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 V minulém čísle Vlastivědných listů Pardubického kraje vyšel článek o historii pardubické městské hromadné dopravy, jelikož si v letošním roce připomínáme 70. výročí Dopravního podniku města Pardubic. V těchto měsících se však v Chrudimi diskutuje o budoucnosti městské hromadné dopravy v tomto městě.
Chrudimské radnici se totiž nelíbí, že současná městská hromadná doprava je ve městě organizována neekologickými naftovými autobusy firmy Arriva. A tak se nyní začíná hovořit o tom, že by do Chrudimi mohly zajíždět pardubické parciální trolejbusy, které jsou vybaveny bateriemi a v Pardubicích již nyní zajišťují tyto trolejbusy dopravu např. do Mnětic či Černé za Bory.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 V letošním roce si připomínáme půlkulaté 55. výročí založení spolku pardubických patriotů. Předchůdcem Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který byl založen hned po skončení druhé světové války. 26. července 1945 se poprvé sešel jeho přípravný výbor, byl vypracován návrh stanov a 31. srpna 1945 se konala ustavující schůze Klubu přátel Velkých Pardubic. 〈BR〉Jeho členy byli zejména místní podnikatelé, kteří se snažili propagovat a zviditelňovat Pardubice, ale i své zájmy. Spolek byl tehdy financován z velké části z prostředků místních podnikatelů. Klub přátel Velkých Pardubic dokonce tehdy ve čtyřicátých letech fungoval také jako jakýsi poradní orgán pro pardubickou radnici. Pravděpodobně tomu tak bylo právě proto, že členy spolku byli právě vlivní místní podnikatelé. V roce 1948 po změně politických poměrů, kdy měla převážná část členů z řad podnikatelů či živnostníků jiné starosti, zanikl také územněsprávní celek s názvem Velké Pardubice a tak se koncem roku 1949 jeho členové rozhodli spolek rozpustit a svou činnost ukončit.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 Pokračujeme v našem seriálu, ve kterém postupně mapujeme historii Pardubic. V minulé části Střípků z historie Pardubic jsme se věnovali těžkému období, které pro Pardubice znamenala třicetiletá válka, v tomto pokračování se budeme věnovat období, které začíná ve 40. letech 18. století. Marie Terezie byla jedinou ženou vládnoucí na českém trůnu. Vládnout začala v roce 1740 po smrti svého otce. Její vláda však zejména v prvních letech nebyla jednoduchá zejména proto, že se jednalo o ženského potomka habsburského rodu a zejména okolní země si činily nároky na trůn i území ovládaná habsburskou monarchií. A to se bohužel velmi citelně odrazilo i na situaci Pardubic, které zažívaly opět velmi krušné chvíle.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 Prvním ze tří vlastníků budov v areálu Winternitzových automatických mlýnů, který začíná s rekonstrukcí, je Pardubický kraj. Jeho zástupci spolu s dodavateli vzdali hold architektu Josefu Gočárovi slavnostním poklepem na základní cihlu. Po spuštění posledního symbolického pytle mouky pak představili podobu budoucího sídla Východočeské galerie v hlavním objektu mlýnů, který je národní kulturní památkou. Tím začíná Pardubický kraj psát novou éru v historii místa, kde se po 102 let mlela mouka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020



22.07.2020 V letošním roce si připomínáme 170. výročí vzniku historicky prvního Pardubického kraje, jelikož se 1. ledna roku 1850 Pardubice staly sídlem krajské vlády.
Nová společnost a situace po roce 1848 potřebovaly racionální územněsprávní a soudní systém, který by zaručoval rovnost občanů před zákonem, a především efektivní státní správu, která by zabezpečila zejména vybírání daní. Podle císařského nařízení z 26. 6. 1849 se v roce 1850 namísto původních panství staly základními jednotkami státní správy tzv. politické okresy, vyššími jednotkami kraje, nejvyššími země. Základním článkem samosprávy se staly obce. Bylo nutno vytvořit územní jednotky odpovídající těmto článkům.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2020 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlická údolí Husí krky
55 let Klubu přátel Pardubicka
Pardubice za Marie terezie
První Pardubický kraj



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml