Sdružení přátel Pardubického kraje

Ing. Bohumil Modrý


18.04.2024 Ing. Bohumil Modrý, vynikající hokejový brankář, byl hvězdou čs. poválečného sportu. Roku 1948 dostal dokonce nabídku do NHL. Jeho kariéru a šťastný rodinný život narušil však roku 1950 nezákonný politický proces. Spolu s dalšími spoluhráči byl obviněn ze špionáže a velezrady a odsouzen na 15 let vězení a nucených prací. Pracoval v uranových dolech, což mu narušilo jeho zdraví. Své rehabilitace se nedožil, zemřel v roce 1963 v pouhých 46 letech. Dne 3. října 2023 uvedla Česká televize dokumentární film R. Vávry, kde na svého otce B. Modrého dojemně vzpomínala jeho dcera Blanka žijící dnes v zahraničí. Čestný a inteligentní člověk a vynikající sportovec se stal obětí komunistického režimu.

Jeho dcera se dotkla také velmi bolestivé věci – výpovědi Modrého spoluhráče Augustina Bubníka (+2007) proti jejímu otci. Sám Bubník byl odsouzen na 14 let, součástí represí se stali i pardubický hokejista Vladimír Kobranov (10 let vězení) a Vladimír Zábrodský, zvaný Vovka, jenž však zůstal mimo pozornost, protože roku 1949 udal své kolegy ministru Václavu Kopeckému. Bohumil Modrý byl původně brankářem LTC Praha. ČSR reprezentoval 13 let, byl v mistrovském týmu na šampionátech v Praze 1947 a Stokholmu 1949, na OH ve Sv. Mořici byl členem stříbrného týmu ČSR. Původní profesí byl stavební inženýr, po roce 1945 byl národním správcem cihelny v Lanškrouně. Svému rodišti vytvořil roku 1948 regulační plán. Lanškroun uctil jeho památku roku 1994 pojmenováním nové ulice, Modrý původně bydlel v Nádražní ulici č. p. 418 a odhalením jeho busty od Z. Kolářského. In memoriam byl jmenován čestným občanem.
S manželkou Erikou měl dvě dcery – Alenu a Blanku. O nezákonném procesu s hokejisty z roku 1950 vydalo pardubické nakladatelství Helios roku 1990 knihu V. Škutiny a R. Bakaláře „Ztracená léta“, kde se mj. uvádí jejich zatčení v březnu 1950, do léta 1951 jejich věznění na Borech, poté práce v Jáchymově na uranu.

LITERATURA:
web města Lanškrouna
www.lanskroun.eu/ing-bohumil- modry/d-2339, kde autorkou životopisu je bývalá ředitelka lanškrounského muzea PaedDr. M. Borkovcová.
Za spolupráci děkuji člence redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka M. Bičíkové.

Autor: Jiří Kotyk
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024




Předchozí článek: Naučné stezky v Králické oblasti
Následující článek:


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml