Sdružení přátel Pardubického kraje



14.10.2022 Na letošní rok připadá 170. výročí úmrtí Friedricha Ludwiga Jahna, německého pedagoga, člena frankfurtského Národního shromáždění. Proslul ale především jako zakladatel německého tělocvičného hnutí, které později fungovalo pod názvem Deutscher Turnverband. Z toho důvodu byl F. L. Jahn nazýván Turnvater, tj. otec tělocviku. Narodil se roku 1778 v Lanzu v Braniborsku. Studoval na gymnáziu v Salzwedlu a později v Berlíně. Po dokončení gymnázia se věnoval studiu teologie v Halle a Greifswaldu, ovšem kvůli neustálým sporům studium opustil a začal studovat německý jazyk. Roku 1805 byl v Göttingen jmenován docentem a o rok později se po bitvě u Jeny připojil k pruské armádě. Již v této době se zaměřoval na tělesnou výchovu mládeže. Za tímto účelem zřídil v Hasenhaidu první cvičiště, kde své žáky učil hrám, pochodu a cvičení. Po válce se vrátil do Berlína, kde byl jmenován státním učitelem gymnastiky. Ustanovil základy cvičení na bradlech, hrazdě a koni, vynalezl odrazový můstek. Zasloužil se i o to, že se již necvičilo pouze venku, ale začalo se cvičit i v tělocvičnách.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Nenápadně a bez piety byl před rokem zbourán pardubický komín v areálu nemocnice, který byl zároveň vodojemem. V první třetině minulého století byly tyto unikátní komíny s obřím prstencem vodní nádrže dost častým zjevem. Bývaly jich stovky. Před sedmi lety jich byla v Česku jen dvacítka, přestože žádný z nich už nesloužil původnímu účelu. Vtip byl v tom, že vodojem se, v uvozovkách, přiživil na komínu. Nepotřeboval vlastní náročnou konstrukci a v dostatečné výšce zajišťoval potřebný tlak ve vodovodním potrubí. Navíc fungující komín v zimě ohříval vodu ve vodojemu i potrubí, které k němu z vodovodního řadu vedlo, a snižoval tak riziko zamrznutí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 oulovcovy Maštale jsou jednou z přírodních zajímavostí Pardubického kraje. Ačkoliv pro mnohého návštěvníka nic nenasvědčuje tomu, že by měla být oblast mezi Litomyšlí a Prosečí přírodně zajímavá, mnohého návštěvníka pak překvapí zajímavé pískovcové skalní útvary ukryté v borových lesích mezi Novými Hrady a Prosečí. Soustavu skalnatých údolí vyhloubily pramenné toky a pobočky Novohradky. Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty u nás. V oblasti se nacházejí pískovcové skalní útvary Toulovcovy a Městské Maštale. Soustava uzoučkých roklí vytváří skryté skalní městečko, které je protkáno systémem chodeb, jeskyní a děr se zajímavými názvy jako Kuchyně, Sklep, Myší díra nebo Zvon. Skály tvoří svrchně křídové pískovce mořského původu. Oblast je křižována turisticky značenými trasami i cyklotrasami. Hned vedle jsou tzv. Městské maštale se skalními útvary Liščí doupě, Hrad a Deštník.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V lesích nedaleko Kozlovského kopce u České Třebové se nachází pravěká osada Křivolík. Toto muzeum v živé přírodě a experimentálně archeologické centrum je postupné budováno od roku 2007 spolkem Bacrie, který vznikl z volného uskupení fanoušků historie a archeologie. Tehdy zde proběhly první experimenty s pravěkým zemědělstvím, zpracováváním dřeva a kůží a postupem času se z malé březové ohrady stala prosluněná mýtina, kde se dnes nachází hned několik rekonstrukcí staveb z různých období pravěku (od dob lovců a sběračů, přes dobu bronzovou až k době železné), řemeslných okrsků a výběh s domácími zvířaty. Uprostřed krásných hvozdů u České Třebové se tak díky tomuto muzeu v živé přírodě můžete na chvíli ocitnout v pravěku, kdy se na našem území vyskytovali tehdejší lovci a sběrači, první zemědělci, taviči kovů doby bronzové i první etnika – Keltové či Germáni.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Jedná se o poutní místo, které leží v nadmořské výšce cca 500 m asi 2 km jihozápadně od České Třebové uprostřed lesů Kozlovského hřbetu, posledního z nejjižnějších výběžků Orlických hor. Lokalita zvaná Hory zahrnuje budovu restaurace, bývalých lázní a opodál pak kapli P. Marie Pomocné spolu s křížovou cestou a studánkou a také s venkovní posilovnou nedaleko již zmíněné restaurace. V zimních měsících je tato lokalita pak známa vyznavačům běžeckého lyžování, jelikož se zde nachází jeden z výchozích bodů pro běžkařské trasy. Z České Třebové na Hory vede zelená, modrá nebo žlutá turistická značka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Orlické hory jsou z vodopisného hlediska zcela logicky spojovány s řekou Orlicí. Přitom je poněkud paradoxní, že ani jedna ze zdrojnic tohoto největšího východočeského přítoku Labe – Tichá a Divoká Orlice – v Orlických horách nepramení. Upravenou studánku Tiché Orlice mineme při výstupové modře značené trase na druhé „tisícimetrové“ pohoří (po Králickém Sněžníku) na území našeho kraje – vrcholek Jeřábu (1 003 m), Divoká Orlice dokonce pramení až za státní hranicí, v rašeliništích na náhorní planině Topieliska a Czarne Bagno v polských Bystřických horách.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V seznamu statků patřících klášteru sedlckému v knize „Cistercium Bistertium“ z roku 1700 na str. 983 od. Aug. Sartoria, cisteciáka sedlckého, nacházíme část vsi Horušic s lesem. Podle Schallerovy topografi e kraje čáslavského z roku 1737 měly Horušice 47 čísel, z nichž 18 příslušelo k panství žehušickému, ostatní ke klášteru sedleckému. Protože ves Horušice od mateřského kláštera byla velmi vzdálena a obhospodařování zdejšího zboží činilo zdejšímu klášteru obtíže, byl v Horušicích vystavěn dům, do kterého bylo vysláno několik bratří podřízených představenému, aby majetek náležející ke klášteru spravovali a ročně odváděli ¼ výtěžku klášteru.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V obci Srch nedaleko Pardubic se nachází zajímavé technické dílo. Je jím historická podzemní vodárna z roku 1515. Jelikož se jedná o podzemní vodárnu, tak by si neznalý kolemjdoucí mohl vchod do vodárny zaměnit s vchodem do sklípku. Jedná se však o 8 metrů dlouhou a 3,5 metrů vysokou zděnou nádrž zahloubenou do svahu, která je zaklenuta valenou cihlovou klenbou. Zadní, pod terén zapuštěné čelo nádrže je vyzděno z􀣢kamene, stejně jako obruba a taras na průčelí. Vodárna se jeví jako mírná terénní vlna. Nad zatravněný povrch terénu vystupuje pouze průčelí nádrže z režného cihelného zdiva s novodobými kovanými dvířky. V horní části cihelného průčelí je osazena kamenná pískovcová deska s textem: “postaveno za Viléma z Pernštejna roku 1515”.
Není bez zajímavosti, že toto technické dílo je od roku 2001 zapsáno mezi kulturní památky. Prý byla na počátku 16. století voda v Srchu tak výborná, že ji měli zájem pravidelně pít i představitelé pernštejnského rodu na pardubickém zámku. A tak nechal Vilém z Pernštejna, tehdejší majitel pardubického panství, postavit v obci Srch vodárnu, z níž bylo vedeno dřevěné potrubí, které mělo údajně vést až do Pardubic a zásobovat vodou studnu na dnešním Pernštýnském náměstí a na pardubickém zámku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Na počátku roku 1971 byla zahájena výstavba podchodu před Zelenou bránou. Předpokládaný náklad na stavbu podchodu byl 1,5 mil Kčs. V lednu 1972 byl postaven montovaný provizorní most přes výkop podchodu, v průběhu výstavby byly odkryty základy středověkých hradeb, chránících vjezd do města, t. zv. barbakán. Podchod u Zelené brány byl dán do provozu 5. 11. 1973. Následně pak byly do již hotového podchodu 20. ledna 1976 namontovány fi rmou Transporta Chrudim dva pohyblivé eskalátory, každý o váze 15,5 t. 4. června 1971 byl položen základní kámen stavby obchodního domu Prior (dnes Tesco) na místě někdejších jezdeckých kasáren. Budova byla postavena podle návrhu architektky Žertové z Brna. První obchodní dům Prior ve východních Čechách byl slavnostně otevřen 23. srpna 1974 a nabízel i zboží, které bylo jinak složité získat, včetně zboží z dovozu. Měl prodejní plochu 5850 čtverečních metrů, pracovalo v něm ve své době asi 600 zaměstnanců. Přízemní okna stínily plátěné modré vysouvací markýzy. Původně měla budova unikátní skleněný vchod se spouštěcím portálem, který však zanikl při přístavbě Afi paláce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Bývalá reálka na Komenského náměstí, část Příhrádku pro Knihovní centrum U Vokolků, Krajská knihovna na Pernštýnském náměstí, budova krajského úřadu na náměstí Republiky, potravinářská škola od architekta Karla Řepy a samozřejmě Zámek. To jsou památkově chráněné budovy v Pardubicích, které se díky rekonstrukci Pardubickým krajem dostaly zase do formy. Brzo k nim přibudou i národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny projektovaná Josefem Gočárem, elektrotechnická průmyslovka od dalšího věhlasného architekta Ladislava Machoně a opravenou fasádu má nově také historický Dům U Jonáše na Pernštýnském náměstí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml