|
| |
|
Pamětní kniha c.k. státní průmyslové školy v Pardubicích
18.04.2024 Střední průmyslová škola v Chrudimi si letos připomíná 125 let svojí existence. Je celkem dobře známo, že škola byla založena v Pardubicích a její původní budova na Náměstí Čs. legií sloužila škole do roku 1951. Dodnes je užívána ke školským účelům. Kromě této budovy je asi jediným hmotným předmětem, který vznikl při založení školy v roce 1899 a dodnes je využíván ke svému původnímu účelu, Pamětní kniha c.k. státní průmyslové školy. Desky knihy jsou provedeny dobově v secesním duchu a zdobí je jediný nápis, letopočet 1899. Projdeme k výročí školy stránky této knihy a připomeneme alespoň některé zápisy. Jako první je logicky Jindřich Fialka, c.k. vládní a stavební rada, první ředitel c.k. státní průmyslové školy. Stavební rada Jindřich Fialka (6. 1. 1855 – 8. 4. 1920) byl synem Antonína Fialky, domkáře ve Staré Libni. Byl nejen zakladatelem školy, ale také autorem řešení její původní budovy. Pracoval jako stavitel, architekt, pedagog a publicista. Vystudoval obor inženýrský a později i stavitelský na pražské technice. Absolvoval studijní cesty po Evropě (Německo, Francie, Švýcarsko Itálie a Nizozemsko) a roku 1883 se stal stavitelem. V roce 1891 pak profesorem pražské průmyslové školy (přednostou stavitelského oddělení) a od roku 1899 do roku 1913 byl ředitelem Státní průmyslové školy v Pardubicích. Byl jmenován stavebním a poté i vládním radou. Publikoval odborné články v dobových periodikách. Zpracoval také některá hesla ze stavebního oboru do Ottova slovníku naučného. Jeho nejvýznačnější prací se stal projekt novorenesančního paláce na pražském Žofíně z roku 1885. Zpracoval i soutěžní návrh na stavbu divadla v Pardubicích, ten ale nebyl vybrán k realizaci. Jeho prací je také část budovy někdejších kasáren v Praze Na Pohořelci a vodárenská věž na Letné. Následují další podpisy osob, které ředitel Fialka považoval za významné politiky, ale i osobnosti oboru technického a pedagogického. B. Havlíček, c.k. dvorní rada 12. 12. 1901 Karel hrabě Coudenhove, c.k. místodržitel 11. 9. 1902 Obrázek vpravo byl dozdoben k podpisu až 4. 8. 1908. Hrabě Coudenhove pocházel ze starého šlechtického rodu z Brabantu. Členové rodu vstoupili do služeb habsburské dynastie a v roce 1790 získali říšský hraběcí titul. Hrabě Karel započal kariéru státního úředníka na moravském místodržitelství v Brně v roce1876. V roce 1881 byl jmenován c.k. komořím a v letech 1882–1886 byl úředníkem na ministerstvu orby ve Vídni. V roce 1890 byl přeložen do Prahy, kde byl od roku 1891 místodržitelským radou a referentem německé sekce Zemské školní rady. V roce 1893 obdržel titul dvorního rady. V letech 1894–1896 byl zemským prezidentem ve Slezsku a nakonec dlouholetým místodržitelem v Čechách (1896–1911). Dr. Alexander Poppovič, sekční rada na c.k. ministerstvu obchodu 27. 10. 1904 Augustin Braulík, c.k. ředitel, inspektor průmyslového školství 8. 6. 1908 Augustin Braulík (1859–1918) Maturoval v roce 1875 na vyšší reálné škole v Kutné Hoře. V letech 1875 až 1879 byl řádným posluchačem strojního oboru na Vysoké škole technické ve Vídni. Poté sloužil jako jednoroční dobrovolník u polního dělostřelectva. Od roku 1880 byl sedm a půl roku zaměstnán u firmy Märky, Bromovský & Schulz. Pracoval ve strojírně v Adamově, a také v závodě v Hradci Králové. Působil i při montážích topení a ventilačních zařízení ve Vídni v dvorním muzeu, v opeře, na burze, v divadle i císařském paláci v Hofburgu. Následně byl také zástupcem firmy v Kyjevě v Rusku. Od 1. října byl státním stipendistou pro učitelský obor při státních školách textilních. Od 1. 2. 1889 byl jmenován ředitelem Tkalcovské školy v Novém Jičíně, od 1. 9. 1901 ředitelem na Tkalcovské škole v Ústí nad Orlicí. V roce 1908 byl jmenován řádným profesorem jedné ze dvou fakult mechanické technologie na technické vysoké škole v Praze. A. Novotný, ředitel c.k. řemeslnické školy v Jaroměři 12. 9. 1904 Karel Svoboda, ředitel c.k. odborné školy průmyslové v Chrudimi 12. 9. 1904 Jan Koula, profesor c.k. české vysoké školy technické v Praze 15. 11. 1905 Jan Koula (1855–1919), český architekt, muzejník, designér, výtvarník‑kreslíř, organizátor výstav a etnograf. Narodil se v Českém Brodě jako syn řezníka Františka Kouly. Matka Karolína pocházela z rodiny tamního koželuha. Jan absolvoval vyšší reálku, pražskou Polytechniku (obor pozemní stavitelství a architektura) a studia ukončil na vídeňské Akademii. Na pražské Polytechnice se později stal profesorem stavitelského umění, architektonického a ornamentálního kreslení, a v letech 1902 – 1903 jejím rektorem. Dr. V. Schuster, c.k. rada, sekretář Obchodní a živnostenské komory v Praze 17. 4. 1909 Zdeněk Schwarz, c.k. inženýr 17. 4. 1909 Dr. Vlad. Novák, profesor české vysoké školy technické v Brně 24. 4. 1909 Jaroslav Ctibor, c. k. místodržitelský inženýr 13. 5. 1909 Václav Feifar, c.k. adjunkt technické finanční kontroly 13. 5. 1909 V roce 1909 byl v knize poprvé zaznamenán sjezd absolventů školy. Ve dnech 27. až 29. 6. 1909 se v Pardubicích setkali absolventi c.k. státní průmyslové školy z let 1900 až 1909. Zaznamenáme alespoň některé čitelné podpisy i s povoláním absolventů. Jan Hnátek spolumajitel olejny v Pardubicích Václav Týč mistr zednický v Čenožicích František Kubelka mistr zednický v Cholticích Karel Čermák traťmistr Tanvald J. Hořeňovský technický úředník Pardubice Josef Vohralík stavební kreslič Holice František Holec stavbyvedoucí Chrudim Josef Vraný dílovedoucí v Kolíně Jan Reiser konstruktér Praha II Josef Pelikán dílovedoucí Prešpurk L. Černík c.k. poštovní mechanik Praha František Veselý technický úředník u firmy Bromovský, Schulz a Sohr v Hradci Králové Josef Repš stavební asistent Jičín Mezi podepsanými v knize se dále objevil i církevní hodnostář Josef Doubrava, biskup královéhradecký 5. května 1911 Biskup Dr. Josef Doubrava (1852–1921) vystudoval na piaristickém gymnáziu v Praze a byl roku 1876 vysvěcen fakultu v Praze. Roku 1883 povýšen na doktora bohosloví, jmenován ředitelem pražského semináře. Později se stal kanovníkem svatovítské kapituly. Josef Doubrava byl i literárně činný, přispíval do odborných katolických časopisů. Působil i jako ilustrátor časopisu „Lumír“. Ve svém oboru zpracoval některá hesla do Ottova slovníku naučného. Roku 1899 byl vyznamenán Rytířským křížem řádu Františka Josefa. Ing. F. Klokner, profesor c.k. české vysoké školy technické v Praze 23. 2. 1913 František Klokner (1872–1960) byl profesorem statiky konstrukcí pozemního stavitelství, staveb ze železobetonu a ocelových staveb pozemních. V letech 1897–1899 byl asistentem profesora Josefa Šolína na pražské technice. V letech 1899–1902 pracoval jako konstruktér Pražské mostárny. Následně působil jako učitel na státní průmyslové škole v Plzni. V letech 1909–1939 byl vyučujícím na ČVUT. V roce 1917 se stal řádným profesorem. V akademickém roce 1917–1918 byl děkanem odboru pozemního stavitelství, v roce 1919–20 byl děkanem Vysoké školy inženýrského stavitelství ČVUT. Pro rok 1928–1929 byl zvolen rektorem této školy. V roce 1921 založil Výzkumný ústav hmot a konstrukcí stavebních a do roku 1939 byl jeho přednostou. Tento ústav pracuje při ČVUT, pod názvem „Kloknerův ústav“, dodnes. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje 1/2024.
Autor: Vlastislav Smutný Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024 Předchozí článek: Pardubické kostely Následující článek: Dobrovolníci vykřesali nový turistický cíl na Chrudimsku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
