|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25  16.06.2022 Už více jak sedm měsíců, od listopadu minulého roku, se zájemci seznamují s novou budovou a muzejní expozicí Památníku Zámeček, vzniklými na pietním místě v Pardubičkách. Revitalizaci území bývalého nacistického popraviště, kde bylo za jediné léto 1942 popraveno 194 lidí, iniciovalo město Pardubice v roce 2017 a k slavnostnímu otevření došlo na podzim roku 2021. Město také založilo novou příspěvkovou organizaci Památník Zámeček Pardubice, která se stará o expozici a uchování pietní vzpomínky. Co lze ale v expozici očekávat? Návštěvník vstupuje po rampě do budovy z velké části zapuštěné do země. Syrová bělost betonu kombinovaná s černou barvou, ocel, plech – všechny tyto prvky byly architekty Vítem Podráským a Janem Žalským zvoleny jako odpovídající charakteru místa. Strohost, která nemá vzbuzovat příjemné pocity. Spíše naopak. Samotná expozice nás totiž zavede do atmosféry válečných let. Především do doby tzv. heydrichiády, kdy nacisté po atentátu na říšského protektora a generála SS Reinharda Heydricha v květnu 1942 rozpoutali po celém Protektorátu Čechy a Morava období teroru. Multimediální charakter také dovoluje, aby před námi vyvstaly v jasných konturách osudy zastřelených obětí i jejich vrahů. Informace se samozřejmě zaměřují především na Pardubicko a okolí, ale návštěvník není ochuzen ani o tehdejší celosvětový kontext. Jak postupně vyplývá na povrch, tragická minulost, kterou si dnešní pietní místo Památníku Zámeček nese, bezprostředně souvisí s událostmi přesahujícími dnešní Českou republiku. To dokazuje už krátký úvodní film, jejž v kinosále každý příchozí zhlédne, aby se tak mohl seznámit se souvislostmi doby, kdy byly ve jménu nacistické ideologie zabíjeny miliony nevinných. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022  16.06.2022 Třebaže školní výuka pamatuje ještě slavné patenty Marie Terezie, dnešní školní budova existuje podle naší kroniky až od roku 1885. Vznikla tedy vlastně až 105 let po úmrtí Marie Terezie. Do té doby se učilo jinak a jinde. Dnes bychom řekli, že v různých provizorních podmínkách a jinak. Tím jinak se myslí délka vyučování a hloubka i počet probíraných předmětů.Školní budově je tedy letos již úctyhodných 137 let. Je nasnadě je jí prošlo mnoho pedagogů, za všechny uveďme třeba pana řídícího Marboe a výbornou učitelku p. Marii Koženou. Žáků, kteří se stali v naší malotřídce prvňáčky je několik tisíc (V roce 1928 se jím podle dochovaných vysvědčení, stal i můj táta Josef). Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022  16.06.2022 Mezi obcemi Uhersko a Trusnov na Pardubicku se hned u silnice nachází zřícenina loveckého zámečku Neulust. Přesněji řečeno jedná se o zříceninu objektu zahradníka spolu s naznačeným půdorysem někdejšího loveckého zámečku.Lovecký zámeček nechal v rokokovém stylu postavit majitel chroustovického panství Filip Kinský a pojmenoval jej po své ovdovělé sestře Terezii. V té době se Chroustovice staly sezónním útočištěm Marie Teresie Poniatowské, sestry majitele panství (tehdy plukovníka císařské armády) Filipa hraběte Kinského. Ten držel dědictvím Chroustovické panství se svým bratrem Františekm Ferdinandem do roku 1779, kdy jeho díl vyplatil a stal se jediným vlastníkem. V roce 1773 Marie Teresie Piniatowská jako 33-letá ovdověla, opustila Vídeň a pobývala více na českých statcích. Prvním dokladem o existenci parku s letohrádkem Neulust je mapa prvního vojenského mapování z let 1780-1783, kde je topograficky správně červenou barvou vyznačen obvod parku se stavbou uprostřed s popisem „Theresia Schloss“. Poskytuje tak důkaz o výstavbě areálu letohrádku před rokem 1783. Popis letohrádku poprvé zmiňuje Jaroslaus Schaller ve své topografii z roku 1789, kde uvádí v popisu staveb na Chroustovickém panství Neulust jako větší samostatnou stavbu obklopenou několika menšími stavbami. V roce 1793 zachytil krajinu s letohrádkem hradecký kanovník Johan Venuto. Ve svých skicách zachytil v perokresbách významné stavby a místa v krajině v poměrně značné věrnosti provedení. V Sommerově statisticko-topografickém popisu českého království z roku 1837 je objekt popsán jako letohrádek pod názvem „Neulust, také Thereisenlust“. V jeho popisu je uvedeno, že Neulust postavil hrabě Filip Kinský podle plánů dodaných jeho sestrou kněžnou Marií Teresií Poniatowskou. Letohrádek stál v parku spolu s dalšími čtyřmi domy. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022  16.06.2022 V areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích se rodí nový kulturní a společenský ostrov města. Jeho vlajkovou lodí bude krajská galerie umístěná do národní kulturní památky, hlavní budovy mlýnů, navržené architektem Josefem Gočárem. Do nového sídla by se měla galerie přestěhovat už pod novým názvem a s novou vizuální identitou, jako Gočárova galerie.„Změnu názvu doporučila v pondělí Rada Pardubického kraje i výbor zastupitelstva kraje pro kulturu. Následně ji ještě projedná dubnové zastupitelstvo. Měla by platit od ledna 2023, ale abychom mohli zadat výběrové řízení na novou vizuální identitu krajské galerie, musíme mít jasný název už nyní,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022  14.06.2022 Součástí dlouho očekávané perštejnské expozice na pardubickém zámku, kterou projektoval architekt Petr Všetečka se svým týmem TRANSAT architekti, bude i model tehdejšího města. Na jeho podobě se spolupodíleli historici Bohdan Šeda a Radek František Václavík. Než nově vybraná firma dokončí instalační mobiliář, je model prozatímně uložený v jednom ze sálů zámku.
„Věřím, že pokud už letos vše půjde bez problémů, otevřeme expozici s názvem „Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách“ někdy v druhé polovině léta. Model pak bude k vidění hned vedle rytířských sálů ve druhém nadzemním podlaží,“ uvádí náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022  14.06.2022 Jak již bylo zmíněno v předchozím pokračování seriálu o historii Pardubic, tak rok 1960 znamenal výraznou změnu v tom, že došlo k reorganizaci krajského uspořádání republiky a namísto zrušeného Pardubického kraje byl zřízen Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové. Pardubice tak přestaly být krajským městem a staly se „pouze“ městem okresním.V roce 1960 byl dán do provozu ve své době nejširší čtyřproudý silniční most v Československu, kterým byl most Československo-sovětského přátelství – dnes most Pavla Wonky překlenující labský tok v centru města u zimního stadionu. Most byl postaven z předpjatého betonu, je 170 m dlouhý a 25 metrů široký. Vznikla široká severojižní třída zkracující průjezd Pardubicemi a spojující centrum s pravobřežním sídlištěm, jehož výstavba byla v té době zahájena. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022  2.04.2022 Rozsáhlá rekonstrukce téměř sto let starého pláště budovy navržené architektem Ladislavem
Machoněm na náměstí Republiky v Pardubicích tehdy pro Oblastní ředitelství pošt a telegrafů je u konce.
Obnova stála 29 milionů korun a Pardubický kraj nyní zažádal o kolaudaci.
Budovu ve tvaru písmene L, která
lemuje bývalé koryto Městské řeky
a původní městské hradby, vlastní
od roku 2011 Pardubický kraj.
Postavena byla v letech 1923-25
ve stylu národního dekorativismu
a pro zaměstnance pošt. Za války tu
sídlily německé správní a policejní
složky. Od roku 1949 tu byly úřady
krajské, okresní a městské.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022  2.04.2022 I ti, kteří nemají rádi dlouhé cestování, mohou letos v Pardubicích
nahlédnout do německého Selbu. Toto okresní
město ležící v Bavorsku, kousek od česko-německých
hranic, totiž pojí s Pardubicemi třicetileté partnerství.
A toto výročí se obě města rozhodla náležitě oslavit.
Rok 2022 je proto v pardubickém kalendáři Bavorským
rokem, rokem, během něhož mohou obyvatelé i návštěvníci
krajského města nahlédnout ke svým západním
sousedům, aniž by museli překonat více než třísetkilometrovou
vzdálenost, která Pardubice a Selb dělí.
Bavorský rok má podtitul Objevte kouzlo porcelánu,
ale nabídne toho mnohem více. Ovšem porcelán,
který Selb celosvětově proslavil, bude hrát hlavní roli.
Vyráběl a vyrábí se zde od poloviny 19. století, kdy ve
městě a okolí vznikaly porcelánky jako houby po dešti.
V minulém století pocházela polovina produkce německého
porcelánu právě ze Selbu, kde sídlily podniky
Hutschenreuther, Rosenthal nebo Heinrich. A porcelán
světoznámých značek se v Selbu vyrábí dodnes. Není
tedy divu, že mu patřilo i zahájení Bavorského roku.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022  2.04.2022 8. května 1945 skončila druhá
světová válka. Jak již bylo řečeno
v předchozím vyprávění sděleno,
v noci na 8. května opustila Pardubice
německá armáda a hned během
dne opuštěná kasárna ve městě
obsadila československá vojenská
posádka. Květnové boje si vyžádaly
na Pardubicku životy 62 osob, největší
krveprolití v květnových dnech
zažily Holice.
Od 9. května se začaly objevovat
skupiny zajatých Němců, značné
počty byly přiváděny i z Chrudimska.
Pro nedostatek jiných objektů
byli shromažďováni na Letním
stadionu. Osvětlení bylo zajištěno
refl ektory zapůjčenými z divadla.
18.května byli němečtí zajatci předáni
Rudé armádě. Bylo to více
než 10 tisíc zajatců. V Polabinách
bylo shromážděno na 3 tisíce koní.
10. května 1945 se v divadle oslavovalo
osvobození pásmem českých
básníků, které uspořádal a slovem
provázel JUDr. Karel Krpata.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022  2.04.2022 Původně v Praze byla vytvořena
Protiletecká ochranná policie
– Luftschutzpolizei – LS. Jednalo
se o složku, která se podílela na záchranných
pracech po náletech. Příslušníky
byli mladí muži většinou
z bývalé fi nanční stráže, dále totálně
nasazení živnostníci, zedníci, tesaři,
ale také studenti ze zavřených
škol. LS byla vytvořena v roce 1943
a měla sídlo v Praze. Po prvním náletu
na Pardubice 22. července 1944
byla část LS přeložena do Pardubic.
Její příslušníci byli ubytováni byli
v kasárnách v areálu Zámečku, kde
byla v roce 1942 jednotka Schupo. Po
prvním náletu pracovali na odklízení
trosek. K jejich největšímu nasazení
došlo po druhém náletu. Vyhlášení
poplachu při srpnovém náletu je zastihlo
v kasárnách. V době náletu byli
v krytu, jen ve věži Zámečku byla
hlídka. Po náletu je nákladní auta rozvezla
na postižená místa. Zasahovali
ve Fantovce, kde obětavě prováděli
hašení požáru. V Jugmannově ulici
dostaly dva domy přímý zásah. Pod
domy byli zasypaní lidé ve sklepích.
Četa se do sklepů probourala ze sousedních
domů. Odtud vyprostili 4 mrtvé.
V druhém domě byla zasypaná žena
s dítětem, vyprostila je četa německých
ženistů. Ve dvoře musel německý pyrotechnik
zneškodnit nevybuchlou
pumu. V březnu 1945 bylo 22 příslušníků
LS odvezeno do Německého
Brodu na stavbu tunelu. V dubnu se
členové rozutekli a někteří se zúčastnili
Pražského povstání.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
