Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26


14.10.2022 V seznamu statků patřících klášteru sedlckému v knize „Cistercium Bistertium“ z roku 1700 na str. 983 od. Aug. Sartoria, cisteciáka sedlckého, nacházíme část vsi Horušic s lesem. Podle Schallerovy topografi e kraje čáslavského z roku 1737 měly Horušice 47 čísel, z nichž 18 příslušelo k panství žehušickému, ostatní ke klášteru sedleckému. Protože ves Horušice od mateřského kláštera byla velmi vzdálena a obhospodařování zdejšího zboží činilo zdejšímu klášteru obtíže, byl v Horušicích vystavěn dům, do kterého bylo vysláno několik bratří podřízených představenému, aby majetek náležející ke klášteru spravovali a ročně odváděli ¼ výtěžku klášteru.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V obci Srch nedaleko Pardubic se nachází zajímavé technické dílo. Je jím historická podzemní vodárna z roku 1515. Jelikož se jedná o podzemní vodárnu, tak by si neznalý kolemjdoucí mohl vchod do vodárny zaměnit s vchodem do sklípku. Jedná se však o 8 metrů dlouhou a 3,5 metrů vysokou zděnou nádrž zahloubenou do svahu, která je zaklenuta valenou cihlovou klenbou. Zadní, pod terén zapuštěné čelo nádrže je vyzděno z􀣢kamene, stejně jako obruba a taras na průčelí. Vodárna se jeví jako mírná terénní vlna. Nad zatravněný povrch terénu vystupuje pouze průčelí nádrže z režného cihelného zdiva s novodobými kovanými dvířky. V horní části cihelného průčelí je osazena kamenná pískovcová deska s textem: “postaveno za Viléma z Pernštejna roku 1515”.
Není bez zajímavosti, že toto technické dílo je od roku 2001 zapsáno mezi kulturní památky. Prý byla na počátku 16. století voda v Srchu tak výborná, že ji měli zájem pravidelně pít i představitelé pernštejnského rodu na pardubickém zámku. A tak nechal Vilém z Pernštejna, tehdejší majitel pardubického panství, postavit v obci Srch vodárnu, z níž bylo vedeno dřevěné potrubí, které mělo údajně vést až do Pardubic a zásobovat vodou studnu na dnešním Pernštýnském náměstí a na pardubickém zámku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Na počátku roku 1971 byla zahájena výstavba podchodu před Zelenou bránou. Předpokládaný náklad na stavbu podchodu byl 1,5 mil Kčs. V lednu 1972 byl postaven montovaný provizorní most přes výkop podchodu, v průběhu výstavby byly odkryty základy středověkých hradeb, chránících vjezd do města, t. zv. barbakán. Podchod u Zelené brány byl dán do provozu 5. 11. 1973. Následně pak byly do již hotového podchodu 20. ledna 1976 namontovány fi rmou Transporta Chrudim dva pohyblivé eskalátory, každý o váze 15,5 t. 4. června 1971 byl položen základní kámen stavby obchodního domu Prior (dnes Tesco) na místě někdejších jezdeckých kasáren. Budova byla postavena podle návrhu architektky Žertové z Brna. První obchodní dům Prior ve východních Čechách byl slavnostně otevřen 23. srpna 1974 a nabízel i zboží, které bylo jinak složité získat, včetně zboží z dovozu. Měl prodejní plochu 5850 čtverečních metrů, pracovalo v něm ve své době asi 600 zaměstnanců. Přízemní okna stínily plátěné modré vysouvací markýzy. Původně měla budova unikátní skleněný vchod se spouštěcím portálem, který však zanikl při přístavbě Afi paláce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Bývalá reálka na Komenského náměstí, část Příhrádku pro Knihovní centrum U Vokolků, Krajská knihovna na Pernštýnském náměstí, budova krajského úřadu na náměstí Republiky, potravinářská škola od architekta Karla Řepy a samozřejmě Zámek. To jsou památkově chráněné budovy v Pardubicích, které se díky rekonstrukci Pardubickým krajem dostaly zase do formy. Brzo k nim přibudou i národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny projektovaná Josefem Gočárem, elektrotechnická průmyslovka od dalšího věhlasného architekta Ladislava Machoně a opravenou fasádu má nově také historický Dům U Jonáše na Pernštýnském náměstí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



16.06.2022 Už více jak sedm měsíců, od listopadu minulého roku, se zájemci seznamují s novou budovou a muzejní expozicí Památníku Zámeček, vzniklými na pietním místě v Pardubičkách. Revitalizaci území bývalého nacistického popraviště, kde bylo za jediné léto 1942 popraveno 194 lidí, iniciovalo město Pardubice v roce 2017 a k slavnostnímu otevření došlo na podzim roku 2021. Město také založilo novou příspěvkovou organizaci Památník Zámeček Pardubice, která se stará o expozici a uchování pietní vzpomínky.
Co lze ale v expozici očekávat? Návštěvník vstupuje po rampě do budovy z velké části zapuštěné do země. Syrová bělost betonu kombinovaná s černou barvou, ocel, plech – všechny tyto prvky byly architekty Vítem Podráským a Janem Žalským zvoleny jako odpovídající charakteru místa. Strohost, která nemá vzbuzovat příjemné pocity. Spíše naopak. Samotná expozice nás totiž zavede do atmosféry válečných let. Především do doby tzv. heydrichiády, kdy nacisté po atentátu na říšského protektora a generála SS Reinharda Heydricha v květnu 1942 rozpoutali po celém Protektorátu Čechy a Morava období teroru. Multimediální charakter také dovoluje, aby před námi vyvstaly v jasných konturách osudy zastřelených obětí i jejich vrahů. Informace se samozřejmě zaměřují především na Pardubicko a okolí, ale návštěvník není ochuzen ani o tehdejší celosvětový kontext. Jak postupně vyplývá na povrch, tragická minulost, kterou si dnešní pietní místo Památníku Zámeček nese, bezprostředně souvisí s událostmi přesahujícími dnešní Českou republiku. To dokazuje už krátký úvodní film, jejž v kinosále každý příchozí zhlédne, aby se tak mohl seznámit se souvislostmi doby, kdy byly ve jménu nacistické ideologie zabíjeny miliony nevinných.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



16.06.2022 Třebaže školní výuka pamatuje ještě slavné patenty Marie Terezie, dnešní školní budova existuje podle naší kroniky až od roku 1885. Vznikla tedy vlastně až 105 let po úmrtí Marie Terezie. Do té doby se učilo jinak a jinde. Dnes bychom řekli, že v různých provizorních podmínkách a jinak. Tím jinak se myslí délka vyučování a hloubka i počet probíraných předmětů.
Školní budově je tedy letos již úctyhodných 137 let. Je nasnadě je jí prošlo mnoho pedagogů, za všechny uveďme třeba pana řídícího Marboe a výbornou učitelku p. Marii Koženou. Žáků, kteří se stali v naší malotřídce prvňáčky je několik tisíc (V roce 1928 se jím podle dochovaných vysvědčení, stal i můj táta Josef).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



16.06.2022 Mezi obcemi Uhersko a Trusnov na Pardubicku se hned u silnice nachází zřícenina loveckého zámečku Neulust. Přesněji řečeno jedná se o zříceninu objektu zahradníka spolu s naznačeným půdorysem někdejšího loveckého zámečku.
Lovecký zámeček nechal v rokokovém stylu postavit majitel chroustovického panství Filip Kinský a pojmenoval jej po své ovdovělé sestře Terezii. V té době se Chroustovice staly sezónním útočištěm Marie Teresie Poniatowské, sestry majitele panství (tehdy plukovníka císařské armády) Filipa hraběte Kinského. Ten držel dědictvím Chroustovické panství se svým bratrem Františekm Ferdinandem do roku 1779, kdy jeho díl vyplatil a stal se jediným vlastníkem. V roce 1773 Marie Teresie Piniatowská jako 33-letá ovdověla, opustila Vídeň a pobývala více na českých statcích. Prvním dokladem o existenci parku s letohrádkem Neulust je mapa prvního vojenského mapování z let 1780-1783, kde je topograficky správně červenou barvou vyznačen obvod parku se stavbou uprostřed s popisem „Theresia Schloss“. Poskytuje tak důkaz o výstavbě areálu letohrádku před rokem 1783. Popis letohrádku poprvé zmiňuje Jaroslaus Schaller ve své topografii z roku 1789, kde uvádí v popisu staveb na Chroustovickém panství Neulust jako větší samostatnou stavbu obklopenou několika menšími stavbami. V roce 1793 zachytil krajinu s letohrádkem hradecký kanovník Johan Venuto. Ve svých skicách zachytil v perokresbách významné stavby a místa v krajině v poměrně značné věrnosti provedení. V Sommerově statisticko-topografickém popisu českého království z roku 1837 je objekt popsán jako letohrádek pod názvem „Neulust, také Thereisenlust“. V jeho popisu je uvedeno, že Neulust postavil hrabě Filip Kinský podle plánů dodaných jeho sestrou kněžnou Marií Teresií Poniatowskou. Letohrádek stál v parku spolu s dalšími čtyřmi domy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



16.06.2022 V areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích se rodí nový kulturní a společenský ostrov města. Jeho vlajkovou lodí bude krajská galerie umístěná do národní kulturní památky, hlavní budovy mlýnů, navržené architektem Josefem Gočárem. Do nového sídla by se měla galerie přestěhovat už pod novým názvem a s novou vizuální identitou, jako Gočárova galerie.
„Změnu názvu doporučila v pondělí Rada Pardubického kraje i výbor zastupitelstva kraje pro kulturu. Následně ji ještě projedná dubnové zastupitelstvo. Měla by platit od ledna 2023, ale abychom mohli zadat výběrové řízení na novou vizuální identitu krajské galerie, musíme mít jasný název už nyní,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



14.06.2022 Součástí dlouho očekávané perštejnské expozice na pardubickém zámku, kterou projektoval architekt Petr Všetečka se svým týmem TRANSAT architekti, bude i model tehdejšího města. Na jeho podobě se spolupodíleli historici Bohdan Šeda a Radek František Václavík. Než nově vybraná firma dokončí instalační mobiliář, je model prozatímně uložený v jednom ze sálů zámku.
„Věřím, že pokud už letos vše půjde bez problémů, otevřeme expozici s názvem „Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách“ někdy v druhé polovině léta. Model pak bude k vidění hned vedle rytířských sálů ve druhém nadzemním podlaží,“ uvádí náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



14.06.2022 Jak již bylo zmíněno v předchozím pokračování seriálu o historii Pardubic, tak rok 1960 znamenal výraznou změnu v tom, že došlo k reorganizaci krajského uspořádání republiky a namísto zrušeného Pardubického kraje byl zřízen Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové. Pardubice tak přestaly být krajským městem a staly se „pouze“ městem okresním.
V roce 1960 byl dán do provozu ve své době nejširší čtyřproudý silniční most v Československu, kterým byl most Československo-sovětského přátelství – dnes most Pavla Wonky překlenující labský tok v centru města u zimního stadionu. Most byl postaven z předpjatého betonu, je 170 m dlouhý a 25 metrů široký. Vznikla široká severojižní třída zkracující průjezd Pardubicemi a spojující centrum s pravobřežním sídlištěm, jehož výstavba byla v té době zahájena.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml