|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20  19.05.2019 Pardubický kraj od roku 2017 umožňuje Východočeské galerii významně rozšiřovat její sbírky. Zřídil pravidelný akviziční příspěvek, díky kterému může postupně doplňovat mezery ve sbírkách zejména od 80. let minulého století až do současnosti a budovat své sbírky systematicky i v budoucnu.˂BR˃
„Úlohou našich profesionálních kulturních institucí není jen péče o současné sbírky, ale také jejich další budování, jako svědectví o dnešní době pro příští generace. Rozšiřujeme tím společný majetek Pardubického kraje i naše kulturní bohatství, “ uvedl Roman Línek, 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu.˂BR˃˂BR˃
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019  19.05.2019 Pardubice jsou dnes devadesáti tisícové krajské město ležící na soutoku Labe a Chrudimky v Polabské nížině. Dodnes není zcela jasné, kde vlastně první osídlení v Pardubicích vzniklo, není ani jasné, jaký je původ jména Pardubice.
Historie osídlení Pardubic není nikterak prastará. Důvodem byl bažinatý terén, proto nebyla tato oblast vhodná k osídlení. Pozůstatky většího sídliště až z mezolitu byly odhaleny na jihu u hřbitovů a na severovýchodě nedaleko Labe u Hůrek. Na počátku neolitu území Pardubic pokrýval lužní prales, a nálezy z té doby jsou ze vzdálenějšího okolí zejména z vyšších poloh se sprašovými půdami směrem na Chrudim. Na hustší osídlení ukazují nálezy z doby kultury lidu vypíchané keramiky (kolem 4. tisíciletí před n.l.) na územní dnešních Pardubic v Trnové a blízkém okolí na jihu. Tehdy byl na severním svahu Kunětické hory dobýván štěpný porcelanit, který byl používán na nástroje místo vzácnějšího pazourku. Z té doby je nález asi krátkodobého tábora obchodníků s porcelanitem pod Hrčáky na levém břehu Labe u prastarého brodu. V labském náplavu Na Ležánkách a na druhé straně u Rosic byly nalezeny celé nádoby tzv. Lengyelského kulturního okruhu z konce neolitu. Nálezy naznačují, že tento lid pronikající od východu využíval vodních cest přes území dnešních Pardubic místo prastaré stezky, později zvané Trstenická přes Chrudim. Od poloviny 4. tisíciletí před n.l. jsou nálezy sidlišť kultury nálevkovitých pohárů v pískové duně v Doubracicích a ve sprašové půdě v Mikulovicích.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019  19.05.2019 Již roku 1512 vydal Vilém z Pernštejna nařízení, jak mají býti na noc zavírány dvě vstupní brány do města (Bílá a Zelená): „Odmykanie aby bylo, když na zámku na varhany trúbie“. Tyto trouby byly snad nadouvány vzduchem a troubeno bylo z věže Hláska na zámku. To měl být signál k tomu, že je čas zavřít vstupní brány do města. Brány do města měly být zavírány také v neděli v době oběda. Vlastní stráž u městských bran tvořili dva branští, každý u jedné ze vstupních bran do města. Od roku 1777 byl již branný pouze na Zelené bráně a v polovině 19. století přišla o svého strážce i Zelená brána.˂BR˃
Uvnitř města pak hlídkovali hlásní. Z počátku dva obcházeli město do půlnoci a druzí dva od půlnoci. V prvních letech se v této službě střídali sami měšťané a to bezplatně. Konšelé byli od této služby osvobozeni. Později si měšťané platili hlásné, kteří tuto činnost vykonávali za ně. Za hlásku jim sloužila jak Zelená tak Bílá brána.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019  19.05.2019 1. ÚVOD˂BR˃
Mám radost, že téma areálu Zámečku v Pardubičkách konečně po 30 letech začíná být předmětem zájmu širší veřejnosti.
Areál Zámeček má neuvěřitelnou historii dosahující svým významem globální, všelidské úrovne.
Navíc je jeho problematika též spojena se zelení, která je jedinou a nezastupitelnou složkou životního prostředí, která toto prostředí nenarušuje.
Řešit tento areál nekomplexně, nebo nevyužít co nejvíce jeho potenciál by bylo neodpustitelnou chybou. Jako pardubický urbanista a člověk bydlící delší dobu doslova na dohled od areálu Zámeček bych se rád podělil o pár zjištění z archivu map našeho atelieru. Budu rád, když některý z pamětníků má zjištění opraví nebo upřesní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019  19.05.2019 O mlýnech v Týnci nad Labem se píše již roku 1306, kdy zdejší pán Jaroslav z Choltic dává oba břehy pod městečkem Týncem Hodkovi dědičně pro výsadní zařízení mlýnské o 2 kolech, aby za to platil půl hřivny z kola ročně, načež je vůbec vybavuje z pravomoci konšelské. Jiné prameny uvádějí, že z knížecích rukou dostaly se ve 12. století do majetku johanitů a počátkem 14. století klášteru sedleckému a roku 1339 opět jemu dovoluje král Jan, aby zřizoval si mlýny z té i oné strany řeky, co zřídí, buď osvobozeno veškeré berně. Kde však tyto mlýny byly a který z nich je Podměstský, těžko zjistit. V roce 1574 se u královské komory ucházel o mlýny. Jeden z nich byl Podměstský, Jan Libenický z Vrchovišť a na Libenicích. Pražský purkrabí sice souhlasil, ale hejtman na Pardubicích Jiřík Adlspach z Damstorfu roku 1578 píše komoře Království českého, že "k tomu, aby pan Libenický koupil i druhý mlýn, by souhlas neměl býti dán". V roce 1602 byl Podměstský mlýn již majetkem Týnce, neboť měl obecního nájemce, jímž byl mlynář Václav Jirásek. Patrně to nebyla dobrá volba, protože to byl člověk, který Týneckým k nevoli, pojezdům a škodám příčinu svým nepravdivým a jich na poctivosti se dotýkajícím mluvením dal. Za ty škody a outraty má jim v sobotu po Družebné neděli léta toho 1602 při zapsání této smlouvy 6 kop grošů českých složiti a k tomu povinen bude toho dne v šatlavě pardubské se postaviti a tím vězením za dva dni a noci vytrestán pro svou nešlechetnost býti."Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019  19.05.2019 Asi nejvýznamnějším výročím vztahujícím se k letošnímu roku, bude bezesporu na podzim třicáté výročí od Sametové revoluce. Této události se však budeme na stránkách Vlastivědných listů Pardubického kraje věnovat v samostatném článku na podzim. V letošním roce si však připomínáme také několik dalších kulatých výročí.˂BR˃Tak například 4. června roku 1639 začalo první švédské obléhání Pardubic ve třicetileté válce. Po neúspěšném 14denním obléhání Švédové odtáhli k Hradci Králové. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019  26.01.2019 Před dvěma lety jsme tu ve Vlastivědných listech Pardubického kraje psali o tom, jaké problémy způsobila obyvatelům krutá zima v roce 1929. Za několik dní si však připomeneme 40. výročí od podobných rozmarů počasí, které iniciovaly největší energetickou krizi u nás. Před vánocemi roku 1978 byla sněhová pokrývka a to i v nížinách do pěti centimetrů. Jak ale bývá zvykem, přišla vánoční obleva a teploty se mezi svátky vyšplhaly až na neuvěřitelných 15°C. Díky této oblevě slezl veškerý sníh. 29. prosince se pohnula studená fronta z Německa směrem k našemu území. V mrazivé části Německa byla paralyzována veškerá doprava, tvořily se metrové závěje sněhu. Při odstraňování katastrofální situace pomáhala armáda a prostřednictvím tanků odklízela automobily uvízlé ve sněhu ze silnic. Během nočních hodin na Silvestra se začala fronta pohybovat k jihu k našemu území. Již v noci těsně před půlnocí se studený vzduch začal přelévat přes Krušné hory do Čech. Tento přeliv musel být velmi rychlý, neboť došlo k ochlazování o více jak 3°C za hodinu. Zatímco před půlnocí 31.12.1978 vládly teploty v severních Čechách okolo 8°C nad nulou, v brzkých ranních hodinách na Nový rok se již propadaly až k -15°C a také sněžilo. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018  26.01.2019 (Motto) To mám za vyloučené: hypotéza (ať ji pojal historik nebo filozof) nebo dohad intuitivní … musí ztratiti všechno oprávnění ve vědeckém životě, jakmile někdo ukáže, že předpoklad její protiví se skutečnosti, že je hypotéza nebo intuice mylná. (Josef Pekař) Dílem náhody jsem si v knihovně (v Litomyšli) všimnul a vypůjčil Zprávy Klubu přátel Pardubicka č. 1-2/2010, kde mě zaujalo shrnutí Mgr. Tomáše Čurdy o výsledcích archeologického výzkumu v Pardubičkách.1) A protože mi přišlo zajímavé, ale opravdu stručné, začal jsem se pídit po další z tam uvedené literatury, neboť po pravdě řečeno, červíček pochybností už hlodal. Dokonce jsem si pak napsal i kostru článku, ale to bylo tenkrát asi tak vše. Dnes mohu opět odkázat na téhož autora a jeho článek Schizma v nejstarších dějinách Pardubic a fenomén archeologie, kde s odstupem času shrnuje zásadní fakta.2) Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018  26.01.2019 V letošním roce si připomínáme několik „osmičkových“ výročí. Jedním z nich je také výročí tzv. Mnichovské dohody. Proto bych rád na následujících řádcích rád nastínil, jak toto období, které je nazýváno obdobím druhé republiky.
Mnichovská dohoda byla uzavřena mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií a pojednávala o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938). Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany (Hubert Masařík, Vojtěch Mastný) byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni. Mnichovská dohoda byla vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018  26.01.2019 Poválečný pracovní ruch způsobil, že se od války počet bytů ve městě zdvojnásobil. Od roku 1918 bylo postaveno 1278 novostaveb s 3655 byty. Z toho více jak polovinu bytů nechala postavit sama obec. Jen za samotný rok 1931 bylo v Pardubicích postaveno 75 domů s 371 byty. 14. března 1931 se konala porada k obnově zvonice u děkanského kostela (sv. Bartloměje). Stará zvonice byla na konci dubna ve spodní části upravena a část byla pro pomník padlým ve světové válce upravena leštěnými deskami se jmény padlých. Model poprsí vojína pro pomník zpracoval sochař M.Baše podle vojína železničního pluku Slováka četaře Verčíka. Stavba vrchní části zvonice byla provedena dle návrhu složeného ze tří návrhů, které propojil ing. Pecánek z památkového úřadu v Praze. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02. 
V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:Podorlické Modlivé doly Trstenická stezka Pardubičtí hlásní a ponocní Očistcová kaple v Litomyšli 
|
