Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21


11.07.2019 Dobrá zpráva pro plavce je tu. Pardubice mají dokončený nový pětadvacetimetrový bazén a místní aquacentrum tak vstoupí do nadcházející letní sezony posíleno o další plaveckou plochu. Spolu s letní pláží, která měla loni z důvodu prací na této přístavbě sezonní pauzu, bude pětadvacítka sousedící s padesátkou otevřena od polovina června letošního roku.
Stávající kapacita vnitřního padesátimetrového bazénu již nebyla dostačující, aby pokryla zájem veřejnosti, rekreačních i profesionálních plavců, klubů či škol a posílení v podobě pětadvacítky, zejména nyní před blížícími se letními měsíci, veřejnost jistě uvítá. Práce na přístavbě nového bazénu odstartovaly na přelomu června a července loňského roku, od té doby se prostor mezi výstavním centrem Ideon a letní pláží změnil k nepoznání. Přístavba díky prosklené čelní straně při pohledu zvenku architektonicky navazuje na stávající plavecký areál a plavcům nabízí výhled do korun stromů či na letní pláž. Oba bazény jsou navíc vizuálně propojeny prosklenou stěnou a díky posuvným skleněným dveřím mohou návštěvníci procházet z jedné části areálu do druhé. Interiér přístavby přitom kopíruje prostředí kolem stávající padesátky, tak aby oba prostory působily jednotně, což dokládají například mozaikové lavice po obvodu nového bazénu určené k odpočinku či odkládaní věcí návštěvníků areálu. Zázemí, tedy šatny, sprchy a toalety mají obě vodní plochy společné, což znamená minimální navýšení personálu i nákladů na provoz. Své vlastní zázemí u nového bazénu však mají plavčíci, aby všechny části aquacentra byly pod neustálým dohledem, což uvítají zejména rodiče s dětmi.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2019



11.07.2019 Na Zámku Pardubice se od začátku letošního roku mohutně bourá a staví. Možná nejvíc od jeho přestavby z gotického hradu na renesanční sídlo mocného rodu Pernštejnů. Pardubický kraj zde jako vlastník této národní kulturní památky zahájil v lednu evropský projekt na rehabilitaci zámku jako pernštejnské rezidence. Výrazným impulzem byla evropská dotace z programu ITI pro Hradecko-pardubickou aglomeraci.
„Ještě před pár lety se na pardubický zámek chodilo jen do muzea, galerie, do rytířských sálů či na valy. V posledních letech přibyly prohlídky kaple Tří králů nebo krytu civilní obrany ve valech a na zámek láká také řada kulturních a společenských akcí. Stále ale málo mimopardubických návštěvníků tuší, že zde máme takový skvost. Rozhodli jsme se proto představit zámek jako sídlo jednoho z našich nejvýznamnějších šlechtických rodů a přitom vylepšit podmínky pro muzejní a galerijní činnost našim institucím. S první částí chceme být hotovi na jaře příštího roku, celkově skončí tento projekt o rok později. Následovat budou i další etapy,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Roman Línek, který dodal, kolik bude aktuální projekt stát: „Náklady na stavbu jsou 120 milionů korun. Dodavatele expozice za přibližně 21 milionů korun budeme soutěžit na začátku příštího roku.“
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2019



11.07.2019 Koncem roku 1307 opustil římský král Albrecht I. se synem Fridrichem naše území. Stalo se tak poté, kdy Albrecht chtěl získat český trůn po smrti svého syna Rudolfa. Ale ani po Albrechtově odchodu nezavládl klid. Zbylé posádky sousedních měst se rozjížděly po Pardubicku a šířily požáry a zkázu v podobě loupeží a plenění majetku. V této rušné době v roce 1318 hospodařil na pardubické tvrzi Puota z Pardubic, nejstarší známý majitel. Okolo roku 1321 zdědily Pardubice s okolím Poutovy děti.
Před rokem 1330 se Pardubice stávají majetkem rodu Malovců. První z nich byl Arnošt z Hostýně. Ten získal Pardubické panství směnou za hrad Visemburk nedaleko Úpice postoupený bratřím Dubé. Arnošt z Hostýně byl králem Janem Lucemburským povýšen do panského stavu a zemřel roku 1342, sedm let poté jeho žena Adlička. Ještě před svou smrtí jmenoval v závěti roku 1340 svého syna Arnošta dědicem panství. To již bylo v době, kdy byl budoucí první arcibiskup pražský děkanem svatovítské kapituly. Arcibiskupem se stal roku 1343. Dnes známe tohoto majitele panství, předního rádce císaře Karla IV. a významnou postavu českých dějin pod jménem Arnošt z Pardubic.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2019



11.07.2019 Zájezd byl tématický s názvem „Po stopách Arnošta z Pardubic“, jehož život byl úzce spjatý s „Otcem vlasti – Karlem IV.“ Rok 2016 byl věnován Karlu IV. Právě 14.května 2016 uplynulo 700 let od jeho narození, proto byl vybrán tento termín. Výlet se konal za hranicemi Pardubického kraje, ale byl věnován památce význačné osobnosti, která je úzce spjata právě s Pardubicemi.
Autobusový zájezd KPP do Klodzka se konal opět pod taktovkou Honzy Řeháčka. Odjezd byl od nádraží ČD v 7,00 hodin. Opět nám byl pronajat velký autobus „DOMINO“ s kapacitou 48 osob. Tento autobus používají stále pardubičtí hokejisté, ale už mají jiné logo. Vrátili se k původnímu a zavedenému názvu „HC DYNAMO PARDUBICE“.
Cesta přes Hradec Králové a dále přes Náchod byla náročná vzhledem ke stavebním pracím na silnicích nejen u nás, ale i dále na polské straně. Ale pan řidič jel perfektně a do Klodzka jsme dojeli podle plánu kolem deváté hodiny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2019



11.07.2019 Už když se k Lepějovicím blížíme, cítíme, že je to místo neobyčejné. Mezi silnicí z Valů na Veselí a železničním přejezdem u lepějovické hájovny se nachází lesní cesta a zhruba v půli z ní odbočuje jiná lesní cesta na Veselí. Opačným směrem dříve patrně vedla cesta na Valy a křižovatka měla tvar kříže.
Na spojnici těchto dnešních tří cest se dnes nachází na stromě kovový křížek a větší plech s křížem. Na již značně opršelé cedulce je napsáno: „Tomuto místu se od nepaměti říkalo U Vobrázku. V minulých staletích tu bývala křižovatka hlavních cest z Valů na Veselí a z Lepějovic na Štěpánov. Občas tu prý v noci straší.“
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2019



19.05.2019 Pardubický kraj od roku 2017 umožňuje Východočeské galerii významně rozšiřovat její sbírky. Zřídil pravidelný akviziční příspěvek, díky kterému může postupně doplňovat mezery ve sbírkách zejména od 80. let minulého století až do současnosti a budovat své sbírky systematicky i v budoucnu.˂BR˃ „Úlohou našich profesionálních kulturních institucí není jen péče o současné sbírky, ale také jejich další budování, jako svědectví o dnešní době pro příští generace. Rozšiřujeme tím společný majetek Pardubického kraje i naše kulturní bohatství, “ uvedl Roman Línek, 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu.˂BR˃˂BR˃
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019



19.05.2019 Pardubice jsou dnes devadesáti tisícové krajské město ležící na soutoku Labe a Chrudimky v Polabské nížině. Dodnes není zcela jasné, kde vlastně první osídlení v Pardubicích vzniklo, není ani jasné, jaký je původ jména Pardubice. Historie osídlení Pardubic není nikterak prastará. Důvodem byl bažinatý terén, proto nebyla tato oblast vhodná k osídlení. Pozůstatky většího sídliště až z mezolitu byly odhaleny na jihu u hřbitovů a na severovýchodě nedaleko Labe u Hůrek. Na počátku neolitu území Pardubic pokrýval lužní prales, a nálezy z té doby jsou ze vzdálenějšího okolí zejména z vyšších poloh se sprašovými půdami směrem na Chrudim. Na hustší osídlení ukazují nálezy z doby kultury lidu vypíchané keramiky (kolem 4. tisíciletí před n.l.) na územní dnešních Pardubic v Trnové a blízkém okolí na jihu. Tehdy byl na severním svahu Kunětické hory dobýván štěpný porcelanit, který byl používán na nástroje místo vzácnějšího pazourku. Z té doby je nález asi krátkodobého tábora obchodníků s porcelanitem pod Hrčáky na levém břehu Labe u prastarého brodu. V labském náplavu Na Ležánkách a na druhé straně u Rosic byly nalezeny celé nádoby tzv. Lengyelského kulturního okruhu z konce neolitu. Nálezy naznačují, že tento lid pronikající od východu využíval vodních cest přes území dnešních Pardubic místo prastaré stezky, později zvané Trstenická přes Chrudim. Od poloviny 4. tisíciletí před n.l. jsou nálezy sidlišť kultury nálevkovitých pohárů v pískové duně v Doubracicích a ve sprašové půdě v Mikulovicích.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019



19.05.2019 Již roku 1512 vydal Vilém z Pernštejna nařízení, jak mají býti na noc zavírány dvě vstupní brány do města (Bílá a Zelená): „Odmykanie aby bylo, když na zámku na varhany trúbie“. Tyto trouby byly snad nadouvány vzduchem a troubeno bylo z věže Hláska na zámku. To měl být signál k tomu, že je čas zavřít vstupní brány do města. Brány do města měly být zavírány také v neděli v době oběda. Vlastní stráž u městských bran tvořili dva branští, každý u jedné ze vstupních bran do města. Od roku 1777 byl již branný pouze na Zelené bráně a v polovině 19. století přišla o svého strážce i Zelená brána.˂BR˃ Uvnitř města pak hlídkovali hlásní. Z počátku dva obcházeli město do půlnoci a druzí dva od půlnoci. V prvních letech se v této službě střídali sami měšťané a to bezplatně. Konšelé byli od této služby osvobozeni. Později si měšťané platili hlásné, kteří tuto činnost vykonávali za ně. Za hlásku jim sloužila jak Zelená tak Bílá brána.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019



19.05.2019 1. ÚVOD˂BR˃ Mám radost, že téma areálu Zámečku v Pardubičkách konečně po 30 letech začíná být předmětem zájmu širší veřejnosti. Areál Zámeček má neuvěřitelnou historii dosahující svým významem globální, všelidské úrovne. Navíc je jeho problematika též spojena se zelení, která je jedinou a nezastupitelnou složkou životního prostředí, která toto prostředí nenarušuje. Řešit tento areál nekomplexně, nebo nevyužít co nejvíce jeho potenciál by bylo neodpustitelnou chybou. Jako pardubický urbanista a člověk bydlící delší dobu doslova na dohled od areálu Zámeček bych se rád podělil o pár zjištění z archivu map našeho atelieru. Budu rád, když některý z pamětníků má zjištění opraví nebo upřesní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019



19.05.2019 O mlýnech v Týnci nad Labem se píše již roku 1306, kdy zdejší pán Jaroslav z Choltic dává oba břehy pod městečkem Týncem Hodkovi dědičně pro výsadní zařízení mlýnské o 2 kolech, aby za to platil půl hřivny z kola ročně, načež je vůbec vybavuje z pravomoci konšelské. Jiné prameny uvádějí, že z knížecích rukou dostaly se ve 12. století do majetku johanitů a počátkem 14. století klášteru sedleckému a roku 1339 opět jemu dovoluje král Jan, aby zřizoval si mlýny z té i oné strany řeky, co zřídí, buď osvobozeno veškeré berně. Kde však tyto mlýny byly a který z nich je Podměstský, těžko zjistit. V roce 1574 se u královské komory ucházel o mlýny. Jeden z nich byl Podměstský, Jan Libenický z Vrchovišť a na Libenicích. Pražský purkrabí sice souhlasil, ale hejtman na Pardubicích Jiřík Adlspach z Damstorfu roku 1578 píše komoře Království českého, že "k tomu, aby pan Libenický koupil i druhý mlýn, by souhlas neměl býti dán". V roce 1602 byl Podměstský mlýn již majetkem Týnce, neboť měl obecního nájemce, jímž byl mlynář Václav Jirásek. Patrně to nebyla dobrá volba, protože to byl člověk, který Týneckým k nevoli, pojezdům a škodám příčinu svým nepravdivým a jich na poctivosti se dotýkajícím mluvením dal. Za ty škody a outraty má jim v sobotu po Družebné neděli léta toho 1602 při zapsání této smlouvy 6 kop grošů českých složiti a k tomu povinen bude toho dne v šatlavě pardubské se postaviti a tím vězením za dva dni a noci vytrestán pro svou nešlechetnost býti."
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml