|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19  16.07.2018 Severozápadnímu výběžku Železných, zeměpisci nazývanému Chvaletická pahorkatina, dominují komíny Chvaletické elektrárny, takže jde o krajinu na první pohled nepříliš lákavou. Prochází tudy významný železniční i silniční tah, spojující východní a střední Čechy, ale asi jen málokdo z projíždějících tuší, že v blízkosti tohoto průmyslového areálu, postaveného na místě někdejších pyritových dolů, se rozprostírá rozsáhlá lesní krajina se spoustou přírodních zajímavostí. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018  16.07.2018 Tři tisíce let stará bronzová nádoba, senzační archeologický objev
loňského roku, zařadila oblast Pardubicka na mapu evropsky
významných lokalit doby bronzové a zamotala hlavu nejen archeologům.
Není totiž jediná – velmi podobné „sestry“ se nacházejí
i v Maďarsku. Zjistili to archeologové Východočeského muzea
v Pardubicích, jehož sbírky nález obohatil a kteří se zapojili do
mezinárodního výzkumného projektu. Nyní také prozradili místo
nálezu – obec Kladina na Pardubicku.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018  16.07.2018 Pardubice v létě rozhodně nespí. K tradičním akcím, jakými je
například Czech open – mezinárodní festival šachů a her, Sportovní
park, divadelní festival Pernštejn(l)ove či bezplatné denně promítající
letní kino letos přibyla novinka – sochařský festival Sculpture Line.
Ten letos již počtvrté obsadí, originálně doplní a oživí veřejná prostranství
v centru Prahy i mimo hlavní ruch velkoměsta, ale také intravilány
dalších českých měst. Letos poprvé ale festival, „přivádějící“
současná sochařská díla do veřejného prostoru zamířil i do Pardubic.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018  5.06.2018 V minulých dnech jsem byl pracovně v obci Zdechovice, tedy konkrétně v budově nově zřízeného obecního úřadu. Ano, na první pohled nic zajímavého, vždyť takových úřadů je, že by to jeden nespočítal. Tento obecní úřad ale naštěstí není tuctový, jak to všichni dobře známe a má své osobité kouzlo. Jedná se o historickou budovu, která už měla na mále. V minulosti tato budova sloužila jako krčma a její zdi by mohly vyprávět …
Naštěstí osud této budovy nebyl lhostejný starostovi obce Ing. Robertu Chuticovi, který nechal zpracovat projekt na záchranu tohoto objektu, která počítala s vybudováním nového obecního úřadu. Musím uznat, že tato rekonstrukce je velice zdařilá a každý vnímavý návštěvník ucítí neopakovatelné kouzlo ducha minulosti. Jsou zde zachovány artefakty původní stavby, které si může každý příchozí prohlédnout při návštěvě této budovy. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2017  5.06.2018 Ještě před začátkem evropského projektu na zatraktivnění Zámku Pardubice se podařilo vytvořit dlouhodobou vizi, která bude určovat budoucí rozvoj tohoto unikátního areálu. Je to takzvaný Generel dlouhodobé prezentace Zámku Pardubice. Oproti ještě nedávným plánům přináší tento dokument zásadní změny ve vnitřním uspořádání zámku a ve využití jeho jednotlivých částí ve vazbách na širší území cenného jádra krajského města.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2017  4.06.2018 Turisté, milovníci létání i pardubičtí patrioti mají důvod k radosti. Pardubické mezinárodní letiště má novou dominantu, cestující komfortnější odbavení a průkopník české aviatiky „pomník“ zhruba v místech, kde před lety podnikal své první pokusy o překonání zemské přitažlivosti. Zkrátka nový letištní terminál Jana Kašpara je dokončen a v plném provozu. Pardubické letiště tak konečně, co do komfortu cestování, dohonilo ostatní česká mezinárodní letiště. Podstatné změny k lepšímu lze vidět již při vstupu na letiště. Nová komunikace vás dovede až k odletové hale stojící v těsném sousedství letištní plochy. Ty tam jsou doby, kdy odbavené cestující i jejich zavazadla převážely k letadlu autobusy. Dnes můžete po odbavení, třeba nad kávou, sledovat letištní plochu a přílet svého spoje z odletové haly. K samotnému letadlu to máte jen pár kroků. Naopak při příletu vstoupíte z plochy přímo do moderního terminálu s vybavením i službami odpovídajícími cestování ve 21. století. Jen kratičké zdržení na vyzvednutí zavazadel a během chvíle jste na cestě k domovu. Taxíkem, autobusem, vlakem či vlastním automobilem, který na letišti zaparkujete bezplatně. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018  4.06.2018 V pojednáních o tzv. staré reálce se rádo zapomíná, že po deset let také poskytovala útočiště škole pro přípravu elektrotechniků. Tento drobný příspěvek toho budiž připomínkou.
Potřeba tohoto typu (průmyslové) školy se ve východních Čechách pociťovala již delší dobu. Při stoupajícím významu elektrické energie bylo třeba počítat s poptávkou a uplatněním kvalifikovaných elektrotechniků v průmyslových závodech, při výstavbě telekomunikací a radiokomunikací i při elektrifikaci železnic, ale také u výrobců spotřebního zboží. Přitom školy tohoto typu byly jen v největších městech (Praha, Brno), a tak se Pardubice „někde mezi“ logicky nabízely. Nejprve tak vznikla dvouletá mistrovská škola elektrotechnická, která byla od školního roku 1948-49 zřízena při tehdejší průmyslové škole strojnické. Protože ale její zaměření bylo spíše silnoproudé, bylo nebezpečí, že zanikne už proto, že průmyslová škola strojnická i se zázemím byla přeložena do Chrudimi. Tehdy se naštěstí uplatnil vliv n.p. TESLA Pardubice a třebaže se v prvopočátcích uvažovalo o škole podnikové, od školního roku 1951-52 je známa vyšší (čtyřletá) škola elektrotechnická v Pardubicích jakožto výběrová odborná škola se specializací slaboproudé (sdělovací) elektrotechniky, sídlící právě v budově po průmyslové škole strojnické na Leninově, posléze VŠCHT na nám. Čs. legií a nově využívající dílny v přízemním objektu (bývalé tělocvičně) po odborné škole učňovské u „staré reálky“ na Komenského náměstí. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018  4.06.2018 V letošním roce tomu je 500 let od doby, kdy bylo panem Vilémem z Pernštejna v podstatě vybudováno Pardubické panství (viz tabulka).
Roku 1490, král Vladislav II. uděluje Vilémovi z Pernštejna úrad nejvyššího hofmistra království českého a právo na výplatu panství Hluboká a panství Kunětická hora.
Byla to odměna za vydatnou finanční pomoc králi při jeho zvolení za krále v Uhrách.
Úřad nejvyššího hofmistra byl nejlépe placeným úradem. Nejvyšší hofmistr pobíral 1000 kop grošů českých. 1 kopa = 60 grošů - za tuto sumu jste mohli koupit 2 sudy piva.
Východočeské panství Kunětická hora bylo zástavním majetkem bývalých klášterů v Opatovicích n. L. a v Sezemicích. Jeho cena byla tedy pro pana Viléma nižší než cena tržní. Bylo to ovšem do značné míry problematické dominium.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018  26.06.2017 První lázeňská sezona byla v Lázních Bohdaneč zahájena v srpnu 1897. V roce 1911 koupila lázně obec Bohdaneč. O dva roky později byl do provozu uveden nově vystavěný pavilon Gočár, později přibyly další. V roce 1922 se majitelem stal stát, privatizovány byly v roce 1992 jako akciová společnost.
Známý architekt Josef Gočár byl také autorem návrhu městského železobetonového vodojemu. Byl postaven na kopci nad městem v roce 1910 a sloužil do roku 1980. Dnes je ceněnou architektonickou památkou.
V Lázních Bohdaneč mají však od roku 2012 ještě další zcela novou vodárenskou věž. Jejím autorem je pardubický architekt ing. arch. Jan Klimeš. Stavba se nachází v místě centrálního parkoviště, kde původní zemní nádrž byla v kolizi se záměrem parkovací plochy. Velký rozměr původní nádrže totiž podstatně kapacitně zmenšoval plochu parkoviště. Vodojem je železobetonová stavba, která slouží pro akumulaci minerální vody o teplotě 21 stupňů z hloubkového vrtu a odtud je voda přečerpávána do jednotlivých provozů lázní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017  26.06.2017 Radnice stávala v Bohdanči již v 15. století. Kde však stávala, nevíme. Dnešní radnice je situována doprostřed jihovýchodní strany náměstí a vyrostla na místě tří gotických domů. Jejich základy byly odhaleny při archeologickém průzkumu provedeném v letech 2015-16. Spojení domů je již na první pohled patrné z výškově rozdílného položení oken a podlah jednotlivých částí domů. Stavba radnice byla povolena Janem z Pernštejna v roce 1540 v době činnosti pernštejnské cihelny po druhém požáru Pardubic v roce 1538. Tato cihelna na pravém břehu Labe produkovala své výrobky včetně terakotových ostění po celém Pardubickém panství, jehož byla Bohdaneč součástí. Tehdy postavená renesanční radnice byla jednopatrová s hlavním průčelím do náměstí. Přízemí obsahovalo tři arkády namísto dnešních čtyř. Původní vzhled radnice je patrný z obrazu sv. Floriána v kostele sv. Maří Magraleny. Radnice sloužila nejen pro potřeby správy města, ale v přízemí fungoval také hostinec a pronajímány byly také sklepy, kde byla uskladněna sůl a konopí. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02. 
V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku Židovský hrbitov a synagoga v Luži Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek Chvaletická pahorkatina 
|
