|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23  31.05.2021 V minulém pokračování seriálu popisujícího historii Pardubic jsme skončili u válečného roku 1866, který
Pardubicím přinesl mnoho útrap. Nyní se však budeme věnovat další a přeci jen příjemnější kapitole historie
města poté, kdy se z útrap způsobených pruskou armádou v roce 1866 Pardubice vzpamatovaly. Významným dnem byl 28. srpen roku 1867. V tento den měl přes Pardubice projíždět vlak z Vídně do Prahy s českými korunovačními klenoty. Byla vybrána čtyřčlenná deputace, která by zajistila důstojné uvítání. Byla také vyzvána okolní města, aby se této akce zúčastnila. Do Pardubic se tak sjížděla řada lidí ze širokého okolí. Celé město bylo slavnostně vyzdobeno a v předvečer této slavné události se město rozsvítilo množstvím světel a ohňů. Živo bylo na Veselce, na náměstí i na Kunětické hoře. V okolí Pardubic plály ohně. Když vlak s korunovačními klenoty vjížděl ráno v půl šesté na pardubické nádraží, zněly z pardubických kostelů zvony a slavnostně se střílelo z hmoždířů. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021  31.05.2021 Město Přelouč by vydalo nejméně na stovku dílů našeho volného seriálu. I o samotném kostele svatého
Jakuba Většího, dnes školou a Záložnou poněkud zastíněné přeloučské dominantě, by se dalo napsat o mnoho
více, než se vejde do tohoto článku. Zaměříme se opět na příběh spjatý s místem našeho zájmu, příběh
z počínajícího roku 1421. V lednu tohoto roku od námi níže popsané události uplynulo přesně 600 let.O kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči Vzpomínám si, jakou jsem měl v dětství radost, když jsem v knize Jaroslava Herouta Jak poznávat kulturní památky narazil na fotografi i detailu přeloučského kostela. Obrázek upozorňuje na druhotně použitý článek obloučkového vlysu ve východní části chrámu. Takové články tu najdeme dva a spolu s nehrotitým oknem v sakristii dodnes dokládají románský původ kostela. Dnes je již také prokázáno, že stavba obsahuje části románských zdí původního chrámu. Románský předchůdce dnešní stavby vznikl jako dominanta obce (od roku 1261 městečka) patřící až do časů našeho příběhu Opatovickému klášteru. Současná podoba kostela má gotický ráz, ale je významně poznamenána i pozdějšími (např. barokními či klasicistními) úpravami. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021  31.05.2021 Mnozí obyvatelé Pardubic (zejména z řad příznivců Klubu přátel Pardubicka)
si v posledních několika letech zvykli, že na začátku kalendářního roku se koná
v sále Jana Kašpara v sídle Krajského úřadu Pardubického kraje přednáška
z cyklu Hovory o Pardubicku, která upozorňuje na kulatá výročí vztahující se
právě k začínajícímu roku. Jelikož z epidemiologických nebylo možné letos
tuto přednášku uspořádat a sál Jana Kašpara v Pardubicích slouží jako vakcinační
centrum COVID-19, rozhodl jsem se původní téma své přednášky
upravit do podoby tohoto následujícího článku. Pojďme si připomenout, čím
žily Pardubice v minulých letech, jejichž letopočet končil jedničkou.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021  26.02.2021 Na sklonku roku 2020 si připomínáme 680. výročí, kdy 29.12.1340 odkázal písemně Arnošt z Hostýně, držitel Pardubic, pardubickou tvrz s městem novým svým synům. Vykonavatelem poslední vůle stanovil svého syna Arnošta z Pardubic, pozdějšího prvního pražského arcibiskupa. V listině se poprvé mluví o Pardubicích jako o městu. Tento datum je tedy považován za rok, odkdy jsou Pardubice městem.
Výše uvedená závěť je tedy nejstarší známou listinou zmiňující se o Pardubicích jako o městě: „Známo činím všem, kdož tento list uzří, že já Arnošt ze Staré, ač churav na těle, ale při zdravé mysli a dobrém stavu svého rozumu, ustanovuji, zřizuji a činím vykonavatelem svého posledního pořízení svého milého syna Arnošta, děkana kostela Pražského, pro případ, že by mne Bůh z tohoto světa povolati ráčil, po moji smrti. Předně poroučím svou duši Bohu a svému synu poroučím hrad Pardubice a město nové, spolu s vesnicemi Ostřížany, totiž Bukovinu, Černou, Lhotu řečenou Rybářskou a Lhotu Přívoz se vším panstvím, s lesy, mlýny, mlýny, potoky, luhy a se vším, co k tomu přísluší, jakož i jiné tvrze a dvory poplužní, města, vesnice a zboží své....“. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020  26.02.2021 V roce 1866 se nejen na pardubickém nádraží opět ve větší míře objevila vojska. Pardubice totiž v roce 1866 byly již železniční křižovatkou a strategické postavení Pardubic si uvědomovala i rakouská armáda. Proto na pardubické nádraží distribuovala nejen potraviny pro vojáky, ale také munici a samotné vojsko.29. května si zajistil okresní úřad pardubické školy pro vojenské účely. 31. května začínala v Pardubicích působit vojenská zásobárna, kde byly vojenské zásoby dopravené do Pardubic soustředěny. Potraviny a munice se dále na bojiště přesouvaly buďto po železnici s využitím trati směrem na Liberec a nebo koňskými povozy. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020  26.02.2021 Několik desítek let nevyužívané budovy na kouzelném historickém předpolí Zámku Pardubice, na takzvaném Příhrádku, byly na konci června letošního roku slavnostně předány do užívání Pardubickému kraji a jeho Krajské knihovně. Skončila tak skoro tříletá rekonstrukce, na kterou kraj využil prostředky převážně z evropských fondů. Po bohatém Kulturním létu na Příhrádku a rozjezdu tvůrčích dílen pro školy a veřejnost jeho provoz dočasně zastavila druhá vlna epidemie koronaviru.Kraj převzal budovy od státu „Budovy patřily Národnímu památkovému ústavu, který je nevyužíval a pouze tu prováděl nejnutnější údržbu. Naštěstí se nám na začátku roku 2016 podařilo dohodnout o jejich bezúplatném převodu z majetku státu do majetku kraje. Prvního března 2016 jsme tak mohli předat klíče Krajské knihovně, která měla už dva roky připravený záměr na jejich možné využití,“ popisuje začátky projektu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „V následujícím roce se zrodil projekt, který měl šanci uspět ve výzvách evropských fondů. To se také podařilo a získali jsme dotaci z programu ITI IROP, která tvořila 85 procent nákladů. Samotnou stavba za celkem 39 milionů korun jsme zahájili v roce 2017 a skončila v závěru roku 2019. Poté následovalo vybavení vnitřních prostor za přibližně 14 milionů korun,“ pokračuje 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek. Výběrové řízení na rekonstrukci objektů vyhrála firma Archatt památky s.r.o a na dodávku vnitřního vybavení a audio video technologií vybavení firma Electrooutlet s.r.o. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020  26.02.2021 První městské samosprávy vznikají ve 12. století v Itálii. V roce 1183 došlo v Kostnici k dohodě, která určovala podobu samosprávy i českých měst. Dle tohoto ujednání měla samosprávu města tvořit městská rada s volenými konšely podle italského vzoru. V čele městské správy stál rychtář jmenovaný panovníkem. Konšelé tvořili původně sbor jeho rádců a pomocníků vybíraných z usedlých a majetných občanů. Konšelé se obvykle střídali po roce nebo dvou, nové konšely na doporučení rady uváděla do úřadu vrchnost nebo panovník. Při výběru konšelů hrály velkou roli cechy. Od 13. století se konšelé často scházeli v cechovních místnostech, radnice tehdy neexistovaly. Teprve ve 14. – 15. století se začínaly prosazovat samostatné radnice. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020  26.02.2021 V minulé kapitole jsme sledovali, jaké útrapy zažívaly Pardubice v období Napoleonských válek a to až do Bitvy národů u Lipska v roce 1813, kde byl Napoleon definitivně poražen. Poté již v dobách klidných uvítaly Pardubice 8. května roku 1820 císaře Františka se svou chotí Karolinou Augustou a dcerou Klementinou. Ti do Pardubic přijeli při cestě z Brna v 7 hodin večer. Císař se usadil na pardubickém zámku. Na císařův dotaz na osud za vlády Josefa II. zrušeného minoritského kláštera děkan odpověděl, že by budova měla sloužit hlavní škole. Císař přislíbil k tomuto kroku svou podporu. Po čtyřech nedělích došlo od císaře rozhodnutí, že vrchnost má koupit nejen klášter, ale i sklady a staré gymnaziální budovy pro novou hlavní školu. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020  26.02.2021 V předchozím líčení událostí z historie Pardubic jsme se věnovali životu Pardubic za doby Marie Terezie a následně také za doby vlády jejího syna Josefa II., kdy na přelomu 80. a 90. let 18. století i na Pardubice dolehly boje s tureckými vojsky. Roku 1790 však Josef II. zemřel a na rakouský trůn usedl jeho bratr Leopold II.První dny jeho vlády se zdály být pro Pardubice úspěšné. Císař totiž svolil, aby se zrušený Kostelíček opět otevřel pro bohoslužby. Ještě před tím, než mohlo dojít ke splnění tohoto přání, proběhlo od 29. do 31. března roku 1792 rekviem za zesnulého císaře. Leopold II. tak setrval na trůnu pouze od roku 1790 do roku 1792. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020  26.02.2021 Už potřetí jsme se vydali na cestu do míst spjatých s příběhy, které by měly být i nadále vyprávěny. Dnes to bude především pověst zaznamenaná kdysi samotným Karlem Jaromírem Erbenem. Nebudeme ale spěchat, blížit se k ní budeme zvolna, aby nám neunikla některá z krás tohoto okraje Železných hor. Litošický učitel a kronikář František Doležal okolí Litošic a přilehlé osady Krasnice roku 1930 popsal takto: „Obě vesničky leží asi ve výši 315 m nad mořem na Železných horách, na jejich náhorní rovině s mírným svahem k severovýchodu. Kol dokola jsou obklopeny lesy; jen na jižní straně směrem k Sovoluskám jsou přerušeny neširokým pruhem bezlesé pláně. Tam také jedině otvírá se rozhled z Litošic do větší dálky a uzříte tam za jasných dnů modrati se zalesněná úbočí kopců Železných hor nad vesničkami Březinkou a Hošťalovicemi, které tam dostupují nadmořské výšky okolo 600 m.“ Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
