|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22  22.07.2020 dnes bych Vás všechny milovníky vážné hudby rád upozornil na ojedinělou příležitost navštívit ve druhé polovině roku Hudební slavnosti Vladimíra Reiskeho de Dubnic, které jsou každoročně již třináct let pořádány managementem soukromého zámku ve Vilémově. Obvykle sestávají ze tří koncertů, z nichž poslední je již laděn trochu vánočně.A co je na věci nejpozoruhodnější? Účinkující vybírá vedení zámku, které má vysoce vytříbený vkus. Takže jen pár upoutávek z posledních let. V roce 2018 se uskutečnil XII. ročník v době od 20. října do 25. listopadu 2018 a poslechli jsme si například českou šansoniérku Renatu Drössler, v loňském roce hudební festival proběhl od 12. října do 30. listopadu 2019 poslechli jsme si vystoupení Amalia Tria a Českého filharmonického kvarteta, koncert vítězů Mezinárodní pěvecké soutěže Gabriely Beňačkové, který uváděl a aktivně se účastnil p. Jakub Pustina - tenor. Vystoupili Jung JaeHong z Koreje (1. místo v soutěži), - baryton, p. Megan Barrera Cuban-Puerto Rico (2. místo) - soprán a Kyung Jae Moon z Koreje (3. místo) – baryton. Doprovod na klavír obstarala na jedničku Doc. Marta Vašková z hudební fakulty brněnské JAMU. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020  22.07.2020 V minulém čísle Vlastivědných listů Pardubického kraje vyšel článek o historii pardubické městské hromadné dopravy, jelikož si v letošním roce připomínáme 70. výročí Dopravního podniku města Pardubic. V těchto měsících se však v Chrudimi diskutuje o budoucnosti městské hromadné dopravy v tomto městě.Chrudimské radnici se totiž nelíbí, že současná městská hromadná doprava je ve městě organizována neekologickými naftovými autobusy firmy Arriva. A tak se nyní začíná hovořit o tom, že by do Chrudimi mohly zajíždět pardubické parciální trolejbusy, které jsou vybaveny bateriemi a v Pardubicích již nyní zajišťují tyto trolejbusy dopravu např. do Mnětic či Černé za Bory. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020  22.07.2020 V letošním roce si připomínáme půlkulaté 55. výročí založení spolku pardubických patriotů. Předchůdcem Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který byl založen hned po skončení druhé světové války. 26. července 1945 se poprvé sešel jeho přípravný výbor, byl vypracován návrh stanov a 31. srpna 1945 se konala ustavující schůze Klubu přátel Velkých Pardubic. 〈BR〉Jeho členy byli zejména místní podnikatelé, kteří se snažili propagovat a zviditelňovat Pardubice, ale i své zájmy. Spolek byl tehdy financován z velké části z prostředků místních podnikatelů. Klub přátel Velkých Pardubic dokonce tehdy ve čtyřicátých letech fungoval také jako jakýsi poradní orgán pro pardubickou radnici. Pravděpodobně tomu tak bylo právě proto, že členy spolku byli právě vlivní místní podnikatelé. V roce 1948 po změně politických poměrů, kdy měla převážná část členů z řad podnikatelů či živnostníků jiné starosti, zanikl také územněsprávní celek s názvem Velké Pardubice a tak se koncem roku 1949 jeho členové rozhodli spolek rozpustit a svou činnost ukončit.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020  22.07.2020 Pokračujeme v našem seriálu, ve kterém postupně mapujeme historii Pardubic. V minulé části Střípků z historie Pardubic jsme se věnovali těžkému období, které pro Pardubice znamenala třicetiletá válka, v tomto pokračování se budeme věnovat období, které začíná ve 40. letech 18. století. Marie Terezie byla jedinou ženou vládnoucí na českém trůnu. Vládnout začala v roce 1740 po smrti svého otce. Její vláda však zejména v prvních letech nebyla jednoduchá zejména proto, že se jednalo o ženského potomka habsburského rodu a zejména okolní země si činily nároky na trůn i území ovládaná habsburskou monarchií. A to se bohužel velmi citelně odrazilo i na situaci Pardubic, které zažívaly opět velmi krušné chvíle.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020  22.07.2020 Prvním ze tří vlastníků budov v areálu Winternitzových automatických mlýnů, který začíná s rekonstrukcí,
je Pardubický kraj. Jeho zástupci spolu s dodavateli vzdali hold architektu Josefu Gočárovi
slavnostním poklepem na základní cihlu. Po spuštění posledního symbolického pytle mouky pak představili
podobu budoucího sídla Východočeské galerie v hlavním objektu mlýnů, který je národní kulturní
památkou. Tím začíná Pardubický kraj psát novou éru v historii místa, kde se po 102 let mlela mouka.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2020  23.04.2020 Ještě v pondělí jste mohli na zkoušce koncertu Komorní filharmonie v Domě hudby potkat třeba vynikající houslisty Václava Hudečka a Josefa Špačka. Připravovali se na úvodní čtvrteční koncert festivalu Pardubické hudební jaro. K tomuto termínu se také upínalo úsilí stavbařů, kteří pracují na rekonstrukci Domu hudby. Termín zprovoznění koncertní části Domu hudby se podařilo dodržet, ovšem zahájení samotného provozu nakonec pozdrží opatření vlády kvůli šíření koronaviru.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020  23.04.2020 V letošním roce si připomínáme 70. výročí fungování městské hromadné dopravy v Pardubicích. 1. dubna roku 1950 byl totiž pardubickým Jednotným národním výborem založen Dopravní komunální podnik města Pardubic s koncesí budovat a provozovat pouliční dráhy po dobu 90 let. Na počátku městské dopravy bylo „Memorandum ke zřízení troleybusové dopravy v Pardubicích.“ ze dne 29.června 1949. A již měsíc po vzniku dopravního podniku byla zahájena 3. května roku 1950 doprava na první autobusové lince, která jezdila na trase Jesničánky - staré nádraží - zastávka pod nemocnicí (tehdy zde ještě nebyl nadjezd). Vraťme se však do historie, co tomu vše předcházelo.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020  23.04.2020 V předchozím pokračování seriálu o historii Pardubic jsme se zabývali událostmi, které Pardubice prožívali po bitvě na Bílé hoře, tedy po roce 1620. V článku bylo podrobně popsáno, jak v Pardubicích sídlila od listopadu roku 1620 saská vojenská posádka, jehož přítomnost byla pro Pardubice velkou přítěží. V dnešním pokračování se budeme i nadále věnovat těžkým chvílím, které Pardubice prožívaly za třicetileté války, která byla vyvrcholením sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci reformačních hnutí. A právě již události popsané v předešlém vyprávění byly součástí tohoto konfliktu.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020 29.03.2020 V roce 1560 přestaly Pardubice patřit pod správu rodu Pernštejnů a staly se královským komorním městem. Hned na počátku roku pardubičtí konšelé jeli např. několikrát do Prahy ke knížeti Ferdinandovi vyjednávat o pohledávce 2000 kop míš. Tento dluh královská komora opatrně přiznala. Jaroslav z Pernštejna velmi často půjčoval prostředky královské komoře, proto tu byla tato pohledávka města Pardubic. Zároveň však královská komora přestala vyplácet plat bakaláře a kantora z panské kuchyně a dále komora obrátila několik krčem v okolí Pardubic, kam původně dodával pivo pardubický pivovar, k panskému pivovaru v Dašicích. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2019  20.10.2019 Text, který nás podruhé zavede do Lepějovic, je pozvánkou k malé procházce kolem zaniklého Lepějovického rybníka. Začíná na zastávce Veselí (na trati Přelouč-Heřmanův Městec-Prachovice), polní cesta za přejezdem nás zavede ke Struze (Zlatotoku), pokračuje pak v blízkosti výrazné severní hráze zaniklého rybníka kolem tvrziště, kostela sv. Michala se hřbitovem až k barokní myslivně. Odtud se opět podél trati vracíme na zastávku Veselí. Protože je tento okruh poměrně krátký (necelé 3 km), je možné si ho rozšířit. Inspirací nám může být zelená turistická značka, která začíná v Přelouči, vede přes všechny lepějovické pamětihodnosti a přírodní krásy až na železniční zastávku Opočínek. Tak se naše zážitky rozšíří o další tajuplná místa, jako je les Hájek u Přelouče, kde svého času stával starý židovský hřbitov (dnes po něm není památky), nebo Čívická studánka.
Vstoupíme-li z polí do lužního lesa, ocitneme se na místě Přírodní památky Meandry Struhy. Nejvýraznější meandry nás čekají právě na začátku až do míst mostku, od nějž pokračuje cesta k Bezděkovu. Naše cesta vede po levém břehu potoka, který dál plyne v 16. století narovnaným a dnes jen mírně zvlněným korytem. Chráněné území zahrnuje meandry potoka, lužní les i některé přilehlé louky. Roste tu na 350 druhů rostlin, např. dymnivka dutá, krtičník křídlatý, kosatec žlutý, u kostela zplanělá sněženka podsněžník, v tůni žebratka bahenní. Lužní les je hnízdištěm rozličných ptáků, v březích hnízdí ledňáček říční. Nejkrásnější tento les bývá v dubnu a na počátku května, kdy svěží zeleň doplňuje výrazná žluť květů dymnivky. Naopak měsíce pozdního jara, léta a počínajícího podzimu se nesou ve znaku všudypřítomných kopřiv. Ty znemožňují nebo alespoň výrazně znepříjemňují především návštěvu tvrziště. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
