Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28


18.04.2024 Střední průmyslová škola v Chrudimi si letos připomíná 125 let svojí existence. Je celkem dobře známo, že škola byla založena v Pardubicích a její původní budova na Náměstí Čs. legií sloužila škole do roku 1951. Dodnes je užívána ke školským účelům.
Kromě této budovy je asi jediným hmotným předmětem, který vznikl při založení školy v roce 1899 a dodnes je využíván ke svému původnímu účelu, Pamětní kniha c.k. státní průmyslové školy. Desky knihy jsou provedeny dobově v secesním duchu a zdobí je jediný nápis, letopočet 1899. Projdeme k výročí školy stránky této knihy a připomeneme alespoň některé zápisy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Nejstarším pardubickým kostelem je dodnes stojící kostel Zvěstování Panny Marie, který se nachází v centru města na dnešním Komenského náměstí. Kostel před rokem 1359 nechal postavit arcibiskup Arnošt z Pardubic. Byl prvním pardubickým farním kostelem „města nového“ založené jeho otcem. Roku 1532 přemístil Vojtěch Pernštejna faru k většímu bartolomějskému kostelu, do staré fary umístil klášter minoritů, jimž slíbil postavit větší budovu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



16.01.2024 Nové sídlo Gočárovy galerie v Automatických mlýnech v Pardubicích bylo ve zkušebním provozu otevřeno letos v červnu a do plného provozu se dostalo koncem září spolu s ostatními institucemi v areálu. Díky tomu, že tato stavba byla kolaudována už na konci roku 2022, mohla být přihlášena do řady stavařských a architektonických soutěží, které se letos vyhodnocují. Je příjemnou skutečností, že v podstatě nikde neodešla s prázdnou.
Rekonstrukce památkově chráněné hlavní budovy Automatických mlýnů pro Gočárovu galerii získala krajskou cenu Stavba roku v Pardubickém kraji 2023 a celostátní Cenu Inženýrské komory 2022.
Tam porota ocenila, že přestože realizační tým čelil mnoha problémům, které jsou pro rekonstrukce typické, ale s výzvou se vypořádal bravurně a pomohl vytvořit ojedinělý prostor pro kulturní život v Pardubicích.
Na vyhlášení Grand Prix Architektů obdržel architekt Petr Všetečka Čestné uznání v kategorii Rekonstrukce a na České ceně za architekturu Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu za příkladnou revitalizaci brownfieldu. Jeho zástupci ocenili jak stavbu samotnou, tak i spolupráci všech investorů v areálu s předními českými architektonickými ateliéry, díky čemuž vzniká výjimečný projekt, který nenásilně propojuje jednotlivé budovy, veřejný prostor i řeku. Za společné dílo vyzdvihla areál Automatických mlýnů i porota soutěže Best of Realty.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023



16.01.2024 Se Zelenou branou v Pardubicích na Pernštýnském náměstí těsně sousedí historický dům, který je dnes sídlem Krajské knihovny. Opadávající části fasády, která prošla rekonstrukcí naposledy v roce 1995, přiměly Pardubický kraj jako vlastníka budovy nejprve k ochraně procházejících lidí a pak k přípravě rozsáhlého restaurování fasády. Práce začaly letos v červenci a první etapa skončila začátkem listopadu. Ta druhá se uskuteční už jen na průčelní části budovy na jaře příštího roku.
„Pardubický kraj vlastní na Pernštýnském náměstí několik krásných domů – na východní straně to je Dům U Jonáše s pobočkou Gočárovy galerie. Ten dostal obnovenou omítku a nátěry oken v loňském roce. Na západní straně náměstí pak to jsou tři budovy krajské knihovny. Rozhodně nejcennější je ta rohová, na které je historický reliéf s pernštejnskou pověstí z roku 1511. Málokdo ale už dnes ví, že před rokem 1955 byl dům zakrytý pozdně barokně klasicistní fasádou. Říkalo se mu Oesterreicherův dům, podle židovské rodiny, která ho po sto let. Při opravách v roce 1923 zde byly objeveny zbytky renesančních maleb, naplno se však odhalily až po sejmutí celé fasády koncem 50. let minulého století. Nyní, po sejmutí lešení, se fasáda s malbami v Zelenobranské ulici opět rozzářila,“ uvedl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Pardubického kraje Roman Línek.
Na domě byly vyspraveny a zpevněny vrstvy omítky, vyplněny dutiny, a pak se restaurátoři pustili do rekonstrukcí renesančních maleb. Ty jsou kompletně hotové v ulici Zelenobranské. Práce v zimě nemohou z technologických důvodů pokračovat, proto na čelní fasádu nastoupí zase až po oteplení v příštím roce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023



16.01.2024 Pardubický kraj od roku 2016 podpořil záchranu památkově chráněného objektu, kterému se říká také Zámeček, částkou dosahující 30 milionů korun, a to včetně pětimilionového příspěvku, který kraj poskytl v letošním roce. Velmi důležitým krokem pro dokončení oprav celého památkově chráněného objektu je získání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. „Nakonec se nám společnými silami s výraznou pomocí Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje podařilo připravit a podat projekt do Integrovaného regionálního operačního programu. Celkové náklady projektu jsou 79 milionů korun s tím, že Československá obec legionářská má vydáno rozhodnutí o dotaci ve výši 55 milionů korun,“ řekl hejtman Netolický s tím, že nyní bude řešeno dofinancování celého projektu. „Z krajského rozpočtu pro příští rok jsme schopni uvolnit až deset milionů korun, což osobně považuji za mimořádnou podporu mimořádnému projektu, což napomůže rozjezdu celého projektu. Pevně věřím, že se ke společnému projektu připojí také město Pardubice, které již v minulosti částkou přispělo částkou přesahující 15 milionů korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023



16.01.2024 V historii létání v Pardubicích se postupně setkáváme se čtyřmi letišti, pokud nebudeme za pardubické letiště považovat též letiště Podhořany, kam byl v padesátých létech „vysídlen“ Východočeský aeroklub Pardubice. Prvním letištěm byla plocha vojenského cvičiště, která sloužila průkopníkům letectví před rokem 1915. Druhé letiště vzniklo na přelomu let 1918 a 1919 v dosti úzkém prostoru u chrudimské trati. Tam v roce 1919 jedinkrát přistálo vojenské letadlo a letectvo letiště po asi půlroce opustilo. V roce 1921 se tu ještě konalo vystoupení letecké společnosti Falco. Třetí letiště vzniklo v roce 1931 v Popkovicích a slouží svému účelu dodnes. Čtvrtým letištěm se stala plocha pod Kunětickou horou, která původně sloužila zemědělskému letectví. (Plachtařská svahová letiště v obvodu města Pardubic a v jeho okolí tu nejsou zaznamenána.) Nebudeme se pardubickými letišti po roce 1918 zabývat, pro náš příběh je důležité pouze letiště první. Letiště je, jak známo, tvořeno „provozní“ plochou, sloužící k rozjezdu při vzletu a k přistání a dojezdu, a dále letištními stavbami, především hangáry k uložení letadel. Na nejstarším pardubickém letišti byly dílenské prostory, určené pro údržbu a opravy letadel, součástí hangárů a netvořily zvláštní objekty. Rovněž letecké provozní hmoty, benzin a mazadla, nebyly skladovány ve zvláštních objektech, ale rovněž přímo v hangárech.
Provozní plochu prvního pardubického letiště tvořilo vojenské cvičiště. Pro toto letiště bylo charakteristické, že letištní stavby (byly to pouze hangáry) nestály na provozní ploše, na jejím okraji, nýbrž na jiných plochách (pozemcích), byť provozní ploše blízkých.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023



16.01.2024 Společenskou část pardubického zámku má podle generelu rozvoje národní kulturní památky tvořit v severním křídle reprezentativní sál se zázemím. Projektová dokumentace je hotová a nyní vypsali radní Pardubického kraje výběrové řízení na dodavatele stavby. Ta je zařazena mezi projekty připravené k financování v rámci ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
„Na zámku, který je v majetku kraje, nám zbývají ještě dvě velké stavby – společenský sál a návštěvnické centrum. Nyní jsme dali zelenou první z nich, společenskému sálu v předpokládané hodnotě stavební části 157 milionů korun včetně DPH. Vzhledem k závislosti akce na dotačním financování z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie jsme navrhli zvolit postup, kdy bude zhotovitel vyzván k přejímce staveniště až na základě informace o obdržení dotace,“ sdělil hejtman Martin Netolický.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023



16.01.2024 Krátkou vzpomínkou bych se dnes rád vrátil k mojí babičce Aničce. Intenzívně jsem na ni zavzpomínal v noci ze 17. na 18. listopadu 1989. Proč? Tuto noc a v této době jsme příliš ještě nevěděli co se děje. Tak a teď ta babička. Říkala mi ještě jako klukovi, že si dobře pamatuje, že před válkou (a protože zažila obě, nevím, kterou měla na mysli) se na obloze objevila červená, tedy krvavá polární záře (severní polární záře – aurora borealis) a co pak nám všem válka přinesla, ví dnes každý. Výskyt tohoto, v našich zeměpisných šířkách, vzácného jevu potvrdil pan Bohumír Anderle z Poličky a doložil to i kopií „Zápisníku“ z třicátých let minulého století – viz text k datu 21.1.1938. A teď si prosím představte mou hrůzu, když mě 18. 11. 1989 asi ve 2 hodiny ráno vytáhl z postele červený jas takové síly, že by se dalo venku nejen číst, ale krajina byla vidět široko daleko. Možná, že spím! Ale ne! Došel jsem až ke kostelu (ve Zdechovicích), což je procházka asi kilometrová a bylo to všude! Protože bylo trochu zamlženo, nebyla vidět jen záře, ale v rudém oparu tonul celý viditelný svět.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023



16.01.2024 Tiše plynou vody Chrudimky, jen občas se snese do vody šupinka rezu starého mostu; mostu který kdysi nazvali Červeňák, podle jeho suříkové barvy. A dlouho poté, opět podle názvu mostu bylo nazváno i území kdysi využívaného armádou jako cvičiště, nyní však území přírodního parku, do kterého most vede z ulice K Židovskému Hřbitovu.
Před několika lety, z iniciativy uskupení několika občanských spolků a dalších nadšenců, kteří chtěli obyvatelům města zpřístupnit do té doby ofi ciálně nepřístupnou divočinu zanedbaného cvičiště jako zajímavé přírodní území, město požádalo o převod území z majetku armády do majetku města.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023



21.07.2023 Bourací práce staré trafostanice u přední stěny Automatických mlýnů v Pardubicích daly odborníkům nahlédnout do základů původního turbínového domku. Ten v roce 1910 pro bratry Winternitzovy navrhla a zhotovila firma Josef Prokop a synové – továrna strojů a závod elektrotechnický v Pardubicích. „Krajští památkáři bedlivě sledují všechny okolnosti historických nálezů, aby byla historická situace bedlivě zdokumentována. Tentokrát měli k dispozici i velmi přesný původní plán z roku 1910 a ukázalo se, že se sice samotná turbína na místě nezachovala, ale vše bylo postaveno přesně podle projektové dokumentace,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml