Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20


16. 11. 2010 Ostřetínská škola má svou bohatou historii s počátkem již roku 1776. Přesto si dovolím začít s popisem jejího prvorepublikového osudu od počátku 20. století. Tenkrát v roce 1902 totiž nastoupil do funkce nový správce zdejší školy-řídící učitel Václav Vosyka. Za jeho působení se školní budova dočkala některých nutných stavebních úprav. Již o prázdninách roku 1903 nechala školní rada celou budovu školy natřít i s okapy, byla provedena oprava pumpy, vyčištěna studna a snesena dlažba z půdy nad třetí třídou, která příliš tížila strop a hrozila zborcením. Dále se opravilo WC, střecha nad kůlnou, ve třídách se zavedly větráky a do 3. třídy byly zakoupeny nové lavice. V okolí školy došlo k opravě a rozšíření plotů kolem zahrad, na nichž se poté pěstovala zelenina a květiny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V našem dlouhém seriálu na cestě po méně známých pardubických firmách pokračujme příznačně podnikatelem Josefem Dlouhým (nar. 1902, Zdechovice), který vlastnil obchod bílým pečivem a uzeninami (párky a vuřty) v ul. Štefánikově č. 565 krátce v poválečných letech, přibližně od roku 1946 do roku 1948. J. Dlouhý pracoval 16 let jako školník státní průmyslové školy v Pardubicích, než se rozhodl pro soukromé podnikání. Jako důvod uvedl, že žáci měli o přestávkách daleko k nejbližšímu řezníkovi, který sídlil až v Havlíčkově ul., proto by mohl prodávat svačiny přímo žákům ve škole. Marta Dlohožková (nar. 1091, Žďárec u Vys. Mýta) vedla v letech 1939-1946 obchod smíšeným zbožím v Ráji č. 1648 (bytem K závodišti č. 1278). Živnost převzala po M. Novotné.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V roce 1923 byla vytištěna vícestránková brožura, zvoucí na Předvánoční trh do Pardubic (roz 23 x 15,5 cm), pouze barevné desky, uprostřed barevný vánoční los firmy Otto Resch ("Nekupujte bezcenných cizích losů!"). Na začátku brožury je úvod a průvodce po Pardubicích, který napsal F.K. Potěšil. Vzácně se můžeme z brožury dočíst i kdo brožuru financoval, Družstvo na pořádání tržních výstav živnostenských, spol. s r.o. v Pardubicích. Brožura je neobvykle bohatá na počet reklam. Ke graficky nejzdařilejším patří např. M. Kovařová, dámské klobouky (obrázek dívky v secesním klobouku), Jan Svoboda , I. pardubická továrna na kopyta (velmi ozdobný secesní rámeček), K. Šilhavý, slévárna, zvonárna (v reklamě kombinovaná fotografie výrobku a obrázku, v pardubické reklamě ve 20. let ještě tato kombinace nebyla příliš častá), Olga Ripková, pláště, kostýmy a toalety (dívka s vlasy, ozdobenými květinami v secesním duchu) a František Červenka, chemická čistírna a barvírna (dívka s bohatě upravenými vlasy, kolem květiny jak secesní motiv, tato reklama se nikdy neobjevila v novinách, kde firma F. Červenka jinak velmi hojně inzerovala). Brožuru vytiskla Otto a Růžička.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V těchto dnech uplyne 50 let od události, která se mnohým nesmazatelně zapsala do paměti. 14. listopadu roku 1960 bylo pondělí. Denní tisk tehdy přinesl mimo jiné informace o tom, že okres Pardubice splnil výkup cukrovky na 100 procent nebo, že hokejisté pardubické Tesly zdolali Duklu Jihlava 3:1. V tento den bylo pošmourno a mlhavo.
Odpoledne, tak jako každý jiný všední den cestuje, na deset tisíc lidí z práce ve směru z Hradce Králové do Pardubic a naopak. Mnozí z královéhradeckého nádraží nedojíždějí do Pardubic dlouho. Teprve několik měsíců poté, co sem v rámci změny územněsprávního členění přešli do Hradce Králové z pardubického Krajského národního výboru. Místní rozhlas na nádraží oznamuje zpoždění vlaku. Nakonec přeci jen k nástupišti přijíždí parní osobní vlak od Turnova. Světlo svítí jen v prvním vagonu. Spěchají do něj ti, kteří si chtějí cestu do Pardubic ukrátit čtením novin či časopisů. Nikoho tehdy ani nenapadá, že rozhodnutí spokojit se se zadními neosvětlenými vagony znamená pro mnohé záchranu života a zdraví...
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



20. 10. 2010 Do období protektorátu spadá významné výročí Pardubic - 600 let od první zmínky o Pardubicích jako městě, alespoň tak uvádí závěť Arnošta z Hostýně, v níž odkazuje svým potomkům "v Pardubicích tvrz (hrad), s městem novým a vesnicemi"... (citováno z knihy F. Šebek a kol.: Dějiny Pardubic, I. díl, str. 49)
Je zcela samozřejmé, že výročí Pardubáci využili k pořádání velkého množství (především kulturních a tělovýchovných) akcí. Vždyť k oslavám jubilea mělo vlastně dojít v historii poprvé! Článek ve Východočeském kraji ze 17. 5. 1940 vypočítává, proč 100, 200 … ani 500 let svého povýšení město neoslavovalo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



26. 08. 2010 Do redakce jsme dostali vzpomínky z května roku 1945 pana Jiřího Havlíčka z pardubické čtvrti Svítkov. Konec války tehdy viděl očima devítiletého chlapce. Své vzpomínky sepsal nyní po 65-ti letech a i přes to, že je tak velký časový úsek mezi osobním prožitkem a zaznamenáním vzpomínek a některá fakta ve vzpomínkách mohla být oproti skutečnosti zkreslená či nepřesná, rozhodli jsme se ve zkrácené podobě tyto vzpomínky uveřejnit. Laskavé čtenáře prosíme a zejména pamětníky prosíme o doplnění či upřesnění některých údajů.
Redakce
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



26. 08. 2010 Výlet se konal za jasného a mrazivého zimního dne, kdy ranní teplota klesla až na -20°C.
Od nádraží v Přelouči jsme se vydali vlevo po zelené turistické značce k hlavní silnici Přelouč-Pardubice, tu jsme přešli a pokračovali po CYKLOSTEZCE č.102 borovým lesíkem zachumelenou a neprošlapanou pěšinou a za podezíravého dohledu motorizované hlídky Městské policie, která neváhala zastavit a nevěřícně nad naším počínáním pokyvovala hlavou. My jsme se nedali ničím odradit a statečně jsme se prodírali téměř půlmetrovou nadílkou čerstvě napadaného a načechraného prašanu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



26. 08. 2010 Již patnáct let v Pardubicích funguje mezinárodní civilní letiště. Po nesmělých začátcích a prvních skromných krůčcích je dnes pardubické letiště významným dopravním uzlem v regionu severovýchodních Čech. Konec konců létání má v Pardubicích dlouhou tradici, jelikož je tomu letos přesně sto let, kdy se Pardubice staly díky ing. Janu Kašparovi kolébkou českého letectví.
V roce 1926 byla pak v Pardubicích založena Masarykova Letecká liga, pardubické letiště vzniká ve třicátých letech minulého století. Významným mezníkem pak byl rok 1953, kdy se pardubické letiště dočkalo betonové dráhy o rozměrech 2500x75 m. Od té doby zde přistávaly snad všechny typy letadel, které naše armáda vlastnila.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



20. 07. 2010 Pokračujme ve sledování jednoho z nejznámějších meziválečných reklamních médií, reklamního letáku a jeho tvarových (velikostních), textových, grafických i barevných mutacích. Z 30. let se zachovalo nejvíce reklamních letáků, které se vztahují k drobným živnostem. Důvodem snad mohly být hospodářské poměry, stížené krizí, kdy se jednotlivé drobné živnosti snaží svým zákazníkům připomínat. V roce 1930 inzeroval v letáku Výhodný nákup módní závod Jan Filip. V roce 1931 se připomínal známý pardubický fotoateliér František Stoklas.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



20. 07. 2010 Dalším se zapomenutých pardubických podnikatelů byl Josef Dudycha (nar. 1901, Vysoké Mýto), který v Pardubicích v ul. Na Hrádku č. 101 vlastnil ve válečném roce 1941 soustružnickou dílnu na dřevo. V archivních pramenech je nejasný záznam o vedení stejné živnosti v Ostřešanech č. 99. V Pardubicích byla firma ohlášena 10. 8. 1941. O činnosti ambulantního obchodu uhlím Marie Dubcové (nar. 1886, Borek, Pardubice) víme jen místo provozování, kterým byly Pardubice- Jesničánky, ul. Skrejšovského č. 1877. Firma pravděpodobně existovala jediný rok, 1939.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml