Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19


22. 02. 2010 Pokračujme v naší procházce po „téměř“ zapomenutých fi rmách Pardubic a pootevřeme skromně okno do jejich historie. Ve čtyřicátých letech (1944–1949) si Marie Čeřovská (nar. 1910 v H. Týnci) otevřela skromnou živnost, týkající se mandlování prádla, v ulici Malé č. 233 (bytem Jindřišská č. 683). Podnikání se vzdala krátce po převratu v roce 1949 z důvodu blíže nespecifi kované nemoci.1) Firmu se stejným druhem podnikání si otevřela krátce před M. Čeřovskou Růžena Vondroušková (nar. 1887 v Pardubicích). Mandlování prádla provozovala v ul. Teplého č. 1621, bytem ul. Malá č. 233. O pardubických zmrzlinářích a cukrářích jsme již psal ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka,2) proto zde jen na doplnění uvádím Václava Červenku (nar. 1889 v Chroustovicích), který se v letech 1941–1942 zabýval prodejem zmrzliny a cukrovinek v Pardubicích-Karanténa č. 5. Podnikatel stejného jména i příjmení (nar. 1905 v Pardubicích) v letech 1934–1942 prodával uhlí a palivové dříví na Bílém nám. č. 141. Zaměstnával pouze jediného pomocníka, Josefa Parolka (nar. 1904, Okrohlá, Boskovice). 3)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



09. 02. 2010 O historii olomoucko-pražské železniční dráhy, po které jezdí vlaky již od roku 1845, toho již bylo napsáno mnoho. Jižmzahájení jejího provozu provázelo neštěstí v podobě smrtelnéhomzranění stavitele železnice Ing. Jana Pernera.mVelké železniční neštěstí však postihlo tuto trať nedalekomUherska v prosinci roku 1909: „Dvanáct osob zabito, 18 těžcemzraněno,“ hlásaly titulky v Národních listech 27. prosincemroku 1909. Zpráva dále pokračovala: „V dějinách hrůznýchmželezničních katastrof v našem království, těchto tragédií zaviněnýchmi nezaviněných, nejčernějším písmem zapsána budemstrašná srážka rychlovlaku s vlakem nákladním, udavší se vemstanici Uhersko mezi Pardubicemi a Chocní, na Boží hod vánočnímo půl 10. hodině dopolední… Vyšetřování soudní a železničnímbude trvati delší čas, než se pravá příčina katastrofymzjistí, nemožno tedy dnes již se vší určitostí viníka usvědčit,male přesto dlužno sděliti všeobecné mínění železničních orgánů,mže katastrofu zavinil službu konající dopravní úředník asistentmZeis, a sice opomenutím postavení distančního terče namznamení „Stůj“… V laických kruzích vyslovuje se podezřenímnad tím, že mohla se státi srážka vlaků na dvojkolejné trati.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



09. 02. 2010 Jméno cestovatele Dr. Emila Holuba (7. 10. 1847– 21. 2. 1902) snad není nutné dlouze představovat. Pokud semchcete o tomto cestovateli, významném holickém rodákovi, ale i o africkém kontinentě dozvědět více, jistě neopomeňte navštívit Památník Dr. Emila Holuba právě v jeho rodišti v Holicích. „Historie muzea začíná 30. dubna 1966, kdy v akci Z byl postaven kulturní dům a současně s ním budova muzea. Základem sbírek se stala pracovna Dr. Holuba, kterou Holicím odkázala jeho manželka Růžena po své smrti v roce 1958,“ popsala vznik muzea jeho zaměstnankyně Marcela Jeřábková.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



02. 02. 2010 | Každoročně se koná 6. července pod Kunětickou horou Setkání Jeníčků a Mařenek. Patronem toho letošního setkání byl také jeden Jan, kterým byl herec Jan Přeučil, shodou okolností pardubický rodák. Ten zde spolu se svou partnerkou Evou Hruškovou bavil nejen děti, ale i jejich rodiče a prarodiče při loutkovém představení na náměty Starých pověstí českých. Dovolili jsme si využít příležitosti a herce Jana Přeučila v prostředí překrásného loveckého zámečku proměněného v perníkovou chaloupku uprostřed přírody krátce vyzpovídat.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



25. 11. 2009 Pokračujeme nadále naší „procházkou“ po málo známých pardubických podnikatelích. Jistě jste si již všimli, kdo četl pozorně předchozí oba díly, že naše cesta po drobných střípcích podnikatelských pardubických aktivit, sleduje systém abecední, a že jsme teprve u písmene B. Čeká nás tedy opravdu předlouhá cesta. Z válečného roku 1940 je doloženo obuvnictví Antonína Bečičky, stojící v ulici Labské č. 40 (dříve ul. Žitná č. 540). V prvním válečném roce 1939 vedla obchod smíšeným zbožím, prádlem a galanterií Milada Bažantová (roz. Komárková) v ulici Rašínově č. 1444.1)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



25. 11. 2009 Je tomu již dvacet let, od doby, kdy celá naše republika žila Sametovou revolucí. Ta se nevyhnula ani Pardubicím.
Jak to tehdy před dvaceti lety probíhalo?
Zatímco násilný zásah pořádkových sil proti pokojné demonstraci na pražské Národní třídě 17. listopadu v Praze znamenal reakci obyvatel a zejména studentů téměř okamžitě, v Pardubicích bylo prvním revolučním dnem pondělí 20. listopadu 1989. V tento den se dopoledne sešli pardubičtí disidenti spolu se zaměstnanci pardubického divadla. Odpoledne pak studenti Vysoké školy chemicko-technologické vydali prohlášení o vstupu do týdenní protestní stávky. Večer se pak v divadle konalo shromáždění, na kterém pražští studenti informovali přítomné o tom, jaká je situace na pražských školách a co se vlastně v pátek na Národní třídě přihodilo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



25. 11. 2009 Jste z Pardubic, máte volnou sobotu a nevíte, kam vyrazit? Jste milovníky odlehlejších, tichých míst, která se nehemží turisty? Pak zajeďte do Semína! Tato malá, avšak poměrné dlouhá obec (v současné době je délka obce více jak 2 km) leží 5 km severozápadně od Přelouče a zhruba 3 km východně od Kladrub nad Labem. Ves je poprvé doložena roku 1339, kdy ji držel Heřman ze Semína.
Význam Semína vzrostl po roce 1691, kdy zde byl zřízen pivovar. Po jeho zrušeni v roce 1855 bylo stavení změněno v obytnou budovu. A právě v této budově se narodil a do svých jedenácti let žil významný architekt Josef Gočár (nar.13.3.1880) který byl v odborné anketě zvolen nejvýznamnějším architektem 20.stol.Gočárovy stavby najdeme v nedalekých Lázních Bohdaneč, Hradci Králové, Pardubicích nebo Praze. Dalším významným rodákem obce byl archeolog Vincenc V. Chvojka, který se stal jedním ze zakladatelů ukrajinské archeologie.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



23. 10. 2009 MTIC, víte co to je? Znamená to místní turistické informační centrum. Dnes jen pár slov o jednom z mnoha z nich. O tom zdechovickém. Proč právě o něm? Třeba proto, že na západě našeho kraje je jediné. Smyslem těchto zařízení obecně je poskytovat informace turistům, ale také sbírat aktuality ze svého – předem stanoveného okolí a poskytovat je formou dálkového přístupu všem. K tomu slouží informační portály např. www.czecot.com, který je prakticky průběžně doplňován a má vazbu na portál druhý, kterým je www.vychodni-cechy.info. Kromě toho zde získáte většinou zdarma spoustu letáků i map z místa i z okolí. K dispozici jsou také placené služby jako např. kopírování černobíle do A3, ověřování listin a podpisů (vidimace a legalizace) a prodej suvenýrů. K dispozici jsou tyto předměty: logopas, dva druhy letních kšiltů s obecním znakem, odznaky obce, výletka (pohlednice se zámkem dříve a nyní), dřevěná turistická známka, čtyři druhy pohlednic, publikace Cestujeme po Čechách – Středočeský a Královéhradecký kraj (Východočeský je zdarma) a mapa kempů. Jako bonus dostanete na přání zdarma razítko infocentra nebo turistické, kterým se Vám potvrdí, že jste dosáhli výškové kóty 228 m nad mořem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



23. 10. 2009 Okolo všech starých sídel se lze obvykle dočíst nebo doslechnout o mnoha legendách či tajemných, někdy spíše temných historiích. I zámek ve Zdechovicích takové zná. Nebudeme dnes psát o tom, že kdo na Katovci o půlnoci spatří duchy adamitů, tak do roka zemře (o tom se dá číst jinde), nebudeme spekulovat o tajné chodbě, která podle jedněch končila pod Hrůšovou skaličkou a podle druhých v obranné věži u Zdechovického (nebo Pazdernického) rybníka, třebaže ta se našla. Tedy stopy po ní. Povíme Vám však o dvou historiích, z nichž ta první není moc pravděpodobná, ale za to ta druhá je skoro na sto procent faktum. Na zámku ve Zdechovicích občas provádím hosty a jako zpestření jim obvykle musím něco říci. Něco zajímavého a přitom něco, co je blízko realitě, nicméně to trochu tím tajemnem zavání.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



23. 10. 2009 V letošním roce si připomíná budova pardubického Městského divadla sto let od doby, kdy na její jeviště poprvé vstoupili herci a zpěváci a do hlediště poprvé usedli diváci. První a na dlouhou dobu jediný divadelní sál ve městě býval v prostorách někdejšího hotelu Veselka. Je poměrně známá skutečnost, že od roku 1858 tento známý pardubický hotel disponoval sálem zvaným Odeon. Jeho součástí bylo jeviště hluboké pouhé 4 metry. Prostory, které by mohly posloužit pro sehrání divadelního představení, disponoval také hostinec U České koruny, který stával těsně vedle Zelené brány v místech, kde dnes stojí pobočka Komerční banky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml