Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25


2.04.2022 Dne 12. ledna připomínají každý rok historici i pamětníci seskok parašutistů z výsadku Silver A na území Protektorátu Čechy a Morava. Jejich úkolem bylo zajištění radiového spojení s Londýnem. Vysílačka Libuše se poprvé ozvala o tři dny později. Její odhalení ovšem bylo jen otázkou času. Na počest všech obětí a zmařených životů při následných nacistických represích v Ležákách a na Pardubicku bylo zapáleno tento den u pomníku v památníku Zámeček v Pardubicích 194 svíček. „Tato akce jde přesně s fi lozofi í, kterou se vydal Památník Zámeček při své modernizaci a rekonstrukci, kdy byly symbolicky odstraněny bariéry v podobě oplocení a toto téměř zapomenuté místo se otevřelo veřejnosti
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Na tomto místě chceme prezentovat zajímavou sbírku historických motorových vozů, která se nachází v􀣢Pardubicích. Možná strojí trochu stranou zájmu, protože se nejedná o parní lokomotivu. Ale tato vozidla hrála důležitou roli v dobách, kdy se ještě nerušily tratě, ale hledala cesta levnějšího a efektivnějšího provozu. Pardubický spolek historie železniční dopravy se􀣢tomuto odvětví železniční historie věnuje od svého vzniku v roce 1990. Nyní spolek nebo jeho členové vlastní celkem desítku takovýchto vozidel. Některé z􀣢 nich jsou unikáty nejen v republikovém, ale i evropském měřítku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



18.12.2021 Šlechtická sídla na Pardubicku především s ohledem na větší počet pseudohistorických sídel šlechty a dalších privilegovaných vrstev společnosti vzniklých hlavně na sklonku 19. století, což je typické pro tento region. Na specifický vývoj šlechtických sídel v tomto regionu mělo vliv několik pro sledované území typických geografických a historických záležitostí.
Pro geografické podmínky tohoto území je charakteristické, že téměř celé sledované území náleží oblasti tabulí a chybí zde pahorkatiny a horské oblasti. Většinu tohoto území vyplňuje Východolabská tabule (prům. nadm. výška 251, 5 m), resp její část Pardubická kotlina (prům. nadm. výška 283, 3 m), pouze do jejího severovýchodního okraje zasahuje Orlická tabule.
Tyto přírodní podmínky vedly ke staršímu osídlení oblasti již od pravěku a vytvořilo se zde i silné slovanské osídlení.S tímto nejstarším osídlením snad souvisí vznik hradiště v místech dnešního Starého Hradiště. O tom hradišti usuzujeme na základě toponyma, ale soustavné archeologické výzkumy zde zatím neproběhly.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Na okraji vsi Břehy u města Přelouče na vyvýšenině se vypíná mohutná budova, která upoutává pozornost účastníků provozu na přiléhající pozemní komunikaci nostalgickou fasádou a zvláště proskleným exteriérovým výtahem. Objekt prochází více jak desetiletou rekonstrukcí, kterou organizuje obec Břehy. V budově vznikají přednáškové a výstavní sály, po staletí ale sloužila ke zpracování obilnin. Nejstarší dějiny mlýna jsou ovšem nejednoznačné.
Mezi badatelsky lukrativní odvětví se řadí mlynářství, prokázání prvopočátků středověkých a raně novověkých stavení, zvláště venkovských, se ale řadí ke stěžejní problematice. Ve vesnici Břehy je prokazatelně nejstarším objektem mlýn, jeho známá historie souvisí se správou rozsáhlého pardubického panství mocným rodem Pernštejnů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 15. března 1939 byla středa. Toho dne bylo zimní nevlídné počasí. Ráno 15. března byly i Pardubice pokryty vrstvou mokrého sněhu. Chvíli poté, co odbyla na Zelené bráně devátá hodina, přijel do města první nacistický tank, který projel Zelenou bránou a dojel až k hlavní poště na Wilsonově třídě, kde zastavil. Poté přijížděla od Hradce Králové další vojenská vozidla. Československá armáda zůstala podle rozkazu v kasárnách, kde čekala na své odzbrojení. Do 10 hodin bylo volné prostranství Smetanova náměstí (dnes nám. Republiky) přeplněno německými motorovými vozidly. Byl to motorizovaný přezvědný oddíl 28. divize. Jednalo se o dobře ozbrojené vojáky na motocyklech se sajdkárou, po třech na jednom stroji, v pláštěnkách a s přilbami na hlavách. Dle svědectví byli po cestě promrzlí a mnozí se střásli zimou. Mezi okupačními vojáky, kteří dorazili do Pardubic nechyběli ani ti na jízdních kolech, nechyběly však ani obrněné vozy s pásy či nákladní auta.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Numizmatická sbírka Východočeského muzea v Pardubicích se může hrdě srovnávat s kteroukoli významnou evropskou kolekcí a potvrzují to i četné výstavní počiny muzea v zahraničí. Velká očekávání proto vzbuzuje nově budovaná expozice numizmatiky s názvem Peníze si do hrobu nevezmeš, kterou se muzeum rozhodlo vybudovat ve sklepních prostorách severního křídla pardubického zámku. Veřejnosti se otevře v závěru roku 2021.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2021



18.12.2021 Zpráva o atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este dorazila do Pardubic ještě téhož dne v neděli 28. června 1914. Před poštovními úřady, c. k. okresním hejtmanstvím sledovaly podrobnosti o sarajevském atentátu hloučky lidí. 26. července 1914 oznámil okresní hejtman Jaroslav Nápravník svému úřednictvu, četnictvu a policejnímu komisaři mobilizaci. Po městě a pardubickém okrese se začaly vylepovat mobilizační vyhlášky. To v Pardubicích obstaral knihař Josef Vlkanova.
Začátek první světové války zastihl samosprávu Pardubic v situaci, kdy po volbách do městského zastupitelstva, které se konaly na jaře 1914 byl prodán protest proti jejich výsledkům a ustanovení nového zastupitelstva bylo oddalováno. A tak až do 24. února 1915 úřadovalo ještě to původní odcházející zastupitelstvo. Starostou města tak byl od roku 1915 továrník ing. Josef Prokop. V roce 1915 již továrník Prokop starostenský mandát odmítl. Starostou města tak byl od 19. března 1915 Josef Sochor.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2021



18.12.2021 Na přelomu 19. a 20. století byl v letech 1899-1606 starostou města JUDr. Antonín Formánek. Za jeho úřadování se začala v roce 1900 budovat pardubická nemocnice. Sice již roku 1850 město zřídilo v místě dnešního domova důchodů ve Štrossově ulici první nemocnici. Ta měla však pouze 12 lůžek a s poměrně velkým růstem města ve druhé polovině 19. století již její kapacita nedostačovala. V pozdější době sice došlo k rozšíření kapacity na 75 lůžek, ale vnitřní zařízení bylo chatrné, místnosti byly bez větrání, primitivně vytápěné. Operace prováděny v předsíni lékařského pokoje.
3.10.1898 byla uzavřena dohoda mezi okresním zastupitelstvem a zastupitelstvem města o stavbě okresní nemocnice v Pardubičkách na vršku „Vinice“. S její stavbou se započato roku 1900. Stavba prvních budov nemocnice byla provedena podle projektu Ing. arch. K. Pokorného a práce prováděl ji pardubický stavitel Ferdinand Potůček. Zkušební provoz nemocnice byl zahájen 2.3.1903, otevřena byla 15.3.1903. Prvním ředitelem a monoprimářem se stal MUDr. František Messany. Areál měl tři pavilony - chirurgický, interní a infekční. Kapacita byla 80 lůžek, samostatná byla umrlčí komora. Budovy měly ústřední nízkotlaké topení, elektrické osvětlení, vodovod, kanalizaci, infekční pavilon měl vlastní odčerpávanou kanalizaci. V chirurgickém pavilonu byly 2 operační sály. Roku 1907 měla již 175 lůžek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2021



18.12.2021 Při pohledu do rovinatého či malebně zvlněného vnitrozemí našeho kraje si asi jen s notnou dávkou obrazotvornosti představíme, jak zde bouří nebo dýmají sopky. V dávné geologické minulosti se ale tak stalo nejednou, ovšem tehdejší krajina samozřejmě vypadala úplně jinak. Sopečná činnost většinou provází horotvorné i další výrazné tektonické procesy, které se uplatňují na utváření zemského povrchu.
Sopky neboli vulkány se v různých etapách geologického vývoje naší vlasti probudily několikrát, ale mnoho stop se po nich už nezachovalo. K hlavním důkazům jejich někdejší přítomnosti patří rozličné typy hornin vulkanického původu. Nejvýraznější jsou samozřejmě produkty mladších (převážně třetihorních) sopek, tvořící řadu návrší i celé hornatiny na severu a západě Čech (např. České středohoří, Doupovské hory), „roztroušeně“ i na jinde. Také v Pardubickém kraji najdeme řadu svědectví po přímé či nepřímé sopečné činnosti, a to jednak v podobě některých povrchových tvarů a především v souboru rozličných sopečných vyvřelin. Nejvýraznější projevy nejmladšího, třetihorního vulkanizmu jsou zde spjaty s přítomností hluboké tektonické poruchy, tzv. labského zlomu, zasahující od severozápadu do východních Čech, ale většinou skryté pod mocnými vrstvami usazenin křídového moře.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2021



31.05.2021 V minulém pokračování seriálu popisujícího historii Pardubic jsme skončili u válečného roku 1866, který Pardubicím přinesl mnoho útrap. Nyní se však budeme věnovat další a přeci jen příjemnější kapitole historie města poté, kdy se z útrap způsobených pruskou armádou v roce 1866 Pardubice vzpamatovaly.
Významným dnem byl 28. srpen roku 1867. V tento den měl přes Pardubice projíždět vlak z Vídně do Prahy s českými korunovačními klenoty. Byla vybrána čtyřčlenná deputace, která by zajistila důstojné uvítání. Byla také vyzvána okolní města, aby se této akce zúčastnila. Do Pardubic se tak sjížděla řada lidí ze širokého okolí. Celé město bylo slavnostně vyzdobeno a v předvečer této slavné události se město rozsvítilo množstvím světel a ohňů. Živo bylo na Veselce, na náměstí i na Kunětické hoře. V okolí Pardubic plály ohně. Když vlak s korunovačními klenoty vjížděl ráno v půl šesté na pardubické nádraží, zněly z pardubických kostelů zvony a slavnostně se střílelo z hmoždířů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2021


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml