| |
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 28.04.2023 Gočárova galerie letos přestěhuje své hlavní sídlo z levého břehu Chrudimky na pravý – z hospodářských budov pardubického zámku do Automatických mlýnů. Zkušební provoz zahájí 23. června a naplno se otevře milovníkům umění spolu s dalšími objekty areálu v průběhu září. Kraj se už několik let radí s předními architekty Tak trochu to mají na svědomí. Architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka spolupracují s Pardubickým krajem na rozvoji národní kulturní památky Zámek Pardubice pravidelně od roku 2017. Když je na začátku pozval náměstek hejtmana Roman Línek na první odborné posouzení projektů na zámku, byl jejich hlavní závěr – uvolnit všechny historické prostory paláce a zpřístupnit je. Některé provozy a aktivity mohly přejít do areálu v Ohrazenicích, některé do hospodářských budov. Ale kam potom s galerií? Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023 28.04.2023 Když v roce 1502 poptával osmanský sultán Bájezíd II. přemostění mezi Istanbulem a sousedním městem Galatou, poslal mu již tehdy uznávaný Leonardo da Vinci design mostu na malém náčrtku. Zakázku sice tehdy nedostal, ale teprve 500 let po jeho smrti byl jeho návrh převeden do praxe. Nápad na da Vinciho propojení byl objeven v Technologickém institutu v americkém Massachusetts, kde v roce 2019 jeho pracovníci vyrobili a otestovali repliku da Vinciho mostu podle jeho nákresu. Z prostého náčrtku, který si ve svém zápisníku zaznamenal italský učenec v roce 1502, vznikla lávka, která spojila břehy Opatovického kanálu, jejž dal na konci 15. století postavit Vilém z Pernštejna. Lávka nedaleko golfového resortu u Bohdanče má délku 12 metrů. Počítá se však s tím, že časem nahradí lávku větší kamenný most. Je zhotovena ze skládaných dílů dřeva, které do sebe zapadnou a unesou celou hmotu mostu. Jako materiál bylo zvoleno modřínové dřevo, protože je to nejlepší přírodní materiál z hlediska životnosti. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023 28.04.2023 V lednu roku 1991 byla při tehdyještě Vysoké škole chemicko--technologické Fakulta územnísprávy (dnes Fakulta ekonomicko--správní Univerzity Pardubice).Byl to mezník v přerodu původnějednooborové vysoké školy na víceoborovouškolu univerzitníhotypu. Přejmenování školy na UniverzituPardubice bylo Poslaneckousněmovnou Parlamentu ČR schválenov únoru 1994. – Inauguraceprof. Ing Ladislava Kudláčka, CSc.,dosud rektora VŠCHT, prvním rektoremUniverzity Pardubice se konala6. dubna 1994. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023 21.02.2023 V březnu roku 1981 postihly nejen Pardubice povodně. Obleva a deště vyvolaly povodně na Labi i Chrudimce, přehrady na Chrudimce byl naplněny, Labe mělo průtok 560 m3/s, přičemž běžný průměr je 60 m3/s. Postiženy byly obce Dražkov, Hrobice, v Němčicích bylo vodou odříznuto 5 domů, voda se vylila také v Břehách nebo Trnávce. Novohradka se rozlila v Úhřetické Lhotě, kde bylo zatopeno 5 300 ha orné půdy. 13. března rozvodněné Labe zaplavilo pobřežní stezku a sklepy na nábřeží Závodu míru. Teprve v pondělí 16. března ráno začaly hladiny řek klesat. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022 21.02.2023 Dnes nevíme, kdy byla obec Svojšice na Pardubicku založena. Je však jisté, že již od dávných dob zde stojí tvrz. Nejstarším dokumentem, který dokládá její existenci, je listina, která dokazuje obchod mezi opatem Ondřejem a Ješkem z Vicelimic vydaná v klášteře ve Vilémově 22. listopadu 1365, kde je jako jeden z ručitelů uveden Mikuláš zvaný Mikšík ze Svojšic. Na počátku 15. století byla majitelkou tvrze dcera předešlého majitele Kateřina jinak Anna ze Svojšic, vdova po Heřmanovi z Mrdic, který vlastnil Heřmanův Městec. Okolo roku 1415 byli majiteli Petr a Mikuláš z Malešova, kteří ze pak nazývali zemany ze Svojšic. Je druhé polovině 15. století byl majitelem Jan ze Svojšic, který zemřel roku 1497 a poté jeho syn Petr z Svojšic. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022 21.02.2023 Meteorologické sloupky jsouspecifi cké stavby situované do veřejnéhoprostoru, které se ve městechbudovaly zejména v letech1850-1945. První byl instalovánv roce 1850 v Brně, k velkému rozšířenía oblibě došlo pak v první polovině20. století. Tyto meteorologickésloupky byly instalovány zejménav lázeňských městech. Plnily funkciteploměru, hodin a meteorologickéstanice. Meteorologické sloupyvždy vystavovaly teploměr, tlakoměr(převážně aneroid) a vlhkoměr.Nákladnější formy objektů byly dálevybaveny kvalitními maximo-minimálnímiteploměry, univerzálnímLambrechtovým polymetrem (speciálnímvlhkoměrem) a registračnímipřístroji s hodinovými strojky(barografy, termografy, hygrografynebo jejich vzájemnými kombinacemi).Často byly vybavenyunikátním tzv. Lambrechtovýmpovětrnostním telegrafem kombinujícímdůmyslně teploměr a vlhkoměrv jeden přístroj a společněs tlakoměrem umožňujícím lokálníkrátkodobou předpověď počasí. Zejména v této technické vymoženosti(povětrnostním telegrafu)spočívala obliba meteorologickýchsloupů. Hodně sloupů zdobily mechanickéručičkové hodiny. Na vrcholcíchstaveb byly umístěné větrnékorouhve, které signalizovalysměr větru, výjimečně i rychlostvětru nebo jen ukazovaly orientacisvětových stran. Ve své době to byly často jedinépřístroje, ze kterých mohli místníobyvatelé zjišťovat vývoj počasí.V celé Evropě jich bylo do koncedruhé světové války asi 400. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022 21.02.2023 Nedaleko silnice z Pardubic do Přelouče se nachází zajímavá lokalita, která zaujme jak po stránce přírodovědné, tak historické. Jedná se o oblast meandrů Struhy nebo také Zlatého potoka a současně o oblast někdejší zaniklé obce Lepějovice. Pokud hodláte oblast navštívit, je možné dojet například vlakem a vystoupit na zastávce Veselí u Přelouče a vydat se po cestě k Přírodní památce Meandry Struhy, kterou prochází zelená turistická značka a jež je dokonce součástí Svatojakubské cesty Východočeské. Chráněné území zde bylo vyhlášeno v roce 1980 a lokalitu tvoří přirozeně mendrující potok Struha, břehové porosty a lužní les. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022 21.02.2023 U silnice z Přelouče směrem na Lázně Bohdaneč se nachází obec Břehy, na jejímž okraji se nachází rybník Buňkov. Na břehu rybníka se nachází také stejnojmenný a oblíbený autokemp. Ačkoliv je všeobecně známo, že oblast v okolí Lázní Bohdaneč je rybníkářskou oblastí, kde zakladateli rybníků byli již v 16. století Pernštejnové, je překvapivě historie rybníky Buňkov daleko kratší. Rybník Buňkov byl totiž zbudován v přirozené prohlubni až ve druhé polovině 20. století. K jeho zbudování totiž došlo vlastně z donucení nebo z obavy z průmyslového dědictví. Louka, která se v místě dnešního rybníka Buňkov nacházela, totiž měla být původně využita jako skládka odpadů Východočeských chemických závodů Synthesia Semtín a také elektrárny ve Chvaleticích. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022 21.02.2023 Otevření prohlídkového okruhu Pernštejnská rezidence– nejstarší renesance vČechách je pro Pardubický kraj první vyvrcholením rozsáhlých rekonstrukcí na Zámku Pardubice, který je více než 20let vkrajském majetku. Dalšími etapami budou společenský sál podle návrhu Evy Jiřičné anávštěvnické centrum podle návrhu Petra Všetečky. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022 14.10.2022 V seznamu statků patřících klášteru sedlckému v knize „Cistercium Bistertium“ z roku 1700 na str. 983 od. Aug. Sartoria, cisteciáka sedlckého, nacházíme část vsi Horušic s lesem. Podle Schallerovy topografi e kraje čáslavského z roku 1737 měly Horušice 47 čísel, z nichž 18 příslušelo k panství žehušickému, ostatní ke klášteru sedleckému. Protože ves Horušice od mateřského kláštera byla velmi vzdálena a obhospodařování zdejšího zboží činilo zdejšímu klášteru obtíže, byl v Horušicích vystavěn dům, do kterého bylo vysláno několik bratří podřízených představenému, aby majetek náležející ke klášteru spravovali a ročně odváděli ¼ výtěžku klášteru. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|