Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21


19.05.2019 Asi nejvýznamnějším výročím vztahujícím se k letošnímu roku, bude bezesporu na podzim třicáté výročí od Sametové revoluce. Této události se však budeme na stránkách Vlastivědných listů Pardubického kraje věnovat v samostatném článku na podzim. V letošním roce si však připomínáme také několik dalších kulatých výročí.˂BR˃Tak například 4. června roku 1639 začalo první švédské obléhání Pardubic ve třicetileté válce. Po neúspěšném 14denním obléhání Švédové odtáhli k Hradci Králové.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019



26.01.2019 Před dvěma lety jsme tu ve Vlastivědných listech Pardubického kraje psali o tom, jaké problémy způsobila obyvatelům krutá zima v roce 1929. Za několik dní si však připomeneme 40. výročí od podobných rozmarů počasí, které iniciovaly největší energetickou krizi u nás.
Před vánocemi roku 1978 byla sněhová pokrývka a to i v nížinách do pěti centimetrů. Jak ale bývá zvykem, přišla vánoční obleva a teploty se mezi svátky vyšplhaly až na neuvěřitelných 15°C. Díky této oblevě slezl veškerý sníh. 29. prosince se pohnula studená fronta z Německa směrem k našemu území. V mrazivé části Německa byla paralyzována veškerá doprava, tvořily se metrové závěje sněhu. Při odstraňování katastrofální situace pomáhala armáda a prostřednictvím tanků odklízela automobily uvízlé ve sněhu ze silnic.
Během nočních hodin na Silvestra se začala fronta pohybovat k jihu k našemu území. Již v noci těsně před půlnocí se studený vzduch začal přelévat přes Krušné hory do Čech. Tento přeliv musel být velmi rychlý, neboť došlo k ochlazování o více jak 3°C za hodinu. Zatímco před půlnocí 31.12.1978 vládly teploty v severních Čechách okolo 8°C nad nulou, v brzkých ranních hodinách na Nový rok se již propadaly až k -15°C a také sněžilo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018



26.01.2019 (Motto) To mám za vyloučené: hypotéza (ať ji pojal historik nebo filozof) nebo dohad intuitivní … musí ztratiti všechno oprávnění ve vědeckém životě, jakmile někdo ukáže, že předpoklad její protiví se skutečnosti, že je hypotéza nebo intuice mylná. (Josef Pekař)
Dílem náhody jsem si v knihovně (v Litomyšli) všimnul a vypůjčil Zprávy Klubu přátel Pardubicka č. 1-2/2010, kde mě zaujalo shrnutí Mgr. Tomáše Čurdy o výsledcích archeologického výzkumu v Pardubičkách.1) A protože mi přišlo zajímavé, ale opravdu stručné, začal jsem se pídit po další z tam uvedené literatury, neboť po pravdě řečeno, červíček pochybností už hlodal. Dokonce jsem si pak napsal i kostru článku, ale to bylo tenkrát asi tak vše. Dnes mohu opět odkázat na téhož autora a jeho článek Schizma v nejstarších dějinách Pardubic a fenomén archeologie, kde s odstupem času shrnuje zásadní fakta.2)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018



26.01.2019 V letošním roce si připomínáme několik „osmičkových“ výročí. Jedním z nich je také výročí tzv. Mnichovské dohody. Proto bych rád na následujících řádcích rád nastínil, jak toto období, které je nazýváno obdobím druhé republiky. Mnichovská dohoda byla uzavřena mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií a pojednávala o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938). Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany (Hubert Masařík, Vojtěch Mastný) byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni. Mnichovská dohoda byla vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018



26.01.2019 Poválečný pracovní ruch způsobil, že se od války počet bytů ve městě zdvojnásobil. Od roku 1918 bylo postaveno 1278 novostaveb s 3655 byty. Z toho více jak polovinu bytů nechala postavit sama obec. Jen za samotný rok 1931 bylo v Pardubicích postaveno 75 domů s 371 byty.
14. března 1931 se konala porada k obnově zvonice u děkanského kostela (sv. Bartloměje). Stará zvonice byla na konci dubna ve spodní části upravena a část byla pro pomník padlým ve světové válce upravena leštěnými deskami se jmény padlých. Model poprsí vojína pro pomník zpracoval sochař M.Baše podle vojína železničního pluku Slováka četaře Verčíka. Stavba vrchní části zvonice byla provedena dle návrhu složeného ze tří návrhů, které propojil ing. Pecánek z památkového úřadu v Praze.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018



26.01.2019 V padesátých letech minulého století byly v Pardubicích zbořeny např. kaple sv. Marka na Palackého třídě nebo kaple sv. Josefa v Cihelně. V roce 1963 byl pro zchátralost zbořen kostel sv. Jakuba v Hostovicích. Také nedaleko rafinérie Paramo stojí skrytě kaple Nejsvětější Trojice, která dala pojmenování celé oblasti, kde se dodnes říká U Trojice.
Zde stávala osada zvaná Přerovsko. Ta vznikla v 18.století na místě zaniklé vsi Přerov. K obnově osady patrně přispělo postavení dřevěné kaple Sv.Trojice s obrazem sv. Trojice u léčivého pramene. 6.10.1797 zde byla při cestě do Svítkova postavena kaplička Sv.Trojice a František Mašek u pramene „zdravé vody“ postavil dřevěné zdravotní lázně. Lázně se těšily oblibě, která vzrostla, když magistrát udělil 1.2.1797 Maškovu zeti a nástupci Janu Kindlovi právo šenku. Od 19.11.1820 zde hospodařil Jiří Mrňávek, který si koupil domek u studánky a při něm Lázně. Roku 1824 bylo vysázeno topolové stromořadí od Zelené brány okolo kaple sv. Marka až ke kapli sv. Trojice.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018



26.01.2019 Román „Kočárová cesta“, který vyšel v roce 2017, nebyl prvním románem autorky Jany Klimečkové. Již v r. 2010 vyšla její rodinná sága Chlebani. Děj knihy Kočárová cesta se odehrává v 18.století a díky němu se o náš region, hlavně o Zdechovice, začaly zajímat významné osobnosti. Osud hlavní hrdinky začíná na zdechovickém panství u hraběcího rodu Paarů a je určován skutečnými historickými událostmi té doby jak v císařském městě Vídni, tak přímo na dvoře Marie Terezie, aby se po cca 20 letech vrátil děj na zdechovické panství Paarů. V květnu letošního roku se v Přelouči konal křest dalšího historického románu autorky s názvem „Slib svatojánské noci“, který přijel pokřtít sám emeritní velkopřevor Suverénního řádu maltézských rytířů Frá Karel hrabě Paar. Ten posléze přiznal, že o účinkování rodu Paarů v této oblasti příliš informací nemá.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 V letošním roce si připomínáme 100. výročí vzniku samostatného Československa. Pojďme si tedy připomenout, jak vypadal život Pardubic v období první republiky. V tomto čísle Vlastivědných listů si připomeneme události z dvacátých let minulého století.
Ještě v roce 1919 na místní obyvatele však ještě stále doléhaly dozvuky války. Obyvatelstvo trpělo nedostatkem potravin, zejména kvalitního chleba. Také byl nedostatek uhlí, čímž trpěly zejména školy. Kvůli krizi v dodávkách uhlí se dokonce v polovině ledna vypravila do Prahy delegace z pardubické radnice a místní školské rady, aby se dovolali nápravy. Bylo přislíbeno, že bude do škol dodáno potřebné palivo. Také kvůli nedostatku uhlí byla od 14. února stanovena tzv. policejní hodina (tedy doba, do které musely restaurace a podobná zařízení ukončit svou činnost a zavřít) na 10 hodinu večerní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 První světovou válku prožívaly Pardubice naplno zejména z důvodu zásobovacích problémů. Zásluhou existence vojenské záložní nemocnice stoupaly ceny ve městě strmě vzhůru a s přibývajícími problémy staré monarchie obyvatelé trpěly nedostatkem potravin či uhlí. Fungoval válečný přídělový systém, jehož problémem bylo i to, že na potravinové lístky nebylo mnohdy jaké potraviny vyzvednout. A tak Pardubice zažívaly hladové bouře a demonstrace.
Na začátku června 1918 se městem rozšířila fáma, že bude Pardubicemi projíždět vlak s potravinami, který má pokračovat směrem na Liberec. Když se zaměstnanci drah tuto informaci dozvěděli, vlak 6. června odstavili na slepou kolej. Brzy se tato informace po městě rozkřikla a na nádraží se hrnuly davy lidí. Došlo k rabování vagónů, ve kterých byla údajně slanina. Na nádraží se sbíhali další lidé, až z nich byl dvoutisícový dav. Dle svědků docházelo prý i k tomu, že zatímco jeden člověk si odnášel přes záda půlku prasete, druhý mu cestou z něj odřezával kusy masa.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Období přezdívané Pražské jaro začalo 5. ledna 1968, kdy se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a skončilo po 21. srpnu téhož roku, kdy vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy.
Podívejme se tedy na to, jak prožívaly srpnové události v roce 1968 Pardubice. Východní Čechy připadly polským jednotkám. Ve středu 21. srpna zajistily polské vrtulníky Mi-8 přesun jednotek, které vyřadily z provozu televizní převaděč v Pardubicích. Již kolem druhé hodiny nad ránem začaly nízké přelety sovětských letadel, která se pokoušela přistát na pardubickém letišti, to je však nepřijalo, zhaslo světla a letadla musela pokračovat na Prahu. K pardubickému letišti pak přijely polské jednotky s tanky, do prostoru letiště nevjely, ale letiště zablokovaly. Teprve po Polácích dorazili sovětští vojáci a obsadili letiště. První sovětský letoun přistál na pardubickém letišti pravděpodobně 23.srpna.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml