|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20  25. 11. 2009 Pokračujeme nadále naší „procházkou“ po málo známých pardubických podnikatelích. Jistě jste si již všimli, kdo četl pozorně předchozí oba díly, že naše cesta po drobných střípcích podnikatelských pardubických aktivit, sleduje systém abecední, a že jsme teprve u písmene B. Čeká nás tedy opravdu předlouhá cesta.
Z válečného roku 1940 je doloženo obuvnictví Antonína Bečičky, stojící v ulici Labské č. 40 (dříve ul. Žitná č. 540). V prvním válečném roce 1939 vedla obchod smíšeným zbožím, prádlem a galanterií Milada Bažantová (roz. Komárková) v ulici Rašínově č. 1444.1)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  25. 11. 2009 Je tomu již dvacet let, od doby, kdy celá naše republika žila Sametovou revolucí. Ta se nevyhnula ani Pardubicím. Jak to tehdy před dvaceti lety probíhalo? Zatímco násilný zásah pořádkových sil proti pokojné demonstraci na pražské Národní třídě 17. listopadu v Praze znamenal reakci obyvatel a zejména studentů téměř okamžitě, v Pardubicích bylo prvním revolučním dnem pondělí 20. listopadu 1989. V tento den se dopoledne sešli pardubičtí disidenti spolu se zaměstnanci pardubického divadla. Odpoledne pak studenti Vysoké školy chemicko-technologické vydali prohlášení o vstupu do týdenní protestní stávky. Večer se pak v divadle konalo shromáždění, na kterém pražští studenti informovali přítomné o tom, jaká je situace na pražských školách a co se vlastně v pátek na Národní třídě přihodilo. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  25. 11. 2009 Jste z Pardubic, máte volnou sobotu a nevíte, kam vyrazit? Jste milovníky odlehlejších, tichých míst, která se nehemží turisty? Pak zajeďte do Semína!
Tato malá, avšak poměrné dlouhá obec (v současné době je délka obce více jak 2 km) leží 5 km severozápadně od Přelouče a zhruba 3 km východně od Kladrub nad Labem. Ves je poprvé doložena roku 1339, kdy ji držel Heřman ze Semína. Význam Semína vzrostl po roce 1691, kdy zde byl zřízen pivovar. Po jeho zrušeni v roce 1855 bylo stavení změněno v obytnou budovu. A právě v této budově se narodil a do svých jedenácti let žil významný architekt Josef Gočár (nar.13.3.1880) který byl v odborné anketě zvolen nejvýznamnějším architektem 20.stol.Gočárovy stavby najdeme v nedalekých Lázních Bohdaneč, Hradci Králové, Pardubicích nebo Praze. Dalším významným rodákem obce byl archeolog Vincenc V. Chvojka, který se stal jedním ze zakladatelů ukrajinské archeologie. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  23. 10. 2009 MTIC, víte co to je? Znamená to místní turistické informační centrum. Dnes jen pár slov o jednom z mnoha z nich.
O tom zdechovickém. Proč právě o něm? Třeba proto, že na západě našeho kraje je jediné. Smyslem těchto zařízení obecně je poskytovat informace turistům, ale také sbírat aktuality ze svého – předem stanoveného okolí a poskytovat je formou dálkového přístupu všem. K tomu slouží informační portály např. www.czecot.com, který je prakticky průběžně doplňován a má vazbu na portál druhý, kterým je www.vychodni-cechy.info. Kromě toho zde získáte většinou zdarma spoustu letáků i map z místa i z okolí. K dispozici jsou také placené služby jako např. kopírování černobíle do A3, ověřování listin a podpisů (vidimace a legalizace) a prodej suvenýrů. K dispozici jsou tyto předměty: logopas, dva druhy letních kšiltů s obecním znakem, odznaky obce, výletka (pohlednice se zámkem dříve a nyní), dřevěná turistická známka, čtyři druhy pohlednic, publikace Cestujeme po Čechách – Středočeský a Královéhradecký kraj (Východočeský je zdarma) a mapa kempů. Jako bonus dostanete na přání zdarma razítko infocentra nebo turistické, kterým se Vám potvrdí, že jste dosáhli výškové kóty 228 m nad mořem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  23. 10. 2009 Okolo všech starých sídel se lze obvykle dočíst nebo doslechnout o mnoha legendách či tajemných, někdy spíše temných historiích. I zámek ve Zdechovicích takové zná. Nebudeme dnes psát o tom, že kdo na Katovci o půlnoci spatří duchy
adamitů, tak do roka zemře (o tom se dá číst jinde), nebudeme spekulovat o tajné chodbě, která podle jedněch končila pod Hrůšovou skaličkou a podle druhých v obranné věži u Zdechovického (nebo Pazdernického) rybníka, třebaže ta se našla. Tedy stopy po ní. Povíme Vám však o dvou historiích, z nichž ta první není moc pravděpodobná, ale za to ta druhá je skoro na sto procent faktum. Na zámku ve Zdechovicích občas provádím hosty a jako zpestření jim obvykle musím něco říci. Něco zajímavého a přitom něco, co je blízko realitě, nicméně to trochu tím tajemnem zavání.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  23. 10. 2009 V letošním roce si připomíná budova pardubického Městského divadla sto let od doby, kdy na její jeviště poprvé vstoupili herci a zpěváci a do hlediště poprvé usedli diváci.
První a na dlouhou dobu jediný divadelní sál ve městě býval v prostorách někdejšího hotelu Veselka. Je poměrně známá skutečnost, že od roku 1858 tento známý pardubický hotel disponoval sálem zvaným Odeon. Jeho součástí bylo jeviště hluboké pouhé 4 metry. Prostory, které by mohly posloužit pro sehrání divadelního představení, disponoval také hostinec U České koruny, který stával těsně vedle Zelené brány v místech, kde dnes stojí pobočka Komerční banky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  31. 07. 2009 V našem článku budeme pokračovat v nástinu stručné historie pardubických fi rem, které nebyly z těch největších a nejslavnějších. Přesto jim patří, jak již bylo v prvním článku naznačeno, právoplatné místo v pestrém průmyslovém koloritu hospodářských dějin Pardubic. V letech 1941–1942 je dokumentována činnost fi rmy Rudolfa Bradny (nar. 1894), který provozoval kovářství a podkovářství v Chrudimské ulici č. 817, kde měl i svoji strojní dílnu.1 S exoticky znějícím jménem Bradanovič Roko se setkávali v Pardubicích zájemci o víno. Jednalo se o pražskou pobočku (Praha – Braník č. 244). Pardubická pobočka na Hlavním náměstí č. 4 existovala až do roku 1931. V letech 1913–1948 je zaznamenána činnost fi rmy Ladislava Boušky (starší i mladší, nar. r. 1920), truhlářství, sídlící v ulici Hostýnské č. 10, později č. 598. L. Bouška ml. vedl fi rmu po svém otci od roku 1945. L. Bouška pracoval až do května roku 1945 jako pomocník v dílně svého otce. Ve fi rmě pracovala i jeho manželka Anna. 2 Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009  26. 06. 2009 Vznik Dostihového spolku, a.s. Pardubice Světoznámý dostih Velká pardubická steeplechase není nutno představovat. Svůj věhlas má i pardubické dostihové závodiště, které dnes již zdaleka neslouží pouze pro dostihy. Zásluhu na tom všem má i Dostihový spolek Pardubice, který jako akciová společnost byl založen koncem roku 1992 poté, co bylo dostihové závodiště začátkem tohoto roku po dvouletém boji se státem převedeno zpět do majetku města. Závodiště totiž bylo původně městským majetkem až do padesátých let minulého století, v letech 1991 a 1992 se podařilo tento majetek získat postupně městu zpět. Jak vzpomíná člen Dostihového spolku Pardubice Ing. arch. Miroslav Petráň, který stál u převodu dostihového závodiště na město, dokonce se v té podařilo zabránit privatizaci závodiště a možná i hrozícímu zániku. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009  26. 06. 2009 Jedna z největších rybníkářských oblastí u nás vznikala již na sklonku 15. století v okolí dnešních Lázní Bohdaneč. Zásluhou fi šmistra Vlčka a Jana Mřena z Čechtic byla v letech 1518 až 1520 zbudována pardubická rybniční soustava. Za Viléma z Pernštejna pak došlo k největšímu rozvoji rybníkářství.
Okolo roku 1513 byl dokončen Opatovický kanál, který napájí většinu rybníků v okolí Bohdanče dodnes. V pozdějších dobách však docházelo k úpadku rybníkářství a u jednotlivých rybníků k jejich vysoušení. Zatímco v roce 1560 zde existovalo 230 rybníků, v roce 1743 jich bylo již jen 157. Roku 1802 se již hospodařilo jen na 69 rybnících. Po roce 1802 došlo zásluhou barona Richarda Drasche z Wartinberka k napuštění mimo jiné i Bohdanečského rybníka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009  17. 06. 2009 Před 15 lety, s platností od 31. března 1994, byla přejmenována „Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích“ na „UNIVERZITU PARDUBICE“. Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 46/94 Sb., který změnil název pardubické vysoké školy, která má svoji tradici ve městě bezmála již 60 let.
Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena v říjnu téhož roku a svá studia chemie zahájilo prvních 120 studentů. V následujícím akademickém roce byla pro potřeby vysoké školy upravena budova bývalé státní průmyslové školy na náměstí Čs. legií. V listopadu 1953 se status školy změnil a vznikla „Vysoká škola chemickotechnologická v Pardubicích“ známá 40 let pod zkratkou VŠCHT.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02. 
V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:Podorlické Modlivé doly Trstenická stezka Pardubičtí hlásní a ponocní Očistcová kaple v Litomyšli 
|
