Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19


01. 02. 2009 Pardubický kraj má celou řadu lákadel. A jedním z nich jsou bezesporu jediné lázně v kraji Léčebné lázně Bohdaneč.

Historie lázní
Lázeňský areál tohoto městečka, spojeného již více jak půl století trolejbusovou linkou přímo s nedalekým krajským městem, vděčí za vznik lázeňství v Polabí místnímu rodákovi Janu Veselému. Ten byl jedním ze šesti synů Františka Veselého, místního statkáře a obchodníka se senem. Měl pronajaté pozemky v okolí Libišan, které byly zdrojem rašeliny. Nechal se tedy inspirovat myšlenkou obecního tajemníka Rudolfa Košťála a faráře Schögla, kteří jezdili na léčení do Lázní Bělohrad a vzorky rašeliny z Libišan zaslal k rozboru do Vídně. Tam zjistili, že rašelina je čtvrtohorního původu, má řidší hustotu a výborně drží teplo. Tehdy se Veselý rozhodl založit léčebné lázně. Rozhodoval se mezi dvěmi lokalitami. Buďto mohl vystavět lázně v Hradci Králové nebo v Bohdanči. Libišany totiž leží přesně na polovině cesty mezi Hradcem a Bohdannčí. Nicméně lokální patriotismus nakonec rozhodl o tom, že se lázeňským městem stala právě Bohdaneč.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008



01. 02. 2009 20. léta minulého století byla dobou emancipace národa od ideologického monopolu římskokatolické církve a lety budování církve národní-československé (dnes CČSH), jež si na¨ svůj štít vyzvedla jako ikonu M. Jana Husa (1371 – 1415). 20. léta pozvedla v ČSR i novou vlnu budování Hosových pomníků.1)
Impuls ke zřízení Husova pomníku v Sezemicích dala 10. srpna 1922 osvětová komise, jež navrhla obecnímu zastupitelstvu v Sezemicích: „Husův monument nevyžadoval by velkého nákladu, ježto pomník může býti získán zadarmo a pouze úprava kamene a podezdívky vyžadovala by náklad 4 500 Kč, když by obec opatřila povozy. Za nejvýhodnější místo k postaven tohoto monumentu označeno Velké náměstí.“2) Vývoj však šel v Sezemicích jinou cestou… Z obecní kroniky víme přesně, jak probíhala místní slavnost odhalení pomníku na státní svátek 28. října 1922: „Dne 28. 10. v 15 hodin se konala slavnost odhalení pomníku M. Jana Husa. Znova seřadil se průvod na silnici a bral se Masarykovou ulicí na Velké náměstí, kde obec postavila svým nákladem památník nesmrtelnému mučedníkovi za pravdu. Střed tvořil alegorický vůz, jež sestavily obě školy.
Na skalce žulový jehlan s trnovou korunou a poprsím Mistrovým, na podstavci citát z Kostnických listů a věnování obce. Slavnost zahájena a skončena byla chorály, jež zapěly Sokol a Dělnická tělocvičná jednota. Slavnostní řeč pronesl JUDr. Václav Hrbek, advokát v Pardubicích. Posléze zahrála hudba státní hymnu.“3)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008



01. 02. 2009 Jedna z nejslavnějších pardubických fi rem, specializujících se na výrobu barvy a laky, vznikla již v únoru roku 1888 na Bílém předměstí. Jednalo se zpočátku o nenápadný obchod, nad nímž se skvěl fi remní nápis Barvy Kostelecký Oleje. Písmena byla v bílé barvě na temné podkladě, zdálky dobře viditelná. V levé části od vchodu byl fi remní štít bílé barvy a tmavých písmen se stejným textem, uprostřed byly hodiny. Zákazníka vítaly tři poměrně malé a nenápadné výlohy. Jak udává jeden ze zachovalých pardubických adresářů z počátku 20. století, pracovalo ve fi rmě celkem 6 obchodních sil, z toho tři obchodní cestující. Zbytek personálu tvořili tzv. obchodní sluhové. Později přibylo ještě 5 baliček.1) Firma se však velmi rychle vypracovala na odborný závod, jak o tom vypovídá text z regionálního tisku: „Postupem doby, která přinášela netušený rozmach v průmyslu strojařském, nábytkářském, automobilismu, přibývaly i požadavky, kladené zákazníky na obchodníka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008



21. 01. 2009 Zhruba od přelomu 19. a 20. století se reklama „řítí“ rychlostí, přesněji řečeno, jedním z grafi ckých fenoménů reklamy, ať plakátové či inzertní v novinách, se stává symbol své doby, automobil. Všeobecný obdiv k rychlosti se promítl do reklamy, do onoho nižšího druhu umění, jak je reklama mnohými autory prezentována.1) Ne náhodou se grafi cký prvek rychlosti, vyjádřený často jen značně symbolicky, objevuje právě na konci „dlouhého“ 19. století a počátku 20. Ukázalo se, že secesní styl, promítnutý především do reklamního plakátu, je příliš „statický“ a přestává vyhovovat počátku rodící se nové doby, doby, ve které se stane symbolem rychlost a nejen ta v automobile.2) Reklama, chtělali být nadále úspěšná a ponechat si jeden ze svých základních atributů, totiž prodat prezentovaný výrobek, musela reagovat citlivě a především pohotově na nové technické a kulturní podněty, které přicházely z vnějšku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008



30. 10. 2008 Je konec července 1648. Velký kontingent švédského vojska vedený generálem Königsmarckem dosáhl Prahy. Dobytí starobylého města, kde před lety požár války započal, se stalo pro Švédy otázkou cti. Oddíly domobrany, které se jim postavily, je zadržet nedokázaly, takže v krátké době obsadili západní část na levém břehu Vltavy včetně Hradčan a začali plundrovat a krást. Třicetiletá válka však už končila, požár, který Evropu sužoval po třicet let, dohoříval, vyjednavači o podmínkách míru v Münsteru a Osnabrücku již rokovali. Vojsko bombardovalo Staré město, a když to už už vypadalo, že padne celá Praha, Švédové útok náhle zastavili a s daleko větším nasazením se pustili do drancování.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



07. 08. 2008 Kunětická hora jako jediný kopec v okolí Pardubic již od pradávna láká svou pozornost. Vrchol Kunětické hory zažil husitské tábory lidu, je však také opředen celou řadou legend a pověstí. Druhá polovina devatenáctého století pak znamenala postupnou likvidaci Kunětické hory zapříčiněnou těžbou kamene a nebýt Muzejního spolku, možná bychom dnes jednu z dominant Pardubicka znali již pouze z fotografií a kreseb. Dnes je naopak nejen samotný vrchol kopce s hradem, ale i podhradí cílem častých výletů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2008



31. 07. 2008 Regionální infocentrum Pardubice Region Tourism dokončilo ve spolupráci s Městem Pardubice realizaci projektu s názvem Pardubicko - perníkové srdce Čech. V jeho rámci byl zahájen provoz dvou informačních internetových portálů. Na jejich propagaci byly vytištěny letáky v pěti jazykových verzích - česky, anglicky, německy, polsky a holandsky, plakáty. Nové internetové stránky www.pardubicko.info nabízejí podrobné informace o turistické oblasti Pardubicko. Stránky obsahují jednoduše setříděné informace o regionu, tipy na výlety a další podrobnosti, které každý turista potřebuje při plánování své dovolené. Na stránkách je možno nalézt seznamy rozhleden, architektonických památek, pobytové programy pro rodiny s dětmi ale také např. deset nejzajímavějších cílů při toulkách regionem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2008



30. 05. 2008 Letos si připomínáme sté výročí od prvního reálného pokusu na zavedení městské hromadné dopravy v Pardubicích, které je i stým výročím první autobusové dopravy na území tehdejšího Rakouska-Uherska. 13. května 1908 se totiž Pardubice staly výchozím bodem dvou autobusových tratí vedoucích do Bohdanče a Holic. Ředitelství pošt a telegrafů v Čechách ve snaze uspořit náklady za dopravu vlastními koňskými povozy zřídilo tyto dvě linky pro přepravu osob a pošty. Jednalo se tehdy o úplně první veřejné autobusové tratě zřízené státem v celém Rakousku-Uhersku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008



30. 05. 2008 Historie nádraží v Pardubicích úzce souvisí s vývojem železniční dopravy, industrializací a růstem města samotného. Současné nádraží je již třetí v pořadí stojící samostatná budova. První nádraží Pardubice získaly s výstavbou Olomoucko-pražské dráhy. S jeho stavbou se začalo v roce 1844, mělo čtyři koleje, z nichž dvě procházely nástupištní halou. Tato hala byla postavena z kamene a byla 80 metrů dlouhá. První cestující přivítala při slavnostním zahájení provozu trati 20.8.1845. Výpravní budova byla jednopatrová a s nástupištní halou ji spojoval zastřešený trakt. V této původní formě však příliš dlouho provozu nepostačovala. Roku 1856 začala stavba tratě z Pardubic do Liberce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008



30. 05. 2008 Sovolusky leží asi 8 km jižně od Přelouče. Pojedete-li někdy přes tuto obec, zastavte se a zbystřete pozornost. Můžete tu totiž vidět leccos zajímavého. Na prostorné, přibližně trojúhelníkové návsi rostou dvě velké mohutné lípy. Zvláště jedna vyniká jak silným kmenem, tak díky tomu, že roste ničím nestíněna i široce rozevřenou korunou. Je pod ní malé dětské hřiště, jednoduchá zvonička a altán autobusové zastávky. Je tu i nevelký travnatý prostor, na kterém jsou rozložené čtyři velké bělavé kameny. Místy jsou již ztmavlé díky řasám, které se tu uchytily v prachu.
Kameny nejsou, jak se možná mnozí domnívají, kusy vápence, nýbrž kusy křemence. Je to méně se vyskytující usazená hornina, často vzniklá dokonalým stmelením křehkého pískovce - tedy vyplněním mezer mezi jednotlivými zrny křemene křemenitým tmelem, čímž vznikne téměž plně celistvá hornina. Křemenec vyniká velkou tvrdostí a odolností vůči zvětrávání. Je zajímavé, že křemence, vzniklé již v ordoviku v prvohorách, se častěji vyskytují na více místech severního okraje Železných hor.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml