|
| |
|
Pozvánka do Žatce
1.12.2013 Koncem dubna se konal seminář Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR v Žatci. Urbanisté se tak mohli seznámit s pokroky, které toto významné centrum chmelařství udělalo v regeneraci svého jedinečného historického dědictví. Chmel se tu pěstoval od pradávna a ve městě je nespočet pivovarů a sladoven, které již dosloužily a čekají na své nové využití. Žatec vzdáleně připomíná Chrudim Město Žatec má téměř 20 000 obyvatel a nachází se na vyvýšené ostrožně obtékané řekou Ohří. Vzdáleně připomíná město Chrudim. Město leželo na důležité obchodní stezce z Prahy do Chebu a Norimberka. Na počátku raného středověku po porážce bojovných Lučanů se Žatec stal významným knížecím centrem Přemyslovců. Vznik města byl dovršen r. 1265 za Přemysla Otakara II. Za 2 roky to tedy bude 750 let. Zdrojem prosperity byla řemesla, zemědělství a obchod. Město mělo latinskou školu, postavilo si vodovod a velkou tržnici sukna uprostřed náměstí. Žatecký primátor popraven na Staroměstském náměstí Počet obyvatel rychle narůstal, až se Žatec zařadil v tomto směru hned za Prahu. To však přinášelo sociální problémy. V Žatci, kam se přistěhovalo velké množství Němců, kázal reformní kazatel Konrád Waldhauser. V době husitské, kdy převažovala ve městě česká národnost, stál Žatec na straně husitů. Rovněž v době stavovského povstání se město postavilo na stranu odboje. Za to byl jeho primátor Maxmilián Hošťálek popraven na Staroměstském náměstí v Praze. V důsledku třicetileté války se změnil náboženský i národnostní ráz města. Další rozvoj nastal až v 19. století v souvislosti s chmelařskou konjunkturou. Město prožívalo horečnou výstavbu, divadlo je už z r. 1848. Přeskočme smutnou kapitolu doby nacismu a budování komunismu, v důsledku čehož došlo téměř k úplné výměně obyvatel a nový domov zde našly díky iniciativě presidenta Beneše též Volyňští Češi. Historický střed města byl prohlášen Městskou památkovou rezervací. Na počátku devadesátých let minulého století to tu však vypadalo jako po válce. V první etapě se město pustilo do rekonstrukce inženýrských sítí a komunikací, které jsou všechny vydlážděné z různě barevných kamenů a vracejí tak městu spolu s novým osvětlením historický ráz. Žatecká radnice přestavěná Pardubákem Potom přišla na řadu obě náměstí ve středu města. Vévodí jim stará krásná radnice s vyhlídkovou věží. Radnice, původně gotická tržnice, kde se prodávalo sukno, byla renesančně přestavěna v r. 1559 stavitelem Jiřím Všetečkou z Pardubic. To, že jeho část mezi radnicí a kostelem nese jméno podle významného primátora Hošťálka, dokazuje zájem obyvatel nynějšího Žatce o minulost města a vzájemné prolnutí historie. Kvalitně provedenou rekonstrukci doplňuje vkusná moderní kašna a nově opravený Sloup Nejsvětější Trojice (s malým překvapením pro turisty). Na Hošťálkově náměstí je starobylý chrám Nanebevzetí Panny Marie s krásnou galerií barokních soch. Protože jsme v hlavním městě pěstování chmele, je hned vedle radnice ukázková minichmelnice. Chmelařská tradice dává městu naději k zápisu do seznamu UNESCO V poslední době se město zaměřilo na technické památky zpracování chmele a výroby piva. Město kompletně zrekonstruovalo zdevastovaný areál renesanční sladovny na infocentrum s galerií moderního umění s přednáškovým sálem. Za zmínku stojí, že autoři jsou architekti přímo ze Žatce. Nově je též vybudován Chrám Chmele a Piva. Chmelařský maják je přes 40m vysoká dominanta města. V tomto areálu mohou dospělí i děti strávit prakticky celý den. Výše popsané úspěšně realizované záměry posunuly město Žatec mezi nadějné kandidáty k zápisu do seznamu světového dědictví UNESCO. Žatec je městem s bohatou historií a splňuje většinu náležitostí pro takový zápis. Má renesanční domy s podkrovím a výstavnou radnici na hlavních náměstích, částečně zachovalé hradby, má barokní sloup Nejsvětější Trojice, má sice novou, ale nezbytnou kašnu, divadlo s dlouhou historií a nově opravenou renesanční sladovnu. Radnici přestavoval pernštejnský pardubický stavitel Jiří Všetečka, o němž se mnoho neví, snad jen to, že Václav Všetečka (z téže rodiny?) je stavitelem hřbitovního a špitálního chrámu sv. Jana Křtitele v Pardubicích a kostela v Nedělištích u Hradce Králové. Pardubické Winternitzovy mlýny – tip na inspiraci ze Žatce Co by mohly Pardubice ve srovnání se Žatcem svým občanům a návštěvníkům v tomto směru nabídnout? Pardubice také mají známý pivovar a Winternitzovy mlýny od architekta Josefa Gočára, rodáka z blízkého Semína. O jedno společenské centrum v Grandu od téhož architekta jsme přišli. Nabízí se tedy využití významné technické památky přímo v sousedství zámku pro tyto účely. V areálu by se našlo i dost místa pro parkování návštěvníků městské památkové rezervace a zámku. Když si mohli v renesanci Žatečtí pozvat architekta z Pardubic, mohli bychom se leccos naučit po návštěvě v Žatci, kterou vřele doporučuji. Autor: Ing. Arch. Vladimír Rozehnal Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013
Předchozí článek: Hřbitovní hrobky na okraji Zámkrsku Následující článek: Lipka u Hornho Bradla - zapomenutá tvrz Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
