Sdružení přátel Pardubického kraje

Lipka u Hornho Bradla - zapomenutá tvrz


1.12.2013 Nedaleko letoviska Horní Bradlo, na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina, stojí dnes již zapomenuté panské sídlo. Tuto starobylou památku objevíte na vyvýšeném místě za vesničkou s poetickým jménem Lipka. Tvrziště v Lipce stávalo už ve středověku. Věk blízké památné lípy prý odpovídá dokončení původní stavby sídla. Strom mohl opravdu být vysazen jako upomínka na tuto událost. Část gotického obvodového zdiva se dochovala ve zbytcích jižního křídla. Původní podobu tvrze již ale nejde zrekonstruovat, ani nelze určit přesnější dobu jejího vzniku. První písemnou zprávu o lipeckém panství máme datovánu k roku 1303. V ní je Prošík z Lipky uváděn jako svědek u jakési pře. Až do konce 15. století se na panství vystřídalo více zemanských rodů. Všichni užívali přídomku – z Lipky. Například v roce 1415 Jan z Lipky připojil svou pečeť ke stížnému listu do Kostnice. V druhé polovině 15. století se uvádí v dobových dokumentech například Blech z Lipky, který byl významným stoupencem Jiřího z Poděbrad.

Roku 1513, při prodeji panství Václavem Tamchynou z Doubravice panu Jindřichu Sobkovi z Kornice, je poprvé písemně zaznamenáno, že ve vsi Lipka stojí také tvrz. Zřejmě šlo v té době už o rozsáhlejší panské sídlo, neboť v průběhu 1. poloviny 16. století je stavba střídavě označována jako tvrz i hrad. V době zmiňovaného prodeje k lipecké tvrzi patřilo kromě samotné vesnice Lipky ještě dalších 5 vsí. Jindřich Sobek vlastnil panství společně se svými bratry – Absolónem, Bernardem a Burianem. Poslední jmenovaný – Burian z rodu Sobků, byl spisovatel a překladatel, který se za studií v saském Wittenburku seznámil s náboženským reformátorem Martinem Lutherem. Lutherovy spisy pak překládal do češtiny. Po smrti Jindřicha Sobka jeho bratr Bernard prodal v roce 1557 panství Lipku, tehdy už s 8 vesnicemi, měšťanovi Nového Města Pražského a sudímu Janu Kustošovi. Pan Jan byl v roce 1530 povýšen do panského stavu. Rok před tím, než zakoupil Lipku, získal Jan Kustoš v kraji též statky Kameničky, Zubří a Hlubokou. Pan Kustoš se koupěmi těchto majetků na Chrudimsku zcela etabloval. Začal používat predikátu ze Zubří. Roku 1558 získal právo i na vlastní erb – s horní polovinou zubra na červeném štítě. O rok později (za jeho služby v soudnictví) mu byl erb vylepšen a zubr místo točenice byl obdařen zlatou korunkou. Jan Kustoš ze Zubří nechal přestavět a zmodernizovat lipeckou tvrz v renesančním stylu. K původní stavbě byla dobudována další tři křídla. Vznikl tak menší čtyřkřídlý dvoupatrový zámek, který uzavíral nevelké obdélníkové nádvoří. Do nádvoří se přízemí i obě patra jednotlivých křídel otevírala renesanční arkádou. Přestavěný zámek byl navíc ozdoben dobovými štíty a nárožními věžičkami. Do sídla se vstupovalo vchodem umístěném v novém severním křídle. Nad hlavním vstupem do objektu byl osazen bohatě zdobený portál. Kustošovskou přestavbu máme doloženu i písemnými prameny. Renesanční podoba tvrze, kterou tato panská stavba v Lipce dostala za života Jana Kustoše, se zachovala až do počátku 19. století. Za působení pánů Kustošů ze Zubří byl v Lipce postaven kostel, založeny lázně i pivovar. V této době vznikl v Lipce také sbor Jednoty bratrské. Po Janově smrti podědili lipecký majetek dva z jeho synů – Jan a Jindřich starší1). Až do období po bitvě na Bílé hoře nehrál rod Kustošů ze Zubří v české stavovské společnosti příliš velkou roli. V průběhu neblahých událostí po bělohorské porážce zažívali Kustošové sice malý, ale určitý společenský vzestup. A to i přesto, že Janův syn Jindřich starší Kustoš byl v roce 1623 odsouzen za účast na povstání českých stavů proti Ferdinandovi II. ke konfi skaci dvou třetin majetku. Tento trest mu byl prominut, když přestoupil na katolickou stranu. Podle neurčitých zvěstí se na lipecké tvrzi zdržoval údajně několik dní Jan Ámos Komenský. V Lipce, v malé kapličce, našel prý na čas své lux in tenebris2). Znalci protireformačních dějin připouštějí, že na tom může být něco pravdy. Tehdy se Komenský po bitvě na Bílé hoře ukrýval v okolí Brandýsa nad Orlicí a navštěvoval českobratrské sbory ve východních Čechách. Jindřich starší Kustoš zanechal po sobě dva syny, kteří se stali vlivnými sousedy královské Chrudimi a zapsali se i nepřímo do její historie. Byl to hlavně Jindřich mladší Kustoš, který se těšil velké přízni císaře a stal se podkomořím královských měst. Na Lipce zatím hospodařil jeho bratr Karel. Za císaře Karla VI. byl Ferdinand Adam Kustoš ze Zubří za svou oddanost panovnickému rodu dokonce povýšen roku 1725 do hraběcího stavu. Tento budoucí hrabě ale již v roce 1715 prodal kvůli fi nanční tísni Lipku a Třibřichy své sestře Marii Alžbětě – provdané hraběnce Caretto-Millesimové. Od ní získal Lipku František Josef hrabě ze Schönfeldu. Lipka se tak stala součástí nasavrckého panství. Po smrti hraběte ze Schönfeldu získává Lipku roku 1754 jeho zeť Jan Adam kníže z Auerspergu. Ten dal budovu tvrze opravit a její interiéry barokně upravit. Hlavní pozornost byla věnována rekonstrukci kaple. Z této éry se dodnes zčásti dochovala barokní štuková výzdoba stropů v prvním patře východního křídla. Objekt tvrze byl poté využíván pouze jako lovecký zámeček. Od konce 18. století přestali Auerspergové bývalou tvrz v Lipce udržovat. Na počátku 19. století nařídil Karel Auersperg, aby bylo zbořeno západní křídlo. Jen jeho část byla ponechána jako ohradní zeď dvora. První patro jižního křídla a zbývající křídla byla pokryta pouze valbovou střechou. Byl také zazděn původní hlavní vchod i větší část oken a arkád. Výrazně se pozměnily také interiéry. Zachovalo se pouze několik valených kleneb s výsečemi a štuková výzdoba v jediné místnosti v patře. Ostatní budovy byly sníženy o jedno patro a zastřešeny opět nízkou valbovou střechou. Z renesančního zámečku zbylo pouhé torzo. V těchto zbytcích zámku bydlel hospodářský úředník, ale záhy se celá budova začala využívat jen jako sýpka a sklad. V roce 1925 koupil zbytkový statek Lipku od Auerspergů Jiří Liebermann. Po roce 1945 přešel objekt do rukou státu. Bývalý zámeček v Lipce začalo využívat JZD, jehož činnost bývalou tvrz silně zdevastovala. Družstvo dalo zazdít další okna a z budovy se stala pouze sýpka na obilí. Později zde působily i společenské organizace. Například tu měl klubovnu Český svaz ochránců přírody. Ani po roce 1989 nezažívá tvrz v Lipce návrat do lepších časů. Celý objekt i s pozemky byl v restituci vrácen paní Vlastě Kroupové, rozené Liebermannové. Ta vše roku 1992 prodala. Budova tvrze pak několikrát měnila majitele. Jednalo se vesměs o fi rmy s ruským kapitálem. V současnosti je Lipka v držení společnosti Delg Trading3) izraelského občana Davida Atara. Již před několika lety začala nákladná rekonstrukce tvrze, ale vlastník tuto přestavbu údajně kvůli sporům se stavební fi rmou přerušil. Objekt je tedy částečně opraven, avšak necitlivě, neboť v plánech investora bylo zřídit zde hotel a eko-farmu. Jediným kladem těchto stavebních zásahů je, že budova získala novou střechu, která zdevastovanou památku částečně chrání. Lipecká tvrz je volně přístupná. Ale pozor! V některých jeho částech jen na vlastní nebezpečí. I po stavebních úpravách stále objevíte některé nezničené dobové prvky. V Koncepci péče památkářů Pardubického kraje je uvedena poznámka, že je třeba iniciovat v případě této památky změnu vlastnických nebo uživatelských poměrů. Jenže čas běží, stavba pustne. A tak stále dochází k jejímu ničení, nájezdům vandalů a zlodějů.

HROBKA V LIPCE
Nedaleko lipecké tvrze se nachází hrobka rodiny Kustošů ze Zubří. Asi v polovině cesty k hrobce minete zmiňovanou staletou lípu. Uvádí se, že je stará asi 600 let, ale některé zdroje jí přidávají ještě 200 let navíc. Pod lípou kdysi stávala dřevěná modlitebna. Jedinou památkou na ni zůstalo pojmenování tohoto místa „U kostelíčka“. Kustošovská hrobka je také jako tvrz volně přístupná. Hrobku nechala vystavět kněžna Vilemína z Auerspergu v roce 1871. Čtyři náhrobNáleží rodině Kustošů. Na náhrobcích jsou reliéfy postav ve španělských dobových oblecích. Zobrazují Jana Kustoše a jeho ženu Dorotu ze Šanova. Na dalších dvou menších náhrobcích jsou vypodobněny dětské postavy. Na kamenném kříži uprostřed pohřebiště jsou patrné letopočty 1303–1448 a 1557– 1715. Připomínají bývalé držitele lipecké tvrze. V červnu roku 1876 došlo k velkému poškození hrobky. Tehdy na ni spadl bleskem zasažený veliký starý smrk. Kněžna z Auerspergu nechala hrobku vystavět znovu. Tehdy zřejmě byly vysazeny i sousední javory, které – ač mladší než památná lípa – prozrazují svůj staletý věk na první pohled. Do dnešní podoby byla hrobka uvedena díky další majitelce Lipky, paní Liebermannové, v roce 1936. Tehdy byla vyčištěna krypta a ostatky lidských koster uloženy do kovové rakve. Původní klenba hrobky byla zesílena a zcela uzavřena. Nad ní byla postavena kamenná zeď z haklíkového zdiva, do které jsou vsazeny ony výše popisované čtyři pískovcové náhrobní kameny ze 16. století. Ty původně byly položeny ve vodorovné poloze a zakrývaly kryptu. Kustošové ze Zubří podporovali české bratry a v obci Lipka se dodnes dochovala část českobratrského hřbitova. Je pravděpodobné, že Kustošové mohli být původně pochováni tam. Ale i v místě za vsí, kde stojí hrobka, mohlo být dříve také pietní místo. Na sousedním poli se prý dříve často vyorávaly lidské kosti. O hrobce se také vypráví, že odtud vede podzemní chodba až k Polomu, dále na Zubří a do Svobodných Hamrů. Když se ale podíváte na mapu, zjistíte, že možnost takovéto podzemní chodby je zcela nereálná.

GPS souřadnice: 49.7951472N, 15.7381328E

Autor: Šárka Hladíková
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013








Předchozí článek: Pozvánka do Žatce
Následující článek:


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Poutní areály Pardubického kraje
Zemské brány na pomezí kraje
Letištní terminál Jana Kašpara
Kamenné studánky - 2. cást




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml