Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20


5.06.2018 Ještě před začátkem evropského projektu na zatraktivnění Zámku Pardubice se podařilo vytvořit dlouhodobou vizi, která bude určovat budoucí rozvoj tohoto unikátního areálu. Je to takzvaný Generel dlouhodobé prezentace Zámku Pardubice. Oproti ještě nedávným plánům přináší tento dokument zásadní změny ve vnitřním uspořádání zámku a ve využití jeho jednotlivých částí ve vazbách na širší území cenného jádra krajského města.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2017



4.06.2018 Turisté, milovníci létání i pardubičtí patrioti mají důvod k radosti. Pardubické mezinárodní letiště má novou dominantu, cestující komfortnější odbavení a průkopník české aviatiky „pomník“ zhruba v místech, kde před lety podnikal své první pokusy o překonání zemské přitažlivosti. Zkrátka nový letištní terminál Jana Kašpara je dokončen a v plném provozu. Pardubické letiště tak konečně, co do komfortu cestování, dohonilo ostatní česká mezinárodní letiště.
Podstatné změny k lepšímu lze vidět již při vstupu na letiště. Nová komunikace vás dovede až k odletové hale stojící v těsném sousedství letištní plochy. Ty tam jsou doby, kdy odbavené cestující i jejich zavazadla převážely k letadlu autobusy. Dnes můžete po odbavení, třeba nad kávou, sledovat letištní plochu a přílet svého spoje z odletové haly. K samotnému letadlu to máte jen pár kroků. Naopak při příletu vstoupíte z plochy přímo do moderního terminálu s vybavením i službami odpovídajícími cestování ve 21. století. Jen kratičké zdržení na vyzvednutí zavazadel a během chvíle jste na cestě k domovu. Taxíkem, autobusem, vlakem či vlastním automobilem, který na letišti zaparkujete bezplatně.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018



4.06.2018 V pojednáních o tzv. staré reálce se rádo zapomíná, že po deset let také poskytovala útočiště škole pro přípravu elektrotechniků. Tento drobný příspěvek toho budiž připomínkou.
Potřeba tohoto typu (průmyslové) školy se ve východních Čechách pociťovala již delší dobu. Při stoupajícím významu elektrické energie bylo třeba počítat s poptávkou a uplatněním kvalifikovaných elektrotechniků v průmyslových závodech, při výstavbě telekomunikací a radiokomunikací i při elektrifikaci železnic, ale také u výrobců spotřebního zboží. Přitom školy tohoto typu byly jen v největších městech (Praha, Brno), a tak se Pardubice „někde mezi“ logicky nabízely.
Nejprve tak vznikla dvouletá mistrovská škola elektrotechnická, která byla od školního roku 1948-49 zřízena při tehdejší průmyslové škole strojnické. Protože ale její zaměření bylo spíše silnoproudé, bylo nebezpečí, že zanikne už proto, že průmyslová škola strojnická i se zázemím byla přeložena do Chrudimi. Tehdy se naštěstí uplatnil vliv n.p. TESLA Pardubice a třebaže se v prvopočátcích uvažovalo o škole podnikové, od školního roku 1951-52 je známa vyšší (čtyřletá) škola elektrotechnická v Pardubicích jakožto výběrová odborná škola se specializací slaboproudé (sdělovací) elektrotechniky, sídlící právě v budově po průmyslové škole strojnické na Leninově, posléze VŠCHT na nám. Čs. legií a nově využívající dílny v přízemním objektu (bývalé tělocvičně) po odborné škole učňovské u „staré reálky“ na Komenského náměstí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018



4.06.2018 V letošním roce tomu je 500 let od doby, kdy bylo panem Vilémem z Pernštejna v podstatě vybudováno Pardubické panství (viz tabulka). Roku 1490, král Vladislav II. uděluje Vilémovi z Pernštejna úrad nejvyššího hofmistra království českého a právo na výplatu panství Hluboká a panství Kunětická hora. Byla to odměna za vydatnou finanční pomoc králi při jeho zvolení za krále v Uhrách. Úřad nejvyššího hofmistra byl nejlépe placeným úradem. Nejvyšší hofmistr pobíral 1000 kop grošů českých. 1 kopa = 60 grošů - za tuto sumu jste mohli koupit 2 sudy piva. Východočeské panství Kunětická hora bylo zástavním majetkem bývalých klášterů v Opatovicích n. L. a v Sezemicích. Jeho cena byla tedy pro pana Viléma nižší než cena tržní. Bylo to ovšem do značné míry problematické dominium.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018



26.06.2017 První lázeňská sezona byla v Lázních Bohdaneč zahájena v srpnu 1897. V roce 1911 koupila lázně obec Bohdaneč. O dva roky později byl do provozu uveden nově vystavěný pavilon Gočár, později přibyly další. V roce 1922 se majitelem stal stát, privatizovány byly v roce 1992 jako akciová společnost. Známý architekt Josef Gočár byl také autorem návrhu městského železobetonového vodojemu. Byl postaven na kopci nad městem v roce 1910 a sloužil do roku 1980. Dnes je ceněnou architektonickou památkou. V Lázních Bohdaneč mají však od roku 2012 ještě další zcela novou vodárenskou věž. Jejím autorem je pardubický architekt ing. arch. Jan Klimeš. Stavba se nachází v místě centrálního parkoviště, kde původní zemní nádrž byla v kolizi se záměrem parkovací plochy. Velký rozměr původní nádrže totiž podstatně kapacitně zmenšoval plochu parkoviště. Vodojem je železobetonová stavba, která slouží pro akumulaci minerální vody o teplotě 21 stupňů z hloubkového vrtu a odtud je voda přečerpávána do jednotlivých provozů lázní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017



26.06.2017 Radnice stávala v Bohdanči již v 15. století. Kde však stávala, nevíme. Dnešní radnice je situována doprostřed jihovýchodní strany náměstí a vyrostla na místě tří gotických domů. Jejich základy byly odhaleny při archeologickém průzkumu provedeném v letech 2015-16. Spojení domů je již na první pohled patrné z výškově rozdílného položení oken a podlah jednotlivých částí domů.
Stavba radnice byla povolena Janem z Pernštejna v roce 1540 v době činnosti pernštejnské cihelny po druhém požáru Pardubic v roce 1538. Tato cihelna na pravém břehu Labe produkovala své výrobky včetně terakotových ostění po celém Pardubickém panství, jehož byla Bohdaneč součástí. Tehdy postavená renesanční radnice byla jednopatrová s hlavním průčelím do náměstí. Přízemí obsahovalo tři arkády namísto dnešních čtyř. Původní vzhled radnice je patrný z obrazu sv. Floriána v kostele sv. Maří Magraleny. Radnice sloužila nejen pro potřeby správy města, ale v přízemí fungoval také hostinec a pronajímány byly také sklepy, kde byla uskladněna sůl a konopí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017



26.06.2017 V sobotu 4. 3. 2017 ve Zdechovicích propuklo již počtvrté velké masopustní veselí. Průvod maškar a slavících, který kromě spoluobčanů aktivně podpořili místní spolky, kluby a žáci místní školy pod tradičním vůdcovstvím tří Laufrů prošel postupně celou obcí. Za doprovodu dechovky průvod maškar postupoval nejprve z centra obce - jak velí tradice - ke starostovi pro formální povolení (a také bohaté občerstvení) k "propůjčení" obce všem slavícím. Letošní veselící se dav překvapil pan starosta krásným, opravdu kovaným, symbolickým klíčem od bran obce, který masopustnímu průvodu propůjčil. Průvod maškar dál pokračoval obcí na jednotlivá "stanoviště" spolků i soukromých osob, které svou nabídkou pohoštění uctili vzácnou návštěvu a obohohatili zastávku třeba i tématickou scénkou nebo soutěží. V průvodu letos nechyběli třeba král a císař Karel IV. s manželkou Eliškou v doprovodu jízdní „policie“ na živých koních. Všechno dění bylo ukončeno na návsi po poledni tradičním soudem, "zabitím" a následným vskříšením kobyly - vlastně medvěda. Následovaly vepřové hody v místním hostinci a poklidná volná zábava na návsi za krásného předjarního počasí. Velký dík za zorganizování celé akce patří místním spolkům a organizacím (Ješci Zdechovice, Klub žen, Klub důchodců, Kovbojský klub Spytovice, Hasiči Zdechovice, Faustbalový klub a Sokol Zdechovice) v čele se zdechovickou školou a za podporu za strany obce Zdechovice.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017



26.06.2017 Knihovna Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích sídlí na Přihrádku v objektu čp. 5, v podkroví bývalé sýpky. První zápisy v přírůstkové knize jsou datovány rokem 1955, naše knihovna zaměřená svým fondem na památkovou péči tedy již před časem oslavila šedesáté výročí svého vzniku. Za tuto dobu se proměnila z „půjčovny knih“ v zařízení poskytující informační servis a zázemí pro činnost památkové péče. Od roku 1993 je knihovnou veřejnou, která vítá každého čtenáře z širokého okruhu milovníků památek.
Knihovní fond tvoří cca 6000 titulů z oblasti architektury, dějin umění, historie či genealogie, další významnou řadou jsou knihy zabývající se tematikou kulturní historie, které nás seznamují se způsobem života našich předků. Nelze opomenout též řadu soupisů památek dle okresů, které vycházejí již od 19. století a dodnes jsou významným zdrojem informací.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017



26.06.2017 Skutečnost, že otočíme vodovodním kohoutkem a teče nám z něj pitná voda, bereme dnes již jako naprostou samozřejmost. Pardubický vodovodní řád si letos připomíná 110 let své existence. Ale již ve středověku byla v Pardubicích voda částečně rozváděna.
Užitkovou vodu „pardubickým sousedům v hradbách žijícím“ nesla strúha mlýnská – Městská strúha na počátku 16.století zřízená Vilémem z Pernštejna. Ta vytékala z Chrudimky poblíž dnešního Bělobranského náměstí, protékala za domy v ulici sv. Anežky České, podtekla pernštýnskou ulici, aby se tento uměle vytvořený vodní tok vynořil na Wernerové nábřeží a podél kostela sv. Bartoloměje. V místě před kostelem se pak tok této Městské strúhy vléval do dalšího uměle vytvořeného toku tzv. Městské řeky. Přibývalo také veřejných i soukromých studní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017



11.04.2017 V roce 2016 proběhl již třetí ročník Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe, jejímž cílem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví. Pardubický kraj měl v kategorii „obnova památky, restaurování“ hned dvě želízka v ohni, a sice Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, který prošel v uplynulých dvou letech rozsáhlou revitalizací, a hřbitovní kapli sv. Isidora v Křenově, památku disponující zcela jedinečnou sochařskou i malířskou výzdobou.
První nominant, Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem patří k nejvýznamnějším památkově chráněným a přírodním celkům na území Pardubického kraje. Tradice chovu koní zde sahá až do dob pánů z Pernštejna, kteří zakoupili pardubické panství na konci 15. století. Původní koňskou oboru povýšil roku 1579 na císařský dvorní hřebčín samotný Rudolf II., díky čemuž je kladrubský hřebčín patrně nejstarším hřebčínem tohoto rozsahu na světě. Císaři patřily Kladruby až do vzniku republiky v roce 1918, kdy přešly do vlastnictví československého státu. V roce 1995 byl starokladrubský kůň prohlášen za kulturní památku a v roce 2002 došlo k prohlášení kladrubského hřebčína a kmenového stáda starokladrubských koní bílé barvy za národní kulturní památku. V současnosti zde nalezneme chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní, jež čítá přibližně tři sta starokladrubských koní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml