Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20


26.01.2014 V obci zdejší stál od pradávna panský zámek ze dřeva vystavěný, který roku 1803 do gruntu vyhořel a na tom samém místě nový zámek od Jeho Jasnosti knížete Karla z Paaru vystavěn byl. V prvním poschodí zřízeny pokoje, opatřeny pohodlným nábytkem pro panstvo a ozdobeny vzácnými obrazy od mistrů českých, vlašských a německých. Byty při zemi byly slušně upravené pro úředníky a služebnictvo.
Při přejití zámku v majetek pana Dr. Otto Mettala roku 1890, byl zámek opraven, opatřen pěknou věží s hodinami, množstvím hromosvodů a arkýřů.
Na severní straně od zámku rozkládá se rozsáhlý park dílem anglickým, dílem francouzským, měřící 20 jiter 821 čtverečních sáhů. V tomto parku nalézá se též zelinářská zahrada a školka ovocného stromoví. Při zámku je hospodářský poplužní dvůr, který s dvorem telčickým 1001 hektarů měří. Tolik z obecní kroniky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013



26.01.2014 Cukrářem Josefem Hofmanemm pokračujeme v našem seriálu „průřezem“ podnikatelskou sítí začínající na písmeno H.

Populární Hofmanova cukrárna
J. Hofmann, (v některých archivních dokumentech se píše jen s jedním koncovým m), narozen 1888, Býšice, okr. Mělník, pracoval ve sladkém řemesle v letech 19371943 v pardubické Pasáži č. 60 (později Na Zeleném). Dne 21. 10. 1937 si J. Hofmann podal žádost o koncesi na živnost hostinskou s prodejem čaje bez alkoholických přísad, čokolády a kakaa. Vše mělo být spojeno s již zaběhlou cukrářskou živností. Netušil však, jaké ho čekají problémy. Proti se postavilo Společenstvo hostinských, výčepníků a kavárníků v Pardubicích. Jako důvod uvedlo blízkost stejného podniku Františka Malíka, který v ulici bezpečně pokryl potřeby zákazníků. Četnická stanice v Pardubicích dne 25. 1. 1938 podrobně popsala vzdálenost mezi jednotlivými živnostmi v krocích! „K firmě F. Malíka je to pouhých 15 kroků, koncese mu byla vystavena 28. 12. 1935. 120 kroků do restaurace Kopeček a Okresního grandhotelu. V restauraci Kopeček provozuje koncesi Václav Novák od 9. 10. 1935. Jan Roula v grandhotelu koncesi dosud nemá. Vzdálenost k hotelu Paříž činí 230 kroků, vzdálenost k hotelu Veselka 380 kroků. Vzdálenost do hostince Jaroslava Šíny přes Sladkovského ul. činí 385 kroků. J. Šína má koncesi od 2. 2. 1926. Dále jsou tři hostince na Perštýnském nám., které jsou od Pasáže vzdáleny 420 kroků. Hostinec Bubeneč je vzdálen od Pasáže 530 kroků a restaurace Rathouských 470 kroků.“ Z policejní zprávy vyznělo, že je tudíž místní potřeba dostatečně pokryta.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013



1.12.2013 Koncem dubna se konal seminář Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR v Žatci. Urbanisté se tak mohli seznámit s pokroky, které toto významné centrum chmelařství udělalo v regeneraci svého jedinečného historického dědictví. Chmel se tu pěstoval od pradávna a ve městě je nespočet pivovarů a sladoven, které již dosloužily a čekají na své nové využití. Žatec vzdáleně připomíná Chrudim Město Žatec má téměř 20 000 obyvatel a nachází se na vyvýšené ostrožně obtékané řekou Ohří. Vzdáleně připomíná město Chrudim. Město leželo na důležité obchodní stezce z Prahy do Chebu a Norimberka. Na počátku raného středověku po porážce bojovných Lučanů se Žatec stal významným knížecím centrem Přemyslovců. Vznik města byl dovršen r. 1265 za Přemysla Otakara II. Za 2 roky to tedy bude 750 let. Zdrojem prosperity byla řemesla, zemědělství a obchod. Město mělo latinskou školu, postavilo si vodovod a velkou tržnici sukna uprostřed náměstí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013



1.12.2013 Alois Hladěna (nar. 1898, Pardubice) patřil ve své době k velmi známým sedlářům v Pardubicích. Vlastnil sklad kůží a potřeb pro sedláře, řemenáře, čalouníky, brašnáře a stavitele kočárů na Pernštýnském nám. č. 48. Archivní záznamy pocházejí však pouze z počátku 40. let.1) Ze dne 9. 12. 1940 pochází žádost o vydání duplikátu živnostenského listu, který se ztratil. Dne 16. 11. 1942 požádal A. Hladěna o převzetí fi rmy svého otce.2)
František Hladěna (nar. 1866 v Hradišti u Pardubic) vedl rovněž ve 40. letech sedlářství (anglické), dále výrobu kočárových postrojů na Wilsonově tř. č. 95 (Na Zeleném), později vdova Marie (s náměstkem Josefem Bulíčkem). Podobně jako u předešlé fi rmy se zachovala žádost Marie Hladěnové o vystavení duplikátu živnostenského listu vydaného dne 12. 4. 1893 v Pardubicích. Z činnosti fi rmy se v archivních fondech zachoval jediný fi remní papír (dat. 20. 3. 1941).3) I když jsou obě fi rmy Alois Hladěna a František Hladěna uvedeny v archivním fondu odděleně, lze předpokládat, že se jednalo o dva podnikatele stejného rodinného podniku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013



1.12.2013 Názvy ulice K Vinici a názvy místní části na starých mapách Na vinici naznačují, že v Pardubicích se kdysi zřejmě pěstovalo víno. Víno přinesli k našim sousedům Římané, kteří ho pěstovali např. v údolí Rýna a Mosely. Pěstování vína vyžaduje vhodnou kombinaci tepla, slunečního svitu, deště a mrazu, polohy a půdy. Podnebí a počasí jsou proto nejdůležitější činitelé velmi komplexního prostředí, které je třeba k pěstování vína. V tom spočívá celý úspěch. Ale najít takové místo není vůbec jednoduché. Začněme historií: První dochovaná zpráva o Pardubicích je v listině papeže Bonifáce VIII. z r. 1295, kde je zmínka o klášteře Cyriaků s kostelem sv. Bartoloměje. Dnes víme, že klášter Cyriaků souvisí s návrším nad Chrudimkou, kde se dnes nachází čtvrť zvaná Pardubičky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013



1.12.2013 Ve Zdechovicích to žije. Přesně v duchu nejlepších tradic českých vesnic, v nichž dění buditelsky rozhýbávali starosta, učitel, případně místní okrašlovací spolek. Zdechovičtí pochopili, že srdcem života obce je škola. Ale nezůstalo jen u školní budovy. Vedle zdechovické základní školy vyrostlo víceúčelové hřiště pro sportování dětí a amfiteátr pro kulturní akce pro všechny. Podle pardubického architekta Aleše Klose jde o výborný projekt, který dokázal maximálně využít minimální plochy: „Jako architekta mne příjemně překvapilo jednoduché a funkční řešení celého prostoru, kdy se využilo velice elegantně každého volného místa, přitom ale tak, že jakýkoliv nový prvek není na úkor vzrostlé zeleně.“ Chválí také citlivě zasazený amfi teátr ve svahu pro výuku i koncerty. „Amfi teátr je výborný nápad a tím, že je posazen do stráně a proveden ze současných betonových materiálů, je vlastně bezúdržbový a odolný vůči často „necitlivému“ používání dětmi,“ uvedl Aleš Klose.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013



1.12.2013 Takto jsme si volně zapamatovali výrok jednoho z policejních pyrotechniků, kteří u nás 3. 5. 2013 likvidovali původně ohlášené čtyři protitankové miny, jež našli naši mladí spoluobčané A. M. a L. S. v prostoru bývalého sovětského autodromu u Zbraněvsi. Na fotografi i se můžete podívat, na kolik kusů se nález nakonec rozrostl. Tu zvláštní minu, která tvarem připomíná dva komolé kužele na sobě, neznali ani policejní specialisté. Areály v zámku a na Zbraněvsi byly po odchodu vojsk prozkoumány vojenskými pyrotechniky čs. armády, kteří tu pracovali celý týden, přesto se ale – jak je vidět – nelze na 100% spolehnout, že se nedá nic najít. Plyne z toho pro nás pro všechny poučení – s každým podezřelým nálezem nemanipulujte a ohlaste jej okamžitě buď policii na linku 158 nebo starostovi obce
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013



1.12.2013 Na vstupu do někdejšího zdechovického panství od železniční stanice v Řečanech nad Labem a zároveň na začátku tzv. kočárové cesty stojí romantická stavba s fasádou ze zdejší žuly, která je koncipována v pseudogotickém slohu. Někdy se jí také podle posledního obyvatele říká Mazánkova. Z historických zdrojů se zatím nepodařilo najít datum postavení, a tudíž ani nevíme jméno stavebníka. Lze jen předpokládat vznik v 19. století. Ale není vyloučeno ani jiné období. Jisté je, že patřila zdechovickému panství a sloužila kromě obydlí hajnému také jako zajímavý vjezd od dráhy na zdechovický zámek, protože na delší vzdálenosti se tehdy cestovalo vlakem a zbytek cesty se absolvoval kočárem. Za branou pokračuje zpevněná cesta přes obec Zdechovice až k druhé hájovně Katovně a možná až k ledovcové moréně „Obří postele“. Stavebně se jedná o stavbu zděnou – uvnitř z cihel plných a na vnější straně ze žulových kamenů. Každý návštěvník, pokud přichází od trati, vidí stavbu ze severní strany.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013



1.12.2013 V pátek 15. března 2013 byl při výkopu na čestném nádvoří zámku ve Zdechovicích nalezen cca 2 m pod úrovní dvora zděný objekt. Přivolaní pracovníci Muzea v Hradci Králové pod vedením archeologa Mgr. Bláhy a historik MgA. Fr. Václavík neznámý nález identifi kovali jako opěru zřejmě dvouobloukového kamenného mostu přes obranný příkop do někdejší tvrze ve Zdechovicích. Odhad datování zatím ukazuje na 17. století. Protože při dokumentačních pracích byly nalezeny i dřevěné prvky, může se stát, že jejich prozkoumání v laboratoři určí přesnější datum. Zatím se spekuluje i tom, že kamenný most měl svého dřevěného předchůdce. Na bližší zprávy si ovšem budeme muset ještě počkat možná že až do konce tohoto roku. Připomeňme si také, že v loňském roce byly na fasádě zámku byla objevena renesanční sgrafi tová výzdoba.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013



1.12.2013 Zdechovice nejsou na první pohled nijak zvlášť nápadnou obcí na západním okraji pardubického okresu na hlavní silnici spojující Pardubice s Kutnou Horou. Někdo si možná vybaví, že do roku 1990 obývala místní zámek sovětská vojska, někdo si možná vzpomene na přírodní zajímavost – obří postele u Zdechovic. Nyní to však vypadá, že tato nenápadná obec začíná být poměrně dost významnou vzhledem k archeologickým nálezům zde v posledních měsících nalezeným. Obec Zdechovice totiž získala do svého vlastnictví místní zámek, který právě do roku 1990 obývala sovětská armáda. A v rámci výkopových prací pro zbudování nové kanalizace a inženýrských sítí byly v rámci záchranného archeologického průzkumu objeveny zajímavé nálezy. Mimo jiné byly nalezeny základy barokního mostu, který byl umístěn v místě, kde dříve stával středověký vodní příkop. Jak výzkum pokračoval, podařilo se odkrýt barokní zdivo s pozdější úpravou středověkého příkopu, kdy šlechta, která tu žila snad ve snaze zachovat původní historický ráz sídla, tento 8 metrů široký příkop kamennou zdí zmenšila.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Lřížev LITOMYŠLI, nejvýznamnější památka z předhusitského období.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml