14. 05. 2010 Starší historiografie reprezentovaná historiky Pubičkou a polským Dlugoszem (Cromerius) se domnívala, že obec Ostřetín je zmiňována již v letech 1139, tehdy po jménem Hostín. Vycházeli ze zmínek o výpravě českého knížete Soběslava do Polska, při které zavítal na svůj hrad Chvojno a nechal obnovit poblíž ležící opuštěný hradec Hostín. Proto se oba domnívali, vzhledem ke skutečné blízkosti obce Vysoké Chvojno, že dnešní Ostřetín získal jméno podle Týna pod Hostínem a vznikl před koncem 12. století. Tento názor je již v dnešní době značně zpochybněný a zastaralý.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010
14. 05. 2010 Pardubice si letos připomínají jedno významné výročí. V roce 2010 je to totiž přesně sto let od doby, kdy se o tomto městě na východě Čech začalo psát po celé Evropě.
Od roku 1910 totiž nesou Pardubice díky Ing. Janu Kašparovi označení „kolébka české aviatiky“.
Pardubický rodák Ing. Jan Kašpar totiž na počátku roku 1910 začal se svými vlastními leteckými pokusy. Připomeňme, že Jan Kašpar se narodil 20. 5. 1883 v Pardubicích a již v době studia na pražské technice bylo jeho zálibou létání. Poté pracoval v Německu ve fi rmě Baase & Selve, která vyráběla součásti pro vzducholodě. Po roce se vrátil do Čech, kde pracoval v Mladé Boleslavi u fi rmy Laurin & Klement. Na podzim roku 1909 však začíná chystat stavbu svého letadla, původně na dvoře hotelu Veselka, který tehdy patřil jeho rodičům. V lednu 1910 pak dostal stavební povolení ke stavbě hangáru. Když však byly jeho pokusy se sestrojením vlastního letounu neúspěšné, rozhodl se Kašpar pro nákup stroje Blériot. Rok 1910 byl rokem velmi významným pro českou aviatiku i pro Parduubice, které se tak díky úspěchům svého rodáka stávaly středem pozornosti. Co tedy o pokusech Ing. Kašpara napsal v roce 1910 místní tisk?
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010
22. 02. 2010 Pokračujme v naší procházce po „téměř“ zapomenutých fi rmách Pardubic a pootevřeme skromně okno do jejich historie.
Ve čtyřicátých letech (1944–1949) si Marie Čeřovská (nar. 1910 v H. Týnci) otevřela skromnou živnost, týkající se mandlování prádla, v ulici Malé č. 233 (bytem Jindřišská č. 683). Podnikání se vzdala krátce po převratu v roce 1949 z důvodu blíže nespecifi kované nemoci.1) Firmu se stejným druhem podnikání si otevřela krátce před M. Čeřovskou Růžena Vondroušková (nar. 1887 v Pardubicích). Mandlování prádla provozovala v ul. Teplého č. 1621, bytem ul. Malá č. 233. O pardubických zmrzlinářích a cukrářích jsme již psal ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka,2) proto zde jen na doplnění uvádím Václava Červenku (nar. 1889 v Chroustovicích), který se v letech 1941–1942 zabýval prodejem zmrzliny a cukrovinek v Pardubicích-Karanténa č. 5. Podnikatel stejného jména i příjmení (nar. 1905 v Pardubicích) v letech 1934–1942 prodával uhlí a palivové dříví na Bílém nám. č. 141. Zaměstnával pouze jediného pomocníka, Josefa Parolka (nar. 1904, Okrohlá, Boskovice). 3)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009
09. 02. 2010 O historii olomoucko-pražské železniční dráhy, po které jezdí vlaky již od roku 1845, toho již bylo napsáno mnoho. Jižmzahájení jejího provozu provázelo neštěstí v podobě smrtelnéhomzranění stavitele železnice Ing. Jana Pernera.mVelké železniční neštěstí však postihlo tuto trať nedalekomUherska v prosinci roku 1909: „Dvanáct osob zabito, 18 těžcemzraněno,“ hlásaly titulky v Národních listech 27. prosincemroku 1909. Zpráva dále pokračovala: „V dějinách hrůznýchmželezničních katastrof v našem království, těchto tragédií zaviněnýchmi nezaviněných, nejčernějším písmem zapsána budemstrašná srážka rychlovlaku s vlakem nákladním, udavší se vemstanici Uhersko mezi Pardubicemi a Chocní, na Boží hod vánočnímo půl 10. hodině dopolední… Vyšetřování soudní a železničnímbude trvati delší čas, než se pravá příčina katastrofymzjistí, nemožno tedy dnes již se vší určitostí viníka usvědčit,male přesto dlužno sděliti všeobecné mínění železničních orgánů,mže katastrofu zavinil službu konající dopravní úředník asistentmZeis, a sice opomenutím postavení distančního terče namznamení „Stůj“… V laických kruzích vyslovuje se podezřenímnad tím, že mohla se státi srážka vlaků na dvojkolejné trati. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009
09. 02. 2010 Jméno cestovatele Dr. Emila Holuba (7. 10. 1847– 21. 2. 1902) snad není nutné dlouze představovat. Pokud semchcete o tomto cestovateli, významném holickém rodákovi, ale i o africkém kontinentě dozvědět více, jistě neopomeňte navštívit Památník Dr. Emila Holuba právě v jeho rodišti v Holicích.
„Historie muzea začíná 30. dubna 1966, kdy v akci Z byl postaven kulturní dům a současně s ním budova muzea. Základem sbírek se stala pracovna Dr. Holuba, kterou Holicím odkázala jeho manželka Růžena po své smrti v roce 1958,“ popsala vznik muzea jeho zaměstnankyně Marcela Jeřábková.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009
02. 02. 2010 | Každoročně se koná 6. července pod Kunětickou horou Setkání Jeníčků a Mařenek. Patronem toho letošního setkání byl také jeden Jan, kterým byl herec Jan Přeučil, shodou okolností pardubický rodák. Ten zde spolu se svou partnerkou Evou Hruškovou bavil nejen děti, ale i jejich rodiče a prarodiče při loutkovém představení na náměty Starých pověstí českých. Dovolili jsme si využít příležitosti a herce Jana Přeučila v prostředí překrásného loveckého zámečku proměněného v perníkovou chaloupku uprostřed přírody krátce vyzpovídat.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009
25. 11. 2009 Pokračujeme nadále naší „procházkou“ po málo známých pardubických podnikatelích. Jistě jste si již všimli, kdo četl pozorně předchozí oba díly, že naše cesta po drobných střípcích podnikatelských pardubických aktivit, sleduje systém abecední, a že jsme teprve u písmene B. Čeká nás tedy opravdu předlouhá cesta.
Z válečného roku 1940 je doloženo obuvnictví Antonína Bečičky, stojící v ulici Labské č. 40 (dříve ul. Žitná č. 540). V prvním válečném roce 1939 vedla obchod smíšeným zbožím, prádlem a galanterií Milada Bažantová (roz. Komárková) v ulici Rašínově č. 1444.1)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009
25. 11. 2009 Je tomu již dvacet let, od doby, kdy celá naše republika žila Sametovou revolucí. Ta se nevyhnula ani Pardubicím.
Jak to tehdy před dvaceti lety probíhalo?
Zatímco násilný zásah pořádkových sil proti pokojné demonstraci na pražské Národní třídě 17. listopadu v Praze znamenal reakci obyvatel a zejména studentů téměř okamžitě, v Pardubicích bylo prvním revolučním dnem pondělí 20. listopadu 1989. V tento den se dopoledne sešli pardubičtí disidenti spolu se zaměstnanci pardubického divadla. Odpoledne pak studenti Vysoké školy chemicko-technologické vydali prohlášení o vstupu do týdenní protestní stávky. Večer se pak v divadle konalo shromáždění, na kterém pražští studenti informovali přítomné o tom, jaká je situace na pražských školách a co se vlastně v pátek na Národní třídě přihodilo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009
25. 11. 2009 Jste z Pardubic, máte volnou sobotu a nevíte, kam vyrazit? Jste milovníky odlehlejších, tichých míst, která se nehemží turisty? Pak zajeďte do Semína!
Tato malá, avšak poměrné dlouhá obec (v současné době je délka obce více jak 2 km) leží 5 km severozápadně od Přelouče a zhruba 3 km východně od Kladrub nad Labem. Ves je poprvé doložena roku 1339, kdy ji držel Heřman ze Semína.
Význam Semína vzrostl po roce 1691, kdy zde byl zřízen pivovar. Po jeho zrušeni v roce 1855 bylo stavení změněno v obytnou budovu. A právě v této budově se narodil a do svých jedenácti let žil významný architekt Josef Gočár (nar.13.3.1880) který byl v odborné anketě zvolen nejvýznamnějším architektem 20.stol.Gočárovy stavby najdeme v nedalekých Lázních Bohdaneč, Hradci Králové, Pardubicích nebo Praze. Dalším významným rodákem obce byl archeolog Vincenc V. Chvojka, který se stal jedním ze zakladatelů ukrajinské archeologie.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009
23. 10. 2009 MTIC, víte co to je? Znamená to místní turistické informační centrum. Dnes jen pár slov o jednom z mnoha z nich.
O tom zdechovickém. Proč právě o něm? Třeba proto, že na západě našeho kraje je jediné. Smyslem těchto zařízení obecně je poskytovat informace turistům, ale také sbírat aktuality ze svého – předem stanoveného okolí a poskytovat je formou dálkového přístupu všem. K tomu slouží informační portály např. www.czecot.com, který je prakticky průběžně doplňován a má vazbu na portál druhý, kterým je www.vychodni-cechy.info. Kromě toho zde získáte většinou zdarma spoustu letáků i map z místa i z okolí. K dispozici jsou také placené služby jako např. kopírování černobíle do A3, ověřování listin a podpisů (vidimace a legalizace) a prodej suvenýrů. K dispozici jsou tyto předměty: logopas, dva druhy letních kšiltů s obecním znakem, odznaky obce, výletka (pohlednice se zámkem dříve a nyní), dřevěná turistická známka, čtyři druhy pohlednic, publikace Cestujeme po Čechách – Středočeský a Královéhradecký kraj (Východočeský je zdarma) a mapa kempů. Jako bonus dostanete na přání zdarma razítko infocentra nebo turistické, kterým se Vám potvrdí, že jste dosáhli výškové kóty 228 m nad mořem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
V čísle 2/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Česká Třebová město studánek
Arboretum Žampach
Nedošínský háj
Závěrečná zpráva o průzkumu hrobky Vojtěcha z Pernštejna
Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.
CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.
ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK
ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.
ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.
SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.
SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.