Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19


26. 08. 2010 Výlet se konal za jasného a mrazivého zimního dne, kdy ranní teplota klesla až na -20°C.
Od nádraží v Přelouči jsme se vydali vlevo po zelené turistické značce k hlavní silnici Přelouč-Pardubice, tu jsme přešli a pokračovali po CYKLOSTEZCE č.102 borovým lesíkem zachumelenou a neprošlapanou pěšinou a za podezíravého dohledu motorizované hlídky Městské policie, která neváhala zastavit a nevěřícně nad naším počínáním pokyvovala hlavou. My jsme se nedali ničím odradit a statečně jsme se prodírali téměř půlmetrovou nadílkou čerstvě napadaného a načechraného prašanu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



26. 08. 2010 Již patnáct let v Pardubicích funguje mezinárodní civilní letiště. Po nesmělých začátcích a prvních skromných krůčcích je dnes pardubické letiště významným dopravním uzlem v regionu severovýchodních Čech. Konec konců létání má v Pardubicích dlouhou tradici, jelikož je tomu letos přesně sto let, kdy se Pardubice staly díky ing. Janu Kašparovi kolébkou českého letectví.
V roce 1926 byla pak v Pardubicích založena Masarykova Letecká liga, pardubické letiště vzniká ve třicátých letech minulého století. Významným mezníkem pak byl rok 1953, kdy se pardubické letiště dočkalo betonové dráhy o rozměrech 2500x75 m. Od té doby zde přistávaly snad všechny typy letadel, které naše armáda vlastnila.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



20. 07. 2010 Pokračujme ve sledování jednoho z nejznámějších meziválečných reklamních médií, reklamního letáku a jeho tvarových (velikostních), textových, grafických i barevných mutacích. Z 30. let se zachovalo nejvíce reklamních letáků, které se vztahují k drobným živnostem. Důvodem snad mohly být hospodářské poměry, stížené krizí, kdy se jednotlivé drobné živnosti snaží svým zákazníkům připomínat. V roce 1930 inzeroval v letáku Výhodný nákup módní závod Jan Filip. V roce 1931 se připomínal známý pardubický fotoateliér František Stoklas.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



20. 07. 2010 Dalším se zapomenutých pardubických podnikatelů byl Josef Dudycha (nar. 1901, Vysoké Mýto), který v Pardubicích v ul. Na Hrádku č. 101 vlastnil ve válečném roce 1941 soustružnickou dílnu na dřevo. V archivních pramenech je nejasný záznam o vedení stejné živnosti v Ostřešanech č. 99. V Pardubicích byla firma ohlášena 10. 8. 1941. O činnosti ambulantního obchodu uhlím Marie Dubcové (nar. 1886, Borek, Pardubice) víme jen místo provozování, kterým byly Pardubice- Jesničánky, ul. Skrejšovského č. 1877. Firma pravděpodobně existovala jediný rok, 1939.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



20. 07. 2010 Je tomu již šedesát let, co se v Pardubicích můžete svést městskou hromadnou dopravou. 1. května 1950 totiž na svou trasu vůbec poprvé vyjely dva autobusy Škoda 706 RO Dopravního komunálního podniku města Pardubic. Oba dva autobusy původně zajišťovaly provoz na jediné lince MHD, která jezdila od nemocnice přes dnešní Třídu Míru, okolo starého nádraží do Jesničánek. Oba autobusy zajišťovaly na této lince interval 30 minut. Není však bez zajímavosti, že první autobusová linka začala v Pardubicích jezdit trochu neplánovaně. V dubnu roku 1950 byl totiž založen Dopravní komunální podnik města Pardubic hlavně k tomu, aby vybudoval a poté provozoval síť trolejbusových tratí. Jelikož však poptávka po městské hromadné dopravě byla velká a výstavba trolejbusových tratí se prodlužovala, bylo rozhodnuto, aby na připravovanou trasu trolejbusové linky vyjely autobusy. A tak se v květnu roku 1950 také stalo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



26. 05. 2010 Pod pojmem leták si většina z nás vybaví jednolistovou tiskovinu, menšího formátu, s krátkým naléhavým a aktuálním sdělením, s grafickou výzdobou, mající většinou originální barevné řešení. Letáky prošly dlouhým historickým vývojem, ve kterém nedošlo jen k jejich nekonečné textové variabilitě, ale i změně technické dokonalosti. V mnohém však zůstaly letáky stejné. Informují nás stručně, se snadno zapamatovatelným obsahem, o aktuální změně. A v tomto případě je jedno, jestli se jedná o leták s politickým obsahem, kulturním sportovním či právě průmyslovým. I způsob rozšiřování nebo umisťování zůstal téměř stejný. Drobnou reklamní tiskovinu najdete přilepenou na veřejných prostranstvích, ve výlohách obchodů nebo jej dostanete do schránky. Nejrychlejší je pak ten leták ( zde snad k vysvětlení tohoto českého pojmu - rychle předati informaci ), který dostanete na ulici či v obchodě přímo do ruky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



26. 05. 2010 V naší cestě po "téměř" zapomenutých pardubických firmách budeme pokračovat písmenem D, které sjednocuje opravdu pestrý podnikatelský kolorit, "hlídaný" především obdobím první republiky, s časovými kořeny 19. století a přesahem do pohnutých let válečných a nevyzpytatelných let poválečných. Ing. Vendelín Dvořák, v Pardubicích poměrně známá osobnost (nar. 1878 v Bohulibech, okr. Jílové) provozoval svoji technickou kancelář, podnikatelství vodních staveb, později rozšířené o cihelnu a pilu, v letech 1911-1942. Cihelna a od roku 1913 i pila byly provozovány v Holicích. Ve firmě se exponoval i Josef Komárek a později vnucený správce Antonín Valenta. Z činnosti firmy se zachovaly především výkresy (technická dokumentace, celkem 193 položek). V roce 1937 byla cihelna v Holicích pronajata Stanislavu Půlpánovi, statkáři z Ostřetína. V. Dvořák se výroby zboží cihlářského vzdal. Ve stejném roce však byl provoz cihelny zastaven, pak se cihlárna stala majetkem Cihlářského kartelu v Pardubicích (v letech 1932-1936 se v cihelně také nepracovalo).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



26. 05. 2010 Základní škola ve Zdechovicích (okres Pardubice), která vyučuje žáky 1.–5. ročníku, sídlí v budově postavené cca před 125 lety. Její dnešní kapacita je 50 žáků ve dvou třídách. Půda pod valbovou střechou, využívaná až do r. 2008 ke skladování nepotřebných věcí, se však skoro zázračně proměnila. Dnes zde najdeme keramickou dílnu s elektrickou pecí, dvě podia pro školní vystoupení a hlediště pro diváky, vesměs rodiče žáků. Kromě základního vybavení dřezem v atelieru, toaletami pro dívky a zvlášť pro chlapce, které jsou přístupné z patrové podesty schodiště, je k dispozici úklidová komora i sprcha pro žáky, kteří by práci s keramickou hlínou příliš prožívali.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



14. 05. 2010 Starší historiografie reprezentovaná historiky Pubičkou a polským Dlugoszem (Cromerius) se domnívala, že obec Ostřetín je zmiňována již v letech 1139, tehdy po jménem Hostín. Vycházeli ze zmínek o výpravě českého knížete Soběslava do Polska, při které zavítal na svůj hrad Chvojno a nechal obnovit poblíž ležící opuštěný hradec Hostín. Proto se oba domnívali, vzhledem ke skutečné blízkosti obce Vysoké Chvojno, že dnešní Ostřetín získal jméno podle Týna pod Hostínem a vznikl před koncem 12. století. Tento názor je již v dnešní době značně zpochybněný a zastaralý.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



14. 05. 2010 Pardubice si letos připomínají jedno významné výročí. V roce 2010 je to totiž přesně sto let od doby, kdy se o tomto městě na východě Čech začalo psát po celé Evropě. Od roku 1910 totiž nesou Pardubice díky Ing. Janu Kašparovi označení „kolébka české aviatiky“.
Pardubický rodák Ing. Jan Kašpar totiž na počátku roku 1910 začal se svými vlastními leteckými pokusy. Připomeňme, že Jan Kašpar se narodil 20. 5. 1883 v Pardubicích a již v době studia na pražské technice bylo jeho zálibou létání. Poté pracoval v Německu ve fi rmě Baase & Selve, která vyráběla součásti pro vzducholodě. Po roce se vrátil do Čech, kde pracoval v Mladé Boleslavi u fi rmy Laurin & Klement. Na podzim roku 1909 však začíná chystat stavbu svého letadla, původně na dvoře hotelu Veselka, který tehdy patřil jeho rodičům. V lednu 1910 pak dostal stavební povolení ke stavbě hangáru. Když však byly jeho pokusy se sestrojením vlastního letounu neúspěšné, rozhodl se Kašpar pro nákup stroje Blériot. Rok 1910 byl rokem velmi významným pro českou aviatiku i pro Parduubice, které se tak díky úspěchům svého rodáka stávaly středem pozornosti. Co tedy o pokusech Ing. Kašpara napsal v roce 1910 místní tisk?
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml