Sdružení přátel Pardubického kraje

Bohdanečská radnice v proměnách času


26.06.2017 Radnice stávala v Bohdanči již v 15. století. Kde však stávala, nevíme. Dnešní radnice je situována doprostřed jihovýchodní strany náměstí a vyrostla na místě tří gotických domů. Jejich základy byly odhaleny při archeologickém průzkumu provedeném v letech 2015-16. Spojení domů je již na první pohled patrné z výškově rozdílného položení oken a podlah jednotlivých částí domů.
Stavba radnice byla povolena Janem z Pernštejna v roce 1540 v době činnosti pernštejnské cihelny po druhém požáru Pardubic v roce 1538. Tato cihelna na pravém břehu Labe produkovala své výrobky včetně terakotových ostění po celém Pardubickém panství, jehož byla Bohdaneč součástí. Tehdy postavená renesanční radnice byla jednopatrová s hlavním průčelím do náměstí. Přízemí obsahovalo tři arkády namísto dnešních čtyř. Původní vzhled radnice je patrný z obrazu sv. Floriána v kostele sv. Maří Magraleny. Radnice sloužila nejen pro potřeby správy města, ale v přízemí fungoval také hostinec a pronajímány byly také sklepy, kde byla uskladněna sůl a konopí.

12. dubna roku 1772 postihl Bohdaneč ničivý požár. Za oběť mu padlo 78 domů, fara, věž kostela, pivovar a také radnice, která zůstala po několik dalších let nezakryta střechou. Rozsáhlé opravy budovy radnice byly z rozhodnutí bohdanečského magistrátu a s vrchnostenským souhlasem dle projektu stavitele Jedličky až v dubnu 1783.
Prostor v podloubí radnice byl pronajímán soukeníkům. Cena za místo se stupňovala podle umístění. Prodávat své výrobky mohli soukeníci pouze odpoledne, soukeníci si museli opatřit potřebná prkna jako prodejní stánky. Soukenické krámky stejně jako šenk byly pronajímány na tři roky. Nájemce hostince se musel prokazovat radě města vysvědčením z mravného chování. Mezi jeho povinnosti patřilo podávat pokrmy a nápoje dobré jakosti, nenalévat se sklonem k opilství nebo násilí, vzít do koníren vojenské koně včetně uložení řemení a sedla, přijmout na nocleh do šenkovny, udržovat čistotu hostince a dávat pozor na obecní váhu. Součástí pronájmu byly kromě šenkovny i dvě vedle sebe ležící komory, dva sklepy, velká konírna a část půdy nad radnicí.
Roku 1861 byla v přízemí radnice na místě někdejší váhy pro tržiště zřízena nová šenkovna. Musela však být zakoupena nová decimální váha. V roce 1912 se dočkala budova radnice vodovodu. V témže roce otevřel nájemce hostince Václav Josef Král předzahrádku.
V roce 1925 proběhla rekonstrukce radnice podle akademického sochaře Miloslava Baše, který zrestauroval znak Bohdanče na průčelí. Opraveny byly radniční komíny.
Výbuch semtínské továrny na jaře 1929 způsobil v Bohdanči značné škody. V kasárnách bylo rozbito 200 okenních tabulí, k vytlučení oken došlo i v areálu lázní a velké trhliny utrpěla i radnice. Velké škody napáchala také větrná smršť na začátku července téhož roku. Nejvíce zasaženy byly budovy škol, lázní, kostela, ale i radnice.
Z důvodu snahy o vybudování muzea došlo k úpravě dvou radničních síní pro městské muzeum, které bylo slavnostně otevřeno 3. srpna 1930. V roce 1933 proběhla rekonstrukce budovy radnice. Během ní byl odhalen havarijní stav kleneb v podloubí radnice a množství trhlin v prvním patře. Bylo doporučeno sejmutí všech kleneb, v zasedací místnosti byla vytrhána prkna, klenby byly strženy a opět vyzděny a zdi radnice byly zpevněny železnými tyčemi. Úřadovny radnice byly tak na čas přesunuty do budovy měšťanské školy.
V poválečném období byly opraveny nástěnné malby v obřadní síni. V rámci výmalby kanceláří se je zdarma zavázal opravit syn jejich autora Bohumil Tomášek. Zásadní pro další osud a vzhled budovy byla v roce 1949 výměna původních dubových podlah a dřevěného schodiště za dlažbu a betonové schody.
Od roku 1950 Bohdaneč usilovala vzhledem k vážným statickým poruchám, které vznikly v důsledku poklesu hladiny spodní vody při regulaci Rajské strouhy o generální rekonstrukci budovy radnice. V budově se objevovaly stále častěji trhliny, které se se rozšiřovaly. V roce 1956 byla navíc kvůli závadě ve střeše poničena zatékající vodou malba v obřadní místnosti.
Radnice se stále snažila upozornit na havarijní stav budovy. Státní památkový ústav provedl na podzim roku 1953 na několika místech budovy sádrové nálepky, ty byly po několika letech bez výjimky prasklé. Havarijní stav radnice potvrdila i obhlídka Krajské památkové správy v Pardubicích v roce 1960. Předseda MNV Bohdaneč několikrát upozorňoval nadřízené orgány na to, že poslední větší oprava budovy radnice proběhla před 30-ti lety. Teprve na sklonku 60. let se začínalo vážněji hovořit o možné rekonstrukci. Ta měla být rozdělena do dvou etap. V první etapě mělo dojít ke statickému zajištění objektu, ve druhé pak k obnově historické budovy. Provedena byla také rekonstrukce inženýrských sítí a včetně sociálního zařízení a na střechu byla položena měděná krytina. Rekonstrukce byla dokončena roku 1974.
Nicméně asi rok po jejím dokončení se na budově opět začaly objevovat trhliny, které se vzhledem ke zvyšujícímu se provozu na přilehlé komunikaci stále rozšiřovaly. Na konci 80. let tak došlo k zahájení další rekonstrukce budovy. Ta měla řešit nový vstup do restaurace z podloubí a zřízení venkovní terasy. Při tom však došlo nešťastně k necitlivému odstranění části klenby v prostoru kuchyně a zbořena byla jedna z nosných zdí.
K další rekonstrukci došlo v roce 1997. Jejím cílem bylo odstranit nevhodné zásahy ze 70. let. O rok později byly rekonstruovány kamenné prvky a současně bylo zjištěno napadení půdních prostor dřevokazným hmyzem. V roce 2013 byla měděná střecha nahrazena střechou z pálených červených tašek, které zde byly na počátku 20. století. V roce 2014 dostala budova novou světlejší fasádu, v roce 2016 byla otevřena zrekonstruovaná restaurace. V témže roce byla provedena rekonstrukce předsálí v prvním patře dle návrhu ing. arch. Jana Klimeše. Při ní bylo foyer vybaveno novým osvětlením, tepelnými tělesy, nábytkem a velkým zrcadlem pro svatebčany. Své místo zde našly i vyšívané symboly města, historický znak a nová městská vlajka. V prosinci 2016 byla pro veřejnost otevřena nová historická expozice.
Před zahájením celkové rekonstrukce radniční restaurace v roce 2015 provedlo Východočeské muzeum Pardubice pod budovou radnice záchranný archeologický výzkum. Jednalo s o první významnější archeologickou akci v dané lokalitě. Nálezy zde učiněné pocházely z období od 14. století do současnosti. Nalezeny byly kamnové kachle, zlomky skleněných nádob, ale i zlomky kostí. V rámci průzkumu byly odhaleny zdi a základy původní renesanční budovy radnice, dále pak odpadní jímka nebo studna. Doloženy byly minimálně dva požárové horizonty z 15. a 18. století. Malá část nálezů se stala součástí již zmíněné nové expozice v prvním patře. Literatura: Bohdanečská radnice od Pernštejnů po 21. století, Město Lázně Bohdaneč 2017

GPS souřadnice: 50.0757294N, 15.6802422E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017








Předchozí článek: Obnovená či nová tradice?
Následující článek: Nová vodárenská věž v Bohdanči


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml