Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28


14.06.2022 Jak již bylo zmíněno v předchozím pokračování seriálu o historii Pardubic, tak rok 1960 znamenal výraznou změnu v tom, že došlo k reorganizaci krajského uspořádání republiky a namísto zrušeného Pardubického kraje byl zřízen Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové. Pardubice tak přestaly být krajským městem a staly se „pouze“ městem okresním.
V roce 1960 byl dán do provozu ve své době nejširší čtyřproudý silniční most v Československu, kterým byl most Československo-sovětského přátelství – dnes most Pavla Wonky překlenující labský tok v centru města u zimního stadionu. Most byl postaven z předpjatého betonu, je 170 m dlouhý a 25 metrů široký. Vznikla široká severojižní třída zkracující průjezd Pardubicemi a spojující centrum s pravobřežním sídlištěm, jehož výstavba byla v té době zahájena.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



2.04.2022 Rozsáhlá rekonstrukce téměř sto let starého pláště budovy navržené architektem Ladislavem Machoněm na náměstí Republiky v Pardubicích tehdy pro Oblastní ředitelství pošt a telegrafů je u konce. Obnova stála 29 milionů korun a Pardubický kraj nyní zažádal o kolaudaci. Budovu ve tvaru písmene L, která lemuje bývalé koryto Městské řeky a původní městské hradby, vlastní od roku 2011 Pardubický kraj. Postavena byla v letech 1923-25 ve stylu národního dekorativismu a pro zaměstnance pošt. Za války tu sídlily německé správní a policejní složky. Od roku 1949 tu byly úřady krajské, okresní a městské.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 I ti, kteří nemají rádi dlouhé cestování, mohou letos v Pardubicích nahlédnout do německého Selbu. Toto okresní město ležící v Bavorsku, kousek od česko-německých hranic, totiž pojí s Pardubicemi třicetileté partnerství. A􀣢 toto výročí se obě města rozhodla náležitě oslavit. Rok 2022 je proto v pardubickém kalendáři Bavorským rokem, rokem, během něhož mohou obyvatelé i návštěvníci krajského města nahlédnout ke svým západním sousedům, aniž by museli překonat více než třísetkilometrovou vzdálenost, která Pardubice a Selb dělí. Bavorský rok má podtitul Objevte kouzlo porcelánu, ale nabídne toho mnohem více. Ovšem porcelán, který Selb celosvětově proslavil, bude hrát hlavní roli. Vyráběl a vyrábí se zde od poloviny 19. století, kdy ve městě a okolí vznikaly porcelánky jako houby po dešti. V minulém století pocházela polovina produkce německého porcelánu právě ze Selbu, kde sídlily podniky Hutschenreuther, Rosenthal nebo Heinrich. A porcelán světoznámých značek se v Selbu vyrábí dodnes. Není tedy divu, že mu patřilo i zahájení Bavorského roku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 8. května 1945 skončila druhá světová válka. Jak již bylo řečeno v předchozím vyprávění sděleno, v noci na 8. května opustila Pardubice německá armáda a hned během dne opuštěná kasárna ve městě obsadila československá vojenská posádka. Květnové boje si vyžádaly na Pardubicku životy 62 osob, největší krveprolití v květnových dnech zažily Holice. Od 9. května se začaly objevovat skupiny zajatých Němců, značné počty byly přiváděny i z Chrudimska. Pro nedostatek jiných objektů byli shromažďováni na Letním stadionu. Osvětlení bylo zajištěno refl ektory zapůjčenými z divadla. 18.května byli němečtí zajatci předáni Rudé armádě. Bylo to více než 10 tisíc zajatců. V Polabinách bylo shromážděno na 3 tisíce koní. 10. května 1945 se v divadle oslavovalo osvobození pásmem českých básníků, které uspořádal a slovem provázel JUDr. Karel Krpata.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Původně v Praze byla vytvořena Protiletecká ochranná policie – Luftschutzpolizei – LS. Jednalo se o složku, která se podílela na záchranných pracech po náletech. Příslušníky byli mladí muži většinou z bývalé fi nanční stráže, dále totálně nasazení živnostníci, zedníci, tesaři, ale také studenti ze zavřených škol. LS byla vytvořena v roce 1943 a měla sídlo v Praze. Po prvním náletu na Pardubice 22. července 1944 byla část LS přeložena do Pardubic. Její příslušníci byli ubytováni byli v kasárnách v areálu Zámečku, kde byla v roce 1942 jednotka Schupo. Po prvním náletu pracovali na odklízení trosek. K jejich největšímu nasazení došlo po druhém náletu. Vyhlášení poplachu při srpnovém náletu je zastihlo v kasárnách. V době náletu byli v krytu, jen ve věži Zámečku byla hlídka. Po náletu je nákladní auta rozvezla na postižená místa. Zasahovali ve Fantovce, kde obětavě prováděli hašení požáru. V Jugmannově ulici dostaly dva domy přímý zásah. Pod domy byli zasypaní lidé ve sklepích. Četa se do sklepů probourala ze sousedních domů. Odtud vyprostili 4 mrtvé. V druhém domě byla zasypaná žena s dítětem, vyprostila je četa německých ženistů. Ve dvoře musel německý pyrotechnik zneškodnit nevybuchlou pumu. V březnu 1945 bylo 22 příslušníků LS odvezeno do Německého Brodu na stavbu tunelu. V dubnu se členové rozutekli a někteří se zúčastnili Pražského povstání.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Dne 12. ledna připomínají každý rok historici i pamětníci seskok parašutistů z výsadku Silver A na území Protektorátu Čechy a Morava. Jejich úkolem bylo zajištění radiového spojení s Londýnem. Vysílačka Libuše se poprvé ozvala o tři dny později. Její odhalení ovšem bylo jen otázkou času. Na počest všech obětí a zmařených životů při následných nacistických represích v Ležákách a na Pardubicku bylo zapáleno tento den u pomníku v památníku Zámeček v Pardubicích 194 svíček. „Tato akce jde přesně s fi lozofi í, kterou se vydal Památník Zámeček při své modernizaci a rekonstrukci, kdy byly symbolicky odstraněny bariéry v podobě oplocení a toto téměř zapomenuté místo se otevřelo veřejnosti
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Na tomto místě chceme prezentovat zajímavou sbírku historických motorových vozů, která se nachází v􀣢Pardubicích. Možná strojí trochu stranou zájmu, protože se nejedná o parní lokomotivu. Ale tato vozidla hrála důležitou roli v dobách, kdy se ještě nerušily tratě, ale hledala cesta levnějšího a efektivnějšího provozu. Pardubický spolek historie železniční dopravy se􀣢tomuto odvětví železniční historie věnuje od svého vzniku v roce 1990. Nyní spolek nebo jeho členové vlastní celkem desítku takovýchto vozidel. Některé z􀣢 nich jsou unikáty nejen v republikovém, ale i evropském měřítku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



18.12.2021 Šlechtická sídla na Pardubicku především s ohledem na větší počet pseudohistorických sídel šlechty a dalších privilegovaných vrstev společnosti vzniklých hlavně na sklonku 19. století, což je typické pro tento region. Na specifický vývoj šlechtických sídel v tomto regionu mělo vliv několik pro sledované území typických geografických a historických záležitostí.
Pro geografické podmínky tohoto území je charakteristické, že téměř celé sledované území náleží oblasti tabulí a chybí zde pahorkatiny a horské oblasti. Většinu tohoto území vyplňuje Východolabská tabule (prům. nadm. výška 251, 5 m), resp její část Pardubická kotlina (prům. nadm. výška 283, 3 m), pouze do jejího severovýchodního okraje zasahuje Orlická tabule.
Tyto přírodní podmínky vedly ke staršímu osídlení oblasti již od pravěku a vytvořilo se zde i silné slovanské osídlení.S tímto nejstarším osídlením snad souvisí vznik hradiště v místech dnešního Starého Hradiště. O tom hradišti usuzujeme na základě toponyma, ale soustavné archeologické výzkumy zde zatím neproběhly.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Na okraji vsi Břehy u města Přelouče na vyvýšenině se vypíná mohutná budova, která upoutává pozornost účastníků provozu na přiléhající pozemní komunikaci nostalgickou fasádou a zvláště proskleným exteriérovým výtahem. Objekt prochází více jak desetiletou rekonstrukcí, kterou organizuje obec Břehy. V budově vznikají přednáškové a výstavní sály, po staletí ale sloužila ke zpracování obilnin. Nejstarší dějiny mlýna jsou ovšem nejednoznačné.
Mezi badatelsky lukrativní odvětví se řadí mlynářství, prokázání prvopočátků středověkých a raně novověkých stavení, zvláště venkovských, se ale řadí ke stěžejní problematice. Ve vesnici Břehy je prokazatelně nejstarším objektem mlýn, jeho známá historie souvisí se správou rozsáhlého pardubického panství mocným rodem Pernštejnů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 15. března 1939 byla středa. Toho dne bylo zimní nevlídné počasí. Ráno 15. března byly i Pardubice pokryty vrstvou mokrého sněhu. Chvíli poté, co odbyla na Zelené bráně devátá hodina, přijel do města první nacistický tank, který projel Zelenou bránou a dojel až k hlavní poště na Wilsonově třídě, kde zastavil. Poté přijížděla od Hradce Králové další vojenská vozidla. Československá armáda zůstala podle rozkazu v kasárnách, kde čekala na své odzbrojení. Do 10 hodin bylo volné prostranství Smetanova náměstí (dnes nám. Republiky) přeplněno německými motorovými vozidly. Byl to motorizovaný přezvědný oddíl 28. divize. Jednalo se o dobře ozbrojené vojáky na motocyklech se sajdkárou, po třech na jednom stroji, v pláštěnkách a s přilbami na hlavách. Dle svědectví byli po cestě promrzlí a mnozí se střásli zimou. Mezi okupačními vojáky, kteří dorazili do Pardubic nechyběli ani ti na jízdních kolech, nechyběly však ani obrněné vozy s pásy či nákladní auta.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml