Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19


3.09.2011 Kdysi zámecký příkop sloužící k obraně zámku před nepřítelem, poté bažina, která byla postupně přeměněna v botanický park a zanedlouho v unikátní výstaviště, které zviditelnilo Pardubice jako žádná jiná akce v minulosti.
Dnes sice množstvím různých dřevin unikátní, ale nevalnou údržbou také zanedbaný park. Řeč je o Tyršových sadech v centru Pardubic. Tomuto prostoru, jakýmsi „zeleným plícím města“ bohužel hrozí naprostá devastace a ničení všeho, co bylo v první polovině 20. století vybudováno a laxním přístupem zanedbáváno a neudržováno.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2011



08. 05. 2011 Sledujme další střípky osudů pardubických podnikatelů, jejíž jména dosud nebyla publikována, která však přesto právem patří do pestré škály pardubických živností. Tvoří vedle známých a velkých firem, jejichž věhlas přesáhl mnohdy nejen rámec regionální ale i hranice, obraz pardubických podnikatelských aktivit především v období meziválečném s krátkodobými přesahy jak do století předcházejícího, tak do období válečného či krátkodobě poválečného. Bohumír Doležal (nar. 1889, Kozojedy) vlastnil krátkodobě v letech 1941-1942 pekařství v ulici K Blahobytu č. 1590. Dříve zde podnikal Antonín Rybička (nar. 1885, Skuteč), Rašínova č. 1590. Doležal zavedl parní a strojní pekárnu. A. Rybička v roce 1941 předal z důvodu blíže nespecifikované nemoci živnost Doležalovi. B. Doležal se vyučil "pekařině" ve Františkové u Liberce. Vedl pekařství v Horním Růžodole do 30. 7. 1940, později v Doubravicích u Turnova.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2010



08. 05. 2011 Obec Zdechovice, nacházející se při hlavní silnice z Přelouče na Kutnou Horu, připravila pro své návštěvníky zajímavý turistický okruh, jehož trasa sice není vyznačena v terénu, ale pokud si návštěvníci vyzvednou v místním informačním centru připravený leták, naleznou v něm podrobnou mapku se zakreslenou trasou. Začátek trasy je u hradní brány na kočárovou cestu, která je zároveň vstupní bránou na této zážitkové stezce. Projít si můžete celou kočárovou cestu, občerstvit se můžete u "zrcadlové studánky, kam jen laně chodí pít", trasa dále pokračuje podél Zdehovického rybníka a dále i okolo dominanty obce kostela sv. Petra a Pavla. Trasa zavede návštěvníky také k bývalé panské hospodě Matěje - kováře ze 16. století, která leží na Trstenické stezce, tudíž v minulosti sloužila také formanům.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2010



08. 05. 2011 Byl jsem požádán, abych pro Klub přátel Pardubicka shromáždil materiály o sušárně čekanky v Chotči. Pokud by byl tento příspěvek zveřejněn, je mou povinností také uvést práce, ze kterých jsem vycházel. Protože se mnohde rozcházím s dosud známými údaji, lze předpokládat, že se ozve někdo, kdo ode mne bude žádat zdůvodnění. Zde jsem si ho připravil. Když už se tím zabývám, uvedu tu také poznatky, které jsem nepoužil a byla by škoda je nezaznamenat. Já z Chotče pocházím, když však byla sušárna zrušena, bylo mi teprve osm let. Prostudoval jsem proto níže zmiňované zápisy a tisky, z kterých jsem se mnohé dozvěděl. Na druhou stranu tam jsou někdy uváděny chybné, nebo neúplné informace, což mě zpočátku vedlo k špatným závěrům.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2010



16. 11. 2010 Ostřetínská škola má svou bohatou historii s počátkem již roku 1776. Přesto si dovolím začít s popisem jejího prvorepublikového osudu od počátku 20. století. Tenkrát v roce 1902 totiž nastoupil do funkce nový správce zdejší školy-řídící učitel Václav Vosyka. Za jeho působení se školní budova dočkala některých nutných stavebních úprav. Již o prázdninách roku 1903 nechala školní rada celou budovu školy natřít i s okapy, byla provedena oprava pumpy, vyčištěna studna a snesena dlažba z půdy nad třetí třídou, která příliš tížila strop a hrozila zborcením. Dále se opravilo WC, střecha nad kůlnou, ve třídách se zavedly větráky a do 3. třídy byly zakoupeny nové lavice. V okolí školy došlo k opravě a rozšíření plotů kolem zahrad, na nichž se poté pěstovala zelenina a květiny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V našem dlouhém seriálu na cestě po méně známých pardubických firmách pokračujme příznačně podnikatelem Josefem Dlouhým (nar. 1902, Zdechovice), který vlastnil obchod bílým pečivem a uzeninami (párky a vuřty) v ul. Štefánikově č. 565 krátce v poválečných letech, přibližně od roku 1946 do roku 1948. J. Dlouhý pracoval 16 let jako školník státní průmyslové školy v Pardubicích, než se rozhodl pro soukromé podnikání. Jako důvod uvedl, že žáci měli o přestávkách daleko k nejbližšímu řezníkovi, který sídlil až v Havlíčkově ul., proto by mohl prodávat svačiny přímo žákům ve škole. Marta Dlohožková (nar. 1091, Žďárec u Vys. Mýta) vedla v letech 1939-1946 obchod smíšeným zbožím v Ráji č. 1648 (bytem K závodišti č. 1278). Živnost převzala po M. Novotné.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V roce 1923 byla vytištěna vícestránková brožura, zvoucí na Předvánoční trh do Pardubic (roz 23 x 15,5 cm), pouze barevné desky, uprostřed barevný vánoční los firmy Otto Resch ("Nekupujte bezcenných cizích losů!"). Na začátku brožury je úvod a průvodce po Pardubicích, který napsal F.K. Potěšil. Vzácně se můžeme z brožury dočíst i kdo brožuru financoval, Družstvo na pořádání tržních výstav živnostenských, spol. s r.o. v Pardubicích. Brožura je neobvykle bohatá na počet reklam. Ke graficky nejzdařilejším patří např. M. Kovařová, dámské klobouky (obrázek dívky v secesním klobouku), Jan Svoboda , I. pardubická továrna na kopyta (velmi ozdobný secesní rámeček), K. Šilhavý, slévárna, zvonárna (v reklamě kombinovaná fotografie výrobku a obrázku, v pardubické reklamě ve 20. let ještě tato kombinace nebyla příliš častá), Olga Ripková, pláště, kostýmy a toalety (dívka s vlasy, ozdobenými květinami v secesním duchu) a František Červenka, chemická čistírna a barvírna (dívka s bohatě upravenými vlasy, kolem květiny jak secesní motiv, tato reklama se nikdy neobjevila v novinách, kde firma F. Červenka jinak velmi hojně inzerovala). Brožuru vytiskla Otto a Růžička.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



16. 11. 2010 V těchto dnech uplyne 50 let od události, která se mnohým nesmazatelně zapsala do paměti. 14. listopadu roku 1960 bylo pondělí. Denní tisk tehdy přinesl mimo jiné informace o tom, že okres Pardubice splnil výkup cukrovky na 100 procent nebo, že hokejisté pardubické Tesly zdolali Duklu Jihlava 3:1. V tento den bylo pošmourno a mlhavo.
Odpoledne, tak jako každý jiný všední den cestuje, na deset tisíc lidí z práce ve směru z Hradce Králové do Pardubic a naopak. Mnozí z královéhradeckého nádraží nedojíždějí do Pardubic dlouho. Teprve několik měsíců poté, co sem v rámci změny územněsprávního členění přešli do Hradce Králové z pardubického Krajského národního výboru. Místní rozhlas na nádraží oznamuje zpoždění vlaku. Nakonec přeci jen k nástupišti přijíždí parní osobní vlak od Turnova. Světlo svítí jen v prvním vagonu. Spěchají do něj ti, kteří si chtějí cestu do Pardubic ukrátit čtením novin či časopisů. Nikoho tehdy ani nenapadá, že rozhodnutí spokojit se se zadními neosvětlenými vagony znamená pro mnohé záchranu života a zdraví...
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



20. 10. 2010 Do období protektorátu spadá významné výročí Pardubic - 600 let od první zmínky o Pardubicích jako městě, alespoň tak uvádí závěť Arnošta z Hostýně, v níž odkazuje svým potomkům "v Pardubicích tvrz (hrad), s městem novým a vesnicemi"... (citováno z knihy F. Šebek a kol.: Dějiny Pardubic, I. díl, str. 49)
Je zcela samozřejmé, že výročí Pardubáci využili k pořádání velkého množství (především kulturních a tělovýchovných) akcí. Vždyť k oslavám jubilea mělo vlastně dojít v historii poprvé! Článek ve Východočeském kraji ze 17. 5. 1940 vypočítává, proč 100, 200 … ani 500 let svého povýšení město neoslavovalo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



26. 08. 2010 Do redakce jsme dostali vzpomínky z května roku 1945 pana Jiřího Havlíčka z pardubické čtvrti Svítkov. Konec války tehdy viděl očima devítiletého chlapce. Své vzpomínky sepsal nyní po 65-ti letech a i přes to, že je tak velký časový úsek mezi osobním prožitkem a zaznamenáním vzpomínek a některá fakta ve vzpomínkách mohla být oproti skutečnosti zkreslená či nepřesná, rozhodli jsme se ve zkrácené podobě tyto vzpomínky uveřejnit. Laskavé čtenáře prosíme a zejména pamětníky prosíme o doplnění či upřesnění některých údajů.
Redakce
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml