Sdružení přátel Pardubického kraje

Busta prezidenta Masaryka v Nemošicích na okraji Pardubic


26.01.2019 Nedaleko jižního okraje Pardubic se rozkládá obec Nemošice. Před místní školní budovou se nachází na první pohled nenápadná připomínka na prvního československého prezidenta. Dílo akademického sochaře Španiela z roku 1936 má velmi zajímavou a pohnutou historii, během které bylo několikrát odstraněno. Definitivně se na své místo vrátilo až v roce 1990.
Na vybudování pomníku prezidentu osvoboditeli se vedle obce Nemošice podílely i všechny místní kulturní a sportovní spolky, nemošická osvětová komise i školská rada. Za tvůrce busty byl vybrán akademický sochař profesor Otakar Španiel a patronát nad tímto uměleckým dílem převzal okresní hejtman J. Kuchař.

Slavnostní odhalení připadlo na počátek července roku 1936 a bylo místními pojato velkolepě. Před školou se shromáždila většina obyvatel obce, zástupci nemošické Dělnické tělovýchovné jednoty, hasičů, národní gardy, legionářů či představitelů politické správy a okresní osvětové komise. Hlavní slovo a také čest odhalit umělecké dílo připadla J. Janáčkovi, zástupci osvětové komise, který v projevu k početnému davu vyzdvihl zásluhy prezidenta Masaryka při budování samostatného státu. Následovalo vystoupení předsedy místní školské rady Jana Tichého, který byl hlavním iniciátorem vybudování busty, a starosty obce Josefa Hrstky. Po skončení slavnosti byly T. G. Masarykovi i prezidentu Benešovi zaslány pozdravné telegramy. Nevšední událost pokračovala průvodem do obecního parku, kde byl uspořádán koncert, vystoupení DTJ a podařené odpoledne zakončilo zapálení hranice ke každoroční připomínce upálení Jana Husa.
V dalších letech se u pomníku konaly slavnosti spojené s významnými daty naší historie. Ve školní kronice se zachoval také záznam o spontánní reakci nemošických obyvatel na zprávu o úmrtí prezidenta osvoboditele či na jeho pohřeb. Oba zápisy si zaslouží citaci: „Dne 14. září 1937 v časných hodinách ranních roznesla se po celé republice zdrcující zpráva, že dotlouklo šlechetné srdce milovaného presidenta. […] Jakmile se neblahá zpráva roznesla po zdejší obci, přinášely školní děti prosté kytice a kladly je na podstavec pomníku před školou. Dospělí pak přihlíželi se slzami v očích, jak děti prokazují poslední poctu milovanému presidentovi.“ V den prezidentova pohřbu následoval tento zápis: „Mládež školní a občanstvo nemošické shromáždilo se u školy před pomníkem, u kterého stála hasičská a skautská stráž. Pomník ozdoben byl věnci. […] Před zahájením pohřbu zapěna státní hymna a dívky přednesly báseň „Bílý sokol“ a „Odešel nám“. Vzápětí zazněly z rozhlasu smuteční fanfáry, načež pan president Dr. Edvard Beneš pronesl pohřební řeč nad rakví presidenta osvoboditele. Občanstvo zdejší sledovalo pak průběh pohřbu, vysílaný rozhlasem, až do konce.“
Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava dorazil i do Nemošic příkaz odstranit památku na zakladatele samostatného Československa. Busta byla sejmuta z podstavce na konci června roku 1940 a uložena do školního kabinetu. Bohužel v průběhu dalších válečných let bylo umělecké dílo posláno k roztavení.
Po skončení druhé světové války se také v Nemošicích národní výbor rozhodl pomník obnovit. Podle záznamů v obecní kronice uspořádal veřejnou sbírku, ve které se vybralo více než 2 200 Kčs. Zároveň měl být do základů staronového pomníku uložen pamětní spis, který byl v roce 1919 uložen pod tzv. lípu svobody, kde však vydržel pouze do roku 1930, ve kterém lípa uschla. Výrazně se na obnovení památky na prezidenta Masaryka podílelo i osazenstvo školy. U příležitosti výročí jeho nedožitých 97. narozenin byla uspořádána veřejná besídka za účasti žáků školy, místního oddílu Junáků a DTJ. Součástí byl i poutavý živý obraz či jednoaktová hra z pera místních pedagogů. Peněžní sbírka, která celou besídku doprovázela, vynesla dalších téměř dva a půl tisíce korun. Nejen díky tomu se tak mohlo přistoupit ke znovuodhalení busty, které bylo symbolicky naplánováno na 28. října roku 1947. Již od jara předchozího roku byl na původním místě vztyčen žulový pilíř. Samotná busta musela být po dohodě se sochařem Španielem odlita znovu. Štěstím bylo, že se v pražském ateliéru zmíněného umělce zachoval model, podle kterého se dala busta vytvořit. Nový odlitek byl do nemošické školy dopraven počátkem října a 27. října upevněn na připravený podstavec. Slavnostní odhalení proběhlo za účasti osazenstva školy, představitelů obce a velké části nemošických obyvatel. Ve školní kronice nemošické školy se zachoval i rozpis nákladů na obnovu pomníku, které činily více než třicet tisíc korun.
V následujícím období se osud pomníku shodoval se smutným vývojem v celém Československu. Poslední slavnost u památníku proběhla počátkem března roku 1948, aby se pomalu a jistě nový režim od památky zakladatele demokratického státu odklonil. Na konci padesátých let byla busta potají odstraněna, aby se na své místo na krátký čas vrátila v roce 1968. Následkem příchodu normalizačního období došlo k jejímu dalšímu odstranění. Definitivně se umělecké dílo připomínající prvního prezidenta našeho státu před nemošickou školou objevilo na podzim roku 1990.

GPS souřadnice: 50.0112697N, 15.7964811E

Autor: PhDr. Michal Benda
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018






Předchozí článek: Opukové rezervace v Pardubickém kraji
Následující článek: Srpen 1968 v Pardubicích


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Lřížev LITOMYŠLI, nejvýznamnější památka z předhusitského období.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml