Sdružení přátel Pardubického kraje

500 let od vybudování pernštejnského Pardubického panství

Foto autor

4.06.2018 V letošním roce tomu je 500 let od doby, kdy bylo panem Vilémem z Pernštejna v podstatě vybudováno Pardubické panství (viz tabulka). Roku 1490, král Vladislav II. uděluje Vilémovi z Pernštejna úrad nejvyššího hofmistra království českého a právo na výplatu panství Hluboká a panství Kunětická hora. Byla to odměna za vydatnou finanční pomoc králi při jeho zvolení za krále v Uhrách. Úřad nejvyššího hofmistra byl nejlépe placeným úradem. Nejvyšší hofmistr pobíral 1000 kop grošů českých. 1 kopa = 60 grošů - za tuto sumu jste mohli koupit 2 sudy piva. Východočeské panství Kunětická hora bylo zástavním majetkem bývalých klášterů v Opatovicích n. L. a v Sezemicích. Jeho cena byla tedy pro pana Viléma nižší než cena tržní. Bylo to ovšem do značné míry problematické dominium.

Území v labské nivě plné močálů mezi Opatovicemi n. L. a Přeloučí sužovaly pravidelné záplavy ve velkém rozsahu. To se podstatně změnilo teprve po vybudování velké rybniční soustavy za Pernštejnů (více než 230 rybníků). Tehdy Vilém z Pernštejna chytře navázal na předchozí dílo, započaté opatovickými mnichy. Pan Vilém dobře věděl, že čistý výnos ze stejné plochy rybníka a pole je mnohem větší u rybníka. Rušením podmáčených polí též získával potřebnou pracovní kapacitu pro obrovské práce na vodních dílech. Značné množství ryb se vyváželo do Prahy, kde bylo žádáno a dobře placeno. Rybniční hospodářství tak brzy představovalo 50-70% příjmů vrchnostenské pokladny. Dnes největším dochovaným rybníkem z pernštejnské rybniční soustavy je Bohdanečský rybník. Soustava rybníků Bohdanečského a Matky je Národní přírodní rezervací a nejvýznamnější ornitologickou lokalitou Pardubicka. Technicky velice náročná byla realizace Opatovického kanálu, který sloužil k napájení rybníků a pohonu mnoha vodních mlýnů. Dnes nemelou mouku, ale vyrábějí levnou elektřinu. Kanál je dlouhý více jak 32 km, odbočuje z Labe v Opatovicích nad Labem a do Labe se vlévá u Semína. Má minimální spád a je navržen s velkým citem pro krajinu, kterou nenarušuje, ale naopak vhodně dotváří. Kanál je technickou památkou. Jedním z dalších náročných (finančně i technicky) vodních děl je kanál Halda. Odbočuje z Loučné u Sezemic. Kanál kdysi zásoboval životně důležitou kvalitní čistou vodou městské centrum dominia Pardubice - mimoúrovňově akvaduktem křižoval Chrudimku. Když roku 1521 pan Vilém umírá je panství v plném rozkvětu. Jeho potomci je dokáží udržet a obnovovat požáry zničená města dalších 40 let. Tato města mají rovněž bohatou pernštejnskou historii a zasloužily by si samostatnou zprávu. V Polabí se jedná především o Pardubice, Sezemice, Přelouč Bohdaneč, Dašice a Holice. Doporučuji proto nahlédnout do níže vybrané literatury. Od počátku padesátých let se bratři Jaroslav, Vratislav a Vojtěch z Pernštejna začínají dostávat do hluboké finanční krize. Platí za své velkorysé budovatelské dílo i reprezentaci v Praze, Brně a Vídni. Úcastní se cest Habsburků do Španelska. Roku 1560 umírá Jaroslav z Pernštejna a dominium je převedeno do vlastnictví panovnické rodiny. Majitelem se stává Ferdinand I. V rámci komorních panství Pardubické panství hraje nadále klíčovou roli. Panství má být ovšem hlavně určeno pro následníka Maxmiliána II. i když zlaté období nádherných Pernštejnů má už za sebou.

Autor: Ing.arch.Vladimír Rozehnal
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018


Foto autor




Předchozí článek: Kamenné studánky – 2. část
Následující článek: Střední průmyslová škola elektrotechnická v Pardubicích


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml