|
| |
|
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27  06. 08. 2007 Slovo "Zámeček" ve spojení s Pardubicemi a heydrichiádou vešlo do vědomí lidí jako zlověstné označení místa, na kterém vrcholilo nacistické běsnění.
Jak přišlo toto gestapácké popraviště k tak idylickému pojmenování? Roku 1884 zakoupil hrabě Jiří Larisch-Mönnich zalesněný pozemek na východním okraji Pardubic v katastru obce Pardubičky. Na něm uprostřed borového lesa nechal zbudovat honosnou vilu dle návrhu architekta Františka Schmoranze. Rozsáhlý pozemek nechal oplotit, vybudoval zde rozsáhlé konírny, kde choval na padesát koní. Zámeček ožíval zejména v období parforsních honů a Velké pardubické. Hrabě Larisch pak roku 1897 vilu prodal hraběti Alfonsu Henckelovi. Výstavná budova uprostřed lesa byla častým místem setkání šlechty a pardubickými občany byla nazývána panským sídlem, zámečkem. Označení "Zámeček" se vžilo a stalo se oficiálním.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007  06. 08. 2007
Táňa Hladěnová
V roce 1941 jsou Čechy již dva roky okupovány Německem. Vrchním zástupcem německé moci v protektorátu byl zastupující říšský protektor. Od začátku okupace jím byl postarší diplomat Konstantin von Neurath. O jeho odvolání se obyvatelstvo dozvědělo 27. září 1941, kdy o tom přinesly zprávu noviny. Hitler donutil stárnoucího a nerozhodného protektora, aby se vzdal své funkce, a aby požádal o propuštění ze zdravotních důvodů. Příčinou k tomuto kroku se stala údajná protekto-rova měkkost a neschopnost s konečnou platností zlikvidovat český odboj.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007  16. 05. 2007 Zřizování špitálů spadá do doby středověku. Z počátku se jednalo o instituce církevní povahy. Špitály se vyvinuly z útulků pro pocestné a poutníky. Byly útočištěm nejen pro nemocné, ale i pro chudé, sirotky apod. Od 12. století začaly být zřizovány z iniciativy měšťanů, panovníků a šlechticů. Péče o chovance v této době spočívala v poskytnutí oděvu, přístřeší a stravy. Špitály se snažily v rámci tehdejších znalostí poskytnout nemocným péči i po odborné stránce, jednalo se především o obvazování ran, dávání obkladů. O počtu chovanců ve špitálu vždy rozhodoval jeho zakladatel, ten určoval i komu má špitál poskytovat péči a v jakém rozsahu.1
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  27. 04. 2007 Ptačí oblast Komárov byla zřízena nařízením vlády k 31.12.2004. Nachází se v zemědělské krajině v úrodném Polabí. Stromy a keře jsou soustředěny pouze do několika remízků a sporadicky doprovázejí kanály, vodní toky a komunikace. Vysoká hladina spodní vody a voda z letních monzunových dešťů v některých letech znemožní provést podzimní zemědělské práce. Taková místa jsou spolu s porosty ostřic ve vlhčích částech pro ptáky velmi přitažlivá.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  27. 04. 2007 Rekonstrukce pardubického zámku probíhá řadu let a v následujících dvou letech by se mohla opět výrazně posunout kupředu.
Generální obnova zámku začala až když se v roce 1977 zřítila část stropů druhého patra paláce. Oprava se však vlekla a objekt chátral dál. Muzeum, které v budově zámku sídlí, bylo na více jak 15 let pro veřejnost uzavřeno. Obrat nastal až od roku 1994, kdy Východočeské mu-zeum Pardubice převzalo správu zámku a podařilo se mu jeho obnovu urychlit.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  27. 02. 2007 Nedávno byly v parku u radnice v Lázních Bohdaneč nainstalovány sluneční hodiny.
Doplnily tak 15 zastavení naučné stezky Gočárův okruh, pojmenované po významném architektovi, který ve městě působil začátkem 20. století.
Zhruba 5 km dlouhá vycházková trasa městem i volnou krajinou nabízí návštěvníkům možnost seznámit se
s pozoruhodnými místy a stavbami Lázní Bohdanče a okolí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  21. 02. 2007 Za Spytovicemi v okrese Pardubice na lhotecké křižovatce stojí v malém lesíku kulatý nabílený sloup. Často mluvím s lidmi, a nedávno na to přišla řeč a já zjistil, co to je. Napadlo mě, sloup vyfotit a napsat těchto pár řádek.
Ležíme totiž na staré Trstenické zemské stezce, daleko později na císařské silnici z Kutné Hory do Přelouče a formani měli taky své dopravní značení. To naše je milník, na kterém v nice na vršku bylo napsáno "kudy cestička" a jak daleko. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  05. 02. 2007 Stálá expozice České sklo,otevřená na podzim roku 2000, je zhodnocením více než čtyřicet let trvajícího úsilí o shromáždění sbírky českého historického a zvláště tzv. ateliérového skla, majícího charakter origi-nálního uměleckého díla, plastiky či objektu. Je instalována v největším sále renesančního zámku v Pardubicích na rozloze cca téměř 500 m2 a představuje veřejnosti více než 690 exponátů ve vitrínách, ale i volně galerijně instalované plastiky na podstavcích.
Obdobně jako struktura celé sbírky, je i stálá expozice rozdělena na dvě části.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  28. 11. 2006 Budova vodárny byla postavena v roce 1871 při budování tratě z Rosic nad Labem do Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu. Stavební povolení pro výstavbu objektů v Rosicích n.L. bylo vydáno 19.4.1870. Tehdy se také začalo s výstavbou vlastní stanice na dnešním místě. Původní trať vedla přes Rosice více západním směrem a při otevření nové stanice byla zcela opuštěna. Povolení k provozu bylo uděleno 29.5.1871 a slavnostně byla trať otevřena 1.6.1871. Přestože trať již sloužila svému účelu, nebyla vodárna stále funkční. Vázly dodávky strojního zařízení. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006  06. 11. 2006 Ve Svinčanech mají jeden zvon z roku 1591, který unikl válečným rekvizicím v letech 1917 a 1942. Války a požáry byly vždy velkým nebezpečím pro zvony. Nebylo proto divu, že se lidé snažili spolu s jiným majetkem uschovat před blížícím se válečným přívalem někdy i zvony. Ve Svinčanech tomu nebylo jinak. Když se před dávnými časy valilo do kraje nepřátelské vojsko, zakopali svůj zvon do měkké bažinaté půdy pod tvrzí, která stála poblíž jejich kostela. Zvon vpád a drancování přečkal v zemi, ale vesničané byli vyvražděni nebo uprchli a již se nevrátili. Po válce nebylo nikoho, kdo by zvon vykopal a vrátil na jeho místo. Uplynuly věky a zvon čekal na svého nálezce. Až jednou se do bažinaté půdy poblíž kostela zatoulala divoká svině. V těch místech zaryla do země tak hluboko, až narazila na pramen. Jáma se zatopila vodou a na jejím dně se objevil napolo odkrytý starý zvon. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
