Sdružení přátel Pardubického kraje

Navštivte Perníkovou chaloupku

Foto: Luděk Šorm

11. 01. 2008 Vlastivědné listy Pardubického kraje se sice na svých stránkách věnují především památkám Pardubického kraje, ale tentokrát jsme udělali výjimku a zveme vás k návštěvě "sousedního" Perníkového hejtmanství.
Pokud máte rádi pohádky anebo pokud rádi mlsáte, je hejtmanství, které se nachází pod hradem Kunětická hora, tím pravým místem k návštěvě. Stačí odbočit ze silnice spojující Ráby a Němčice do hlubokého lesa, po chvíli spatříte světýlko, které vás přivede až na mýtinu, kde stojí Perníková chaloupka. Ta je sídlem nejen Ježibaby, ale také celého Perníkového hejtmanství.
Pravdou však je, že ona chaloupka není tak úplně z perníku, ale je to vlastně lovecký zámeček z roku 1882, který nechal postavit baron Richard Drasche z Wartinberka. Dnes zde sídlí Muzeum perníku a pohádek spolu s informačním centrem Děda Vševěda. To vše pro-vozuje se svou rodinou pan Luděk Šorm. "Obraz osobnosti barona Drascheho je bohužel zkreslený cílenou kampaní. Hodně se mu zazlívalo, že na Kunětické hoře lámal kámen. Já si myslím, že to byla cílená kampaň, protože před vznikem republiky byly silné protivídeňské nálady a Muzejní spolek měl zájem získat hrad a tak se mu těžba kamene hodila jako záminka. Ale kámen se tu lámal už několik století před tím," přiblížil Šorm.

Po druhé světové válce byl lovecký zámeček barona Drascheho znárodněn a v jeho prostorách sídlilo učiliště pro zedníky, poté zámeček sloužil jako domov důchodců a později zde pak sídlil Ústav pro mentálně postiženou mládež. Na sklonku devadesátých let pak byl zchátralý zámeček vrácen v restituci. "Když jsme sem v roce 2003 přišli, zámeček byl ve zbídačením stavu. Když se ústav sociální péče odstěhoval, zůstaly všude vlhké zdi, plíseň, vyteklá voda z mrazem popraskaného potrubí radiátorů zničila omítky i parkety. Problémy s vlhkostí tu byly již asi řadu let před tím, protože všechny stěny byly v 50.letech překryty vrstvou asfaltu, který měl zamezit dalšímu promáčení zdí. V takto zbídačením stavu jsme objekt přebírali," zavzpomínal Šorm.
Dnes je však situace zcela jiná. Každého, kdo do Perníko-vé chaloupky zavítá, upoutá vůně perníku, která se line chodbami hned při vstupu.
Prohlídka zámečku začíná právě v perníkové vesničce zvané Perníkov. Kromě vesničky celé vyrobené z perníku pak zejména děti zaujmou pohádkové postavičky z perníku, místnosti pak uprostřed dominuje obrovská perníková chaloupka od firmy Janoš, která je unikátní tím, že je kompletně vybavena také interiérem vyrobeným z perníku.
Jak nám Šorm sdělil, výklad podávaný v této místnosti návštěvníků se liší podle toho, kdo tu příslušnou skupinu tvoří. Když je skupina složena z dospělých, dozví se více o historii výroby perníku na Pardubicku i v širším kontex-tu celé republiky. Pokud přijdou děti, výklad je zaměřen na pohádku o Jeníčkovi a Mařence.
Ačkoliv ve společnosti panuje silné povědomí, že tradice výroby perníku na Pardubicku je velmi stará, opak je pravdou. Do konce 19. století totiž nejsou prakticky do-klady o tom, že by v Pardubicích byli perníkáři. Dochovala se pouze jediná zmínka k roku 1515, kdy městská kronika zmiňuje perníkáře, ale to bylo v době, kdy Pardubice prožívaly největší rozkvět. Tehdy tu perníkáři byli, ale pak zase z Pardubic zmizeli. Až teprve z první polovi-ny 19. století se dochovala známá věta "Zač je v Pardubicích perník", kterou F.L.Čelakovský publikoval s poznámkou, že ta věta je mezi lidmi velmi rozšířená. "Podle mě je ta věta pouze jakási řečnická otázka nebo vtip, který se šířil mezi lidmi, aby si dělal legraci z toho, že v Pardubicích perníkář žádný krámek neměl, na rozdíl třeba od Hradce Králové. Tomu odpovídají i exponáty v muzeích. Zatímco v pardubickém muzeu toho o perníku moc nenajdeme, tak v Hradci Králové v muzeu je krásná sbírka více než stovky perníkových forem, nejstarší je z roku 1703," přiblížil Šorm.
Rozvoj výroby a propagace perníku na Pardubicku nastaly až s průmyslovou výrobou na počátku 20. století. "To je pro řadu lidí zajímavé zjištění a dokazuje to, jaká je síla reklamy," dodal Šorm s úsměvem. Každý si pamatuje spojení Pardubice - perník, ale jen málokdo ví, že nejstarší doklad o perníku v Čechách pochází z Turnova a že v Čechách je na mnoha místech doložena existence perníkářů již od středověku.
Zajímavé také je studovat, jak perníkáři do Pardubic přišli. "Například firma Janoš, která vyniká v oboru ručně zdobených perníků, do Pardubic přesídlila z Valašského Meziříčí. Podobně paní Janurová, majitelka perníkářské firmy JaJa zase pochází ze Zlína, ale perníky začala péci, až když už mnoho let bydlela v Pardubicích," vysvětlil Šorm.
Muzeum perníku v Perníkové chaloupce není jen o perníku, ale také o pohádkách. "Vyzývám návštěvníky, aby nám do muzea přinesli pohádkové knížky, pokud jim doma přebývají. Máme v plánu otevřít v prvním patře velkou pohádkovou knihovnu," přiznal Šorm. Nicméně již nyní v Perníkové chaloupce naleznete sbírku, která se věnuje pouze pohádce O perníkové chaloupce z různých zemí světa. "Ačkoliv je tato pohádka známá doslova na celém světě, v každé zemi se vypráví trochu jinak. Třeba ve Španělsku děti neznají pohádku o perníkové chaloupce, mají tam pohádku o chaloupce z karamelu. V Itálii to je pak pohádka o domečku z čokolády, švédská verze se jmenuje Hans och Greta, díky pardubickému klubu esperantistů tu máme pohádku esperantsky, ruská pohádka se jmenuje Váňa i Máša a mohu Vám ukázat i makedonskou verzi pohádky, kterou jsme dostali od návštěvníků z Makedonie," sdělil Šorm.
Návštěvníci pak mohou obdivovat i chorvatskou verzi pohádky nebo verzi slovinskou, kde se píše, že chaloupka byla piškotová, slepená čokoládou. Holandská verze po-hádky je zase zajímavá tím, že chaloupka byla složena z bonbónů a lízátek.
"Když se nad tím zamyslíme, tak všechny ty verze mají dva společné rysy. Jednak to, že chaloupka byla z něčeho sladkého a že ježibaba byla zlá a ošklivá. My jsme pře-svědčeni, že ježibaba byla milá stará dáma. V perníkové chaloupce bydlela, protože to byla perníkářka. Kdyby byla mlynářkou, bydlela by ve mlýně, kdyby kovala kovadliny, bydlela by v kovárně. Tu chaloupku si nazdobila perníkem kvůli reklamě, aby si lidé zdálky všimli, jakou má živnost," vysvětlil s úsměvem Šorm. Negativními postavami v pohádce jsou Jeníček a Mařenka: nezaklepali na dveře, slušně nepozdravili, ale kradli a lhali… V Čechách jsou však vzájemně pomíchány dvě verze pohádky. Jedna verze je ta celosvětově známá z pera bratří Grimmů, ale existuje i verze pohádky od Boženy Němcové, která v pohádce nahradila kočku dědkem, za-pomněla na vězení i na píchání do prstíčku a nechala děti utéct. V neposlední řadě Němcová do pohádky připsala známou scénku s tím "Osobo, neviděla jste tudy jít děti?" "Pleju, pleju len…".
Poté, co se návštěvníci muzea seznámí s historií výroby perníku či s pohádkou O perníkové chaloupce, mohou se vydat do strašidelného hlubokého lesa a na vlastní kůži si vyzkoušet to, co prožívali Jeníček s Mařenkou. Návštěvníci tak procházejí potemnělým bludištěm se stromy, pavouky a pohádkovými postavičkami, mezi kterými nechybí vodník nebo například liška číhající na Budulínka.
Teprve po absolvování této strastiplné cesty mohou zaklepat na dveře, za kterými už čeká laskavá paní Ježibaba. Rázem ze strašidelného lesa vstoupí přímo doprostřed pekárny provoněné perníkem. Odtud tedy pochází ta libá vůně, která snad každého upoutá ihned po vkročení do Perníkové chaloupky. Místnosti kromě vůně perníku dominuje i krásná pec se zabudovanou elektrickou troubou. Zručná paní Ježibaba vtlačuje perníkové těsto do dřevěných forem nejrůznějších tvarů "Tyto formy nám vyráběl pan Kvapil z Hořic v Podkrkonoší, což je držitel titulu Nositel lidové tradice," doplnil Šorm.
Prohlídka Muzea perníku pokračuje do místnosti zvané Medový ráj, kterému dominuje pro změnu strom zvaný perníkovník. "Ten roste jako jediný exemplář zde uprostřed místnosti a ke svému spokojenému růstu musí mít zastřešený prostor a jeho kořenový systém musí být zcela izolován od vody. Jinak by perníky zvlhly. Tím je ten strom naprosto ojedinělý," dodává s úsměvem Šorm.
Jeníček s Mařenkou v pohádce kradli a lhali, že "to jenom nějaký větříček". A protože "Kdo lže a krade, do pekla se hrabe", součástí Perníkové chaloupky v Rábech u Pardubic je také peklo, kde můžete navštívit čertovský párek manželů Furdových. Pokud přežijete návštěvu pekla, dostanete se do Ježíškova nebe. V místnosti laděné do modra se nachází nebeské lože, pod stropem létají andělé a z reproduktorů se zde linou tóny vánočních koled, klid a pohoda… Zejména pro držitele jmen Jan a Marie je pak určena Síň slávy Jeníčků a Mařenek. "Jsem přesvědčen, že zatímco muslimové musí občas zavítat do Mekky, tak všichni držitelé jmen Jan a Marie by měli čas od času zavítat do Perníkové chaloupky," míní Šorm.
Zde se nachází také Perníková matrika, do které mohou být zapsáni právě držitelé jmen Jan a Marie. Zatím však tuto možnost mají pouze jednou ročně při velkém setkání Jeníčků a Mařenek 6. července. Snahou však prý je, aby i matrika byla přístupná celoročně. Bývalý lovecký zámeček uprostřed lesa pod Kunětickou horou však v sobě skrývá i překrásné sály připravené pro konání koncertů, divadelních představení či společenských akcí. Jejich krásu umocňuje původní kazetový strop, ale také možnost vzájemně propojit všechny čtyři na sebe navazující veliké místnosti.
Jak se dozvídáme od provozovatele Perníkové chaloupky, plány tím ještě zdaleka nekončí. V budoucnu by měl začít fungovat i výstavní sál pro pořádání krátkodobých výstav, připravuje se tzv. rytířský sál, kterému by mělo domino-vat rytířské brnění, červený koberec a královský trůn, kde by mohla být korunována Královna perníku, Šorm před-pokládá, že by tyto prostory mohly být také atraktivním místem pro uzavírání sňatků. Přeci jen taková svatba v Perníkové chaloupce uprostřed lesa je zcela jistě něčím výjimečným.
V plánu je také otevření půjčovny kostýmů, kde by byly zejména kostýmy pohádkových postav, do kterých by se návštěvníci mohli obléct. "Chceme, aby se do kostýmů oblékla celá rodina, tatínek třeba za černokněžníka, děti za trpaslíky a mohli by se procházet po zahradě okolo Perníkové chaloupky, kde jsou další lákadla jako Ohniště pro dvanáct měsíčků nebo Domečku, otoč se. Okolí chce-me proto v tomto smyslu do budoucna upravit," míní Šorm.
A proč se Luděk Šorm do tohoto projektu na vybudování Perníkového hejtmanství pustil? "Na počátku byla snaha rozvířit cestovní ruch. Jsem přesvědčen, že u nás v Česku nechybí ani tak peníze, ale chybí nápady. Proto jsme udělali turistický produkt na téma perníková chaloupka a proto je tu i ta pohádka o perníkové chaloupce, protože pohádka O perníkové chaloupce je srozumitelná i pro zahraniční návštěvníky a na své si přijdou nejen děti, ale i dospělí," upřesnil Šorm.
Perníková chaloupka se pro veřejnost zavírá pouze na několik dní po novém roce. Zavřeno je pouze od Tří králů do Hromnic. To proto, že probíhají instalace nových expozic. Jinak však můžete do Perníkové chaloupky zavítat celoročně, ve všední dny školního roku doporučujeme návštěvu předem ohlásit, protože provozovatelé Perníko-vé chaloupky mohou krátkodobě zavřít, aby mohli plnit své zákonné povinnosti na nejrůznějších úřadech. Kromě toho zde každoročně probíhá několik periodicky se opakujících akcí. Sezónu zahajuje slet čarodějnic 30. dubna, počátkem června se zde pak koná ve spolupráci se včelaři dětský den tzv. Medobraní, 6. července to je pak každo-roční setkání Jeníčků a Mařenek, 28. září se pak každá rok koná Svatováclavská perníková tlačenice, kdy si mohou návštěvníci vyzkoušet techniku výroby perníku, o měsíc později je pak každoročně pro návštěvníky připravena sportovní akce Perníkiáda s překonáváním Velkých Říjnových Sportovních Rekordů a sezónu zakončuje 17. listopadu Den duchů, kdy jsou vítáni zejména návštěvníci v maskách a převlecích a tradiční předvánoční jarmark počátkem prosince. Přijeďte tedy navštívit Perníkové hejtmanství v Perníkové chaloupce v Rábech pod Kunětickou horou !

GPS souřadnice: 50.07863N, 15.80599E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007








Předchozí článek: Třemošnice za doby mého mládí
Následující článek: Rybníkářství na Bohdanečsku v zrcadle času


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Barokní radnice uprostřed náměsdtí v POLIČCE.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml