| |
Pardubicko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019 ![]() Před vánocemi roku 1978 byla sněhová pokrývka a to i v nížinách do pěti centimetrů. Jak ale bývá zvykem, přišla vánoční obleva a teploty se mezi svátky vyšplhaly až na neuvěřitelných 15°C. Díky této oblevě slezl veškerý sníh. 29. prosince se pohnula studená fronta z Německa směrem k našemu území. V mrazivé části Německa byla paralyzována veškerá doprava, tvořily se metrové závěje sněhu. Při odstraňování katastrofální situace pomáhala armáda a prostřednictvím tanků odklízela automobily uvízlé ve sněhu ze silnic. Během nočních hodin na Silvestra se začala fronta pohybovat k jihu k našemu území. Již v noci těsně před půlnocí se studený vzduch začal přelévat přes Krušné hory do Čech. Tento přeliv musel být velmi rychlý, neboť došlo k ochlazování o více jak 3°C za hodinu. Zatímco před půlnocí 31.12.1978 vládly teploty v severních Čechách okolo 8°C nad nulou, v brzkých ranních hodinách na Nový rok se již propadaly až k -15°C a také sněžilo. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018 ![]() Dílem náhody jsem si v knihovně (v Litomyšli) všimnul a vypůjčil Zprávy Klubu přátel Pardubicka č. 1-2/2010, kde mě zaujalo shrnutí Mgr. Tomáše Čurdy o výsledcích archeologického výzkumu v Pardubičkách.1) A protože mi přišlo zajímavé, ale opravdu stručné, začal jsem se pídit po další z tam uvedené literatury, neboť po pravdě řečeno, červíček pochybností už hlodal. Dokonce jsem si pak napsal i kostru článku, ale to bylo tenkrát asi tak vše. Dnes mohu opět odkázat na téhož autora a jeho článek Schizma v nejstarších dějinách Pardubic a fenomén archeologie, kde s odstupem času shrnuje zásadní fakta.2) Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018 14. března 1931 se konala porada k obnově zvonice u děkanského kostela (sv. Bartloměje). Stará zvonice byla na konci dubna ve spodní části upravena a část byla pro pomník padlým ve světové válce upravena leštěnými deskami se jmény padlých. Model poprsí vojína pro pomník zpracoval sochař M.Baše podle vojína železničního pluku Slováka četaře Verčíka. Stavba vrchní části zvonice byla provedena dle návrhu složeného ze tří návrhů, které propojil ing. Pecánek z památkového úřadu v Praze. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018 ![]() Zde stávala osada zvaná Přerovsko. Ta vznikla v 18.století na místě zaniklé vsi Přerov. K obnově osady patrně přispělo postavení dřevěné kaple Sv.Trojice s obrazem sv. Trojice u léčivého pramene. 6.10.1797 zde byla při cestě do Svítkova postavena kaplička Sv.Trojice a František Mašek u pramene „zdravé vody“ postavil dřevěné zdravotní lázně. Lázně se těšily oblibě, která vzrostla, když magistrát udělil 1.2.1797 Maškovu zeti a nástupci Janu Kindlovi právo šenku. Od 19.11.1820 zde hospodařil Jiří Mrňávek, který si koupil domek u studánky a při něm Lázně. Roku 1824 bylo vysázeno topolové stromořadí od Zelené brány okolo kaple sv. Marka až ke kapli sv. Trojice. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018 ![]() Ještě v roce 1919 na místní obyvatele však ještě stále doléhaly dozvuky války. Obyvatelstvo trpělo nedostatkem potravin, zejména kvalitního chleba. Také byl nedostatek uhlí, čímž trpěly zejména školy. Kvůli krizi v dodávkách uhlí se dokonce v polovině ledna vypravila do Prahy delegace z pardubické radnice a místní školské rady, aby se dovolali nápravy. Bylo přislíbeno, že bude do škol dodáno potřebné palivo. Také kvůli nedostatku uhlí byla od 14. února stanovena tzv. policejní hodina (tedy doba, do které musely restaurace a podobná zařízení ukončit svou činnost a zavřít) na 10 hodinu večerní. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018 ![]() Na začátku června 1918 se městem rozšířila fáma, že bude Pardubicemi projíždět vlak s potravinami, který má pokračovat směrem na Liberec. Když se zaměstnanci drah tuto informaci dozvěděli, vlak 6. června odstavili na slepou kolej. Brzy se tato informace po městě rozkřikla a na nádraží se hrnuly davy lidí. Došlo k rabování vagónů, ve kterých byla údajně slanina. Na nádraží se sbíhali další lidé, až z nich byl dvoutisícový dav. Dle svědků docházelo prý i k tomu, že zatímco jeden člověk si odnášel přes záda půlku prasete, druhý mu cestou z něj odřezával kusy masa. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018 ![]() Podívejme se tedy na to, jak prožívaly srpnové události v roce 1968 Pardubice. Východní Čechy připadly polským jednotkám. Ve středu 21. srpna zajistily polské vrtulníky Mi-8 přesun jednotek, které vyřadily z provozu televizní převaděč v Pardubicích. Již kolem druhé hodiny nad ránem začaly nízké přelety sovětských letadel, která se pokoušela přistát na pardubickém letišti, to je však nepřijalo, zhaslo světla a letadla musela pokračovat na Prahu. K pardubickému letišti pak přijely polské jednotky s tanky, do prostoru letiště nevjely, ale letiště zablokovaly. Teprve po Polácích dorazili sovětští vojáci a obsadili letiště. První sovětský letoun přistál na pardubickém letišti pravděpodobně 23.srpna. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 |
![]() Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
![]() |