Sdružení přátel Pardubického kraje

40 let od největší energetické krize u nás


26.01.2019 Před dvěma lety jsme tu ve Vlastivědných listech Pardubického kraje psali o tom, jaké problémy způsobila obyvatelům krutá zima v roce 1929. Za několik dní si však připomeneme 40. výročí od podobných rozmarů počasí, které iniciovaly největší energetickou krizi u nás.
Před vánocemi roku 1978 byla sněhová pokrývka a to i v nížinách do pěti centimetrů. Jak ale bývá zvykem, přišla vánoční obleva a teploty se mezi svátky vyšplhaly až na neuvěřitelných 15°C. Díky této oblevě slezl veškerý sníh. 29. prosince se pohnula studená fronta z Německa směrem k našemu území. V mrazivé části Německa byla paralyzována veškerá doprava, tvořily se metrové závěje sněhu. Při odstraňování katastrofální situace pomáhala armáda a prostřednictvím tanků odklízela automobily uvízlé ve sněhu ze silnic.
Během nočních hodin na Silvestra se začala fronta pohybovat k jihu k našemu území. Již v noci těsně před půlnocí se studený vzduch začal přelévat přes Krušné hory do Čech. Tento přeliv musel být velmi rychlý, neboť došlo k ochlazování o více jak 3°C za hodinu. Zatímco před půlnocí 31.12.1978 vládly teploty v severních Čechách okolo 8°C nad nulou, v brzkých ranních hodinách na Nový rok se již propadaly až k -15°C a také sněžilo.

Například na Ještědu klesla teplota o 26 °C během 24 hodin a ve Frenštátu pod Radhoštěm dokonce o 30,5 °C.
Tak silný a zejména rychlý pokles teploty doprovázený sněžením způsobil energetickou i dopravní kalamitu prakticky pro celé Československo. V předchozích teplých dnech totiž vcelku vydatně pršelo a veškeré vytěžené a většinou i nekryté uhlí (nejen to právě vytěžené na haldách, ale i provozní zásoby uhlí na skládkách elektráren, tepláren či místních kotelen) bylo tím pádem hodně mokré a s příchodem mrazů okamžitě zamrzlo prakticky v celém objemu. Na Nový rok 1979 tak zamrzlo také uhlí a koks ve stovkách železničních nákladních vozů. Během několika desítek hodin tak uhelným elektrárnám začalo docházet použitelné, nezamrzlé palivo, souběžně s tím však došlo v severočeském a sokolovském hnědouhelném revíru k vyřazení korečkových rypadel a transportních pásů, které také zamrzly. Výsledkem byla obtížně řešitelná energetická krize s dalekosáhlými důsledky. Na mnoha místech zkolaboval systém centrálního vytápění, docházelo k častým výpadkům v dodávkách elektrické energie a protože stejným problémům čelily i okolní státy, nebylo možné požádat o pomoc sousedy a bylo nutné přijmout řadu úsporných opatření. Situaci navíc zkomplikovalo nové sněžení, kdy místy napadlo okolo 15 cm sněhu.
Ledová novoroční vichřice také dokonala zkázu imisně poškozených lesů na hřebenech Krušných hor, Jizerských hor a Krkonoš. V důsledku extrémního počasí se také zřítila část již dříve poškozeného vysílače Krašov nedaleko Plzně, který musel být následně odstřelen. Vysílač byl totiž poničen v roce 1968 ostřelováním sovětskou armádou a dílo zkázy tak bylo dokonáno na počátku roku 1979, kdy z vysílače zůstalo pouze 15 m vysoké torzo.
Problémy nastaly zejména v dopravě. Vázla hromadná doprava, kdy zamrzly mnohé autobusy, s katastrofálními problémy se potýkala těžba uhlí. Kvůli mrazům protrhávalo uhlí pásy dopravníků. Plynulost prací byla narušena zejména v povrchových dolech. Zamrzly mechanismy velkostrojů a problémy byly i s kolejovou dopravou, neboť se teplota ve středu 3. ledna pohybovala mezi -10 až -15°C. Zatímco v hlubinných dolech se problémy vyskytly jen v první pracovní den roku, kdy se horníci ostravských dolů nedostali kvůli náledí včas do práce, v povrchových dolech byla situace kritická i nadále. Každé protržení pásu dopravníku způsobilo osmi až desetihodinovou odstávku. „Sotva se však uvedl dopravník do pohybu, je hlášeno přetržení na jiném místě,“ napsal deník Rudé právo 4.1.1979. V úterý 2. ledna byl plán v severočeském revíru splněn na 54,8 procent, v sokolovském hnědouhelném revíru na 34,1 procent. V noci na pátek 5. ledna bylo v oblasti Mostu -20°C, na Sokolovsku -24°C. Na pomoc na povrchové doly i do elektráren nastoupily tisíce příslušníků armády. U elektráren stály stovky naložených zamrzlých vagónů. Další byly odstaveny na různých místech železniční trati, protože rozmrazovací tunely nestíhaly rozmrazovat. To působilo problémy se zásobováním elektrickou energií. Největší problémy hlásila zejména chvaletická elektrárna, kde musely být odstaveny energetické bloky z provozu pro nedostatek uhlí.
Problém nastal v severních Čechách, kde zamrzlo uhlí na překladišti ve Váňově u Ústí nad Labem a zamrzl také tok řeky Labe. Zcela se tak zastavila remorkérová doprava uhlí po Labi co chvaletické elektrárny. A jelikož v té době byla výroba elektrické energie byla tehdy u nás zcela závislá na uhlí, hrozil kolaps energetické sítě.
V noci na čtvrtek 4. ledna napadlo ve Východočeském kraji za silného mrazu až 20 cm nového sněhu. V Krkonoších či Orlických horách vznikaly závěje.
Vláda na vzniklou kritickou situaci Na čtvrtek 4. ledna, kdy byl nejprve jen na čtvrtek a na pátek 5. ledna byl vyhlášen 15. regulační stupeň spotřeby elektrické energie, aby byl zajištěn provoz nezbytných zařízení pro služby obyvatelstvu a pro národní hospodářství. Ve výsledku to znamenalo výrobní proces někde zpomalit, někde zcela zastavit. Jen tak pro zajímavost – v té době u nás byla šestnácti stupňová stupnice regulace spotřeby energie, tento patnáctý stupeň tak znamenal povinnost zcela zastavit výrobu a odběr elektrické energie mimo provozů, jejichž odstavení by způsobilo národohospodářské škody. Mnohé závody proto přesunuly práce na noční směny. Stalo se tak např. ve strojírnách v Komořanech, kde v noci pracoval všechny stroje náročné na odběr energie. Tomu byla přizpůsobena i práce závodní jídelny, která vydávala jídlo ve 2 hodiny v noci. Federální vláda ČSSR dne 5. ledna 1979 přijala opatření, které na krizovou situaci reagovala. Jako prvořadý úkol bylo stanoveno zajistit v prvních dnech omezení dodávek elektrické energie ve prospěch nejnutnější výroby a technologií - především vytápění budov apod., a v rámci celé republiky byly vyhlašované regulační stupně v odběru elektřiny. Například regulační stupeň č. 10 ukládal podnikům snížit v určenou hodinu spotřebu energie na technologické minimum (provoz kotelen, nejnutnějšího osvětlení, technologií, závodních kuchyní a jídelen, energetiky aj.) tak, aby v následující hodině mohla být výroba v plné výši ihned obnovena. Přesný čas omezení spotřeby elektrické energie (vždy 1 hodina v době dopolední a 1 hodina v době odpolední energetické špičky) byl určen pro jednotlivé okresy a pravidelně se měnil.
V druhém lednovém týdnu byl použit regulační stupeň 15 a to do 15. ledna 1979 do 6 hodiny ráno. Následně pak byl od 15.ledna od 6 hodin ráno do odvolání vyhlášen pro velkoodběratele regulační stupeň č. 8. Výrazné omezení provozu postihlo od soboty 6. ledna vysílání Československé televize, která vysílala jen na svém prvním programu, v sobotu 6. a v neděli 7. ledna jen na dobu po 19. hodině, od 8. do 15. ledna dokonce vysílání televize začínalo až ve 20:30. Dle dobového tisku nebyl tak energeticky náročný provoz vysílačů, jako spíše příkon televizních příjmačů. V případě, že by byly v provozu všechny televizní příjmače v tehdejším Československu, jednalo by se o spotřebu 750 MW. A to byl výkone jedné menší uhelné elektrárny.
Ministerstva školství ČSR a SSR vyhlásila v důsledku obtížných klimatických podmínek pro všechny typy škol včetně vysokých škol školní prázdniny počínaje pondělkem 8. ledna prozatím do neděle 14. ledna 1979. Na učňovských školách se na toto období přerušuje pouze teoretická výuka. Po dobu prázdnin byla zajištěna družinová péče pro děti, které doposud družinu navštěvovaly a také pro žáky 1. – 5. tříd ZDŠ, jejichž rodiče nemohou po dobu prázdnin zajistit dětem dozor jiným způsobem. Takto tomu bylo na všech školách v okrese Pardubice. V jeslích a školách zůstal zachován normální provoz. Od 8. ledna tak nebyly v provozu školní autobusové spoje ČSAD.
Na základě rozhodnutí ministerstva školství byly uhelné prázdniny prodlouženy o dalších 14 dní, tedy do 28. ledna 1979 včetně. Ředitelé škol svolali na pondělí 15. ledna žáky 6. – 9. ročníků do škol a oznámili jim, kterou část učiva si mají doma po dobu 14 dní doma opakovat.
Aby mohla chvaletická elektrárna vyrábět elektrickou energii, byl hned na počátku ledna vytvořen uhelný most propojující opatovickou a chvaletickou elektrárnu. Téměř stovka těžkotonážních nákladních vozů ze všech závodů východočeského ČSAD jezdila po zledovatělých silnicích mezi Chvaleticemi a Opatovicemi nepřetržitě 24 hodin denně dnem i nocí. Ze skládek opatovické elektrárny řidiči např. 3. ledna dopravili bezmála 6.000 tun uhlí. Řidiči se střídali ve dvanáctihodinových směnách a během směny se každý řidič otočil třikrát nebo čtyřikrát. Jezdilo se ve dne i v noci, ve všední den i ve svátek. Chvaletická elektrárna se nesměla ani na chvíli zastavit, byla snaha udržovat v provozu zauhlovací zařízení.
Jedním ze stěžejních úkolů bylo splavnění Labe z Váňova do Chvaletic, aby 38 tlačných soustav mohlo plynule dovážet uhlí do chvaletického přístavu. Vodní trasa z Vanova do Chvaletic měří 170 km. Situace však nebyla příznivá, protože říční ledoborec Anhalt zapůjčený z NDR jen velmi těžce prorážel ledové bariéry.
Jedním z úsporných opatření, které vzešlo v platnost v pondělí 8. ledna bylo posunutí začátku pracovní doby na osmou či devátou hodinu pro podniky v nevýrobní sféře ve velkých městech včetně Pardubic, aby tak mohlo dojít k úspoře elektrické energie v ranní špičce. Bylo také rozhodnuto snížit veřejné osvětlení v obcích na 20-25 procent instalovaného výkonu. Po posouzeních místních podmínek bylo navrženo vypnutí veřejného osvětlení v obcích a malých místech až do odvolání. U výkladních skříní bylo doporučeno ponechat jen bezpečnostní osvětlení. Do odvolání bylo zakázáno používání světelných reklam. Byl zastaven provoz lázní a saun, tělocvičen v ranních a večerních hodinách. Byl zastaven provoz veškerých lyžařských vleků a lanovek s výjimkou zásobovacího provozu. Mezi konkrétními opatřeními bylo omezení vytápění například pardubických trolejbusů. Městská hromadná doprava jezdila v Pardubicích v prázdninovém omezeném režimu.
Ke konci ledna se počasí umoudřilo a život se vracel opět do normálu. Od 29. ledna se opět vrátili žáci do škol. Vzhledem k tak dlouhému volnu byly pro tento rok zrušeny jarní prázdniny. V pondělá 29. ledna do pardubických ulic vyjelo po třítýdenních prázdninách opět 63 autobusů a 32 trolejbusů pardubického dopravního podniku. Ranní spoje se začátkem pracovní doby od 6 nebo od 7 hodin jezdily po Pardubicích poloprázdné, větší tlak byl na spoje před osmou a devátou hodinou a to zejména u žákovských domovů a vysokoškolských kolejí. V pondělí 29. ledna totiž vstoupilo v platnost nařízení, které upravovalo začátek pracovní doby v mnohých podnicích na osmou hodinu ranní, studenti VŠCHT Pardubice se učili až od deváté hodiny.

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018




Předchozí článek: Byly počátky Pardubic v Pardubičkách?
Následující článek: Skalnaté Orlické hory


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historické orientační sloupy
Pardubice za druhé republiky
Skalnaté orlické hory
40 let od největší energetické krize u nás




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml