Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23


26.01.2019 Poválečný pracovní ruch způsobil, že se od války počet bytů ve městě zdvojnásobil. Od roku 1918 bylo postaveno 1278 novostaveb s 3655 byty. Z toho více jak polovinu bytů nechala postavit sama obec. Jen za samotný rok 1931 bylo v Pardubicích postaveno 75 domů s 371 byty.
14. března 1931 se konala porada k obnově zvonice u děkanského kostela (sv. Bartloměje). Stará zvonice byla na konci dubna ve spodní části upravena a část byla pro pomník padlým ve světové válce upravena leštěnými deskami se jmény padlých. Model poprsí vojína pro pomník zpracoval sochař M.Baše podle vojína železničního pluku Slováka četaře Verčíka. Stavba vrchní části zvonice byla provedena dle návrhu složeného ze tří návrhů, které propojil ing. Pecánek z památkového úřadu v Praze.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018



26.01.2019 V padesátých letech minulého století byly v Pardubicích zbořeny např. kaple sv. Marka na Palackého třídě nebo kaple sv. Josefa v Cihelně. V roce 1963 byl pro zchátralost zbořen kostel sv. Jakuba v Hostovicích. Také nedaleko rafinérie Paramo stojí skrytě kaple Nejsvětější Trojice, která dala pojmenování celé oblasti, kde se dodnes říká U Trojice.
Zde stávala osada zvaná Přerovsko. Ta vznikla v 18.století na místě zaniklé vsi Přerov. K obnově osady patrně přispělo postavení dřevěné kaple Sv.Trojice s obrazem sv. Trojice u léčivého pramene. 6.10.1797 zde byla při cestě do Svítkova postavena kaplička Sv.Trojice a František Mašek u pramene „zdravé vody“ postavil dřevěné zdravotní lázně. Lázně se těšily oblibě, která vzrostla, když magistrát udělil 1.2.1797 Maškovu zeti a nástupci Janu Kindlovi právo šenku. Od 19.11.1820 zde hospodařil Jiří Mrňávek, který si koupil domek u studánky a při něm Lázně. Roku 1824 bylo vysázeno topolové stromořadí od Zelené brány okolo kaple sv. Marka až ke kapli sv. Trojice.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2018



26.01.2019 Román „Kočárová cesta“, který vyšel v roce 2017, nebyl prvním románem autorky Jany Klimečkové. Již v r. 2010 vyšla její rodinná sága Chlebani. Děj knihy Kočárová cesta se odehrává v 18.století a díky němu se o náš region, hlavně o Zdechovice, začaly zajímat významné osobnosti. Osud hlavní hrdinky začíná na zdechovickém panství u hraběcího rodu Paarů a je určován skutečnými historickými událostmi té doby jak v císařském městě Vídni, tak přímo na dvoře Marie Terezie, aby se po cca 20 letech vrátil děj na zdechovické panství Paarů. V květnu letošního roku se v Přelouči konal křest dalšího historického románu autorky s názvem „Slib svatojánské noci“, který přijel pokřtít sám emeritní velkopřevor Suverénního řádu maltézských rytířů Frá Karel hrabě Paar. Ten posléze přiznal, že o účinkování rodu Paarů v této oblasti příliš informací nemá.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 V letošním roce si připomínáme 100. výročí vzniku samostatného Československa. Pojďme si tedy připomenout, jak vypadal život Pardubic v období první republiky. V tomto čísle Vlastivědných listů si připomeneme události z dvacátých let minulého století.
Ještě v roce 1919 na místní obyvatele však ještě stále doléhaly dozvuky války. Obyvatelstvo trpělo nedostatkem potravin, zejména kvalitního chleba. Také byl nedostatek uhlí, čímž trpěly zejména školy. Kvůli krizi v dodávkách uhlí se dokonce v polovině ledna vypravila do Prahy delegace z pardubické radnice a místní školské rady, aby se dovolali nápravy. Bylo přislíbeno, že bude do škol dodáno potřebné palivo. Také kvůli nedostatku uhlí byla od 14. února stanovena tzv. policejní hodina (tedy doba, do které musely restaurace a podobná zařízení ukončit svou činnost a zavřít) na 10 hodinu večerní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 První světovou válku prožívaly Pardubice naplno zejména z důvodu zásobovacích problémů. Zásluhou existence vojenské záložní nemocnice stoupaly ceny ve městě strmě vzhůru a s přibývajícími problémy staré monarchie obyvatelé trpěly nedostatkem potravin či uhlí. Fungoval válečný přídělový systém, jehož problémem bylo i to, že na potravinové lístky nebylo mnohdy jaké potraviny vyzvednout. A tak Pardubice zažívaly hladové bouře a demonstrace.
Na začátku června 1918 se městem rozšířila fáma, že bude Pardubicemi projíždět vlak s potravinami, který má pokračovat směrem na Liberec. Když se zaměstnanci drah tuto informaci dozvěděli, vlak 6. června odstavili na slepou kolej. Brzy se tato informace po městě rozkřikla a na nádraží se hrnuly davy lidí. Došlo k rabování vagónů, ve kterých byla údajně slanina. Na nádraží se sbíhali další lidé, až z nich byl dvoutisícový dav. Dle svědků docházelo prý i k tomu, že zatímco jeden člověk si odnášel přes záda půlku prasete, druhý mu cestou z něj odřezával kusy masa.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Období přezdívané Pražské jaro začalo 5. ledna 1968, kdy se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a skončilo po 21. srpnu téhož roku, kdy vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy.
Podívejme se tedy na to, jak prožívaly srpnové události v roce 1968 Pardubice. Východní Čechy připadly polským jednotkám. Ve středu 21. srpna zajistily polské vrtulníky Mi-8 přesun jednotek, které vyřadily z provozu televizní převaděč v Pardubicích. Již kolem druhé hodiny nad ránem začaly nízké přelety sovětských letadel, která se pokoušela přistát na pardubickém letišti, to je však nepřijalo, zhaslo světla a letadla musela pokračovat na Prahu. K pardubickému letišti pak přijely polské jednotky s tanky, do prostoru letiště nevjely, ale letiště zablokovaly. Teprve po Polácích dorazili sovětští vojáci a obsadili letiště. První sovětský letoun přistál na pardubickém letišti pravděpodobně 23.srpna.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



26.01.2019 Nedaleko jižního okraje Pardubic se rozkládá obec Nemošice. Před místní školní budovou se nachází na první pohled nenápadná připomínka na prvního československého prezidenta. Dílo akademického sochaře Španiela z roku 1936 má velmi zajímavou a pohnutou historii, během které bylo několikrát odstraněno. Definitivně se na své místo vrátilo až v roce 1990.
Na vybudování pomníku prezidentu osvoboditeli se vedle obce Nemošice podílely i všechny místní kulturní a sportovní spolky, nemošická osvětová komise i školská rada. Za tvůrce busty byl vybrán akademický sochař profesor Otakar Španiel a patronát nad tímto uměleckým dílem převzal okresní hejtman J. Kuchař.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018



16.07.2018 Severozápadnímu výběžku Železných, zeměpisci nazývanému Chvaletická pahorkatina, dominují komíny Chvaletické elektrárny, takže jde o krajinu na první pohled nepříliš lákavou. Prochází tudy významný železniční i silniční tah, spojující východní a střední Čechy, ale asi jen málokdo z projíždějících tuší, že v blízkosti tohoto průmyslového areálu, postaveného na místě někdejších pyritových dolů, se rozprostírá rozsáhlá lesní krajina se spoustou přírodních zajímavostí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018



16.07.2018 Tři tisíce let stará bronzová nádoba, senzační archeologický objev loňského roku, zařadila oblast Pardubicka na mapu evropsky významných lokalit doby bronzové a zamotala hlavu nejen archeologům. Není totiž jediná – velmi podobné „sestry“ se nacházejí i v Maďarsku. Zjistili to archeologové Východočeského muzea v Pardubicích, jehož sbírky nález obohatil a kteří se zapojili do mezinárodního výzkumného projektu. Nyní také prozradili místo nálezu – obec Kladina na Pardubicku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018



16.07.2018 Pardubice v létě rozhodně nespí. K tradičním akcím, jakými je například Czech open – mezinárodní festival šachů a her, Sportovní park, divadelní festival Pernštejn(l)ove či bezplatné denně promítající letní kino letos přibyla novinka – sochařský festival Sculpture Line. Ten letos již počtvrté obsadí, originálně doplní a oživí veřejná prostranství v centru Prahy i mimo hlavní ruch velkoměsta, ale také intravilány dalších českých měst. Letos poprvé ale festival, „přivádějící“ současná sochařská díla do veřejného prostoru zamířil i do Pardubic.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml