Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26


23.04.2020 V letošním roce si připomínáme 70. výročí fungování městské hromadné dopravy v Pardubicích. 1. dubna roku 1950 byl totiž pardubickým Jednotným národním výborem založen Dopravní komunální podnik města Pardubic s koncesí budovat a provozovat pouliční dráhy po dobu 90 let. Na počátku městské dopravy bylo „Memorandum ke zřízení troleybusové dopravy v Pardubicích.“ ze dne 29.června 1949. A již měsíc po vzniku dopravního podniku byla zahájena 3. května roku 1950 doprava na první autobusové lince, která jezdila na trase Jesničánky - staré nádraží - zastávka pod nemocnicí (tehdy zde ještě nebyl nadjezd). Vraťme se však do historie, co tomu vše předcházelo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020



23.04.2020 V předchozím pokračování seriálu o historii Pardubic jsme se zabývali událostmi, které Pardubice prožívali po bitvě na Bílé hoře, tedy po roce 1620. V článku bylo podrobně popsáno, jak v Pardubicích sídlila od listopadu roku 1620 saská vojenská posádka, jehož přítomnost byla pro Pardubice velkou přítěží. V dnešním pokračování se budeme i nadále věnovat těžkým chvílím, které Pardubice prožívaly za třicetileté války, která byla vyvrcholením sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci reformačních hnutí. A právě již události popsané v předešlém vyprávění byly součástí tohoto konfliktu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020



29.03.2020 V roce 1560 přestaly Pardubice patřit pod správu rodu Pernštejnů a staly se královským komorním městem. Hned na počátku roku pardubičtí konšelé jeli např. několikrát do Prahy ke knížeti Ferdinandovi vyjednávat o pohledávce 2000 kop míš. Tento dluh královská komora opatrně přiznala. Jaroslav z Pernštejna velmi často půjčoval prostředky královské komoře, proto tu byla tato pohledávka města Pardubic. Zároveň však královská komora přestala vyplácet plat bakaláře a kantora z panské kuchyně a dále komora obrátila několik krčem v okolí Pardubic, kam původně dodával pivo pardubický pivovar, k panskému pivovaru v Dašicích.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2019



20.10.2019 Text, který nás podruhé zavede do Lepějovic, je pozvánkou k malé procházce kolem zaniklého Lepějovického rybníka. Začíná na zastávce Veselí (na trati Přelouč-Heřmanův Městec-Prachovice), polní cesta za přejezdem nás zavede ke Struze (Zlatotoku), pokračuje pak v blízkosti výrazné severní hráze zaniklého rybníka kolem tvrziště, kostela sv. Michala se hřbitovem až k barokní myslivně. Odtud se opět podél trati vracíme na zastávku Veselí. Protože je tento okruh poměrně krátký (necelé 3 km), je možné si ho rozšířit. Inspirací nám může být zelená turistická značka, která začíná v Přelouči, vede přes všechny lepějovické pamětihodnosti a přírodní krásy až na železniční zastávku Opočínek. Tak se naše zážitky rozšíří o další tajuplná místa, jako je les Hájek u Přelouče, kde svého času stával starý židovský hřbitov (dnes po něm není památky), nebo Čívická studánka.
Vstoupíme-li z polí do lužního lesa, ocitneme se na místě Přírodní památky Meandry Struhy. Nejvýraznější meandry nás čekají právě na začátku až do míst mostku, od nějž pokračuje cesta k Bezděkovu. Naše cesta vede po levém břehu potoka, který dál plyne v 16. století narovnaným a dnes jen mírně zvlněným korytem. Chráněné území zahrnuje meandry potoka, lužní les i některé přilehlé louky. Roste tu na 350 druhů rostlin, např. dymnivka dutá, krtičník křídlatý, kosatec žlutý, u kostela zplanělá sněženka podsněžník, v tůni žebratka bahenní. Lužní les je hnízdištěm rozličných ptáků, v březích hnízdí ledňáček říční. Nejkrásnější tento les bývá v dubnu a na počátku května, kdy svěží zeleň doplňuje výrazná žluť květů dymnivky. Naopak měsíce pozdního jara, léta a počínajícího podzimu se nesou ve znaku všudypřítomných kopřiv. Ty znemožňují nebo alespoň výrazně znepříjemňují především návštěvu tvrziště.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019



20.10.2019 Pardubický kraj má po Zámku Litomyšl další nemovitou památku UNESCO. Letos v červenci se jí stala na zasedání výboru UNESCO v ázerbájdžánském Baku Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Členové Výboru pro světové dědictví se v rozpravě nad nominací shodli na výjimečných kvalitách nominovaného území a rozhodli zapsat památku na Seznam světového dědictví již v tomto roce s tím, že Česká republika všechna doporučení poradního orgánu ICOMOS bez zbytečného odkladu vypořádá. „Řada požadovaných věcí je už rozpracovaných. Ministerstvo kultury prohlásilo Kladrubský náhon kulturní památkou, nyní dobíhá správní lhůta. Začaly práce na novém management plánu a na krajském územním plánování se spolu s památkáři jedná o rozšíření ochranné zóny krajiny na jihu,“ řekl předseda Rady památky Roman Línek a pokračoval: „Kromě toho, že na Radě koordinujeme zájmy několika rezortů, památkářů a všech, kteří do dění v tomto území vstupují včetně třeba energetiků a jejich požadavků na vedení vysokého napětí, tu máme i krajské zájmy. Vlastníme tu silnice se vzácnými stromořadími, jezdeckou školu s jízdárnou a také třeba most mezi Řečany a Kladruby nad Labem, který je ve velmi špatném stavu. Ve výhledu nás čeká zbourání nevhodné jízdárny z 50. let a výstavba nové v areálu školy a také výstavba nového mostu. Jeho podoba už byla vybrána s ohledem na to, aby co nejlépe zapadal do okolní krajiny a nenarušoval její vzhled.“
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019



20.10.2019 Budovu pardubické radnice na Pernštýnském náměstí nelze přehlédnout. Stavba se dvěma věžemi, dělícími průčelí budovy na tři části, a bohatou výzdobou, je nepřehlédnutelnou dominantou historického náměstí. Neméně krásná je ale radnice po právě skončené rekonstrukci i uvnitř. Během dvou let se její interiéry velmi přiblížily podobě, jakou měly v době dokončení budovy. Historie a obdiv k umu předků tu na návštěvníky dýchne hned za těžkými vstupními dveřmi.
Novorenesanční radniční komplex, postavený podle návrhu architekta Jana Wejrycha, byl dokončen právě před 125 lety, v roce 1894. Tehdy zde sídlil nejen obecní úřad, ale například i okresní soud, knihovna, berní úřad, spořitelna a restaurace U bílého beránka. V průběhu let prošla radnice několika opravami i stavebními úpravami, nicméně rozsáhlé rekonstrukce se dočkala až v letech 1993 a 1994. Již tehdy musely být dřevěné konstrukce stropů ošetřeny proti dřevokazné houbě, ani to ale postup dřevomorky nezastavilo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019



19.10.2019 V sobotu 21.října 2017 byl uskutečněn výlet do okolí Pardubic historickým autobusem Karosa z roku 1989. Zorganizoval jej opět jednatel Klubu přátel Pardubicka Honza Řeháček nejen pro členy klubu, ale i pro širokou veřejnost. To byl ale kámen úrazu. Zájem byl tak obrovský, že autobus nestačil a dost lidí se výletu muselo vzdát. I tak vyjížděl naplněn přímo k prasknutí, že se nedalo skoro dýchat.
Název „Výlet do historie“ byl použit vzhledem k vybraným historickým a velmi zajímavým kostelům a historickému nádražnímu muzeu v Rosicích nad Labem a „Kam dráty nevedou“ proto, že do těchto míst může jet jenom autobus, protože ty dráty tam opravdu nevedou. Akci pořádal Klub přátel Pardubicka zastoupeným Honzou Řeháčkem ve spolupráci se Spolkem historie železniční dopravy a za podpory Magistrátu města Pardubic.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019



19.10.2019 V letošním roce si připomínáme 30. výročí od událostí, které se odehrály v listopadu roku 1989 a do dějin se zapsaly pod pojmenováním Sametová revoluce.
Jak probíhaly tyto revoluční události v Pardubicích? Zpráva o brutálním zásahu pořádkových sil na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 se začala šířit během víkendu. V pondělí 20. listopadu dopoledne pak z iniciativy paní Jarmily Stibicové (disidentky a signatářky Charty 77) bylo ve Východočeském divadle založeno i v Pardubicích Občanské fórum. Na večerním shromáždění v divadle pak herci namísto původně plánovaného představení přečetli prohlášení, které vzešlo z dopolední schůzky: „My, pracovníci Východočeského divadla jsme byli vždy přesvědčeni, že náš příspěvek k celospolečenskému dialogu probíhá prostřednictvím uměleckého díla. V tom je také smysl naší práce. Vážnost společenské situace, která vznikla na základě událostí 17. listopadu 1989, nás nutí připojit se k prohlášení českých divadelníků. V brutálním zásahu Veřejné bezpečnosti a vojsk Ministerstva vnitra proti klidné demonstraci studentů v Praze spatřujeme neschopnost vedoucích představitelů řešit situaci dialogem, vyslovujeme jim nedůvěru a navrhujeme jejich odstoupení. Svědomí herců nás nutí dnes na jevišti hrát, svědomí občanů nikoliv.“
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019



19.10.2019 Od roku 1491 Pardubice spravoval po následujících sedmdesát let rod s erbem zubří hlavy – Pernštejnové. Rod Pánů z Pernštejna byl moravským zemským rodem a zároveň jedním z nejvlivnějších rodů u nás. Velkou postavou tohoto šlechtického rodu byl bezesporu Vilém z Pernštejna. V dubnu 1490 zemřel uherský král Matyáš. Vilém z Pernštejna byl v té chvíli velkým politickým i finančním podporovatelem Vladislava Jagellonského jako kandidáta na český královský trůn. Vladislav po svém zvolení zůstal Vilémovi za tuto svou podporu vděčný a hned po svém zvolení ještě roku 1490 udělil Vilémovi z Pernštejna spolu s úřadem nejvyššího hofmistra království českého také právo na výplatu dvou panství – jihočeská Hluboká a východočeská Kunětická hora. Vilém totiž z titulu své funkce nejvyššího hofmistra často jezdil z Moravy do Prahy, hledal pro odpočinek při dlouhé cestě nejlépe v polovině cesty. Proto to panství Kunětická hora. Když jeho úředníci objížděli kraj okolo Kunětické hory, aby vyplatili zástavu, zjistili, že je tou dobou na prodej sousední panství Pardubické, to kvůli již zmíněnému vyhrocenému sporu Jiříka Pardubského a Zdeslavem Jeníkem z Mečkova. A tak se Vilém stává majitelem Pardubického panství.
Do té doby bezvýznamné městečko Pardubice mělo štěstí, že se Pernštejnové rozhodli zde zbudovat sídlo své české rodové větve. Nabízela se sice varianta využít pro opevněné sídlo nedalekou Kunětickou horu, kde Vilém z Pernštejna započal s přestavbou hradu a do roku 1509 provedl zásadní přestavbu obytného jádra a také dobudoval jeho opevnění.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2019



11.07.2019 Dobrá zpráva pro plavce je tu. Pardubice mají dokončený nový pětadvacetimetrový bazén a místní aquacentrum tak vstoupí do nadcházející letní sezony posíleno o další plaveckou plochu. Spolu s letní pláží, která měla loni z důvodu prací na této přístavbě sezonní pauzu, bude pětadvacítka sousedící s padesátkou otevřena od polovina června letošního roku.
Stávající kapacita vnitřního padesátimetrového bazénu již nebyla dostačující, aby pokryla zájem veřejnosti, rekreačních i profesionálních plavců, klubů či škol a posílení v podobě pětadvacítky, zejména nyní před blížícími se letními měsíci, veřejnost jistě uvítá. Práce na přístavbě nového bazénu odstartovaly na přelomu června a července loňského roku, od té doby se prostor mezi výstavním centrem Ideon a letní pláží změnil k nepoznání. Přístavba díky prosklené čelní straně při pohledu zvenku architektonicky navazuje na stávající plavecký areál a plavcům nabízí výhled do korun stromů či na letní pláž. Oba bazény jsou navíc vizuálně propojeny prosklenou stěnou a díky posuvným skleněným dveřím mohou návštěvníci procházet z jedné části areálu do druhé. Interiér přístavby přitom kopíruje prostředí kolem stávající padesátky, tak aby oba prostory působily jednotně, což dokládají například mozaikové lavice po obvodu nového bazénu určené k odpočinku či odkládaní věcí návštěvníků areálu. Zázemí, tedy šatny, sprchy a toalety mají obě vodní plochy společné, což znamená minimální navýšení personálu i nákladů na provoz. Své vlastní zázemí u nového bazénu však mají plavčíci, aby všechny části aquacentra byly pod neustálým dohledem, což uvítají zejména rodiče s dětmi.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2019


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml