Sdružení přátel Pardubického kraje

Knihovní centrum U Vokolků oživilo historickou část Pardubic

Foto: Pardubický kraj

26.02.2021 Několik desítek let nevyužívané budovy na kouzelném historickém předpolí Zámku Pardubice, na takzvaném Příhrádku, byly na konci června letošního roku slavnostně předány do užívání Pardubickému kraji a jeho Krajské knihovně. Skončila tak skoro tříletá rekonstrukce, na kterou kraj využil prostředky převážně z evropských fondů. Po bohatém Kulturním létu na Příhrádku a rozjezdu tvůrčích dílen pro školy a veřejnost jeho provoz dočasně zastavila druhá vlna epidemie koronaviru.

Kraj převzal budovy od státu
„Budovy patřily Národnímu památkovému ústavu, který je nevyužíval a pouze tu prováděl nejnutnější údržbu. Naštěstí se nám na začátku roku 2016 podařilo dohodnout o jejich bezúplatném převodu z majetku státu do majetku kraje. Prvního března 2016 jsme tak mohli předat klíče Krajské knihovně, která měla už dva roky připravený záměr na jejich možné využití,“ popisuje začátky projektu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „V následujícím roce se zrodil projekt, který měl šanci uspět ve výzvách evropských fondů. To se také podařilo a získali jsme dotaci z programu ITI IROP, která tvořila 85 procent nákladů. Samotnou stavba za celkem 39 milionů korun jsme zahájili v roce 2017 a skončila v závěru roku 2019. Poté následovalo vybavení vnitřních prostor za přibližně 14 milionů korun,“ pokračuje 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek. Výběrové řízení na rekonstrukci objektů vyhrála firma Archatt památky s.r.o a na dodávku vnitřního vybavení a audio video technologií vybavení firma Electrooutlet s.r.o.

Čítárna, hudební oddělení, ateliér i výstavní část
První dům od Pernštýnské ulice (čp. 8) má samostatný vchod, další (čp. 7 a 6) jsou pak průchozí a mají různé využití jak pro registrované čtenáře, tak pro veřejnost nebo objednané školní a jiné skupiny. „Je tu volně přístupná čítárna v prvním domě, která má punc staré kavárny a mohou se tu konat i různá autorská čtení a komorní pořady. Je to bezpečný komunitní prostor k příjemnému trávení volného času spojený i s možností zapůjčení některých knih, časopisů, nebo stolních i venkovních her i bez průkazky knihovny. Občerstvení je tu zajištěno samoobslužnými automaty. Čítárna je navíc spojena s terasou, ze které je překrásný výhled na pardubický zámek,“ uvádí ředitelka knihovny Radomíra Kodetová. Ve stejném domě je i grafický ateliér, kde se na začátku školního roku už rozeběhly první dílny pro skupinové tvoření.
V prostředním domě nabízí své služby rozšířené hudební oddělení Krajské knihovny se sbírkou not, hudební literatury i časopisů. Je zde možné pracovat na počítači s přístupem na internet, do databází a k dispozici jsou i kopírovací a reproslužby. Specialitou je vybudování odborné badatelny s ojedinělým fondem dokumentů z oblasti kosmonautiky a astronomie.
V budově, která sousedí s věží, je výstavní a muzejní část. Veřejnost zde má možnost vidět historické tisky z 15. a 16. století z majetku Regionálního muzea v Chrudimi. Dále je zde umístěna tu výstava literárních osobností Pardubického kraje s řadou zajímavých dokumentů z majetku paměťových institucí, převážně ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích. Vstupní výstava v přízemí je věnována historii i současnosti rodiny Vokolků, po kterých nese celý komplex budov jméno - Knihovní centrum u Vokolků na Příhrádku.

Pocta rodině Vokolků
„Vokolkovi byli významnou pardubickou rodinu, kterou komunisté v 50. letech minulého století připravili nejen o komerční a uměleckou tiskárnu, ale také o možnosti uplatnění jejich tří literárně a výtvarně nadaných synů,“ říká Roman Línek, který byl v roce 2018 iniciátorem souboru akcí na připomenutí rodu Vokolkových. Projekt zahrnoval mimo jiné výstavy, natočení vzpomínkového filmu i odbornou konferenci, která byla završena odborníky oceňovaným sborníkem. V témže roce byli bratři Vokolkovi zařazeni mezi významné osobnosti zapsané v dokumentu Tvář kraje.
V knihovním centru se s odkazem této rodiny setkáte ještě na dalším místě. V grafickém ateliéru jsou instalované historické poklady z Vokolkovy tiskárny, které se podařilo zachránit při ničení a konfiskaci tiskárny v Jindřišské ulici v Pardubicích komunisty. Tiskařský lis z roku 1859, původní kasu s písmeny a řezačku se sešívačkou tehdy převezl pod pláštíkem tmy do pardubického muzea na zámku Vlastimil Vokolek, člen pardubického Musejního spolku. Podařilo se mu ještě v muzeu, které ho na čas zaměstnalo, vydat několik svazků z tohoto exilu, ale už za pár let musel nastoupit do místní chemičky jako dělník. Jeho syn Vít Vokolek, dnes uznávaný doyen zejména pravěké archeologie a přední český odborník na dobu bronzovou, vzpomíná, jak na tomto lisu za války tiskl své dětské dřevoryty.

Domy promluvily o historii města
V muzejní části se zájemci dozví také o historii těchto domů. Při rekonstrukci je podrobně prozkoumali i archeologové. Nejstarší zjištěné archeologické situace spadaly do 14. až 15. století a lze je spojovat s životem ve vrcholně středověkém městě. Jedná se o doklad lidské činnosti, která předcházela vyčlenění a výstavbě Přihrádku coby samostatného celku mimo městskou jurisdikci. Počátky Přihrádku v podobě hospodářsko-řemeslnického zázemí pardubického zámku jsou kladeny na počátek 16. století, do období krátce po roce 1516, ke kterému je písemně doloženo rušení starších domů předcházejících dodnes dochované zástavbě. Mimo celou řadu nálezů zlomků keramických a skleněných nádob či zlomků zdobených kamnových kachlů tu archeologové našli i velmi zajímavé nálezy dochované kožené obuvi ze 17. století či písemností z 16. století.

GPS souřadnice: 50.0407150N, 15.7784575E

Autor: Zuzana Nováková
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020


Foto: Pardubický kraj






Předchozí článek: Epidemie a distanční výuka ve školách v minulosti
Následující článek: Pardubice ve válečném roce 1866


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml