Sdružení přátel Pardubického kraje


Pardubicko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20


20. 07. 2010 Je tomu již šedesát let, co se v Pardubicích můžete svést městskou hromadnou dopravou. 1. května 1950 totiž na svou trasu vůbec poprvé vyjely dva autobusy Škoda 706 RO Dopravního komunálního podniku města Pardubic. Oba dva autobusy původně zajišťovaly provoz na jediné lince MHD, která jezdila od nemocnice přes dnešní Třídu Míru, okolo starého nádraží do Jesničánek. Oba autobusy zajišťovaly na této lince interval 30 minut. Není však bez zajímavosti, že první autobusová linka začala v Pardubicích jezdit trochu neplánovaně. V dubnu roku 1950 byl totiž založen Dopravní komunální podnik města Pardubic hlavně k tomu, aby vybudoval a poté provozoval síť trolejbusových tratí. Jelikož však poptávka po městské hromadné dopravě byla velká a výstavba trolejbusových tratí se prodlužovala, bylo rozhodnuto, aby na připravovanou trasu trolejbusové linky vyjely autobusy. A tak se v květnu roku 1950 také stalo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



26. 05. 2010 Pod pojmem leták si většina z nás vybaví jednolistovou tiskovinu, menšího formátu, s krátkým naléhavým a aktuálním sdělením, s grafickou výzdobou, mající většinou originální barevné řešení. Letáky prošly dlouhým historickým vývojem, ve kterém nedošlo jen k jejich nekonečné textové variabilitě, ale i změně technické dokonalosti. V mnohém však zůstaly letáky stejné. Informují nás stručně, se snadno zapamatovatelným obsahem, o aktuální změně. A v tomto případě je jedno, jestli se jedná o leták s politickým obsahem, kulturním sportovním či právě průmyslovým. I způsob rozšiřování nebo umisťování zůstal téměř stejný. Drobnou reklamní tiskovinu najdete přilepenou na veřejných prostranstvích, ve výlohách obchodů nebo jej dostanete do schránky. Nejrychlejší je pak ten leták ( zde snad k vysvětlení tohoto českého pojmu - rychle předati informaci ), který dostanete na ulici či v obchodě přímo do ruky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



26. 05. 2010 V naší cestě po "téměř" zapomenutých pardubických firmách budeme pokračovat písmenem D, které sjednocuje opravdu pestrý podnikatelský kolorit, "hlídaný" především obdobím první republiky, s časovými kořeny 19. století a přesahem do pohnutých let válečných a nevyzpytatelných let poválečných. Ing. Vendelín Dvořák, v Pardubicích poměrně známá osobnost (nar. 1878 v Bohulibech, okr. Jílové) provozoval svoji technickou kancelář, podnikatelství vodních staveb, později rozšířené o cihelnu a pilu, v letech 1911-1942. Cihelna a od roku 1913 i pila byly provozovány v Holicích. Ve firmě se exponoval i Josef Komárek a později vnucený správce Antonín Valenta. Z činnosti firmy se zachovaly především výkresy (technická dokumentace, celkem 193 položek). V roce 1937 byla cihelna v Holicích pronajata Stanislavu Půlpánovi, statkáři z Ostřetína. V. Dvořák se výroby zboží cihlářského vzdal. Ve stejném roce však byl provoz cihelny zastaven, pak se cihlárna stala majetkem Cihlářského kartelu v Pardubicích (v letech 1932-1936 se v cihelně také nepracovalo).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



26. 05. 2010 Základní škola ve Zdechovicích (okres Pardubice), která vyučuje žáky 1.–5. ročníku, sídlí v budově postavené cca před 125 lety. Její dnešní kapacita je 50 žáků ve dvou třídách. Půda pod valbovou střechou, využívaná až do r. 2008 ke skladování nepotřebných věcí, se však skoro zázračně proměnila. Dnes zde najdeme keramickou dílnu s elektrickou pecí, dvě podia pro školní vystoupení a hlediště pro diváky, vesměs rodiče žáků. Kromě základního vybavení dřezem v atelieru, toaletami pro dívky a zvlášť pro chlapce, které jsou přístupné z patrové podesty schodiště, je k dispozici úklidová komora i sprcha pro žáky, kteří by práci s keramickou hlínou příliš prožívali.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



14. 05. 2010 Starší historiografie reprezentovaná historiky Pubičkou a polským Dlugoszem (Cromerius) se domnívala, že obec Ostřetín je zmiňována již v letech 1139, tehdy po jménem Hostín. Vycházeli ze zmínek o výpravě českého knížete Soběslava do Polska, při které zavítal na svůj hrad Chvojno a nechal obnovit poblíž ležící opuštěný hradec Hostín. Proto se oba domnívali, vzhledem ke skutečné blízkosti obce Vysoké Chvojno, že dnešní Ostřetín získal jméno podle Týna pod Hostínem a vznikl před koncem 12. století. Tento názor je již v dnešní době značně zpochybněný a zastaralý.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



14. 05. 2010 Pardubice si letos připomínají jedno významné výročí. V roce 2010 je to totiž přesně sto let od doby, kdy se o tomto městě na východě Čech začalo psát po celé Evropě. Od roku 1910 totiž nesou Pardubice díky Ing. Janu Kašparovi označení „kolébka české aviatiky“.
Pardubický rodák Ing. Jan Kašpar totiž na počátku roku 1910 začal se svými vlastními leteckými pokusy. Připomeňme, že Jan Kašpar se narodil 20. 5. 1883 v Pardubicích a již v době studia na pražské technice bylo jeho zálibou létání. Poté pracoval v Německu ve fi rmě Baase & Selve, která vyráběla součásti pro vzducholodě. Po roce se vrátil do Čech, kde pracoval v Mladé Boleslavi u fi rmy Laurin & Klement. Na podzim roku 1909 však začíná chystat stavbu svého letadla, původně na dvoře hotelu Veselka, který tehdy patřil jeho rodičům. V lednu 1910 pak dostal stavební povolení ke stavbě hangáru. Když však byly jeho pokusy se sestrojením vlastního letounu neúspěšné, rozhodl se Kašpar pro nákup stroje Blériot. Rok 1910 byl rokem velmi významným pro českou aviatiku i pro Parduubice, které se tak díky úspěchům svého rodáka stávaly středem pozornosti. Co tedy o pokusech Ing. Kašpara napsal v roce 1910 místní tisk?
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



22. 02. 2010 Pokračujme v naší procházce po „téměř“ zapomenutých fi rmách Pardubic a pootevřeme skromně okno do jejich historie. Ve čtyřicátých letech (1944–1949) si Marie Čeřovská (nar. 1910 v H. Týnci) otevřela skromnou živnost, týkající se mandlování prádla, v ulici Malé č. 233 (bytem Jindřišská č. 683). Podnikání se vzdala krátce po převratu v roce 1949 z důvodu blíže nespecifi kované nemoci.1) Firmu se stejným druhem podnikání si otevřela krátce před M. Čeřovskou Růžena Vondroušková (nar. 1887 v Pardubicích). Mandlování prádla provozovala v ul. Teplého č. 1621, bytem ul. Malá č. 233. O pardubických zmrzlinářích a cukrářích jsme již psal ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka,2) proto zde jen na doplnění uvádím Václava Červenku (nar. 1889 v Chroustovicích), který se v letech 1941–1942 zabýval prodejem zmrzliny a cukrovinek v Pardubicích-Karanténa č. 5. Podnikatel stejného jména i příjmení (nar. 1905 v Pardubicích) v letech 1934–1942 prodával uhlí a palivové dříví na Bílém nám. č. 141. Zaměstnával pouze jediného pomocníka, Josefa Parolka (nar. 1904, Okrohlá, Boskovice). 3)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



09. 02. 2010 O historii olomoucko-pražské železniční dráhy, po které jezdí vlaky již od roku 1845, toho již bylo napsáno mnoho. Jižmzahájení jejího provozu provázelo neštěstí v podobě smrtelnéhomzranění stavitele železnice Ing. Jana Pernera.mVelké železniční neštěstí však postihlo tuto trať nedalekomUherska v prosinci roku 1909: „Dvanáct osob zabito, 18 těžcemzraněno,“ hlásaly titulky v Národních listech 27. prosincemroku 1909. Zpráva dále pokračovala: „V dějinách hrůznýchmželezničních katastrof v našem království, těchto tragédií zaviněnýchmi nezaviněných, nejčernějším písmem zapsána budemstrašná srážka rychlovlaku s vlakem nákladním, udavší se vemstanici Uhersko mezi Pardubicemi a Chocní, na Boží hod vánočnímo půl 10. hodině dopolední… Vyšetřování soudní a železničnímbude trvati delší čas, než se pravá příčina katastrofymzjistí, nemožno tedy dnes již se vší určitostí viníka usvědčit,male přesto dlužno sděliti všeobecné mínění železničních orgánů,mže katastrofu zavinil službu konající dopravní úředník asistentmZeis, a sice opomenutím postavení distančního terče namznamení „Stůj“… V laických kruzích vyslovuje se podezřenímnad tím, že mohla se státi srážka vlaků na dvojkolejné trati.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



09. 02. 2010 Jméno cestovatele Dr. Emila Holuba (7. 10. 1847– 21. 2. 1902) snad není nutné dlouze představovat. Pokud semchcete o tomto cestovateli, významném holickém rodákovi, ale i o africkém kontinentě dozvědět více, jistě neopomeňte navštívit Památník Dr. Emila Holuba právě v jeho rodišti v Holicích. „Historie muzea začíná 30. dubna 1966, kdy v akci Z byl postaven kulturní dům a současně s ním budova muzea. Základem sbírek se stala pracovna Dr. Holuba, kterou Holicím odkázala jeho manželka Růžena po své smrti v roce 1958,“ popsala vznik muzea jeho zaměstnankyně Marcela Jeřábková.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



02. 02. 2010 | Každoročně se koná 6. července pod Kunětickou horou Setkání Jeníčků a Mařenek. Patronem toho letošního setkání byl také jeden Jan, kterým byl herec Jan Přeučil, shodou okolností pardubický rodák. Ten zde spolu se svou partnerkou Evou Hruškovou bavil nejen děti, ale i jejich rodiče a prarodiče při loutkovém představení na náměty Starých pověstí českých. Dovolili jsme si využít příležitosti a herce Jana Přeučila v prostředí překrásného loveckého zámečku proměněného v perníkovou chaloupku uprostřed přírody krátce vyzpovídat.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml