Sdružení přátel Pardubického kraje

Co mají společného ÚVALY s Pardubicemi

Železniční viadukt v Úvalech je z roku 1844. Foto autor

19.02.2016 Cestujeme-li z Pardubic do Prahy vlakem, projedeme za Českým Brodem, hlásícím se 2 stožáry rozhlasového vysílače, středem rychle rostoucího města ÚVALY.
Jde o staré sídlo, které leží v dobré poloze při cestě z Prahy na Český Brod. Jedna cesta z Úval směřovala podle tvrze Hostyně směrem na blízké přemyslovské hradiště Škvorec a dále přes Tismice na Český Brod. Dálková cesta vedoucí z Prahy byla střežena tvrzemi, na jejichž místě někdy vznikly románsko-gotické kostely s útocištní a strážní funkcí. Poblíž Úval to byl Hradešín s útocištní, původně románskou rotundou sv. Jiří.
Samo sídlo Úvaly bývalo pravděpodobně majetkem pozdějších pánů z Pardubic, konkrétně jeho část Hostyně.
Na Hostyni se narodil Arnošt z Pardubic (1297-1364), dále žil v Kladsku, kde jeho otec (také Arnošt) vykonával úrad purkrabího *
Jisté je, že centrem Úval je náměstí Arnošta z Pardubic. Poblíž středu náměstí je jeho pomník od českého sochaře Jindřicha Václava Čapka z roku 1869. Sochař dílo vytvořil záhy po absolvování pražské akademie. Je například autorem krásného tympanonu nad portálem a velké sochy Spasitele a 4 evangelistů pro chrám Nanebevzetí P. Marie v Chrudimi, nebo sochy sv. Václava a sv. Barbory pro chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Nadaný sochař získal Klarovo stipendium po realizaci sochy Arnošta z Pardubic a sochy Panny Marie Vítězné pro stejnojmenný kostel v Praze. Tím dalším "co mají společného Úvaly s Pardubicemi" je samozřejmě železniční trať, spojená se jménem vrchního inženýra Jana Pernera. Téměř v centru města se nachází jedna z největších staveb na trati Praha - Olomouc - devítiobloukový viadukt přes údolí Výmoly z roku 1844. Jan Perner jako vrchní inženýr musel celou stavbu vytyčit směrově i výškově. Na úseku Pardubice - Praha dlouhém 105 km pracovalo 5000 lidí. K dispozici měli kolečka, lopaty a krumpáče a stavbu měli hotovou za 1¾ roku. Viadukt je v plném provozu již 170 let.

Návštěva Úval a okolí nás inspirovala k mnoha úvahám: např. jak to, že městečko o celkem 818 obyvatelích vč. Hostína se 14 obyvateli mohlo postavit svému rodákovi takový pomník, který by se dobře vyjímal i v Pardubicích.

GPS souřadnice: 50.0739431N, 14.7308044E

Autor: Ing.arch.VLADIMÍR ROZEHNAL
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014


Staré hradiště Škvorec prochází rekonstrukcí. Foto autor
Pomník Arnošta z Pardubic v Úvalech je z roku 1869 od Jindřicha Václava Čapka. Foto autor






Předchozí článek: Práce ve zdechovickém zámku
Následující článek: Zámek Choltice


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Lřížev LITOMYŠLI, nejvýznamnější památka z předhusitského období.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml