Sdružení přátel Pardubického kraje

Jana Kašpara připomíná nová letištní hala

Foto: Magistrát města Pardubic

4.06.2018 Turisté, milovníci létání i pardubičtí patrioti mají důvod k radosti. Pardubické mezinárodní letiště má novou dominantu, cestující komfortnější odbavení a průkopník české aviatiky „pomník“ zhruba v místech, kde před lety podnikal své první pokusy o překonání zemské přitažlivosti. Zkrátka nový letištní terminál Jana Kašpara je dokončen a v plném provozu. Pardubické letiště tak konečně, co do komfortu cestování, dohonilo ostatní česká mezinárodní letiště.
Podstatné změny k lepšímu lze vidět již při vstupu na letiště. Nová komunikace vás dovede až k odletové hale stojící v těsném sousedství letištní plochy. Ty tam jsou doby, kdy odbavené cestující i jejich zavazadla převážely k letadlu autobusy. Dnes můžete po odbavení, třeba nad kávou, sledovat letištní plochu a přílet svého spoje z odletové haly. K samotnému letadlu to máte jen pár kroků. Naopak při příletu vstoupíte z plochy přímo do moderního terminálu s vybavením i službami odpovídajícími cestování ve 21. století. Jen kratičké zdržení na vyzvednutí zavazadel a během chvíle jste na cestě k domovu. Taxíkem, autobusem, vlakem či vlastním automobilem, který na letišti zaparkujete bezplatně.

Sama budova terminálu je funkční stavbou s čistými pravoúhlými liniemi, které provozovateli v případě potřeby umožní další rozšíření odbavovací haly třeba o prostory pro rostoucí cargo dopravu a podobně. Prosklený dvoupodlažní terminál je moderní stavbou, která pardubickému mezinárodnímu letišti sluší. Personál zde zvládne v případě potřeby odbavit tři velká letadla najednou a ročně až 250.000 cestujících, což v podmínkách, které letiště mělo do konce loňského roku, nebylo vůbec myslitelné.
První nadzemní podlaží terminálu disponuje plochou přes 6000 metrů čtverečných. To je dostatek prostoru na pohodlnou příletovou a odletovou halu jak pro cestující ze schengenského prostoru, tak mimo něj, pro odbavení zavazadel, pro místnost pro žadatele o azyl se sociálním zařízením, bez které se žádné mezinárodní letiště neobejde, odpočinkovou místnost pro posádky, občerstvení, obchod duty free, prodej suvenýrů a podobně. Škoda, že druhé nadzemní podlaží terminálu Jana Kašpara na dokončení interiérů, z úsporných důvodů, teprve čeká. Možná už za rok tu budou další komerční prostory, salonek, v němž si budou moci klienti letiště zpříjemnit čekání na svůj spoj a také restaurace s parádním výhledem na letištní plochu, na níž se už dnes těší řada příznivců létání.
Na plnohodnotnou odbavovací halu čekalo pardubické civilní letiště 13 let. Z původní studie, podle níž měly mít Pardubice za tři čtvrtě miliardy korun airport s velkorysou středovou halou, dvěma postranními křídly pro odlety a přílety a novým technickým zázemím zbyl jen sen, když v roce 2009 klesl zájem ruských společností létat do Pardubic. Letiště se tehdy dočkalo, díky evropským dotacím, alespoň modernizace technického zázemí. Následující roky byly pro letiště plné turbulencí. Rekordní počet odbavených cestujících (téměř 185.000) a po krachu ruského dopravce prudký pád. Jednání o nových linkách narážela na naprosto nevyhovující zázemí. Z terminálu, kde se lidé před odletem tísnili, neměli si kde sednout, o dalších službách ani nemluvě, prostě letecké společnosti létat nechtěly a při jednáních to dávaly zřetelně najevo. Letiště proto hledalo nový koncept haly – levnější, provozně úspornější a přitom splňující veškeré nároky na moderní terminál. A také způsob, jak stavbu financovat. Samotná stavba začala v červnu 2016, po 18 měsících, na sklonku loňského roku pak konsorcium společností STRABAG a Chládek a Tintěra předalo odletovou halu za zhruba čtvrt miliardy korun, uživateli, tedy společnosti East Bohemian Airport, která mezinárodní letiště v Pardubicích provozuje. Dva měsíce trvala příprava terminálu na „ostrý“ provoz, který začal s koncem ledna letošního roku.
V porovnání třeba s pražským letištěm se může zdát terminál Jana Kašpara příliš skromný. Je ale dobře dostupný, pohodlný a odbavení tu probíhá bez stresu a dlouhého čekání. A i díky pravidelným linkám do Londýna, Moskvy a nově do španělského Alicante, také stále vyhledávanější. Cestu si sem už našli cestující nejen z východních Čech, ale stále častěji i z Prahy, či příhraničních oblastí Polska. Létají z Pardubic za přáteli či rodinami, na pracovní schůzky nebo jako turisté třeba na prodloužené víkendy do evropských metropolí, nebo na letní dovolené.

GPS souřadnice: 50.0175306N, 15.7250483E

Autor: Nataša Hradní
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018


Foto: Magistrát města Pardubic
Foto: Magistrát města Pardubic






Předchozí článek: Střední průmyslová škola elektrotechnická v Pardubicích
Následující článek: Stavební historie cukrovaru ve Slatiňanech – 100. výročí současného areálu


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml