Sdružení přátel Pardubického kraje

Pardubice mají svůj Slavín


11.04.2017 Na pražském vyšehradském hřbitově můžeme obdivovat hroby významných osobností našich národních dějin. Dodnes se tak chodíme dívat na místa posledního odpočinku Františka Křižíka, architekta Josefa Gočára nebo zpěváka Waldemara Matušky a stovek dalších významných osobností. Také v Pardubicích již dnes existuje poněkud zmenšená podoba toho vyšehradského Slavína.
U zrodu myšlenky Pardubického Slavína stál v devadesátých letech 20. století Josef Janiš. Tomu se podařilo zmapovat desítky hrobových míst významných pardubických osobností na dvou z městských hřbitovů. Janiš vytvořil fotodokumentaci hrobových míst mnohých osobností, jako jsou například stavitel železnic ing. Jan Perner, baron Artur Kraus, architekt Ladislav Machoň, starosta města Leopold Werner, aviatik Jan Kašpar, ale i jeho bratranec Evžen Čihák, akademický malíř Jaroslav Grus, architekt Karel Řepa a mnozí další.

Bohužel od doby, kdy Janiš zmapoval významné osobnosti na tzv. Starém a Novém hřbitově, byly některé významné hroby zrušeny. Stalo se tak například v případě hrobu propagátora sportu a průkopníka české silniční cyklistické turistiky Vincence Chomráka. Jak tyto hroby vypadaly, můžeme dnes již vidět pouze na fotografiích Josefa Janiše. Díky němu však můžeme například sledovat, jak se v minulosti měnil vzhled např. hrobky aviatika Jana Kašpara.
Po smrti Josefa Janiše v roce 2015 se rozhodl Klub přátel Pardubicka na dílo navázat a tak byly na již zmíněných dvou pardubických městských hřbitovech nainstalovány informační tabule s přehlednými plány hřbitova s vyznačením několika desítek hrobů významných osobností. Zároveň byl stejným způsobem prozkoumán další z městských hřbitovů zvaný Urnový háj a dále pak hřbitov ve čtvrti Pardubičky. Do projektu Pardubický Slavín tak byl zařazen např. hrob fotografa Jiřího Tomana, herce Milana Sandhause, ale také někdejšího hejtmana Pardubického kraje Michala Rabase v případě Urnového háje, na hřbitově v Pardubičkách byl do projektu zařazen například hrob spisovatele Jaromíra Johna. I na těchto hřbitovech návštěvníci naleznou informační tabule s vyznačením hrobů nejen těchto, ale i mnohých dalších významných osobností, které již dnes nejsou mezi námi. Plánky obsahují QR kódy, které odkazují přímo na webovou stránku věnovanou dané osobnosti.
Kromě tohoto projektu se podařilo zřídit také institut hrobů v péči města. Ten by měl zabránit tomu, aby v budoucnu zmizely nebo byly nedůstojného vzhledu hroby mnohých významných osobností. Město Pardubice převzalo do své správy péči o prvních sedm opuštěných hrobů významných osobností. Bude je na své náklady udržovat prostřednictvím Služeb města Pardubic.
„Institut hrobů v péči města jsme zřídili v loňském roce. Jde nám o to, aby zůstala zachována místa posledního odpočinku všeobecně uznávaných osobností, významných pro Pardubice, leckdy pro celý stát. Je to to nejmenší co pro ně můžeme udělat, aby nebyli zapomenuti,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát. „V minulosti již na pardubických hřbitovech zaniklo několik hrobů významných osobností jen proto, že se o pietní místo neměl kdo postarat. Přišli jsme tak například o hrobku, v níž byl pochován významný fotograf Josef Pírka, ale je řada dalších pietních míst, kterým hrozí zánik. Na opuštěné a zchátralé hroby je smutný pohled, o to smutnější, nesou-li jméno člověka, který byl za života ceněn a ctěn,“ dodal primátor.
Udělení statutu hrobu v péči města Pardubic podléhá pravidlům schváleným zastupitelstvem města. Musí jít o hrob, který vykazuje známky opuštěnosti a není nikdo z rodiny, kdo by se o něj staral, nebo není uzavřena smlouva na pronájem daného hrobového místa a hrozí tedy, že by hrob zaniknul. Návrh mohou prostřednictvím kanceláře primátora podávat občané města Pardubic i spolky či jiné právnické osoby sídlící na území města. Návrh musí být písemný a vedle jména a adresy toho, kdo jej podává, musí přesně specifikovat osobnost, o jejíž hrob se jedná, datum jejího úmrtí, umístění a označení hrobového místa a odůvodnění. Návrh lze podat nejdříve 10 let po úmrtí té které osobnosti.
Prvních sedm návrhů podal Klub přátel Pardubicka. Zastupitelstvo města pak v prosinci loňského roku rozhodlo o tom, že statut hrob v péči města získají místa posledního odpočinku bývalého pardubického starosty Leopolda Wernera, advokáta novináře a dramatika JUDr. Karla Krpaty, ředitele reálky Jiljí Vratislava Jahna, c.k. místodržícího rady a okresního hejtmana Hynka (Ignáce) Boukala (všechny na Starém městském hřbitově), zakladatele známé Prokopky ing. Josefa Prokopa, a starosty Pardubic Václava Bubeníka, kteří jsou pochováni na Novém městském hřbitově a novináře a spisovatele Jaromíra Johna, který je pochován v rodinné hrobce na hřbitově v Pardubičkách. Všechny tyto hroby je možno vyhledat na hřbitově podle mapky, odkazující na pietní místa v daném areálu, případně jejich polohu a další informace najít pod odkazem www.pardubickyslavin.cz. O hroby v péči města budou pečovat Služby města Pardubic, které spravují pardubické hřbitovy. Na náklady města zajistí pravidelnou údržbu a výzdobu pietního místa při příležitosti výročí úmrtí a Památky zesnulých a uhradí nájemné za hrobové místo. O provedení oprav přesahujících rámec běžné údržby bude rozhodovat rada města.

GPS souřadnice: 50.0245631N, 15.7909181E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017






Předchozí článek: SUP - GEIER - GAJER
Následující článek: Zámek ve Zdechovicích zaznamenal pohyb


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice s cibulovou věží na náměstí v ÚSTÍ NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml