|
| |
|
Co kdyby se na Vinici v Pardubičkách pěstovalo znovu víno
1.12.2013 Názvy ulice K Vinici a názvy místní části na starých mapách Na vinici naznačují, že v Pardubicích se kdysi zřejmě pěstovalo víno. Víno přinesli k našim sousedům Římané, kteří ho pěstovali např. v údolí Rýna a Mosely. Pěstování vína vyžaduje vhodnou kombinaci tepla, slunečního svitu, deště a mrazu, polohy a půdy. Podnebí a počasí jsou proto nejdůležitější činitelé velmi komplexního prostředí, které je třeba k pěstování vína. V tom spočívá celý úspěch. Ale najít takové místo není vůbec jednoduché. Začněme historií: První dochovaná zpráva o Pardubicích je v listině papeže Bonifáce VIII. z r. 1295, kde je zmínka o klášteře Cyriaků s kostelem sv. Bartoloměje. Dnes víme, že klášter Cyriaků souvisí s návrším nad Chrudimkou, kde se dnes nachází čtvrť zvaná Pardubičky. Cyriaci jsou řád křížovníků s červeným srdcem na rozhraní mezi řeholními kanovníky a rytířskými řády. Je to tedy kněžský řád (příslušníci měli kněžské svěcení) sloužící lidem. Tato služba spočívala jak v péči o duševní zdraví a výchovu lidí (věřících i nevěřících, místních i pocestných) v konkrétních životních podmínkách nebo situacích, tak v péči o nemocné (špitální služba). Cyriaci dostali jméno podle sv. KYRIAKA, kterého uctívali jako jednoho ze 14 svatých pomocníků. Světec podstoupil kolem r. 304 za hrůzovlády císaře Diokleciána mučednickou smrt po předchozí nucené práci v římských jílových dolech pro svůj pevný odpor vůči modloslužbě. Podle legendy vyléčil z posedlosti dceru císaře ARTEMII. A nyní se už pomalu dostáváme k pěstování vína. Kyriak je uctíván hlavně v Porýní, jako patron proti posedlosti, pokušení, v hodině smrti, na nucených pracích a při těžké práci. O tyto vypjaté situace nebyla nikdy nouze. Dobrým pomocníkem lidí bylo vždy víno. Zpříjemňuje život plný stresů a obav. Víno doporučují i dnes v rozumném množství pravidelně konzumovat lékaři. Mešní víno je třeba k výkonu kněžské služby. Cyriaci jistě měli všechny potřebné informace o víně a dokázali je pravděpodobně využít. Ostatně v Benátkách n. Jizerou, kde byli Cyriaci, je také krásná vinice dodnes. Opukový svah nad Chrudimkou v Pardubičkách má orientaci JZ*. Vodní plocha navíc může příznivě odrážet sluneční paprsky. Voda tu je v přiměřené hloubce. S h r n u t o , stálo by za to pustit se do zku l t u rněn í pralesa na jediném kopci uprostřed Pardubic a spojit to se stezkou podél řeky s malým archeoparkem v místě historicky nejstarším v Pardubicích. Malá vinice Na vinici by mohla opět rodit víno. Zkušenosti by mohli pardubickým vinařům předat pěstitelé vína z Kunětické hory, která už úspěšně a nedaleko Pardubic víno rodí. *Pozn.: Předmětný pozemek č. p. 52/25 k. ú. Pardubičky vlastní Statutární město Pardubice.
Autor: Ing. Arch. Vladimír Rozehnal Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013
Předchozí článek: Ve Zdechovicích si mají děti kde hrát. A rodiče taky Následující článek: Téměř zapomenuté pardubické firmy - XVII. část Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
