Sdružení přátel Pardubického kraje

Téměř zapomenuté pardubické firmy - XVII. část


1.12.2013 Alois Hladěna (nar. 1898, Pardubice) patřil ve své době k velmi známým sedlářům v Pardubicích. Vlastnil sklad kůží a potřeb pro sedláře, řemenáře, čalouníky, brašnáře a stavitele kočárů na Pernštýnském nám. č. 48. Archivní záznamy pocházejí však pouze z počátku 40. let.1) Ze dne 9. 12. 1940 pochází žádost o vydání duplikátu živnostenského listu, který se ztratil. Dne 16. 11. 1942 požádal A. Hladěna o převzetí fi rmy svého otce.2)
František Hladěna (nar. 1866 v Hradišti u Pardubic) vedl rovněž ve 40. letech sedlářství (anglické), dále výrobu kočárových postrojů na Wilsonově tř. č. 95 (Na Zeleném), později vdova Marie (s náměstkem Josefem Bulíčkem). Podobně jako u předešlé fi rmy se zachovala žádost Marie Hladěnové o vystavení duplikátu živnostenského listu vydaného dne 12. 4. 1893 v Pardubicích. Z činnosti fi rmy se v archivních fondech zachoval jediný fi remní papír (dat. 20. 3. 1941).3) I když jsou obě fi rmy Alois Hladěna a František Hladěna uvedeny v archivním fondu odděleně, lze předpokládat, že se jednalo o dva podnikatele stejného rodinného podniku.

Milada Hladěnová (nar. 1900, roz. Vašíková) byla modistkou na Wilsonově tř. č. 60, (později Na Zeleném č. 763) přibližně od poloviny 20. let. Živnostenský list byl vydán dne 31. 1. 1925. V roce 1939 ohlásila odhlášení živnosti na dobu neurčitou. Dne 20. 3. 1942 se objevuje žádost o znovuotevření živnosti z důvodů existenčních. Dne 5. 6. 1942 fi rma přesídlila z domu č. 60 Na Zeleném do domu č. 63 tamtéž. Dne 18. 2. 1947 podalo společenstvo modistek a modistů v Pardubicích pro východní Čechy se sídlem v Pardubicích žádost, aby byl M. Hladěnové odebrán živnostenský list z důvodu 6měsíční provozní „abstinence“ fi rmy.4) Společenstvo dále uvedlo, že M. Hladěnová je již od roku 1945 zaměstnána u fi rmy Josef Král v Pardubicích. Toto kloboučnictví patřilo v Pardubicích ve své době k nejznámějším.5) „V přítomné době bydlí M. Hladěnová v Praze, kde dle našich zpráv vede exportní oddělení fi rmy J. Král.“6)
Dne 14. 7. M. Hladěnová odmítla vydání živnostenského listu a naopak uvedla, že si podala u magistrátu hl. města Prahy žádost o vydání nového živnostenského listu. Dne 5. 11. 1947 však magistrát žádost M. Hladěnové zamítl. Karel Hladík (nar. 1884 ve Správěcích, okr. H. Králové, příslušný do Pardubic, manželka Františka, roz. Zelinková) vedl řezbářství, odborné rámování obrazů a jejich prodej v ul. Arnoštské č. 29, později na Pernštýnském nám. č. 47. Jednalo se o malý krámek v přízemí domu. Ze dne 20. 7. 1937 je žádost o přesídlení fi rmy z ul. Arnoštské na Pernštýnské nám. Živnostenský list byl vydán 13. 1. 1910. Po 35 letech praxe si musel v roce 1944 podat žádost o prodej obrazů.
František Hlaváček (nar. 1898, manželka Miroslava, roz. Petrová) vedl truhlářství a obchod s nábytkem ve Smilově ul. č. 547, dříve Sladkovského č. 454. Firma vznikla již v roce 1895, kdy ji založil otec Františka Hlaváčka. Syn fi rmu převzal v roce 1929. Živnostenský list byl vydán 25. 2. 1930. Přesídlení fi rmy proběhlo v květnu roku 1942. Dne 4. 2. 1946 si F. Hlaváček podal žádost o rozšíření živnostenského listu. Žádost OŽK v Praze 12. 4. 1946 zamítla. Po válce fi rma zaměstnávala pouze dva dělníky a více než 50 % prodaného nábytku bylo cizí výroby. Po zamítnutí žádosti se F. Hlaváček odvolal tím, že se nejedná o vznik nové fi rmy a dále, že v Pardubicích existuje pouze jeden obchod s nábytkem, fi rma Tusculum. V sousedních městech rovněž nábytkářská fi rma chybí.7) Dne 17. 9. 1946 OŽK své zamítavé stanovisko změnila, stejné stanovisko zaujal i MNV v Pardubicích dne 27. 5. 1947.8) Ministerstvo vnitřního obchodu však dne 19. 12. 1947 zrušilo podle § 146 ž. ř. vystavený živnostenský list s dodatkem, že MNV v Pardubicích povolil F. Hlaváčkovi obchod s nábytkem přesto, že o žádost rozhodlo min. vnitřního obchodu zamítavě. „…upozorňujeme vás, jestliže jste provozováním živnosti započal, abyste tuto činnost ihned zanechal, jinak byste se vydával nebezpečí trestního stíhání!“9)
Vladimír Hlaváček (nar. 1915, Pardubice, příslušný tamtéž) provozoval krátce po válce ve 40. letech nástrojařství a kovovýrobu v ul. Dražkovické č. 1503. Žádost o povolení živnosti si podal dne 6. 8. 1947. V oboru pracoval již od roku 1931 v různých fi rmách, např. Vadas, Pardubice.10) Odborné společenstvo zámečníků a příbuzných živností v Pardubicích dne 20. 10. 1947 doporučilo udělení živnostenského oprávnění. OŽK v Praze, expositura v Pardubicích dne 15. 12. 1947 doporučila opověď kovovýroby konkretizovat. „…nástrojařství není nějakou samostatnou živností, která by se zabývala zhotovováním nástrojů všeho druhu a neomezeně.“ 11) F. Hlaváček činnost fi rmy specifi koval na výrobu lisovacích nástrojů a kovového lisovaného zboží. Ludmila Hlaváčková (nar. 1908, Střemošice, okr. Vys. Mýto, roz. Škrhová) vlastnila dámské krejčovství Na Valše č. 23, později v ul. Sladkovského č. 995. Žádost o vydání živnostenského listu je datována 8. 7. 1938. L. Hlaváčková pracovala od 10. 3. 1930 ve fi rmě Weiner v Praze jako švadlena dámského jemného prádla. Pracovala zde do května 1932. Od prosince téhož roku do 15. 6. 1937 pracovala u fi rmy N. Řezábková rovněž v Praze. OŽK v Praze žádost o povolení samostatného podnikání dne 10. 1. 1939 schválila. O fi rmě Marie Hlaváčkové, obchod zbožím smíšeným a koloniálním, Husova č. 379, se dochovala pouze žádost o povolení náměstka Václava Myšky (nar. 1917, Chlumětín, okr. Chrudim), který pracoval nějakou dobu jako obchodní příručí v Pardubicích. Jiná Marie Hlaváčková (nar. 1862, domovská obec Libišany) vlastnila kramářství Na Ležánkách č. 68. Živnostenský list byl vydán 1. 3. 1913 císař. král. okres. hejtmanstvím v Pardubicích. M. Hlaváčková též navštěvovala výroční trhy a poutě. Živnost byla ukončena ze strany podnikatelky dne 21. 4. 1946.
Václav Hloušek (nar. 1881 Velim, domovská obec Červené Pečky) vlastnil krejčovskou dílnu na Královské tř. č. 58, později ve Smilově ul. č. 333, ještě později v téže ulici č. 15. Živnostenský list (opis) byl vydán 12. 11. 1918 v Pardubicích. Živnost byla převedena od 25. 2. 1939 do Smilovy ul. Václav Hloušek zemřel 29. 9. 1940. Poté jeho manželka Marie (nar. 1880, Srnojedy, okr. Pardubice) podala o měsíc později žádost o vdovské právo. To bylo uplatněno od 24. 12. 1940. Živnost ji byla povolena, avšak dne 1. 11. 1941 dána „do klidu na dobu neurčitou.“ Živnost byla znovu otevřena 1. 4. 1942. Okresním úřadem v Pardubicích však bylo M. Hlaváčkové sděleno, že uběhla 6 měsíců od doby, kdy byla dána její živnost „do klidu.“ Bude se tudíž muset znovu podat žádost o vydání živnostenského listu. Ze dne 8. 2. 1946 se zachovala další opověď krejčovské živnosti. Jako poslední archivní záznam o činnosti fi rmy je žádost o přidělení dvou místností pro rozšíření fi rmy ze 11. 4. 1946.12)
Jaroslav Hlubuček, vyučen pekařem, (nar. 1908, Nechanice, příslušný do Nechanic č. 182, okr. Hradec Králové) vlastnil v Pardubičkách obchod smíšeným zbožím, později ve Svítkově. K opovědění živnosti došlo dne 6. 9. 1937. Živnostenský list byl vydán 2. 11. 1937 v Pardubicích. Živnost však byla již od 14. 12. téhož roku ponechána v klidu, podruhé od 14. 2. 1938.
Z archivních pramenů se mj. zachovalo hlášení velitelství četnické stanice ze dne 29. 1. 1938 o Oldřichu Kofránkovi (nar. 1912 v Luži, okr. Vys. Mýto), švagrovi J. Hlubučka, který v Pardubičkách od 23. 8. 1937 do 24. 12. 1937 provozoval neoprávněně živnost pod jménem svého švagra. O. Kofránek se dne 24. 12. 1937 odstěhoval z Pardubiček do Svítkova č. 150, kde provozoval pekařství. Pro neoprávněné podnikání bylo 8. 2. 1938 na O. Kofránka učiněno trestné oznámení. Totéž i na jeho švagra, který celé neoprávněné podnikání kryl svým jménem. Ladislav Hodek (nar. 1910 v Ruseku, okr. Hradec Králové) vedl holičství a vlásenkářství v Pardubicích-Přerovsko č. 1623 od roku 1937. Živnostenský list byl vydán 2. 6. 1937 v Pardubicích. Dne 11. 10. 1940 si podal L. Hodek žádost o rozšíření okruhu svého podnikání o kadeřnictví. Proti tomu se postavilo společenstvo holičů, kadeřníků a vlásenkařů v Pardubicích. Protestovali proti rozšíření podnikání a vyzvali L. Hodka o předložení tovaryšského listu, potvrzujícího, že vykonal zkoušku v plném rozsahu podnikání své živnosti. OŽK v Praze však společenstvo upozornila, že živnost kadeřnická, vlásenkářská a holičská jsou v seznamu živností řemeslných sloučeny a platí pro ně jednotný průkaz způsobilosti. L. Hodek tudíž nepotřebuje žádný zvláštní průkaz způsobilosti z vykonávaní kadeřnické činnosti.13)
O podnikání Karla Höfl era, knihkupce ze Zelenobranské č. 21, toho víme velmi málo. Knihkupectví existovalo zřejmě v letech 1944–1946. Po válce v roce 1946 byla na něj uvalena národní správa (Zdeněk Goldschneider-Tamchyna, úředník z Pardubic), ve stejném roce knihkupectví zřejmě zaniklo.
Stanislav Hofman začíná řadu podnikatelů, která spojuje v Pardubicích obvyklé příjmení. S. Hofman byla ovšem v tomto případě fi rma se sídlem v Kuklenách u Hradce Králové. Jednalo se o sklady uhlí a stavebního materiálu, zasílatelství, soukromá silniční a strážní autoslužba, úschovna kol. V Pardubicích existovala pobočka Na Zábradlí č. 87.14) Václav Hofman (nar. 1920, Pardubice, příslušný tamtéž) vlastnil mlékařství v Pardubicích-Jesničánky č. 1364 v letech 1939 1943. Z archivního materiálu se zachoval např. tzv. propouštěcí list z otcovské moci. V roce 1939 převzal V. Hofman živnost po Anně Tesařové z Jesničánek, své babičce

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013






Předchozí článek: Co kdyby se na Vinici v Pardubičkách pěstovalo znovu víno
Následující článek: Kostel Nanebevzetí Marie v Hemžích


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml