Sdružení přátel Pardubického kraje

Pardubické přednádraží – brána do města

Vizualizace ateliéru Adam první

16.02.2016 Důležitým dopravním uzlem v Pardubickém kraji je bezesporu pardubické hlavní nádraží. A v Pardubicích se nyní připravuje přeměna prostoru před hlavním vlakovým nádražím v moderní dopravní terminál, který by měl propojit železniční dopravu s městskou hromadnou dopravou a s příměstskou či dálkovou autobusovou dopravou. Ve hře jsou nyní čtyři architektonické návrhy, z nichž jeden by měl dostat šanci pro realizaci. První návrh pochází z ateliéru Adam první. A název zadání architektonické soutěže „brána do města“ autoři berou doslovně, protože stožáry pro veřejné osvětlení a pro trolejové vedení jsou propojeny do podoby jakési brány. Tento návrh zachovává původní silnici před lihovarem a křížení s ulicí kpt. Bartoše i s rychlodráhou je řešeno pomocí kruhových objezdů. Součástí návrhu je podzemní parkování s kapacitou 200 míst. Návrh předpokládá i vodní plochu přibližně v místě dnešního bazénu s vodotryskem.
Dalším návrhem je návrh ateliéru Aurum. Tento návrh řeší celý prostor nejkomplexněji, zároveň je však nutno uznat, že případná realizace by byla pravděpodobně finančně nejnákladnější. Dopravu v tomto území návrh řeší ve dvou variantách – dlouhé a krátké. Dlouhá varianta počítá s původní plánovanou silnici za lihovarem. Nutno však dodat, že tato silnice bude v návrhu územního plánu města vypuštěna, proto zde budu popisovat pouze onu krátkou variantu. Ta počítá s odvedením veškeré průjezdní dopravy vedoucí nyní přes Palackého třídu směrem k nadjezdu Paramo novou silnicí přímo skrz areál lihovaru. Propojení s komunikací ze směru z Polabin návrh řeší kruhovým objezdem, kruhový objezd je navrhován také na křížení s rychlodráhou. Jelikož tento návrh počítá s přesunutím průjezdní komunikace do oblasti přes lihovar, zůstává tak celý prostor od nádraží až po komunikaci na současné Palackého třídě pro dopravní terminál. Zde by měly dle tohoto návrhu vzniknout celkem jakési tři prsty neboli oblouky.

Jeden oblouk pro odbavení meziměstských „modrých“ autobusů a dva oblouky pro odbavení vozů MHD. Parkování je v tomto případě navrhováno buďto výstavbou parkovacího domu v místě dnešního bytového domu navazujícího na nádražní hotel, nebo podzemním parkováním pod dopravním terminálem a nebo pro parkování navrhuje využít areál lihovaru. Návrh řeší také využití celého prostoru areálu Hobé, tedy bývalého lihovaru. Součástí je také návrh sochy Jana Pernera, která by měla vyrůst mezi nádražím a lihovarem.
Pro propojení se sídlištěm Dukla jsou zde atelierem Aurum řešeny 4 varianty. Jednou z nich je tunel – prodloužení podchodu pod nástupišti s plánovaným podzemním parkovištěm a sídlištěm Dukla. Další možností je nadzemní lávka nad kolejištěm. Jsou tu navrženy také dvě další možné varianty, a sice v podobě lanové dráhy, která by měla propojit nádraží a sídliště Dukla a čtvrtou variantou je také minimetro v podobě podzemního vláčku, který by pendloval mezi nádražím a sídlištěm Dukla s případnou možností budoucího prodloužení až na letiště. Jelikož je tato poslední varianta metra asi nejvzdálenější, návrh ji dále nerozebírá.
Dalším návrhem je návrh firmy Highway design. Tento návrh upozorňuje zejména na absenci důležitého pěšího propojení mezi oblastí nádraží a sídlištěm Dukla. Tento velice zdařilý a zároveň i jednoduchý návrh zachovává stávající silnici před lihovarem, zachovává také světelné křižovatky U Marka i na křížení s ulicí vedoucí z Polabin. Navíc návrh přidává další světelnou křižovatku do místa mezi nádražím a poštou na výjezdu z navrhovaného dopravního terminálu. Stání autobusů a trolejbusů jsou řešena podélně, území je osazeno sloupy pro trolejové vedení, mezi sloupy jsou nataženy lana a na nich zavěšeno osvětlení a také textilní čtverce, které mají sloužit jako přístřešky pro nástupiště. Součástí jsou i vodní fontány a zeleň.
Návrh ateliérů Prodin a Mixage předpokládá zastavování autobusů a trolejbusů MHD přímo před nádražní budovou. Meziměstské „modré“ autobusy mají řešena stání tak, že pro výjezd ze svého stanoviště budou muset couvat. Mezi nádražím a poštou je navrhován jakýsi parčík, návrh počítá také s jakousi vyhlídkovou věží a propojení se sídlištěm Dukla je řešeno lávkou.
Osobně si myslím, že zdařilé jsou všechny čtyři návrhy a přínosem bude provedení kteréhokoliv z nich.

GPS souřadnice: 50.0331353N, 15.7567150E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2014


Vizualizace ateliéru Aurum
Vizualizace ateliéru Prodin






Předchozí článek: Téměř zapomenuté firmy (XX. část)
Následující článek: Nová fakta o starém pomníku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice s cibulovou věží na náměstí v ÚSTÍ NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml