Sdružení přátel Pardubického kraje

Buňkov u Přelouče


21.02.2023 U silnice z Přelouče směrem na Lázně Bohdaneč se nachází obec Břehy, na jejímž okraji se nachází rybník Buňkov. Na břehu rybníka se nachází také stejnojmenný a oblíbený autokemp. Ačkoliv je všeobecně známo, že oblast v okolí Lázní Bohdaneč je rybníkářskou oblastí, kde zakladateli rybníků byli již v 16. století Pernštejnové, je překvapivě historie rybníky Buňkov daleko kratší. Rybník Buňkov byl totiž zbudován v přirozené prohlubni až ve druhé polovině 20. století. K jeho zbudování totiž došlo vlastně z donucení nebo z obavy z průmyslového dědictví. Louka, která se v místě dnešního rybníka Buňkov nacházela, totiž měla být původně využita jako skládka odpadů Východočeských chemických závodů Synthesia Semtín a také elektrárny ve Chvaleticích.

To se samozřejmě setkalo s nelibostí obyvatel obce Břehy a ti se snažili vymyslet takové řešení, aby k realizaci tohoto záměru nedošlo. Přeloučská odbočka Českého svazu rybářů přišla s návrhem na zbudování rybolovného rybníka. Projekt se setkal s kladným ohlasem u obyvatel obce a tak již od roku 1973 začal rybník sloužit svému účelu. Výhodou celého projektu bylo, že se nachází v přirozené prohlubni a tak k jeho zbudování nebyla třeba mohutná těžba zeminy. Výstavbě musela ustoupit část lesa ve východní části rybníka, nejhlubší bod se nachází u stavidel, kde je u výpustě hloubka 3 metry. Stavidla výpustě obdélníkového půdorysu byla budována na počátku 70. let 20. století. Stavbu tvoří převážně beton vyztužený kovovými výztužemi. Projekt výpustě vypracoval Ing. František Peml z Břehů. Celková délka hráze rybníka ze přes 750 metrů a jeho vodní plocha 53 ha. Šířka hráze kolísá mezi 4 – 8 metry. Rybník zadržuje vodu o objemu až 610 tisíc m3. První výlov rybníka se konal na podzim roku 1974. Z výpusti byl zbudován také zděný objekt pro potřeby rybářů, na výtoku pod Buňkovem pak oplocená líheň kaprů. Rybniční hospodářství měl dále doplnit malý rybník třecí. Realizace jeho výstavby však proběhla až v letech 2012-2013. Nyní je již funkční.
Již při výstavbě rybníka se počítalo s jeho rekreačním využitím. Již v 70. letech 20. století tak připravovala obec zbudování autokempu i pláže. Tomuto záměru napomáhala skutečnost, že se v okolí žádné podobné rekreační zařízení nenacházelo. Tehdejší správa nechtěla povolit rekreační koupání v Nadýmači a Sopřečském rybníku z důvodu intenzivního obhospodařování, koupaliště v Přelouči bylo zrušeno.
V první etapě bylo zbudováno sociální zařízení, parkoviště a pláž, ve druhé etapě pak samotný autokemp. Již čtyři roky od napuštění rybníka tak začaly přípravy na kolaudaci rekreačního areálu. Kolaudace rekreačního areálu se konala 26. června 1978 a první rekreační sezóna byla zahájena již 1. července. Autokemp se brzy stal vyhledávanou lokalitou. V devadesátých letech se areál kempu nijak nerozvíjel, spíše naopak. Investice začal majitel, kterým je obec Břehy, do kempu přilévat až po roce 2000. V roce 2007 byla zbudována ubytovna, proběhly rekonstrukce komunikací, sociálního zařízení a dalšího zázemí.
Okolo celého rybníka vede naučná stezka, kde se návštěvníci z informačních panelů dozvědí informace o fauně a fl óře nacházející se v této lokalitě. Zároveň jsou však návštěvníci informováni o záměru, který by měl přírodní charakter tohoto území výraznou měrou narušit. Rybník Buňkov totiž na východní straně sousedí se smíšeným lesem, který je na pískovém podloží. V lese dominují borovice, duby a břízy a v tomto prostoru je plánována těžba štěrkopísku, a to na ploše 127 ha, z toho na 116 ha na ploše zdejšího lesa, který se nachází mezi Buňkovem a mělickými písníky. Věřme, že k rozšíření těžby štěrkopísku v této lokalitě nakonec nedojde a přírodní charakter lokality zůstane zachován i do budoucna.

GPS souřadnice: 50.0535203N, 15.5866156E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022








Předchozí článek: Pernštejni dorazili na zámek Pardubice s mírnýchm zpožděním, ale v plné parádě
Následující článek: Meandry Struhy a zaniklá ves Lepějovice


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml