|
| |
|
Závěrečná zpráva o průzkumu hrobky Vojtěcha z Pernštejna v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích
21.07.2023 1. Úvod. Příčiny průzkumu. Chrám sv. Bartoloměje v Pardubicích ukrývá pod podlahou presbytáře skupinu hrobek držitelů pardubického panství a jejich příbuzných. Za nejvýznamnější mezi nimi je pokládána hrobka Vojtěch z Pernštejna (1479–1534). Velká pozornost byla hrobkám věnována v letech 1995 až 1997 v návaznosti na záchranný archeologický výzkum, provedený v presbytáři v roce 1995 (Ježek 1996). Obsah hrobek byl tehdy stručně popsán a dokumentován fotograficky a videozáznamem. Na základě situace zjištěné v roce 1995 bylo vyvíjeno úsilí o otevření a prozkoumání hrobky Vojtěcha z Pernštejna (v letech 1996–1997 a 2012 – celkové shrnutí problematiky viz Kotyk 2012). Znovu byl požadavek na průzkum interiéru hrobky vznesen v roce 2019. Na základě dalšího jednání bylo rozhodnuto o průzkumu hrobky mikrokamerou jako východisku pro další rozhodování. Dokumentace pořízená v roce 1995 nemá pro dnešní posuzování potřebnou kvalitu, a navíc není zřejmé, zda je úplná. 2. Podmínky a průběh výzkumu. Vlastní průzkum byl zahájen seznámením se se situací v presbytáři kostela. Podle publikovaných údajů (Kotyk 2012) měla být hrobka Vojtěcha z Pernštejna přístupná z východní strany zvlášť zřízenou cihelnou šachtou. Původní postup předpokládal otevření šachty a dokumentaci hrobky z této šachty. Obhlídka dne 7. listopadu 2018 ukázala, že šachta je obtížně přístupná, protože je překryta poměrně masivními dřevěnými schody k oltáři a podle sdělení údržby byla přístupová šachta po vybudování vyplněna pískem. Přístup tímto způsobem by znamenal větší technický zásah do schodiště a vyřešení otázky uložení písku ze šachty. Proto bylo navrženo provést vrt v úzkém pásu u paty Vojtěchova náhrobku, kde byly dlaždice podlahy uloženy pouze do písku, který překrývá rub klenby hrobky. Pro vrt bylo vybráno místo u jihovýchodního nároží náhrobku nedaleko otvoru, který spojuje hrobku Vojtěcha z Pernštejna s hrobkou Žofie Těšínské. Vrt byl proveden 12. června 2019 na dohodnutém místě. Pronikl k západnímu konci hrobky Vojtěcha z Pernštejna do sousedství průchodu k hrobce Žofie Těšínské, takže bylo možné zdokumentovat situaci v obou hrobkách (obr. 2–6). Stav interiéru obou hrobek byl dokumentován jako videosekvence. Na závěr byl do hrobky zaveden datalogger pro sledování klimatických podmínek uvnitř s předpokládaným ročním termínem. Průzkum se do chrámu sv. Bartoloměje vrátil 27. srpna 2020. Měl být vyjmut datalogger a získaná data vyhodnocena. Zároveň byla provedená nová videodokumentace díky kvalitnější technice a možnosti přiblížit se více k ostatkům v obou hrobkách. Nová zjištění jsou zohledněna v této zprávě.Vyhodnotit nebylo možné mikroklima v hrobkách. Datalogger měřil pouze několik hodin. 3. Popis nalezené situace. Hrobka Vojtěcha z Pernštejna má obsahovat ostatky tří osob, a to samotného Vojtěcha z Pernštejna (*1479–1534), jeho dříve zemřelé první manželky Markéty Kostková z Postupic (†1515) a jejich syna Ludvíka (*1506 – †1526). Stav interiéru byl v roce 1996 popsán: „Hrobka č. 1. Hrobka, na které spočívá náhrobek Vojtěcha z Pernštejna, obsahuje ostatky několika (pravděpodobně tří) osob. Její obsah byl v minulosti vykraden a zdevastován. Ostatky byly vysypány z dřevěných rakví při severní stěně hrobky, zbytky prázdných nezdobených rakví se kupí v její jižní části. Ostatky jsou promíchané se zbytky oděvů, silně postižených rozkladnými procesy“ (Ježek 1996, s. 17). V hrobce byla ověřena situace, kdy se většina pozůstatků rakví nachází v jižní polovině a ve střední části hrobky. U jižní stěny se dochovalo rozpadlé víko, přesto držící pohromadě. Pod jeho okrajem je patrný vysypaný obsah rakve (dřevěná výstelka, fragmenty textilu). Do rakve lze nahlédnou pouze úzkou mezerou mezi prkny víka. Patrné jsou dva rozměrnější předměty (plechy) z barevného kovu (měď, bronz). Vysypaný obsah této rakve u jihozápadního rohu hrobky nedovoluje určit, zda se pod popsanou rakví nachází ještě nějaká další. Na rakvi byla identifikována kvalitní malba Ježíše na kříži. Nejlépe patrná je Kristova hlava a horní část kříže s příčným břevnem. Na vrchu kříže je umístěn list s nápisem INRI. Zajímavé je, že tato malba byla při pohřbu a v hrobce překryta přehozem (textilním nebo koženým), jehož útržky jsou na snímcích dobře patrné. Další rakev se nachází vedle ve střední části hrobky. Na vrchu hromady prken z rakví je víko, otočené vrchem dolů a rozpadlé. Pod ním jsou nejméně dvě úrovně prken, naznačující, že se zde nacházely původně nejméně dvě rakve. V severní části se nachází hromada zřejmě stavební suti a dalších materiálů (dvě větší prkna a menší úlomky prken či desek, fragmenty textilu). Mezi prkny rakví byly zjištěny útržky textilu a odřezky, tvořící původně součást vyložení či vycpávky rakve. Zajímavým, ale nezřetelným detailem je torzo neurčitelného předmětu na povrchu hromady v jižní části hrobky. Dokumentovaná situace ukazuje, že se zde nacházely nejméně dvě rakve, z nichž jižní je dobře dochovaná. Víko ve střední části je v poloze, do které se nemohlo dostat samovolným sesunutím. Množství dřev v tomto místě naznačuje, že zde může být ještě další rakev (třetí?). Stavební suť se do hrobky mohla ve větší míře dostat při kterékoliv opravě kostela v minulosti (při opravě kostela v roce 1912?). Prkna a lidské kosti na povrchu stavební suti naznačují, že se zde nacházel další pohřeb. Průzkum také mohl konstatovat, že otvor ve východní stěně, jímž byla hrobka zkoumána/pozorována v roce 1995, byl zazděn. Ztratila tím smysl tehdy zřízená přístupová šachta. Dokumentován byl průvrt ve stropě hrobky také z průzkumu v roce 1995. Umístění vrtu umožnilo dokumentovat obsah hrobky (označena jako hrobka C na plánu 1) Žofie Těšínské (†1541 – sestra zetě Jana z Pernštejna knížete Václava III. Adama). V roce 1996 byl její vnitřek popsán následovně: „Hrobka č. 3. Hrobka je propojena původním zaklenutým vchodem s hrobkou č. 1. Ostatky jedné osoby jsou uloženy v anatomické poloze, víko rakve je však odstraněno. Také další části rakve jsou rozmetány po podlaze hrobky. Ostatky oblečené do zteřelého oděvu, jsou uloženy podle křesťanského ritu hlavou k západu. Vzhledem k propojení obou hrobek soudíme, že hrobka č. 3 je druhou nejstarší hrobkou v podzemí chrámu. Pak by bylo nutné hledat datum úmrtí osoby, která je zde pohřbena, mezi léty 1526 a 1529. K této hrobce mohl náležet náhrobek Žofie Těšínské“ (Ježek 1996, s. 17–18). Umístění vrtu na rozhraní obou hrobek ukázalo, že hrobka Žofie Těšínské byla k hrobce Vojtěcha z Pernštejna přizděna dodatečně. Mezi oběma hrobkami je neuzavřená mezera s úzkým pásem geologického podloží, které postupně eroduje do hrobky. V interiéru hrobky byla ověřena situace blízká popisu z roku 1996. V jižní polovině hrobky se nachází rozrušená rakev (nelze ji charakterizovat jako „rozmetanou“). V rakvi jsou ostatky jedné osoby oděné v relativně dobře dochovaném oděvu z několika různých látek (podle struktury a barvy). Identifikovat je možné pravý rukáv, složený na břiše a také řadu knoflíků, spínajících oděv na hrudi. Na krku se nachází růženec s připevněným křížem. Rakev byla ozdobena kovovými aplikacemi, jedna odpadlá leží na podlaze hrobky. V severní polovině hrobky se nachází vrstva různorodého materiálu, převážně zřejmě suti. Na jejím povrchu leží kost křížová, která však nemusí pocházet z rakve v jižné části hrobky. Dále byly zjištěny části malé (dětské) rakve, snad související se zmíněnými lidskými kostmi. Přítomnost sutě opět spojujeme s úpravami kostela Božou Dvořákem v roce 1912. K technickým detailům je možné doplnit zazdění přístupového otvoru ze schodiště západně od hrobky, při čemž horní polovina zazdívky vyhlíží odlišně (zazdívka z roku 1995?). Do hrobky byl tímto otvorem pravděpodobně vsunut vlhkoměr, visící nad podlahou hrobky. Otvor/průvrt do hrobek byl po dokumentaci a vyjmutí dataloggeru zaslepen a podlaha u náhrobku uvedena do původního stavu. 4. Zhodnocení nalezené situace. Zjištěný stav uvnitř obou hrobek můžeme stručně popsat jako lepší, než byl očekáván. V hrobce Vojtěcha z Pernštejna bylo pohřbeno více jedinců, jak odpovídá historickým údajům. Přesný počet nelze potvrdit, protože situaci ostatků pohřbených, tj. i jejich počet, překrývá změť prken z rozpadlých rakví. Není však v rozporu s předpokladem tří pohřbených členů pernštejnského rodu. Pozůstatky rakví se nacházejí převážně v jedné polovině hrobky, ve druhé je hromada zřejmě různorodého materiálu. Vzhledem k jeho objemu soudíme, že jeho část (převážnou) tvoří stavební suť. Z toho lze vyvodit, že původní situace byla v minulosti narušena. Stav a umístění rozpadlých rakví však ukazuje, že tato část situace je zřejmě intaktní. Přehledná je situace v hrobce Žofie Těšínské. I zde nacházíme na podlaze hrobky vrstvu stavební suti a na ní menší části rozvalené rakve. Větší část rakve se uchovala v původní pozici a lze v ní identifikovat zemřelého v relativně dobře zachovaném oděvu a se šperky. Kosterní ostatky a díly malé rakve ukazují, že se zde nacházel ještě další – nejspíše dětský – pohřeb. Pokud je možno posoudit porovnáním s fotografiemi z roku 1995, situace se v obou hrobkách viditelně nezměnila. 5. Závěr. Dvojí kamerový průzkum ověřil stav v obou výše zmíněných hrobkách a konstatoval stav, který se od roku 1995 viditelně nezměnil. V hrobce Žofie Těšínské zůstala z převážné části intaktní situace z doby po pohřbu a částečném rozkladu ostatků. Situaci v hrobce Vojtěcha z Pernštejna nelze přesněji určit, protože je překryta rozloženými rakvemi. Nezdá se však, že by jí bylo možné charakterizovat přímočaře jako „vykradenou a zdevastovanou“. Zajímavé je, že v hrobce nebyla zjištěna přítomnost vody, event. kolísaní vodní hladiny při změnách v náhonu, sousedícím s kostelem. Doporučujeme situaci v hrobkách nadále sledovat, nejlépe formou vsunutého čidla, evidujícího teplotu a vlhkost. Doporučená doba pro monitorování situace je jeden rok. Po jeho uplynutí by měla být získaná data vyhodnocena jako podklad pro další rozhodování při péči o tuto významnou hrobku. 6. Literatura. Ježek, M. 1996: Zpráva o archeologickém výzkumu v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích prováděném na základě smlouvy č. 787/95. Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., čj. 362/96. Kotyk, J. 2012: Pernštejnové na Pardubicku a kostel sv. Bartoloměje. Pardubice, Klub přátel Pardubicka, 61. sešit edice AB–Zet Pardubicka.
Autor: PhDr. Jan Frolík, CSc., Jiří Šindelář Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023
Předchozí článek: Pardubice po roce 2000 Následující článek: Jak to bylo s turbínovým domkem u Automatických mlýnů Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
