Sdružení přátel Pardubického kraje

Meteorologický sloupek na Masarykově náměstí v Přelouči


21.02.2023 Meteorologické sloupky jsouspecifi cké stavby situované do veřejnéhoprostoru, které se ve městechbudovaly zejména v letech1850-1945. První byl instalovánv roce 1850 v Brně, k velkému rozšířenía oblibě došlo pak v první polovině20. století. Tyto meteorologickésloupky byly instalovány zejménav lázeňských městech. Plnily funkciteploměru, hodin a meteorologickéstanice. Meteorologické sloupyvždy vystavovaly teploměr, tlakoměr(převážně aneroid) a vlhkoměr.Nákladnější formy objektů byly dálevybaveny kvalitními maximo-minimálnímiteploměry, univerzálnímLambrechtovým polymetrem (speciálnímvlhkoměrem) a registračnímipřístroji s hodinovými strojky(barografy, termografy, hygrografynebo jejich vzájemnými kombinacemi).Často byly vybavenyunikátním tzv. Lambrechtovýmpovětrnostním telegrafem kombinujícímdůmyslně teploměr a vlhkoměrv jeden přístroj a společněs tlakoměrem umožňujícím lokálníkrátkodobou předpověď počasí. Zejména v této technické vymoženosti(povětrnostním telegrafu)spočívala obliba meteorologickýchsloupů. Hodně sloupů zdobily mechanickéručičkové hodiny. Na vrcholcíchstaveb byly umístěné větrnékorouhve, které signalizovalysměr větru, výjimečně i rychlostvětru nebo jen ukazovaly orientacisvětových stran.
Ve své době to byly často jedinépřístroje, ze kterých mohli místníobyvatelé zjišťovat vývoj počasí.V celé Evropě jich bylo do koncedruhé světové války asi 400.

Dnešní doba nabízí běžným lidemdaleko modernější možnosti zjišťovatvývoj počasí z tisku, rozhlasuči televize anebo prostřednictvímaplikací v mobilních telefonech čina internetu. Dnes jsou již v Pardubickémkraji pouze dva meteosloupky– jeden v Přelouči a druhý v Králíkách.Do roku 2005 byl ještě dalšív Žamberku a v minulosti bývaljeden také v Chrudimi. Přesto všakmnohde v republice vznikají spíšejako kuriozita další. V roce 2020vznikl jeden v Krásné Lípě, v roce2021 jiný ve Velkých Přílepech.Sloupky byly buďto vyráběnymístními řemeslníky nebo bylykupovány v Německu jako maléhodinářsko-meteorologické orloje.Měly i urbanistickou a společenskoufunkci, jelikož se často stávalymístem setkávání.
Meteorologický sloupek v Přeloučise nachází na Masarykověnáměstí před budovou školy a bylzbudován v květnu roku 1914 místnímOkrašlovacím spolkem. Napískovcovém podstavci se nacházínosný dutý sloup, který je zakrytdřevěnou konstrukcí se čtyřmiprosklenými dvířky, na vrcholuje mansardová stříška a korouhevs ukazateli světových stran a s šipkouukazující aktuální směr větru.V interiéru sloupku se dochovalydva původní měřící přístroje. Jejím Lambrechtův tlakoměr a barograf.Další dva přístroje se nedochovaly.Byl to hygrometr měřícívlhkost vzduchu a teploměr, kterýměřil minimální a maximální teplotyvzduchu. Proto byly v roce2016 dokoupeny dva nové měřícípřístroje současné výroby.Původní barograf, který je v meteorologickémsloupku v Přeloučidodnes, byl vyroben krátce předrokem 1914 fi rmou Josef & JanFrič Praha. Není bez zajímavosti,že na výrobě právě tohoto přístrojese podílel také Jan Vincenc Diviš(18478-1923), který byl dlouholetýmředitelem přeloučského cukrovarua v letech 1914-1919 takéstarostou Přelouče. Právě on přispělk tomu, že byl barograf a meteorologickýsloupek v roce 1914v Přelouči nainstalován. Stejně takLambrechtův tlakoměr byl takévyroben krátce před rokem 1914a to z mosazného plechu.O sloupek se staral původněOkrašlovací spolek, a to až do svéhozániku v době druhé světovéválky. Poté starost o sloupek přešlana hodináře, který měl na starosthodiny na věži nedaleké školy.Ve sloupku zajišťoval správnýchod barografu, natahoval pružinuhodinového strojku, který otáčelválečkem s rastrovým papírem,vyměňoval papír a doplňovalinkoust, kterým byl zakreslovángraf průběhu hodnot tlaku vzduchuv závislosti na čase. Do současnépodoby sloupek zrestaurovalv roce 2016 Ladislav Hanzlík.

GPS souřadnice: 50.0394439N, 15.5599439E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022






Předchozí článek: Meandry Struhy a zaniklá ves Lepějovice
Následující článek: Tvrz Svojšice


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice s cibulovou věží na náměstí v ÚSTÍ NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml