Sdružení přátel Pardubického kraje

Tyršovy sady návštěvníky znovu baví Park pod pardubickým zámkem prošel rozsáhlou omlazovací kůrou


11.10.2016 Tyršovy sady patří neodmyslitelně k historii Pardubic. Jsou organickou součástí pardubické dominanty a národní kulturní památky – pardubického zámku, a od svého vzniku před 85 lety byly součástí pardubického společenského i kulturního života. Tyršovy sady, neboli Jiřinky, jsou mezi dříve narozenými pojmem dodnes. Do parku, těsně přiléhajícího k valům pardubického zámku se chodilo za odpočinkem, i za zábavou. V 90. letech minulého století však začal park vinou nedostatečné údržby pustnout a ještě před nedávnem byl místem, kterému se většina lidí raději vyhnula. Až po rekonstrukci podpořené penězi z Evropské unie, se do parku vrátil život. Dnes, rok po obnově, Tyršovy sady návštěvníky opět baví. Své si tu najdou děti, jejich rodiče i senioři, sportovci stejně jako milovníci klidu či posezení v kavárně. Po letech chátrání je tato zelená oáza v centru Pardubic opět místem, které stojí za to navštívit a prožít.
Vývoj území, kterému dnes říkáme Tyršovy sady, prošel několika zásadními změnami. Na přelomu 15. a 16. století byl založen urbanistický koncept Pardubic. Původní hrad byl přestavěn na Perštejnské rezidenční sídlo obklopené příkopem, který bylo možno v době nebezpečí zaplavit. V podstatě do přelomu 19. a 20. století se základní uspořádání území nezměnilo. Hradní příkop, který chránil pardubický zámek před nájezdníky, byl v roce 1910 zasypán, nicméně podmokřené louky pod zámkem, na něž se v době záplav rozlévala řeka, k městské chloubě rozhodně nepatřily.

Místo se začalo měnit až ve 30. letech 20. století. V roce 1927 byla pod jižními zámeckými valy založena pokusná jiřinková zahrada a Pardubice se staly jedním z center pěstitelů jiřinek v Čechách. Rozsáhlý parkový komplex, kterému se právě podle této veřejně přístupné zahrady začalo říkat Jiřinky, vznikl v těchto místech v roce 1931. Na loukách pod zámkem bylo tehdy podle návrhů architektů K. Řepy, F. Potůčka a V. Vetešníka vybudováno velkorysé zázemí Výstavy tělesné výchovy a sportu Republiky Československé. Na místě bývalého zámeckého příkopu vyrostlo rozlehlé výstaviště s desítkami pavilonů, které v době konání výstavy navštívily tisíce lidí. Výstavy se tehdy zúčastnil i československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Po skončení výstavy byly Tyršovy sady atraktivním místem pro společenské vyžití, po válce však začal park upadat. Pavilony z něj postupně mizely, v roce 1967 byla zrušena jiřinková zahrada, na řadu přišla i populární rotunda s tanečním sálem, který sloužil až do 60. let minulého století a nakonec i kavárna s letním parketem u jezírka. Poslední výstavní pavilon byl zrušen v roce 1967, zůstala pouze zahradní úprava a objekt toalet. Zhruba v té době se uskutečnila první rekonstrukce parku, v 90. letech ale péče o dřeviny poklesla a park postupně upadal.
Po roce 2000 začalo město plánovat rozsáhlou revitalizaci parku, po dlouhých peripetiích k ní ale došlo až v roce 2014. Obnova centrálního parku podle projektu architekta Tomáše Jiránka trvala 14 měsíců a přišla zhruba na 100 milionů korun, z nichž velkou část pokryla dotace z Evropské unie. Z vlastních prostředků město vybudovalo u vstupu ze Sukovy třídy kavárnu s terasou a zregenerovalo přilehlý biotop pod zámkem, jako názornou pomůcku enviromentální výchovy. Biotop obohatil uměle vytvořený vodní prvek napájený vodou z Labe, obklopený květnatými, druhově bohatými loukami o jejichž druhovém složení se návštěvník dozví více na informačních tabulích. Tady práce člověka končí, biotop musí dotvořit sama příroda.
Veřejnosti se park po rekonstrukci otevřel v říjnu 2015 a okamžitě si získal srdce většiny obyvatel i návštěvníků Pardubic. Do skutečné krásy ale rozkvetl, a to i obrazně, až s letošním jarem a létem. Tyršovy sady byly od samého počátku koncipovány jako přátelský, bezbariérový a bezpečný park pro všechny generace, jako místo pro odpočinek, relaxační aktivity a hry, různé kulturní aktivity či zajímavá setkání. Z toho, že je zde stále živo je patrné, že záměr vyšel dokonale. Lidé si sem navykli chodit již od rána, kdy tu nejčastěji potkáte sportovce. Během dne už patří park opravdu všem. Maminkám s dětmi, seniorům, mládeži, dětem ze škol a školek a dalším návštěvníkům. V souladu s myšlenkou parku pro všechny byl například i Letní festival v Tyršových sadech, koncipovaný tak, aby zpříjemnil nedělní podvečery ve městě rodinám s dětmi či prarodičům s vnoučaty.
Při revitalizaci podzámeckého parku byla zachována podstatná část dřevin, tam kde bylo třeba radikálnějších zásahů, doplnil architekt zeleň novou, která napomůže postupné obměně stromů. Tyršovy sady jsou parkem pobytovým, kde se návštěvníci pohybují po síti přírodních cest lučním porostem se stromy a kvetoucími záhony. K odpočinku jim slouží výrazově současný, kvalitní a pohodlný parkový nábytek.
Osou Tyršových sadů je parková promenáda, částečně zastřešená pergolou. Za každého počasí je z ní krásný výhled na zámek a lze tudy projít ze Sukovy třídy, tedy od centra města, až na nábřeží Labe. Promenádu v celé délce kopíruje relaxační park nabízející herní i sportovní vyžití pro všechny věkové kategorie. Promenáda má, jako jediná komunikace v parku, pevný povrch což ji předurčuje k dalšímu využití, například pro pořádání drobných kulturních a společenských akcí.
Samostatnou kapitolou je Galerie Kafé, moderní dvoupodlažní kavárna s terasou, kterou její provozovatel proměnil v pestrou zahradu s neopakovatelnou atmosférou. Při posezení zde máte pocit, že jste nedílnou součástí parku, který vám leží u nohou, a podvědomě čekáte, zda se zpoza rohu nevynoří Saturnin s mísou koblih. Pokud na vás nezbude místo u stolku, můžete si pronajmout piknikovou soupravu a vychutnat si romantiku snídaně v trávě či podvečerního pikniku. Ostatně park stojí za návštěvu i po setmění. Nasvětlením se ze tmy vynoří bílé stěny zámeckého opevnění, stejně jako několik podsvícených laviček a desítky zemních svítidel vyznačí trasu promenády. Další světelné body namířené na zámek rozzáří bílou fasádu dominanty Pardubic proti noční obloze a pohádkové kouzlo je hotové.
Za zmínku jistě stojí i napojení Tyršových sadů na další zajímavé pardubické lokality. Toužíte-li po delší procházce, máte možnost vystoupat po širokých žulových schodech, nebo se vydat po bezbariérovém nájezdu, na Sukovu třídu a projít na nedalekou nově opravenou třídu Míru. Pokud chcete zůstat v přírodě, vydejte se na opačnou stranu parku. Od zdymadla vás mlatová cesta po nábřeží dovede k soutoku Labe a Chrudimky. Přes dřevěnou lávku přejdete do dalšího nedávno revitalizovaného parku Na špici. Ale to už je zase jiná kapitola.

GPS souřadnice: 50.0419350N, 15.7741942E

Autor: Nataša Hradní
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016








Předchozí článek: Pardubický Příhrádek by měl připomenout odkaz rodiny Vokolkovy
Následující článek: ZA JARNÍMI BLEDULEMI DO REZERVACE


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml